Propojování formálního a neformálního vzdělávání
Obsah
- formální, neformální a zájmové vzdělávání
- spolupráce školy s místními partnery
- praktické učení a rozvoj kompetencí
- role školy a zřizovatele
- společné aktivity a vzdělávání v území
Téma
Vzdělávání dětí a žáků neprobíhá pouze ve školní třídě. Mnoho znalostí, dovedností, postojů a kompetencí získávají také prostřednictvím praktických zkušeností, zájmových aktivit, projektů a setkávání s lidmi a organizacemi mimo školu.
Propojování formálního a neformálního vzdělávání umožňuje tyto zkušenosti vědomě navazovat na vzdělávací cíle školy. Do výuky tak mohou vstupovat nové metody a prostředí – například knihovny, muzea, kulturní instituce, domy dětí a mládeže, sportovní organizace, environmentální centra, komunitní organizace nebo odborníci z praxe.
Zřizovatel nemá určovat, jaké konkrétní aktivity má škola zařazovat do vzdělávání. Může však propojovat školy s partnery v území, podporovat společné projekty, pomáhat se sdílením prostor nebo financováním a odstraňovat praktické bariéry spolupráce. Tím může přispívat k širší nabídce vzdělávacích příležitostí pro všechny děti a žáky v území.
Více o tématu
Učení mimo školu
Místní partneři
Společné projekty
Podpora zřizovatele
ŠKOLA URČUJE VZDĚLÁVACÍ CÍL, ZŘIZOVATEL MŮŽE OTEVÍRAT DVEŘE
Škola vybírá vhodné aktivity a propojuje je s výukou a vzdělávacími cíli.
Zřizovatel propojuje místní partnery, podporuje spolupráci a může pomoci se sdílením prostor, koordinací nebo financováním.
Hlavní princip: Cílem není organizovat co nejvíce akcí, ale vytvářet smysluplné vzdělávací příležitosti pro děti a žáky.
Základní pojmy
Vzdělávání uskutečňované ve školách a školských zařízeních podle právních předpisů a příslušných vzdělávacích programů.
Je součástí formálního vzdělávacího systému a vede k naplňování stanovených vzdělávacích cílů.
Organizované vzdělávací aktivity probíhající mimo běžný systém formálního školního vzdělávání.
Často jsou dobrovolné, prakticky zaměřené a založené na aktivním zapojení účastníků, zkušenosti a spolupráci.
Součást vzdělávacího systému upravená školským zákonem.
Probíhá například ve školních družinách, školních klubech a střediscích volného času a vytváří další prostor pro rozvoj zájmů, dovedností a kompetencí dětí a žáků.
Instituce, organizace nebo jiný subjekt v území, který může obohatit vzdělávání dětí a žáků.
Může jít například o knihovnu, muzeum, galerii, DDM, středisko volného času, sportovní klub, spolek, komunitní centrum, environmentální organizaci nebo odborníka z praxe.
Vědomé propojení školního vzdělávání s aktivitami, metodami, prostředím a zkušenostmi získávanými mimo běžnou výuku.
Cílem je rozvíjet kompetence dětí a žáků v praktických a smysluplných situacích a využívat zkušenosti získané v různých vzdělávacích prostředích.
Legislativa
Zákon č. 561/2004 Sb., školský zákon
Relevantní ustanovení: zejména § 2
Vzdělávání směřuje mimo jiné k rozvoji osobnosti člověka, sociálních a občanských kompetencí a schopnosti aktivně se zapojovat do života společnosti.
Propojování školy s reálným prostředím a místní komunitou může naplňování těchto cílů podporovat.
§ 3 až § 5 školského zákona
Konkrétní podoba vzdělávání a využívání různých metod, prostředí a partnerství se promítá do práce školy podle příslušného rámcového a školního vzdělávacího programu.
Zřizovatel může vytvářet vhodné podmínky, ale nenahrazuje školu při rozhodování o konkrétním vzdělávacím obsahu.
§ 111 až § 118 školského zákona
Upravují zájmové vzdělávání a školská zařízení, která jej poskytují, zejména školní družiny, školní kluby a střediska volného času.
Pro zřizovatele jsou tato zařízení významnými partnery při rozšiřování vzdělávacích příležitostí dětí a žáků v území.
Poznámka: Zájmové a neformální vzdělávání nejsou totožné pojmy. Zájmové vzdělávání je součástí vzdělávacího systému upravenou školským zákonem, zatímco neformální vzdělávání je širší označení organizovaných vzdělávacích aktivit mimo formální vzdělávání.
Metodické materiály
Propojování formálního a neformálního vzdělávání
Přibližuje také souvislosti se vzdělávacími programy a možnosti využívání zkušeností a metod neformálního vzdělávání ve školním prostředí.
Neformální a zájmové vzdělávání
Obsahuje informace o aktérech neformálního vzdělávání, propojování různých forem vzdělávání, uznávání získaných zkušeností a o jednotlivých typech zájmového vzdělávání.
Zájmové vzdělávání
Obsahuje informace o jeho legislativním ukotvení, školských zařízeních pro zájmové vzdělávání a souvisejících koncepčních a metodických materiálech.
Pro zřizovatele je užitečný zejména při plánování spolupráce škol, družin, klubů a středisek volného času.
Vzory a formuláře
Poznámka: Spolupráce nemusí vždy znamenat uzavření rozsáhlé smlouvy. Forma dohody má odpovídat charakteru aktivity. U dlouhodobé spolupráce, financování, pravidelného využívání prostor nebo složitějšího rozdělení odpovědnosti je však vhodné základní podmínky písemně vyjasnit.
Odkazy
Propojování formálního a neformálního vzdělávání – Praktická metodická příručka pro školy
Zabývá se také překážkami spolupráce, například nedostatkem času, financemi, odpovědností za žáky, organizačními bariérami nebo obavami spojenými se začleňováním nových forem práce.
Součástí jsou příklady inspirativní praxe.
Evropský sbor solidarity (DZS)
Program podporující solidární a komunitní projekty mladých lidí. Pro školy a místní partnery může být inspirací pro některé formy komunitních aktivit a spolupráce s mladými lidmi.
Národní síť místních akčních skupin
FAQ
Jde o vědomé využívání metod, zkušeností, prostředí a aktivit neformálního a případně zájmového vzdělávání tak, aby vhodně doplňovaly školní vzdělávání.
Může jít například o spolupráci s knihovnou, muzeem, sportovním klubem, environmentálním centrem nebo odborníkem z praxe.
Smyslem není nahrazovat školní výuku, ale propojovat ji s praktickými zkušenostmi a reálným životem.
Zřizovatel především vytváří vhodné podmínky.
Může například:
- propojovat školy s místními organizacemi,
- pomoci mapovat dostupné partnery,
- podporovat společné projekty,
- umožnit sdílení prostor,
- finančně podpořit vybrané aktivity,
- pomáhat s koordinací více škol nebo organizací,
- podporovat dlouhodobá partnerství.
Konkrétní vzdělávací využití jednotlivých aktivit je však v odpovědnosti školy.
Ne.
Rozhodování o konkrétním vzdělávacím obsahu, metodách a zařazování aktivit do výuky náleží škole a jejímu vedení.
Zřizovatel může zlepšovat dostupnost příležitostí, podporovat spolupráci a pomáhat odstraňovat finanční nebo organizační překážky.
Okruh partnerů může být velmi široký.
Patřit mezi ně mohou například:
- knihovny,
- muzea a galerie,
- domy dětí a mládeže,
- střediska volného času,
- školní družiny a kluby,
- sportovní organizace,
- kulturní spolky,
- environmentální centra,
- komunitní organizace,
- neziskové organizace,
- místní firmy a odborníci z praxe,
- vysoké školy a další vzdělávací instituce.
Vhodnost partnera vždy závisí na cíli konkrétní spolupráce.
Ano.
Propojování různých vzdělávacích prostředí může podporovat naplňování vzdělávacích cílů a rozvoj kompetencí stanovených vzdělávacími programy.
Škola může využívat praktické zkušenosti žáků, spolupráci s externími partnery a vhodné metody práce také při realizaci svého školního vzdělávacího programu.
Konkrétní způsob začlenění vždy určuje škola.
Dobrým prvním krokem je jednoduché zmapování vzdělávacího ekosystému v území.
Společně se školami lze zjistit:
- s kým už školy spolupracují,
- jaké organizace a instituce v území působí,
- jaké programy nabízejí,
- které prostory by bylo možné sdílet,
- kde školy narážejí na organizační nebo finanční překážky,
- která témata by bylo možné řešit společně.
Následně lze vybrat několik konkrétních oblastí spolupráce místo vytváření rozsáhlého systému hned od začátku.
Ne vždy.
U jednorázové návštěvy nebo jednoduché aktivity může postačovat běžná organizační dohoda školy s partnerem.
Písemné vyjasnění podmínek je důležitější zejména tehdy, pokud spolupráce zahrnuje:
- pravidelné nebo dlouhodobé aktivity,
- financování,
- sdílení majetku nebo prostor,
- složitější rozdělení odpovědnosti,
- další významné organizační závazky.
Rozsah dohody by měl odpovídat konkrétní situaci.
Samotný počet partnerů nebo uskutečněných akcí není hlavním měřítkem úspěchu.
Důležitější je zjistit:
- zda aktivita navazuje na vzdělávací cíle školy,
- zda přináší dětem nové zkušenosti,
- zda podporuje rozvoj jejich kompetencí,
- zda je přiměřeně dostupná různým skupinám dětí,
- zda zbytečně nezvyšuje nerovnosti,
- zda je organizačně udržitelná,
- zda má přínos pro školu i místní komunitu.
Dobrá spolupráce má mít jasný vzdělávací smysl, nikoli být pouze další jednorázovou akcí v kalendáři.
Poznámka: Propojování formálního a neformálního vzdělávání neznamená přenášet odpovědnost za vzdělávání ze školy na jiné organizace. Škola nadále odpovídá za svůj vzdělávací program, externí partneři však mohou nabídnout prostředí, zkušenosti a odborné znalosti, které školní vzdělávání vhodně doplňují.