Zřizovatel může v rámci své kontrolní působnosti ověřovat zejména hospodaření organizace, dodržování právních předpisů a pravidel stanovených zřizovatelem a fungování jejího vnitřního kontrolního systému.

Kontrola se může zaměřit například na:

• rozpočet a jeho čerpání,
• účetní a finanční doklady,
• nakládání s majetkem,
• smlouvy,
• peněžní fondy,
• dotace,
• veřejné zakázky,
• dodržování zřizovací listiny,
• opatření uložená při předchozích kontrolách.

Kontrolní pravomoc zřizovatele však není neomezená a je nutné respektovat samostatné kompetence ředitele školy i působnost dalších kontrolních orgánů.

Kontrolu zajišťuje zřizovatel prostřednictvím pověřených kontrolujících osob.

Kontrolující by měli mít znalosti a zkušenosti odpovídající předmětu kontroly a musí být k jejímu provedení řádně pověřeni.

Samotný proces kontroly se řídí příslušnými právními předpisy, zejména kontrolním řádem.

Jde o dva odlišné kontrolní mechanismy.

Veřejnosprávní kontrolu provádí zřizovatel ve stanoveném právním režimu podle kontrolního řádu. Jejím výstupem je protokol o kontrole a kontrolovaná osoba má možnost uplatnit námitky proti kontrolním zjištěním.

Finanční výbor je orgán zastupitelstva obce. Kontroluje hospodaření s majetkem a finančními prostředky obce a plní další úkoly uložené zastupitelstvem. O provedené kontrole pořizuje zápis.

Proto je vhodné již před zahájením kontroly určit, kdo kontrolu provádí, na základě jakého oprávnění a v jakém procesním režimu.

Ano. Za nastavení a fungování vnitřního kontrolního systému organizace odpovídá její vedení, tedy v případě školy zejména ředitel.

Systém by měl být přiměřený velikosti a činnosti organizace a měl by jasně stanovovat odpovědnosti při finančních a majetkových operacích.

Zřizovatel při veřejnosprávní kontrole ověřuje, zda tento systém existuje, odpovídá rizikům školy a skutečně funguje v praxi.

Výstupem je protokol o kontrole.

Měl by přesně a srozumitelně zachytit:

• předmět a průběh kontroly,
• konkrétní kontrolní zjištění,
• podklady, ze kterých zjištění vycházejí,
• případné porušení právních nebo jiných závazných pravidel,
• další zákonem požadované údaje.

Kontrolovaná osoba má možnost podat proti kontrolním zjištěním námitky podle pravidel kontrolního řádu.

Univerzální interval vhodný pro všechny školy neexistuje.

Plánování kontrol by mělo vycházet především z rizik. Zohlednit lze například:

• objem spravovaných prostředků,
• velikost organizace,
• významné investice,
• dotace a veřejné zakázky,
• změnu vedení školy,
• výsledky předchozích kontrol,
• opakující se nedostatky,
• významné změny v hospodaření.

Rizikovější oblasti mohou být kontrolovány častěji, zatímco u stabilní organizace bez závažných zjištění může být rozsah kontroly přiměřeně menší.

Kontrola by neměla skončit pouze konstatováním chyby.

Je třeba podle povahy zjištění zajistit, aby škola přijala odpovídající opatření k nápravě a aby bylo možné ověřit jejich splnění.

U významnějších nebo opakovaných nedostatků je vhodné sledovat také příčinu problému – například nevhodně nastavený proces, nejasnou odpovědnost nebo nedostatečnou vnitřní kontrolu.

Cílem je zabránit opakování stejného problému.

Od 1. ledna 2027 má nabýt účinnosti zákon č. 231/2025 Sb., o řízení a kontrole veřejných financí, který nahradí dosavadní zákon o finanční kontrole.

Veřejnosprávní kontrola hospodaření příspěvkových organizací zůstává pro obce a kraje zachována, nová úprava však více zdůrazňuje:

• řízení rizik,
• odpovědnost vedení,
• přiměřenost kontrolního systému,
• řídicí kontrolu,
• účinnost přijatých opatření.

Zřizovatel by proto měl v průběhu roku 2026 prověřit své vnitřní předpisy, kontrolní postupy a používané vzory a připravit jejich aktualizaci a průběžně sledovat metodické materiály Ministerstva financí.