Podpora spolupráce ředitelů škol
Obsah
- proč podporovat spolupráci ředitelů
- společná setkání a profesní sítě
- sdílení zkušeností a dobré praxe
- profesní učení a vzájemná podpora
- spolupráce škol a partnerů v území
Téma
Ředitelé škol se při výkonu své funkce často setkávají s podobnými otázkami v oblasti řízení, personálního zajištění, financování, provozu nebo komunikace s rodiči. Sdílení zkušeností s kolegy může pomoci hledat vhodná řešení, vyvarovat se opakovaných chyb a přenášet příklady dobré praxe mezi školami.
Zřizovatel může pro takovou spolupráci vytvářet prostor a vhodné podmínky. Může například podporovat pravidelná setkávání ředitelů, společné vzdělávání, pracovní skupiny nebo zapojení do profesních a regionálních sítí.
Spolupráce se nemusí omezovat pouze na školy jednoho zřizovatele. Ředitelé mohou sdílet zkušenosti také napříč obcemi, krajem nebo širším územím a využívat podporu dalších partnerů. Důležité je, aby spolupráce vycházela ze skutečných potřeb ředitelů a měla praktický přínos pro řízení škol.
Více o tématu
Pravidelná setkání
Sdílení dobré praxe
Profesní učení
Spolupráce v území
ROLE ZŘIZOVATELE: VYTVÁŘET PODMÍNKY, NE ŘÍDIT PROFESNÍ DISKUSI
Zřizovatel může ředitele propojovat, nabídnout prostor a podporovat společné vzdělávání. Témata profesního sdílení by však měla vycházet také z potřeb samotných ředitelů.
Praktický princip: Ne každá porada ředitelů musí být poradou se zřizovatelem. Část setkávání může být určena pouze pro vzájemné profesní sdílení ředitelů..
Základní pojmy
Sdílení zkušeností, postupů a řešení mezi řediteli škol v určitém území nebo v rámci skupiny škol jednoho zřizovatele.
Může mít podobu pravidelných setkání, pracovních skupin, vzájemných konzultací nebo neformální profesní sítě.
Rozvoj ředitelů prostřednictvím vzdělávání, sdílení vlastní praxe, mentoringu, konzultací a vzájemné podpory.
Smyslem není pouze získávání nových znalostí, ale také jejich využívání při každodenním řízení školy.
Dlouhodobější propojení ředitelů, které umožňuje pravidelné sdílení zkušeností, společné profesní učení a vzájemnou podporu.
Forma profesní podpory, při které ředitel pracuje se zkušeným mentorem na konkrétních otázkách vedení a rozvoje školy.
Legislativa
Zákon č. 561/2004 Sb., školský zákon
Ředitel odpovídá za činnost školy a školského zařízení a za její řádné řízení.
Relevantní ustanovení: zejména § 164
Pro tuto kapitolu je ustanovení důležité jako základní vymezení role ředitele, jehož profesní rozvoj a spolupráce s kolegy mohou podporovat kvalitní řízení školy.
Působnost územních samosprávných celků ve školství
Relevantní ustanovení: zejména § 177 až § 182
Pro podporu spolupráce ředitelů jsou tato ustanovení relevantní především v širším kontextu zřizovatelské role a vytváření podmínek pro fungování škol.
Poznámka: Právní předpisy nestanoví zřizovateli povinnost organizovat profesní spolupráci ředitelů. Jde především o podpůrný nástroj, jehož podobu lze přizpůsobit počtu škol, místním podmínkám a potřebám jejich vedení.
Metodické materiály
Systém podpory a vedení ředitelů škol
Představuje vizi a principy systému, který má ředitelům poskytovat dostupnější a systematičtější profesní podporu v různých fázích jejich kariéry.
Pro zřizovatele je užitečný jako rámec pro přemýšlení o tom, jakou podporu může vedení škol potřebovat.
Systém podpory a vedení ředitelů škol: Priority pro období 2025–2027
Zřizovateli umožňuje zasadit vlastní podporu ředitelů a jejich profesní spolupráci do širšího celostátního rámce.
Vzory a formuláře
Poznámka: Podpůrné formuláře mají společnou práci usnadňovat. Spolupráce ředitelů by neměla vytvářet další povinnou administrativu ani formální vykazování bez praktického přínosu.
Odkazy
Bulletin Vize – Systém podpory a vedení ředitelů škol
Zdůrazňuje mimo jiné význam vztahu mezi zřizovatelem a ředitelem založeného na důvěře, respektu a otevřenosti a potřebu dlouhodobé profesní podpory vedení škol.
Kompetenční rámec ředitele a ředitelky školy
Může pomoci vytvořit společný jazyk mezi řediteli, zřizovateli a dalšími aktéry a sloužit jako inspirace při plánování profesního rozvoje nebo společného vzdělávání ředitelů.
FAQ
Ředitelé často řeší podobné otázky v oblasti vedení lidí, financování, provozu, organizace školy nebo komunikace s rodiči.
Sdílení zkušeností umožňuje využívat řešení, která se osvědčila jinde, konzultovat složitější situace a přenášet příklady dobré praxe mezi školami.
Zároveň může omezovat profesní izolaci ředitelů při rozhodování o náročných tématech.
Ne. Právní předpisy takovou povinnost nestanoví.
Pokud však zřizovatel zřizuje více škol, mohou pravidelná setkání představovat praktický způsob, jak podpořit profesní sdílení, řešení a koordinaci společných témat.
Forma ani frekvence setkávání nemusí být jednotná a mohou se přizpůsobit potřebám ředitelů.
Ano.
Profesní spolupráce není omezena pouze na školy stejného zřizovatele. Může probíhat mezi řediteli v jedné obci, širším území nebo regionu a také prostřednictvím různých profesních sítí a vzdělávacích aktivit.
To může být zvlášť užitečné u zřizovatelů, kteří mají pouze jednu školu.
Může jít například o:
- pravidelná profesní setkání,
- vzájemné konzultace,
- sdílení konkrétních příkladů dobré praxe,
- společné vzdělávací akce,
- odborné pracovní skupiny,
- mentoring nebo jiné formy profesní podpory.
Není nutné využívat všechny formy současně. Vhodné je vycházet z konkrétních potřeb ředitelů a škol.
Zřizovatel může vytvářet podmínky, propojovat ředitele, nabídnout prostor pro setkávání nebo podpořit společné vzdělávání.
Nemusí však řídit obsah každého profesního setkání.
Užitečné je ponechat ředitelům prostor, aby sami pojmenovávali témata, která potřebují sdílet nebo společně řešit.
Ano. Střední článek podpory pomáhat s organizací setkání, sdílením informací a propojováním škol a zřizovatelů v území.
Může tak doplnit podporu, kterou vytváří samotný zřizovatel nebo profesní síť ředitelů.
Poznámka: Spolupráce ředitelů má největší přínos tehdy, když vychází ze skutečných profesních potřeb a vytváří bezpečný prostor pro otevřené sdílení zkušeností. Neměla by se měnit v další formální kontrolní nebo vykazovací mechanismus.