Domů » Národní plán obnovy v gesci MŠMT » Projekt: Podpora rovných příležitostí

Projekt: Podpora rovných příležitostí

Národní plán obnovy v gesci MŠMT

MŠMT podporuje školy s vyšším poměrem sociálně znevýhodněných žáků a řeší nerovnosti ve vzdělávání v souladu s cíli Strategie 2030+. Dané aktivity realizuje projekt Podpora rovných příležitostí, který tím přispívá k implementaci Reformy 3.2.2 Národního plánu obnovodního plánu obnovy . V jeho rámci bude dlouhodobě metodicky podporováno nejméně 400 škol po celé ČR.

Důležitá informace: S ohledem na blížící se konec projektu Podpora škol z Národního plánu obnovy části Reformy 3.2.2 připravilo MŠMT níže část věnovanou závěrečnému vyúčtování.

Aktuality

Sociální intervence v praxi: Zkušenosti ze školy

První ze série diskusních setkání, která se konají v rámci projektu Podpora rovných příležitostí (PROP), sleduje linii sociální intervence, resp. angažovanost škol při snižování nerovností ve vzdělávání žáků. Ve videohovoru…

Nové podcasty z rodin se sociálním znevýhodněním

Rodina se sociálním znevýhodněním – o koho jde? Pojem rodina se sociálním znevýhodněním je poměrně široký, jak se v prvním díle podcastu dozvíte. Zahrnuje rodiny ohrožené nízkým příjmem, nezaměstnaností, nejistotou zaměstnání, rodiny,…

Nové podcasty z rodin se sociálním znevýhodněním

Rodina se sociálním znevýhodněním – o koho jde? Pojem rodina se sociálním znevýhodněním je poměrně široký, jak se v prvním díle podcastu dozvíte. Zahrnuje rodiny ohrožené nízkým příjmem, nezaměstnaností, nejistotou zaměstnání, rodiny,…

Cíle projektu a aktivity projektu

Hlavní cíl projektu

Připravit a realizovat řešení vedoucí ke snižování rostoucích nerovností ve vzdělávání a poskytovat vícevrstvou podporu školám v náročnějších podmínkách.

Dílčí cíl projektu

Navrhnout a ověřit budoucí systém financování škol dle indexu socioekonomického znevýhodnění žáků.

Aktivity projektu

  • metodická podpora škol,
  • rozvoj kompetencí pedagogických pracovníků,
  • podpora práce se sociálně znevýhodněnými žáky,
  • ověřování systémových opatření pro budoucí financování škol.

Závěrečné vyúčtování

Instrukce k závěrečnému vyúčtování projektu PROP

Závěrečné vyúčtování projektu dokončete v systému IS NPO a ihned po vyplnění jej zašlete prostřednictvím datové schránky na MŠMT . Nečekejte na vyzvání.
Důležité upozornění k odesílání:
V systému se zobrazí hláška: „Závěrečná zpráva uzavřena v systému (neposílejte na MŠMT, dokud nebudete vyzváni).“ Tuto hlášku ignorujte a vyúčtování do datové schránky MŠMT neprodleně odešlete.

Postup pro vypořádání vratky

Vratku finančních prostředků řešte až ve chvíli, kdy bude v systému IS NPO odsouhlasena její výše, uvedená textem Vratka = xxxxx Kč.

Teprve po tomto odsouhlasení zašlete příslušná avíza:

  1. Na MŠMT: vyplňte a odešlete přílohu Avízo vratka do datové schránky MŠMT.
  2. Zřizovateli: vyplňte a odešlete přílohu Avízo vratka kraj svému zřizovateli.

Avíza jsou vždy přílohou dané výzvy.

Termíny a součinnost s kraji:
  • Pokud máte pro vyúčtování stanoveny závazné termíny ze strany kraje, je nutné se jimi řídit.
  • Vyúčtování dotace vůči MŠMT a vyúčtování vůči kraji jsou dva samostatné procesy, které se navzájem nevylučují.

Instruktážní video k závěrečnému vyúčtování

Níže je k dispozici instruktážní video z října 2025 k vyplňování závěrečného vyúčtování.

PDF

Metodická podpora k vyúčtování

Dokument je určen všem příjemcům finančních prostředků z Národního plánu obnovy v rámci výzev na podporu škol s nadprůměrným počtem sociálně znevýhodněných žáků v 1. až 3. kole.

Otevřít metodickou podporu
XLSX

Pomocná tabulka pro výpočet DPH

Aktualizovaná pomocná tabulka pro výpočet výše DPH a evidenci dodavatelů zboží a služeb k závěrečnému vyúčtování projektu PROP.

Stáhnout pomocnou tabulku DPH
PDF

Prezentace z online setkání s řediteli 27. 5. 2025

Prezentace obsahuje nejčastější dotazy a odpovědi k závěrečnému vyúčtování projektu PROP.

Otevřít prezentaci
DOCX

Výstupní analýza

Ve srovnání se vstupní analýzou potřeb shrnuje naplnění výstupů a dosažené výsledky realizovaných opatření na podporu žáků se sociálním znevýhodněním.

Stáhnout formulář výstupní analýzy

Nejčastější dotazy k projektu

Některé odpovědi zachycují pravidla a termíny platné v době realizace projektu. U záležitostí závislých na aktuální legislativě nebo aktuální výzvě ověřte platné znění příslušných dokumentů.

Obecné dotazy

Jaký je cíl projektu?

Hlavním cílem projektu NPI naplánovaného na léta 2022–2026 je připravit a realizovat řešení vedoucí ke snižování rostoucích nerovností ve vzdělávání.

Školám v náročnějších podmínkách bude poskytována vícevrstvá podpora zaměřená také na posilování kompetencí pedagogických pracovníků pro práci s heterogenními skupinami žáků, zejména se žáky se sociálním znevýhodněním.

Dílčím cílem je na základě dat získaných z pilotáže projektů na školách navrhnout a ověřit budoucí systém financování škol dle indexu socioekonomického znevýhodnění žáků.

Jak byly školy do podpory vybrány?

Kritéria pro první vlnu podpory:

  • sociální znevýhodnění v obci podle indexu sociálního vyloučení;
  • kvalifikovaný odhad ředitelů škol o počtu romských žáků;
  • počet žáků s vietnamským, slovenským nebo ukrajinským státním občanstvím;
  • kvalifikovaný odhad počtu sociálně znevýhodněných žáků;
  • počet žáků se speciálními vzdělávacími potřebami z důvodu odlišného kulturního prostředí;
  • míra předčasných odchodů ze vzdělávání;
  • počet opakování ročníků.

Kritéria pro druhou vlnu podpory:

  • kvalifikovaný odhad počtu romských a sociálně znevýhodněných žáků;
  • počet vykázaných žáků se speciálními vzdělávacími potřebami;
  • míra předčasných odchodů ze vzdělávání;
  • počet opakování ročníků;
  • podíl žáků školy, kteří neodcházejí na víceletá gymnázia v 5. a 7. ročníku.

Výpočet byl nastaven tak, aby u škol bez druhého stupně nehrály předčasné odchody a přechody na víceletá gymnázia roli.

Dle čeho posuzujete sociální znevýhodnění žáka?

Za žáka se sociálním znevýhodněním považujeme žáka, v jehož vzdělávání lze identifikovat výrazné bariéry vznikající v důsledku sociálně podmíněných nezdravotních příčin.

Může jít zejména o:

  • nedostatečnou podporu vzdělávání v domácím prostředí;
  • nedostatečnou znalost vyučovacího jazyka;
  • nedostatek prostředků na úhradu nákladů souvisejících se vzděláváním;
  • nedostatečné zajištění základních fyzických nebo psychických potřeb;
  • absenci spolupráce rodičů se školou.
Jaké finanční prostředky mohou školy získat?

Školy byly rozřazeny do čtyř kategorií podle míry znevýhodnění. Výpočet podpory vycházel z celkového počtu žáků školy a kategorie, do které byla škola zařazena.

  • Kategorie 1: 2 000 Kč na žáka a rok.
  • Kategorie 2: 4 000 Kč na žáka a rok.
  • Kategorie 3: 8 000 Kč na žáka a rok.
  • Kategorie 4: 16 000 Kč na žáka a rok.
Jaké druhy podpory může škola čerpat?

Škola vybírá vhodnou kombinaci nástrojů a intervencí vycházející ze vstupní analýzy jejích potřeb.

Katalog zahrnuje zejména:

  1. personální podporu škol při práci se sociálně znevýhodněnými žáky;
  2. přímou podporu těchto žáků, například zážitkové vzdělávací programy nebo snídaňové kluby;
  3. profesní rozvoj pedagogů, například mentoring, koučink nebo facilitaci.

Součástí podpory je také metodická a konzultační pomoc NPI a kolegiální spolupráce mezi řediteli a učiteli.

Na základě čeho si školy vybírají nástroje podpory?

Volba nástrojů vychází ze vstupní analýzy podmínek a potřeb školy. Na jejím zpracování se podílí širší pedagogický sbor, minimálně zástupce vedení školy a školního poradenského pracoviště, ve spolupráci s krajským konzultantem NPI.

Co se stane po skončení projektu?

Dílčím cílem projektu je připravit podklady pro návrh reformy systému podpory škol. Podpora škol po roce 2026 by měla být zajištěna ze státního rozpočtu, nikoli pouze na projektové bázi.

Dotazy na doučování

Jaký je vztah mezi doučováním v projektu PROP a plošným Národním plánem doučování?

Národní plán doučování probíhal do 31. srpna 2023. Maximální částka pro odměnění doučujícího činila 300 Kč za hodinu a s doučujícím bylo nutné uzavřít DPP nebo DPČ.

Doučování jako nástroj projektu PROP bylo možné využít jako doplnění plošného doučování. Obě formy mohly probíhat současně, bylo však nutné zabránit dvojímu financování.

Lze využívat i online doučování?

Přednostně by mělo jít o doučování prezenční. Online doučování by mělo být doplňkovou strategií využívanou jen v odůvodněných případech.

Školní poradenství

Jaké vzdělání a znalost češtiny má mít adaptační koordinátor?

Adaptační koordinátor je nepedagogickým pracovníkem. Jeho požadované vzdělání není přesně legislativně stanoveno a záleží na rozhodnutí ředitele školy. Doporučuje se nejméně středoškolské vzdělání s maturitou a přednostně vzdělání pedagogického směru.

Adaptační koordinátor by měl dobře znát prostředí a pravidla školy. Pro práci s žáky je vhodná znalost češtiny na úrovni rodilého mluvčího, případně alespoň na úrovni B2.

Pozice může být v projektu využita také pro žáky s českým občanstvím a nízkým socioekonomickým statusem, například ve školách s častou fluktuací žáků.

Jaké činnosti vykonává adaptační koordinátor?

Adaptační koordinátor pomáhá nastartovat výuku českého jazyka, začleňování žáka do třídního kolektivu, seznamování se školními právy a povinnostmi, pravidly chování a běžným režimem školy.

Pomáhá také s orientací ve škole, rozvrhem, přesuny mezi učebnami, stravováním, družinou, školním klubem a nabídkou zájmových aktivit. Zpravidla pracuje se žákem během prvního měsíce po jeho nástupu.

Mohou být nepedagogické pozice zařazeny do týmu školního poradenského pracoviště?

Vyhláška č. 72/2005 Sb. uvádí jako jádro školního poradenského pracoviště výchovného poradce, metodika prevence, školního psychologa a speciálního pedagoga. Zapojení dalších osob však není vyloučeno, pokud je odůvodněné.

Doporučené členění na webu školy:

  • ŠPP: výchovný poradce, metodik prevence, speciální pedagog, školní psycholog;
  • Spolupracovníci ŠPP: adaptační koordinátor, koordinátor inkluze, sociální pedagog a kariérový poradce.
Může školní psycholog nebo jiná personální pozice fakturovat?

Fakturace není výslovně zakázána. U personálních pozic se však předpokládá především pracovněprávní vztah se školou, například DPP nebo DPČ.

Pokud ředitel školy naváže spolupráci s fakturujícím pracovníkem, musí zajistit dodržení podmínek projektu, včetně vykazování, spolupráce s pracovníky školy a účasti na požadovaných aktivitách.

Může sociální pedagog vykonávat dozor nad dětmi?

Ano. Podle rozhodnutí ředitele školy mohou dozor vedle pedagogických pracovníků vykonávat i jiné zletilé osoby, které jsou způsobilé k právním úkonům a jsou v pracovněprávním vztahu ke škole.

Tyto osoby musí být řádně poučeny o povinnostech dozoru a ředitel školy o poučení pořídí písemný záznam.

Je možné přijmout speciálního pedagoga nebo psychologa, který příslušné vzdělání teprve studuje?

Studující získává kvalifikaci až úspěšným ukončením studia. Škola může přijmout nekvalifikovaného pracovníka, pokud prokazatelně nemůže místo obsadit kvalifikovaným zájemcem.

Škola by měla být schopna doložit například zveřejněný inzerát, kterým kvalifikovaného pracovníka hledala.

Které pozice jsou pedagogické a které nepedagogické?

Pedagogické pozice:

  • asistent pedagoga;
  • speciální pedagog;
  • školní psycholog;
  • tandemový učitel.

Nepedagogické pozice:

  • adaptační koordinátor;
  • koordinátor inkluze;
  • sociální pedagog;
  • kariérový poradce;
  • pracovník volnočasových aktivit;
  • koordinátor mentorského programu.

Pedagogické pozice se řídí pravidly pro pedagogické pracovníky, včetně rozdělení přímé a nepřímé pedagogické činnosti. Nepedagogické pozice se zpravidla zařazují podle tarifních tabulek pro nepedagogické pracovníky.

Rozvržení pracovní doby a místo výkonu práce upravuje ředitel školy v pracovní smlouvě nebo dodatku. Přehled činností vykonaných pro projekt se zapisuje do pracovních výkazů.

DVPP a profesní rozvoj

Lze DVPP částečně financovat z projektu a částečně z jiných zdrojů?

Část DVPP hrazená z projektu musí být samostatným celkem. Z jiných prostředků lze financovat další samostatné hodiny nebo navazující část vzdělávání.

Stejné hodiny nelze současně financovat z projektu NPO a z dalších veřejných zdrojů.

Musí být vzdělávání certifikované?

DVPP nemusí mít akreditaci MŠMT. Důležité je, aby naplňovalo cíl definovaný školou jako zadavatelem.

Lze z nevyčerpané jednotky DVPP hradit publikace?

Ne. Pomůcky pro žáky lze financovat z nástroje B10 a publikace pro pedagogy z administrativních nákladů projektu.

Z čeho lze hradit cestovné a ubytování spojené se vzděláváním?

Další náklady spojené se vzděláváním lze hradit z administrativních nákladů projektu.

Musí se vzdělávání účastnit celý pedagogický sbor?

Účast celého pedagogického sboru není podmínkou. Rozhodnutí o počtu účastníků závisí na tématu a je v kompetenci ředitele školy.

Lze do aktivity C1 zahrnout vedení školy?

Ano. Ke vzdělávání lze s ohledem na efektivitu přizvat také vedoucí pracovníky dalších škol v okolí.

Lze aktivitu C1 využít pro jednotlivé pedagogy?

Minimální počet účastníků není stanoven. U velmi malého počtu účastníků je vhodné posoudit hospodárnost a případně přizvat pracovníky dalších škol nebo využít mentorskou podporu v nástroji C2.

Jaký certifikát musí mít kouč?

Může jít o mezinárodní certifikaci ICF MCC, PCC nebo ACC, případně certifikát jiné organizace s akreditací MŠMT.

Může být stáž realizována ve škole, která není podpořena z projektu NPO?

Ano. Navštívená škola nemusí být zapojena do projektu. Součástí stáže se předpokládá náslech při přímé práci se žáky.

Může být stáž realizována například v NNO?

Ano. Je možné využít také jiné organizace, podmínkou je náslech při přímé práci s dětmi nebo žáky.

Jsou dovoleny zahraniční stáže?

Nástroj byl primárně zamýšlen pro sdílení zkušeností mezi školami v České republice a výše dotace byla nastavena na vnitrostátní spolupráci.

Sociální intervence

Lze zaměstnat asistenta pedagoga se základním vzděláním a příslušným kvalifikačním kurzem?

Podle zákona může jako asistent pedagoga pracovat také uchazeč s ukončeným základním vzděláním a absolvovaným kvalifikačním kurzem, pokud vykonává pomocné výchovné práce odpovídající jeho kvalifikaci.

Jaký je poměr přímé a nepřímé činnosti asistenta pedagoga?

V projektových pravidlech byl u asistenta pedagoga uváděn poměr 90 % úvazku na přímou a 10 % na nepřímou pedagogickou činnost. Vždy je nutné postupovat podle aktuálně platné legislativy.

Lze financovat učebnice, sportovní vybavení nebo jiné pomůcky?

Pro žáky se sociálním znevýhodněním lze nakoupit pomůcky nezbytné pro jejich vzdělávání, včetně vhodných pomůcek pro tělesnou výchovu nebo sport.

Škola musí být schopna doložit, že pomůcku aktivně využívá při vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním. U nákladnějších pomůcek je vhodné doložit potřebnost vazbou na školní vzdělávací program.

Je nutné dokládat převzetí školních potřeb pořízených z nástroje B10?

Projekt nestanovil další pravidla nad rámec doložení účetních dokladů. Škola však musí být schopna doložit, že zakoupené pomůcky byly využívány při vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním.

Lze prostřednictvím nástroje B10 podpořit celou třídu?

Nástroj B10 je určen pouze pro žáky se sociálním znevýhodněním.

Co jsou snídaňové kluby a pro koho jsou určeny?

Snídaňové kluby jsou primárně určeny žákům, kteří ráno z jakéhokoli důvodu nesnídají. Pomáhají podpořit soustředění, chování, docházku a včasné příchody do vyučování.

Vedle zajištění jídla vytvářejí příležitost pro rozvoj sociálních dovedností, pozitivních vztahů a sebevědomí.

Metodická kuchařka pro školy

Kde je vhodné snídaňové kluby realizovat?

Kluby lze realizovat ve školních jídelnách, cvičných kuchyňkách, knihovnách, třídách nebo formou balíčků vydávaných na předem určených místech.

Jak často pořádat snídaňové kluby?

Ideální je každodenní provoz. Četnost však závisí na rozpočtu školy, potřebách žáků a cílech konkrétního klubu.

Pokud se klub koná pouze výjimečně, je vhodné hledat další možnosti, například vydávání balíčků, aby měli vytipovaní žáci pravidelně zajištěnou snídani.

Mohou se snídaňových klubů účastnit i ostatní žáci školy?

Klub je primárně zaměřen na žáky se sociálním znevýhodněním. V souladu s principy společného vzdělávání se mohou účastnit také další žáci, například ti, kteří mají hlad nebo problémy s docházkou či včasnými příchody.

Jak řešit přebytky jídla a nepravidelnou docházku?

Pokud se nahlášení žáci nedostaví, lze snídani předat pozdě příchozím dětem ve formě balíčku nebo ji nabídnout ostatním žákům školy.

Čím se řídit při skladbě jídelníčku?

Je vhodné řídit se školským zákonem, vyhláškou č. 107/2005 Sb., o školním stravování, a dalšími aktuálně platnými předpisy upravujícími potraviny nabízené ve školách.

Lze hradit pracovníky připravující snídaně?

Ano. Příspěvek na provoz snídaňových klubů zahrnoval vedle částky na žáka také financování personálu podle podmínek příslušné výzvy.

Je vyžadován potravinářský průkaz?

V původních pravidlech se u pracovníka manipulujícího s potravinami předpokládal zdravotní průkaz pracovníka v potravinářství. Je nutné postupovat podle aktuálně platných hygienických a zdravotních předpisů.

Lze využívat cvičnou kuchyňku?

Ano. Využití prostor školy je v kompetenci ředitele školy, při dodržení příslušných hygienických a bezpečnostních podmínek.

Propojování formálního a neformálního vzdělávání

Lze 32 hodin zážitkového programu B7 rozdělit do více akcí?

Ano. Hodiny lze čerpat postupně po celou dobu realizace projektu, například formou jednodenního výletu, vícedenní akce a kratší odpolední aktivity.

Co lze hradit u výjezdových aktivit v nástroji B7?

V rámci programu bylo možné hradit například stravu, dopravu, ubytování a lektorné. Kontrola se zaměřuje zejména na ověření uskutečnění programu a naplnění jeho účelu.

Musí jednotku B7 čerpat stále stejná skupina žáků?

Ideální je, aby jednotku čerpala stejná skupina žáků. Skupiny lze změnit, pokud škola vyhodnotí, že takové nastavení účinně podporuje žáky se sociálním znevýhodněním. Měnit lze také témata.

Kteří žáci mohou absolvovat akce B6 a B7 zdarma?

Žákům identifikovaným jako sociálně znevýhodnění musí být účast hrazena z rozpočtu projektu. U ostatních žáků se postupuje podle účelu aktivity a rozhodnutí školy.

Pokud je účast celé třídy důležitá pro splnění účelu podpory sociálně znevýhodněných žáků, mohla být podle původních pravidel akce uhrazena celé skupině.

Kolik hodin mají jednotky B6, B7 a B9?
  • B6: 2 hodiny;
  • B7: 32 hodin;
  • B9: 2 hodiny.

Jednotky lze podle charakteru aktivity spojovat a rozdělovat. Jedna vykazovaná hodina má 60 minut.

Dotazy pro MŠMT

Lze v rámci jedné aktivity slučovat finanční prostředky z různých zdrojů?

Ne. Jednotlivé aktivity a náklady s nimi spojené musí být kompletně hrazeny z jednoho typu zdroje.

Z jakých prostředků lze hradit odvody u DPP?

Náklady vzniklé v důsledku změny zákona bylo možné hradit z přidělených prostředků na OBV nebo ONIV. Přesun prostředků do jiné podporované oblasti bylo nutné řešit prostřednictvím žádosti o změnu rozhodnutí.

Jak bylo řešeno plánované navýšení prostředků na pozice A?

Navýšení maximálních sazeb u vybraných personálních pozic bylo plánováno s účinností od 1. ledna 2024 a bylo možné pouze na základě žádosti o změnu rozhodnutí. Původní nejzazší předpokládaný termín pro podání žádosti byl 31. srpna 2024.

Jak se řešilo krácení prostředků u škol, které zahájily realizaci později?

Celkové prostředky přidělené škole na základě rozhodnutí o poskytnutí dotace se neměly krátit. Nevyčerpané prostředky bylo možné v rámci oblasti podpory přesouvat mezi jednotlivými roky.

Přesun mezi oblastmi A, B a C vyžadoval žádost, řádné odůvodnění a schválení konzultantem školy a NPI.

Dokladování pro zapojené školy

Kontakty a další informace

Obecné kontakty

Kontakty na koordinátory

Zobrazit mapu kontaktů

Mgr. Světla Veselá Nová

Regionální koordinátorka
Ústecký kraj

Winstona Churchilla 1348/6
400 01 Ústí nad Labem

Tel.: tel:+420 775 320 290
E-mail: svetla.nova@npi.cz

Mgr. Vladislav Günter

Regionální koordinátor
Karlovarský, Plzeňský, Středočeský kraj a Praha

Centrální pracoviště
Senovážné náměstí 25
110 00 Praha 1

Tel.: tel:+420 775 431 735
E-mail: vladislav.gunter@npi.cz

Mgr. Irena Balaban Cakirpaloglu, Ph.D.

Regionální koordinátorka
Moravskoslezský a Olomoucký kraj

Wellnerova 25
779 00 Olomouc

Tel.: tel:+420 778 880 449
E-mail: irena.cakirpaloglu@npi.cz

Mgr. Eva Šímová

Regionální koordinátorka
Morava a východní Čechy

Krajské pracoviště Brno
Moravské náměstí 249/8
602 00 Brno

Tel.: tel:+420 778 881 417
E-mail: eva.simova@npi.cz

Loga projektu a zapojených institucí Povinná publicita projektu Logo projektu Podpora rovných příležitostí
Copyright © 2026 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT).
Vytvořeno ve spolupráci s 200solutions s.r.o.