Redakce - edu.gov.cz

Pozvánka 7. odborný panel IPs DATA

Pozvánka s programem

Realizace výše zmíněného odborného panelu je financovaná z projektu z projektu „Datově-analytická podpora pro hodnocení a řízení vzdělávací soustavy ČR“ (IPs Datová politika), reg. č. CZ.02.02.XX/00/22_005/0002901.“

Podpora nadání není jen otázkou individuálního rozvoje, ale také otázkou společenského a ekonomického pokroku. Nadání je potenciál pro inovace, kreativitu a nové perspektivy v různých oblastech života. Efektivní podpora nadání vyžaduje spolupráci mezi školami, školskými zařízeními, rodiči, odborníky i státní správou. Zásadní je role ředitelů, pedagogů a psychologů, kteří se podílí na identifikaci nadaných dětí a žáků a poskytují jim potřebné zdroje a příležitosti k rozvoji jejich talentu. Pro tuto činnost jsou nezbytná podpůrná a systémová opatření ze strany státu i zřizovatelů škol. Jako prostor pro navázání kontaktů a spolupráce a zároveň pro sběr cenných podnětů jsme 6. odborný panel projektu IPs DATA, který se uskutečnil 30. 4. 2025 na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy ve spolupráci s Platformou podpory nadání MŠMT a NPI ČR, věnovali právě podpoře nadání v regionálním školství. Diskuse se účastnili zástupci mnoha různých organizací, které se věnují podpoře nadaných a mimořádně nadaných dětí a žáků. Hlavními tématy byla: 1. nadané děti a žáci v datech a koncepcích, 2. systematická podpora rozvoje nadání v ČR a 3. zkušenosti s poskytováním podpory nadaným a mimořádně nadaným.

Zahájení a 1. BLOK 6. odborného panelu projektu IPs DATA.

Zahájení

Odborný panel zahájil Václav Jelen, vrchní ředitel sekce informatiky, statistiky a analýz. Ve svém projevu zdůraznil význam tohoto tématu a potřebu specifické podpory nadaných a mimořádně nadaných dětí a žáků napříč vzdělávací soustavou. Upozornil, že téma nadání má více vrstev, nadání může mít mnoho podob a některým z nich není věnována dostatečná pozornost.

1. BLOK: Nadaní v datech a koncepcích

Následně vystoupila evaluátorka a analytička projektu IPs DATA Lenka Růžičková s příspěvkem věnujícím se nadaným dětem a žákům v datech MŠMT. Hlavní prezentované poznatky jsou:

Odhady odborníků hovoří o minimálně 10 % nadaných dětí a žáků, které jsou v populaci. Z administrativních dat ale víme jen o malém zlomku z nich. V roce 2024 vykázaly školy (MŠ, ZŠ, SŠ a konzervatoře) jen 0,35 % nadaných nebo mimořádně nadaných dětí a žáků, tj. 6,6 tisíce.
Od roku 2016 je patrný nárůst počtu vykazovaných. Po poklesu v období pandemie Covid-19 došlo k nejvýraznějšímu nárůstu v posledních třech letech. Téměř trojnásobně se zvýšil od roku 2016 i počet škol, které nadané nebo mimořádně nadané děti a žáky vykazují.
Školy mohou pro nadané a mimořádně nadané žáky diagnostikované pedagogicko-psychologickou poradnou (PPP) využívat a čerpat finanční prostředky na podpůrná opatření. I v těchto datech je patrný nárůst. Za pozornost stojí, že u přibližně poloviny žáků, pro které ZŠ využívají podpůrná opatření z důvodu nadání, je nadání kombinováno s nějakým zdravotním znevýhodněním (nejčastěji poruchou učení nebo chování, tělesným postižením nebo poruchou autistického spektra). V případě SŠ jde ještě více než o polovinu žáků.
Zajímavě dokresluje tato data dotazníkové šetření mezi řediteli a učiteli škol realizujícími projekty tzv. šablon z OP JAK. Většina ředitelů a učitelů hodnotí systém a práci s nadanými žáky ve svých školách a třídách kladně.

Na prezentovaná data navázala vedoucí oddělení speciálního vzdělávání, školských poradenských zařízení a primární prevence MŠMT Ivana Blažková, která představila koncepční činnosti MŠMT v tématu podpory nadaných a mimořádně nadaných dětí a žáků:

MŠMT společně s NPI ČR organizuje Platformu podpory nadání, v jejímž rámci spolupracují zástupci MŠMT, NPI ČR, ČŠI, škol, PPP, akademické sféry a dalších subjektů podílejících se na podpoře nadání.
Téma podpory nadání získává v poslední době velkou pozornost. Jen v posledních měsících proběhla řada akcí, jejichž obsahem byla alespoň částečně podpora nadání.
Byla představena řada aktérů, kteří se podpoře nadání věnují, ať již z pohledu systémové podpory nebo přímou prací s nadanými.
Do budoucna je cílem se více zaměřit na podporu pro identifikaci nadaných
a mimořádně nadaných dětí a žáků a s ní související sjednocení definic a metodik. Významně by mělo přispět i zavedení spádovosti PPP, které je nyní součástí navržených legislativních změn v novele školského zákona. Probíhá také tvorba diagnostických nástrojů a podpora práce s nimi a zapojení tématu podpory nadání do nových ŠVP v rámci revize RVP.

Třetím prezentujícím byl docent Daniel Münich z CERGE-EI, který představil výstupy projektu TALENT. Jedná se o společný projekt akademického think-tanku IDEA při CERGE-EI a Nadace RSJ, který vznikl v roce 2023:

Projekt je zaměřený na empirické aplikované výzkumy v oblasti nadání s důrazem na ekonomické koncepty, fenomény a metodologické přístupy. Jde především
o hledání kauzálních vztahů, resp. o zjišťování dopadu určitých politik na reálné fungování v praxi.
Projekt se mimo jiné věnuje i osvětové a popularizační činnosti pro odbornou
i laickou českou veřejnost.
Byly představeny vybrané výsledky studie IDEA vycházející z mezinárodních šetření:
- Jednalo se například o studii vycházející ze vzorku žáků 4. tříd základních škol v rámci mezinárodního šetření TIMSS 2019 a 15letých žáků v rámci mezinárodního šetření PISA 2018. Výsledky studie ukazují, že skutečný podíl kvantitativně nadaných žáků je výrazně vyšší, než uvádějí oficiální statistiky. Mezi rizikové skupiny, jejichž nadání často zůstává nerozpoznáno, patří častěji dívky a žáci ze socio-ekonomicky znevýhodněného prostředí.
- Dalším prezentovaným výstupem byla krátká empirická analýza založená na datech z mezinárodního šetření 15letých žáků PISA 2022, kde byla sledována úroveň vybraných sociálně-emočních schopností těchto žáků. Na rozdíl od funkčních gramotností, čeští žáci v sociálně-emočních schopnostech nedopadli dobře. To je varovné, protože sociálně-emoční schopnosti výrazně spoluurčují úspěšnost ve studiu a životě. Zjištění otevírají otázku, co je za nízkou úrovní sociálně-emočních schopností českých žáků.
- Další prezentovaným výstupem byla studie založená na administrativních datech ze škol o výskytu nadaných a mimořádně nadaných žáků. Výsledky ukazují, že podíl školami administrativně vykazovaných nadaných žáků byl diametrálně nižší než lze reálně očekávat. Zkreslení se výrazněji týká dívek. Zjištění jsou v souladu s názorem, že školy dostatečně nehledají anebo neevidují nadání u dětí. Nedostatečnou či nesystematickou evidenci podtrhují i velké rozdíly napříč kraji, odlišnosti mezi školami různých velikostí i velmi nízké podíly nadaných dívek.
Současná podoba sběru dat o nadaných není vhodná. Vždy je nutné je ještě propojit s daty z doplňujících šetření. Nicméně v žádné zemi není systém vykazování těchto údajů dokonalý.

2. BLOK: Podpora nadání v ČR

Druhý blok prezentací zahájila Alena Pilousová z ČŠI, která se ve svém vystoupení věnovala tématu nadaných dětí a žáků ve výročních zprávách ČŠI za školní rok 2023/2024:

Nadané děti a žáky se v českém vzdělávacím systému stále nedaří uspokojivě identifikovat. Podpora nadaných a mimořádně nadaných se jen zřídka systematicky aplikuje a vyhodnocuje.
ČŠI dlouhodobě ve svých doporučeních zdůrazňuje potřebu vytvoření a účelného využívání systému pro práci s nadanými žáky.
Více než polovina MŠ je v oblasti plánování a realizace vzdělávání s ohledem na individuální potřeby dětí hodnocena úrovní „vyžadující zlepšení“.
Přetrvává nízká pozornost věnovaná vzdělávání učitelů MŠ v oblasti podpory nadání a individualizace.
Kvalitně prováděné hodnocení dětí vycházející z pedagogické diagnostiky bylo zaznamenáno pouze u 16 % hospitací v MŠ.
V ZŠ zohledňovali pedagogové při plánování a realizaci výuky individuální potřeby žáků jen v necelých 32 % hodin, žáci většinou plnili stejné typy úkolů nebo příkladů.
Pouze 37 % dotazovaných učitelů ZŠ se v oblasti podpory nadaných žáků vzdělává.
Nedostatečné zohledňování nadání bylo čtvrtinou zákonných zástupců žáků uváděno jako jeden z důvodů volby jiného způsobu plnění povinné školní docházky.
V případě SŠ uvedlo více než 60 % dotazovaných ředitelů, že škola nemá mimořádně nadané žáky a 20 % ředitelů uvedlo, že škola vůbec neidentifikuje nadané žáky.
SŠ, stejně jako ZŠ, nejvíce podporují nadání žáků prostřednictvím zapojení do předmětových olympiád a soutěží. Jedná se tedy spíše o jednorázová než systematická opatření rozvoje nadání.

Dále vystoupila Iva Vladíková z oddělení politiky mládeže MŠMT, která přítomné seznámila s tématem podpory nadání ve střediscích volného času (SVČ):

SVČ jsou mostem mezi formálním a neformálním vzděláváním. Spolupracují se širokým spektrem aktérů (MŠ, ZŠ, SŠ, VŠ, spolky, krajské koordinační skupiny pro nadání pod NPI ČR apod.). Nabízí velké množství činností, účastníci mají možnost zapojit se do skutečných výzkumných i uměleckých projektů a získat praktické zkušenosti.
SVČ se snaží podporovat interdisciplinární rozvoj dětí a žáků. Objevování talentu se děje přirozeně prostřednictvím opakovaného kontaktu s činností a pozitivní zkušeností. SVČ se snaží zajistit dětem a žákům bezpečný prostor, kladou důraz na vyváženost mezi výkonem a osobním rozvojem.
Identifikace nadaných probíhá v SVČ kombinací různých metod od doporučení ze strany školy, odborníků, rodičů, spolužáků, kamarádů až po vlastní diagnostiku v rámci SVČ. V prostředí SVČ se častěji rozpoznávají a rozvíjejí talenty
v pohybových, manuálních, uměleckých nebo sociálních dovednostech. Ne každá zájmová aktivita vytváří prostor pro identifikaci talentu – zatímco
v kroužcích zaměřených na logické nebo umělecké dovednosti je nadání možné pozorovat snáze, u pohybových nebo rekreačních činností může zůstat skryté – dítě nadané ve školním předmětu (např. matematice) svůj talent v kroužku (např. keramiky) projevit nemusí.
Od roku 2017 sbírá MŠMT údaje o nadaných a mimořádně nadaných účastnících ve SVČ (u mimořádně nadaných se uvádí účastníci, jejichž mimořádné nadání bylo potvrzeno na základě vyšetření školským poradenským zařízením). Podle těchto výkazů bylo v roce 2024 v SVČ 609 nadaných a jen 8 mimořádně nadaných. Nárůst u obou kategorií byl zaznamenán v roce 2023, kdy bylo evidováno 991 nadaných a 213 mimořádně nadaných.
V letech 2023–2025 byla SVČ vyplacena celková podpora na 107 projektů pro podporu nadaných žáků ZŠ a SŠ ve výši 42,8 mil. Kč.
V současnosti neexistuje automatizovaný nebo strukturovaný způsob, jak by si školy a SVČ mohly předávat informaci o tom, kteří žáci jsou nadaní nebo mimořádně nadaní. SVČ tak často nemají přístup k diagnostickým závěrům ze školských poradenských zařízení. Rodiče účastníků v SVŠ navíc nejsou povinni tyto informace poskytovat.
Některá střediska volného času omezila po novele vyhlášky o krajských normativech (2023) své aktivity zaměřené na podporu nadaných, a to zejména kvůli tomu, že tento typ práce není přímo definován jako pravidelná činnost, na kterou se nyní váží finanční prostředky. Dlouhodobá a systematická práce
s nadanými, která často vyžaduje individuální přístup a specifické zázemí, je tak
v některých SVČ obtížně udržitelná.

Další prezentující byla Zuzana Mospan z oddělení podpory mládeže a školního sportu MŠMT, která představila dotační výzvy na podporu nadaných a mimořádně nadaných dětí a žáků:

Ve výzvě Podpora nadaných žáků ZŠ a SŠ v roce 2025 jsou oprávněnými žadateli o dotaci nestátní neziskové organizace, které mají ve svých zřizovacích dokumentech zakotveno vzdělávání dětí a mládeže, účelová zařízení registrovaných církví a náboženských společností, veřejné výzkumné instituce, veřejné a soukromé vysoké školy, právnické osoby vykonávající činnost střediska volného času a enviromentální, vědecko-technické, vzdělávací, kulturní
a paměťové instituce s právní formou příspěvkové organizace zřízené krajem nebo hl. městem Prahou.
Výzva přispívá k naplňování Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+ a Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy 2023-2027.
Výzva je zaměřena na podporu aktivit v oblasti vzdělávání, rozvoje vědomostí
a dovedností žáků v zájmovém a neformálním vzdělávání za účelem rozvoje jejich nadání zejména v přírodovědných a technických oborech (například digitalizace, automatizace, robotizace) s obsahem nad rámec školních vzdělávacích programů.
Od roku 2025 jsou v žádostech o poskytnutí dotace vyžadovány závazné indikátory, kterými jsou počet podpořených žáků z dotace a počet zapojených lektorů z dotace.
V roce 2025 bylo v rámci této výzvy alokováno 13,5 mil. Kč k podpoře 3 279 nadaných žáků dle nově zavedeného indikátoru.
Dále byly prezentovány dotační výzvy na podporu soutěží včetně alokace finančních zdrojů od roku 2023 do 2025.

S dalším příspěvkem vystoupila Zdeňka Chocholoušková z NPI ČR, která přítomné seznámila s aktivitami zaměřenými na rozvoj podpory pro pedagogické pracovníky v oblasti identifikace a podpory nadání:

Byl vytvořen strategický dokument Podpora nadání a nadaných dětí a žáků v NPI ČR 2022–2030, který koresponduje se strategickými dokumenty MŠMT.
Informace k podpoře nadaných a mimořádně nadaných dětí a žáků jsou prezentovány na webových stránkách www.zapojmevsechny.cz, ale také formou různých setkání jako jsou například Setkání Národních skupin garantů podporujících nadání nebo Páteční povídání o nadání.
NPI ČR je společně s MŠMT také členem mezinárodní sítě ETSN (European Talent Support Network).
Pedagogickým pracovníkům je poskytováno vzdělávání k posílení kompetencí v identifikaci a rozvoji nadání formou různých materiálů, stáží, organizací kulatých stolů, webinářů, podcastů, videohospitací a od 2025 i e-learningem pro školní koordinátory podpory nadání. Tématy materiálů jsou příběhy nadaných a příklady toho, co nadaní potřebují, oceňují a co jim může pomoci.
V rámci ČR vznikají Krajské sítě podpory nadání, které sdružují školy
a další aktéry v ČR.
Je vytvářena metodická podpora pro implementaci RVP, která zohledňuje potřeby nadaných/talentovaných žáků.
Probíhá podpora pedagogicko-psychologických poraden formou depistáže diagnostických nástrojů nadání.
Je vytvářena podpora vedení škol do Balíčku pro ředitele.

Panelová diskuse k 1. a 2. bloku

Po jednotlivých prezentacích následovala panelová diskuse, které se zúčastnily Ivana Blažková (MŠMT), Lucie Slejšková (EDUin), Marina Ulbrechtová (ČŠI) a Zdeňka Chocholoušková (NPI ČR). Všichni přítomní se shodli, že pro podporu dětí a žáků jsou nejdůležitější motivovaní učitelé a ředitelé. Zásadní je pak systémově vytvářet vhodné prostředí motivace pedagogických pracovníků, a to jak finančními a legislativními nástroji, tak i prostřednictvím metodické podpory. Důležitá je také motivace škol a školských zařízení, které nyní nadané děti a žáky neidentifikují a nepodporují, aby se tématem více zabývaly.

3. BLOK: Zkušenosti s poskytováním podpory nadaným

Poslední blok odborného panelu byl zaměřený na příklady dobré praxe v poskytování podpory nadaným a mimořádně nadaným dětem a žákům. V této části odborného panelu prezentovali a diskutovali zástupci širokého spektra aktérů.

Jako první vystoupila Dana Martinková, ředitelka ZŠ Čapkova v Klatovech, která ve svém příspěvku zdůraznila zejména nutnost vytvoření kvalitního, bezpečného a podnětného prostředí pro všechny žáky. To zahrnuje spolupráci třídních učitelů, školního poradenského pracoviště a komunikaci mezi žáky prostřednictvím žákovského parlamentu. Velký význam mají v této souvislosti také pravidelné třídnické hodiny, ale také tzv. barevné hodiny a semináře pro aktivnější žáky se zájmem o podnětnější výuku. Takováto diferenciace výuky může žákům pomoci poznat jejich silné i slabé stránky a také jim umožnit zažívat vyšší míru osobního úspěchu a aktivně se zapojovat do výuky.

Jiří Kolář ze ZUŠ Sokolov a Ilona Juhásová z Krajské umělecké rady ZUŠ Karlovarského kraje se ve své prezentaci věnovali podpoře nadání v základních uměleckých školách. Zdůraznili zejména význam soutěží pro žáky, ale také roli a pomoc zřizovatele v podpoře jejich realizace. Jako konkrétní příklady podpory ze strany Karlovarského kraje můžeme jmenovat oceňování úspěšných žáků a pedagogů ZUŠ, ale také financování festivalů a soutěží. Příkladem dobré praxe je pak sdílení a výměna zkušeností učitelů s prací s nadanými žáky formou společných koncertů a festivalů ZUŠ.

Poslední příspěvek věnovaný podpoře vzdělávání nadaných a mimořádně nadaných v oblasti zájmového vzdělávání přednesla Eva Tischlerová, ředitelka SVČ Radovánek Plzeň. Zdůraznila potřebu spolupráce mezi jednotlivými aktéry v podpoře nadaných: „Je krásné, když se propojí společná cesta dítěte, rodiče a pedagoga. Tak je rozvoj talentu a nadání na dobré cestě.“ Důležitým aspektem práce s nadanými je i jejich rozpoznání a následný individuální přístup k nim. Pochopení a vcítění se do těchto dětí a žáků je velmi důležité, a právě účast v zájmovém vzdělávání může být jednou z cest, jak pomoci nadaným se projevit. Paní Tischlerová dále vyzvedla práci lektorů s nadanými dětmi a žáky a zdůraznila i význam spolupráce s dalšími subjekty jakými jsou různé nadace, spolky, které jsou velmi nápomocné například při zapojování nadaných ze sociálně znevýhodněných rodin. SVČ Radovánek spolupracuje se školami, a to zejména při podpoře výuky přírodovědných předmětů. Prezentující vyzdvihla také roli Plzeňského kraje coby zřizovatele střediska v podpoře nadaných dětí a žáků v celém regionu.

Panelová diskuze k 3. bloku

Po bloku přednášek následovala poslední panelová diskuse, které se účastnili Jan Kapoun z krajského úřadu Ústeckého kraje, Ladislava Šlajchová z České školní inspekce, Pavla Picková z Pedagogicko-psychologické poradny pro Prahu 1, 2 a 4 a Dana Martinková ze ZŠ Čapkova v Klatovech. Podle diskutujících je pro rozvoj podpory nadání zapotřebí nejen zmiňovaná motivace na straně učitelů, ale také spolupráce mnoha aktérů v kraji a spolupráce se zřizovateli. Ústecký kraj například buduje centra podpory nadání v šesti středních školách, která se následně budou rozšiřovat do celého kraje. Kromě spolupráce jednotlivých aktérů a podpory ze strany zřizovatele je pak pro rozvoj nadaných a mimořádně nadaných dětí a žáků zásadní též role ředitele školy. Je tedy zapotřebí poskytovat podporu a vzdělávání nejen pedagogickým pracovníkům ale také vedení škol a školských zařízení. Důležité je ve škole nastavit systém tak, aby k identifikaci nadaného došlo hned v prvním ročníku a byla mu tak poskytována průběžná podpora. Dle paní ředitelky Martinkové k tomu může dobře sloužit pozice koordinátorů nadání ve škole.

Závěr

Na závěr 6. odborného panelu poděkovala Hana Novotná, hlavní projektová manažerka projektu IPs DATA, všem účastníkům za projevený zájem o toto téma. Zdůraznila důležitost zapojení různorodých aktérů i typů škol do aktivit souvisejících s podporou nadaných a také nutnost sdílení všech relevantních datových zdrojů a informací pro možnost vytváření následných opatření.

Přílohy ke stažení

6. odborný panel IPs DATA_celková prezentace

Brožura_6. odborný panel

Pozvánka 6. odborný panel projektu IPs DATA

Videozáznam z panelu

Další informace

K šestému odbornému panelu byla také vydána na webu MŠMT tisková zpráva.

Pro více informací navštivte webovou stránku projektu IPs DATA nebo pište projektovému týmu na e-mail: ips.data@gov.msmt.cz. Pro nejaktuálnější informace o aktivitách projektu doporučujeme vstoupit do skupiny IPs DATA na Facebooku.

Na MŠMT od března 2023 realizujeme důležitý projekt s názvem IPs Datová politika. Ten pomáhá dělat kvalitní politiku založenou na datech. Práce je pořád dost, a proto hledáme další lidi, kteří do toho půjdou s námi.

Teď hledáme Datového žurnalistu, jelikož posilujeme tým.
Bližší informace o činnostech na hledané pozici naleznete níže. Pro ty z Vás, kdo máte zájem o zmíněnou pozici či jinou spolupráci s projektem, jsme připravili krátký dotazník, abychom Vás následně mohli informovat a kontaktovat. Těšíme se na případnou spolupráci.

Předpokládaný nástup je 1. 6. 2025 nebo dle dohody později.

Popis hledané pozice: "Datový žurnalista"

Hledáme zájemce o pracovní pozici na hlavní pracovní poměr do výše 1,0 úvazku.

Termín nástupu je možný od 1. 6. 2025 či později dle dohody.

Co budete dělat
- podílí se na vizualizaci a prezentaci výsledků jednotlivých výzkumů a šetření, zpracování dat ve srozumitelné formě,
- zpracovává a prezentuje data pomocí vizualizací (grafy, mapy, animace, interaktivních aplikací) a reportů z jednotlivých výzkumů,
- navrhuje společně s koordinátorem vnějších vztahů projektu a dalšími kolegy způsob prezentace výstupů a doporučení jednotlivým skupinám uživatelů,
- pracuje v součinnosti s vedoucími analytických týmů, koordinátorem klíčové aktivity KA4, koordinátorem vnějších vztahů a hlavním projektovým manažerem,
- je přímo podřízený vedoucímu oddělení analytické podpory a projektových výstupů či jím určenými osobami.
Co od vás očekáváme
- zkušenosti s analýzou a vizualizací dat (např. v programech MS Excel, MS PowerQuery, Power BI, Tableau, SPSS, R, PYTHON, CANVA atp.),
- velmi dobrá znalost MS Office (Word, PowerPoint, Outlook, Excel),
- výhodou případná znalost statistických softwarů (SPSS, Stata, SAS)
- schopnost naslouchat a předávat zjištěné poznatky při práci s datovými a analytickými výstupy,
- analytické a kritické myšlení,
- zodpovědnost, samostatnost, pečlivost a spolehlivost a ochota flexibilně pracovat v týmu,
- výhodou jsou znalosti v oblasti vzdělávací politiky a školství

Pozice je vhodná také pro studenty a absolventy datově-správních, společensko-vědních i technických oborů.

Co se mimo jiné v projektu dělá

Sběr dat, zpracování a transformace dat,
interpretace dat, vizualizace a prezentace dat a výstupů různým cílovým skupinám,
tvorba datového modelu, programování databází, databáze dat a databáze analýz,
příprava metodik a standardů pro práci s daty,
evaluace projektu,
spolupráce s věcnými útvary,
koordinace vnějších vztahů,
legislativní konzultace,
grafické práce a korektura a jiné.

Co nabízíme

práci, která má smysl a kde můžete dělat dobro
stabilní práci v nestabilní době
práci na DPP/DPČ
home office
kancelář v centru Prahy (Malá Strana, příp. Senovážné náměstí)
pružnou pracovní dobu (pevné jádro 9-15, v pá 9-14)
5 týdnů dovolené + až 5 sick days ročně
vybrané benefity
možnosti školení, vzdělávání se a dalšího rozvoje

Benefity a informace o projektu

Více informací o benefitech: https://www.msmt.cz/ministerstvo/benefity-pro-zamestnance-msmt

Více o projektu na webové stránce: https://www.edu.cz/podpora-skol/projekty-op-jak/ips-data/.

Případně přímo v Chartě projektu: https://www.edu.cz/wp-content/uploads/2023/02/01_Charta_projektu_IPs-_Datova_politika_final-24.1.2023.pdf.

Dotazník

Pro ty z Vás, kdo máte zájem, jsme připravili odkaz na krátký dotazník, abychom Vás následně mohli informovat a kontaktovat. Těšíme se na případnou spolupráci.

Pracovní /služební místa jsou financovaná z projektu z projektu „Datově-analytická podpora pro hodnocení a řízení vzdělávací soustavy ČR“ (Data), reg. č. CZ.02.02.XX/00/22_005/0002901.“

Jménem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy Vás zveme na 6. odborný panel projektu IPs Datová politika k tématu "Podpora nadání v regionálním školství", který se uskuteční 30. 4. 2025 od 10:00 do 16:30. Více o obsahu odborného panelu se dozvíte v níže přiložené pozvánce s programem. V případě Vašeho zájmu o účast Vás prosíme o registraci, díky tomu s Vámi budeme moct sdílet další podkladové materiály před akcí i po ní.

Odkaz k registraci

Pozvánka 6. odborný panel projektu IPs DATA

Pozvánka s programem

Na MŠMT od března 2023 realizujeme důležitý projekt s názvem IPs Datová politika. Ten pomáhá dělat kvalitní politiku založenou na datech. Práce je pořád dost, a proto hledáme další lidi, kteří do toho půjdou s námi.

Teď hledáme Statistika pro analýzu vzdělávání a trhu práce, jelikož posilujeme tým.
Bližší informace o činnostech na hledané pozici naleznete níže. Pro ty z Vás, kdo máte zájem o zmíněnou pozici či jinou spolupráci s projektem, jsme připravili krátký dotazník, abychom Vás následně mohli informovat a kontaktovat. Těšíme se na případnou spolupráci.

Předpokládaný nástup je 1. 6. 2025 nebo dle dohody později.

Popis hledané pozice: "Statistik pro analýzu vzdělávání a trhu práce"

Hledáme zájemce o dohodu o provedení práce (DPP)/ dohodu o pracovní činnosti (DPČ) do výše 0,5 úvazku s možností pozdějšího navýšení či s možností přechodu na služební/pracovní pozici.

Termín nástupu je možný od 1. 6. 2025 či později dle dohody.

Co budete dělat
- Analyzovat data o vzdělání a trhu práce
- Vytvářet statistické modely a reporty
- Pracovat s velkými datovými soubory
- Podílet se na implementaci výsledků analýz pro veřejnost a definovat budoucí školské politiky
- Vizualizace výsledků a jejich prezentace

Co od vás očekáváme
- Zkušenost s analýzou dat a statistikou
- Pokročilou znalost R nebo jiného skriptovacího jazyka (např. Python, SQL)
- Znalost interaktivních vizualizací (R - ggplot2, shiny, Python – Matlab, Power BI)
- Výhodou případná znalost statistických softwarů (SPSS, Stata, SAS)
- Schopnost pracovat s datovými zdroji a interpretovat výsledky
- Výhodou je zkušenost s ekonomickou/statistickou analýzou trhu práce

Pozice je vhodná pro studenty a absolventy datově-správních, společensko-vědních i technických oborů.

Co se mimo jiné v projektu dělá

Sběr dat, zpracování a transformace dat,
interpretace dat, vizualizace a prezentace dat a výstupů různým cílovým skupinám,
tvorba datového modelu, programování databází, databáze dat a databáze analýz,
příprava metodik a standardů pro práci s daty,
evaluace projektu,
spolupráce s věcnými útvary,
koordinace vnějších vztahů,
legislativní konzultace,
grafické práce a korektura a jiné.

Co nabízíme

práci, která má smysl a kde můžete dělat dobro
stabilní práci v nestabilní době
práci na DPP/DPČ
home office
kancelář v centru Prahy (Malá Strana, příp. Senovážné náměstí)
pružnou pracovní dobu (pevné jádro 9-15, v pá 9-14)
5 týdnů dovolené + až 5 sick days ročně
vybrané benefity
možnosti školení, vzdělávání se a dalšího rozvoje

Benefity a informace o projektu

Více informací o benefitech: https://www.msmt.cz/ministerstvo/benefity-pro-zamestnance-msmt

Více o projektu na webové stránce: https://www.edu.cz/podpora-skol/projekty-op-jak/ips-data/.

Případně přímo v Chartě projektu: https://www.edu.cz/wp-content/uploads/2023/02/01_Charta_projektu_IPs-_Datova_politika_final-24.1.2023.pdf.

Dotazník

Pro ty z Vás, kdo máte zájem, jsme připravili odkaz na krátký dotazník, abychom Vás následně mohli informovat a kontaktovat. Těšíme se na případnou spolupráci.

Na této stránce naleznete analýzu Zaměstnanci a mzdové prostředky ve školství - 2024, kterou Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy připravilo v rámci projektu „Datově-analytická podpora pro hodnocení a řízení vzdělávací soustavy ČR“. Tato analýza přináší přehled údajů o počtech zaměstnanců, vynaložených mzdových prostředcích a průměrných mzdách za rok 2024. Jde o data za období 1.-4. čtvrtletí roku 2024 finančních prostředků, které vybrané evropské státy investují do vzdělávání, včetně jejich členění a mechanismů přerozdělování. Ke stažení jsou k dispozici statisticko-analytická zpráva, a 3 tabulkové přílohy. Zprávu a tabulky shrnující to nejzajímavější naleznete níže ke stažení.

Struktura analýzy a datových příloh

Analýza obsahuje přehled údajů o počtech zaměstnanců, vynaložených mzdových prostředcích a průměrných mzdách za rok 2024 (data za 1. - 4.čtvrtletí 2024) v této struktuře:

analytickou zprávu naleznete zde (Analyticka_zprava_PaM_2024.pdf)

tabulkové přílohy ve formátu .xlsx ke stažení:
- příloha č. 1 - regionální školství zde (Priloha1_RgS_2024.xlsx)
- příloha č. 2 - veřejné vysoké školy zde (Priloha2_VerejneVS_2024.xlsx)
- příloha č. 3 - správní úřady a ostatní přímo řízené organizace zde (Priloha3_SU_OPRO_2024.xlsx)

Analytická zpráva a datové přílohy ke stažení

Analyticka zprava_PAM_2024

Priloha1_RgS_2024 Stáhnout

Priloha2_VerejneVS_2024 Stáhnout

Priloha3_SU_OPRO_2024 Stáhnout

Financováno z projektu z projektu „Datově-analytická podpora pro hodnocení a řízení vzdělávací soustavy ČR“ (IPs Datová politika), reg. č. CZ.02.02.XX/00/22_005/0002901.“

Zdroj: MŠMT 2025. Odkaz: Zaměstnanci a mzdové prostředky ve školství - rok 2024, MŠMT ČR.

Cílem výzvy "Pěšky do školy" je zvýšit počet dětí, které se pravidelně dopravují do školy pěšky, na kole nebo veřejnou dopravou a snížit tak také dopravní zátěž před školami. Pokud se chcete o výzvě dozvědět či se inspirovat, pročtěte si následující článek. Níže naleznete také informační materiály, kontakty a web a sociální sítě. Tento článek je učeně pro zaměstnance a vedení škol, děti a žáky, zřizovatele, rodiče a další zájemce o toto téma.

O výzvě "Pěšky do školy"

Výzva Pěšky do školy začala jako malý projekt na třech školách v roce 2017. V roce 2024 to bylo již 500 škol ze 338 obcí, to je přibližně každá desátá škola v ČR. Z výzvy se stala tradiční akce, která se koná v září jako součást Evropského týdne mobility. Pěší dny a motivační soutěž pomáhají školám vést děti k odpovědnému dopravnímu chování s ohledem na zásady zdravého životního stylu a s respektem k životnímu prostředí. Zúčastnit se mohou jak základní, tak i mateřské a střední školy.

Počet dětí, které každodenně cestují autem až před dveře školy, rok od roku stoupá. Průměrně se v ČR dopravuje autem do školy 24 % dětí. Před školami často vznikají nepřehledné a nebezpečné situace, 43 % dětí považuje ranní provoz před školou za nebezpečný, 75 % rodičů by uvítalo u škol bezpečnější cesty pro pěší.[1] Právě doba mezi sedmou a osmou hodinou ranní je z hlediska dopravních nehod pro děti nejkritičtější, jak dokládají statistiky.[2] Každé auto navíc před školními budovami zhoršuje vzduch, který děti celý den dýchají. Dětem chybí přirozený pohyb i kontakt s vrstevníky nebo okolím. A proto stojí za to se zamyslet nad tím, zda by děti nemohly častěji vyrazit do školy pěšky. Alespoň kousek.

Cílem výzvy Pěšky do školy je zvýšit počet dětí, které se pravidelně dopravují do školy pěšky, na kole nebo veřejnou dopravou a snížit tak také dopravní zátěž před školami. Nepředpokládáme, že děti, které bydlí daleko, budou denně podnikat mnohakilometrové túry, nejde nám o počet kilometrů, ale o nastartování a udržení změny. Pro někoho je cesta autem do školy z různých důvodů nezbytná, i pak je ale většinou možné zaparkovat dále od školy a zbývající kus cesty dojít.

„Aby mohly děti ve škole podávat dostatečný a věku přiměřený výkon, přijímat nové informace a zpracovávat úkoly a pokyny pedagogů, potřebují aktivitu centrálního nervového systému. Základní podmínkou je snídaně, která dodá energii, a následná fyzická aktivita. Aby energii získanou snídaní mozek zpracoval, je potřeba ho rozhýbat. A to doslova. Cesta pěšky do školy je pro děti ideální mozková rozcvička,“ říká MUDr. Zlatko Marinov, obezitolog z Fakultní nemocnice Motol.

[1] Data pochází z našeho výzkumu Udržitelně do škol: https://peskymestem.cz/projekt/udrzitelne-do-skol/

[2] Viz tento graf.

Proč chodit do školy pěšky

BEZPEČÍ

Automobilový provoz spojený s dovážením dětí až ke škole je často ohrožující a nebezpečný. Obzvláště malé děti nejsou mezi couvajícími a parkujícími auty vidět, řidiči často zastavují na přechodech a znemožňují dětem bezpečně přejít nebo jim brání ve výhledu. Rodiče dovážející děti do bezprostřední blízkosti školy ohrožují ostatní děti, které se před školou pohybují. Pro rodiče je k dispozici leták Osmero doporučení pro zodpovědné řidiče.

PŘIROZENÁ DOPRAVNÍ VÝCHOVA

Děti, které pravidelně chodí s rodiči pěšky, se nejlépe naučí zásadám bezpečného pohybu po ulici. Rodiče mohou využít Desatero bezpečných cest do školy, jak se s dětmi bezpečně pohybovat po ulici od nejútlejšího věku, poradí naše brožura Bacha, du!

ZDRAVÉ VZTAHY A SEBEVĚDOMÍ

Cesta do školy má pro děti důležitý socializační rozměr. Ať již chodí s rodiči nebo kamarády. Během ní mohou vznikat přátelství i první lásky, děti získávají společné zážitky a pozitivní vztah ke svému okolí. Děti získávají důležité kompetence, budují si samostatnost a zodpovědnost.

ZDRAVÍ

Děti by se měly aktivně pohybovat minimálně 60 minut denně. Většině dětí dnes však přirozený pohyb chybí, každé čtvrté dítě okolo 13. roku bojuje s nadváhou, nebo dokonce s obezitou. Chůze je zdravá, zlepšuje krevní oběh, pomáhá předcházet kardiovaskulárním a jiným civilizačním onemocněním. Ranní procházka dětem pomáhá se ve škole lépe soustředit.

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Každé auto před školou zhoršuje vzduch, který děti celý den dýchají. Emise z dopravy jsou jedním z hlavních zdrojů znečištěného ovzduší (např. v Praze je doprava zodpovědná za 90 % emisí prachových částic). Znečištěné ovzduší způsobuje v ČR přibližně 10 000 předčasných úmrtí ročně, každému z nás zkrátí život asi o 9 měsíců.

„Úspěch! Projekt #peskydoskoly nám pomohl vytvořit zdravější a šťastnější školní prostředí! Díky tomuto projektu jsme dokázali zlepšit návyky našich dětí i rodičů a motivovat je, aby nejezdili autem až těsně před školu. Společně tvoříme školní komunitu, která dbá na zdraví, pohyb a čistý vzduch.“
ZŠ Benešov, Na Karlově
Tweet

Co komu pěší cesta do školy přinese?

Aktér	Přínosy pěší cesty do školy
DĚTI	- pravidelný zdravý pohyb - samostatnost a zodpovědnost - pozitivní vztah k místu, kde žijí - zdravé dopravní návyky - zážitky
RODIČE	- čas strávený se svým dítětem - bezpečnější cesty pro všechny děti - samostatnější, zdravější a zodpovědnější děti
ŠKOLA	- klidnější, bezpečnější a čistší prostředí v okolí školy - děti, které jsou připravené se učit - kvalitní náplň environmentální a dopravní výchovy - školní komunita
OBEC / MĚSTSKÁ ČÁST	- snížení dopravní zátěže - bezpečnější ulice a lepší ovzduší pro všechny - smysluplné využití veřejných prostranství

Další informační materiály

Obrazové materiály (fotografie, loga, grafika)
Manuál Pěšky do školy krok za krokem
Píseň Chci jít pěšky do školy (audio, video, noty a text)
Aplikace Pěšky do školy

Kontakty k výzvě

Eliška Vidomus – PR a komunikace
eliska.vidomus@peskymestem.cz, +420 603 168 067
Marie Čiverná – koordinátorka akce Pěšky do školy
marie.civerna@peskymestem.cz, +420 775 065 435

Web a sociální sítě výzvě

Web: www.peskymestem.cz
Facebook: www.facebook.com/peskymestem
Instagram: www.instagram.com/peskymestem
Twitter/X: www.twitter.com/PeskyMestem
LinkedIn: www.linkedin.com/company/peskymestem

Dne 25. března 2025 realizovalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy prezentaci a webinář pro pracovníky správních úřadů organizovaný odborem školské statistiky a analýz. Prezentace i webinář se zaměřili primárně na předávání a zpracování čtvrtletních výkazů PAM P1-04. Níže naleznete Prezentaci a Záznam z webináře.

Prezentace

Prezentace_P1-04_P1d-01_2025-1

Záznam z průběhu webináře ke zpracování výkazů PAM 2025 (25. 3. 2025)

Přímý odkaz na videozáznám na youtube.

Zdroj: MŠMT 2025. Sběry statistických dat / Regionální školství / Výkazy PAM. Web: Webináře k výkazům PaM v roce 2025, MŠMT ČR

Přinášíme Vám třetí číslo newsletteru projektu Datově analytická podpora pro hodnocení a řízení vzdělávací soustavy ČR (webová stránka projektu). V newsletteru najdete výběr z aktuálních analýz, doporučení z podzimních odborných panelů a informace o realizovaných a plánovaných výzkumech.

Newsletter ke stažení

3. Newsletter IPs DATA Stáhnout

Chcete odebírat newsletter a pozvánky na akce IPs DATA?
Přihlaste se přes formulář

Financováno z projektu z projektu „Datově-analytická podpora pro hodnocení a řízení vzdělávací soustavy ČR“ (IPs Datová politika), reg. č. CZ.02.02.XX/00/22_005/0002901.“

Na této stránce naleznete analýzu Přijímací řízení na střední školy pro školní rok 2024-2025: Komplexní zpráva, kterou Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy připravilo v rámci projektu „Datově-analytická podpora pro hodnocení a řízení vzdělávací soustavy ČR“. Tato analýza přináší analytický přehled o všech uchazečích, kterých se přijímací řízení v roce 2024 týkalo. Zprávu shrnující to nejzajímavější naleznete níže ke stažení.

Struktura analýzy

Analýza se se zabývá všemi uchazeči, kterých se přijímací řízení týkalo, tj. jak žáky hlásícími se na střední školy z posledních ročníků základních škol, tak žáky základních škol hlásícími se do oborů 6letých a 8letých gymnázií, uchazeči o nástavbová studia a všemi ostatními uchazeči o vzdělávání ve středních školách, kteří se dle dat ze školních matrik již aktuálně nevzdělávali v žádné škole.

Analýze se na 2 hlavní kapitoly:

První kapitola přináší shrnutí výsledků 1. a 2. kola přijímacího řízení na všechny typy škol v regionálním školství. Zdrojem dat je elektronický systém DiPSy provozovaný CZVV, a data jsou platná k datu ukončení uvedených kol, tj. k 21. 6. 2024.
Druhá kapitola obsahuje srovnání dat o přijatých uchazečích dle elektronického systému DiPSy (k 21. 6. 2024) a evidovaných nově nastoupivších žáků dle dat ze školních matrik středních škol a konzervatoří k 30. 9. 2024.

Manažerské shrnutí

Celkově v roce 2024 na střední školy včetně oborů víceletých gymnázií a nástaveb podalo přihlášku 159,5 tisíce uchazečů, z toho 101,2 tisíce uchazečů se hlásilo z posledního ročníku základní školy. Absolutní většina uchazečů se účastnila pouze 1. kola přijímacího řízení. V 1. a 2. kole bylo přijato 99 % uchazečů hlásících se z posledního ročníku základní školy. Naopak poměrně malá byla úspěšnost uchazečů hlásících se do oborů víceletých gymnázií, v 1. a 2. kole bylo přijato 47 % uchazečů o obor 8leté a 31 % uchazečů o obor 6leté gymnázium.

Absolutní většina (94 %) úspěšných uchazečů 1. a 2. kola přijímacího řízení nastoupila do stejného škol-oboru, do kterého byli tito uchazeči přijati. V případě úspěšných uchazečů hlásících se z posledního ročníku ZŠ se jednalo dokonce o 96 %. V dalších 3 % nastoupili úspěšní uchazeči hlásící se z posledních ročníků do jiného škol-oboru, než do kterého byli původně přijati. Ve zbylém 1 % případů nebyli uchazeči z 1. a 2. kola přijímacího řízení přijati do vybraného škol-oboru, ale v dalších kolech přijímacího řízení byli tito uchazeči přijati do jiné školy či oboru. Pouze ve zhruba dvou stech případech pak uchazeči sice nebyli v 1. a 2. kole přijati do vybraného škol-oboru, ale na základě výsledku dalších kol přijímacího řízení (či na základě odvolání) do něj nastoupili.

Většina uchazečů hlásících se z posledního ročníku ZŠ byla přijata do školy v kraji, ve kterém má i trvalé bydliště. Situace byla odlišná pouze u uchazečů ze Středočeského kraje, kdy třetina z nich byla přijata do školy v Praze. Změny mezi krajem sídla školy, do které byli přijati, a krajem sídla školy, do které v září 2024 nastoupili, jsou minimální a téměř všichni uchazeči tedy nastoupili do školy ve stejném kraji, ve kterém byli přijati. Konkrétně i u škol v Praze a Brně došlo jen k minimálním změnám mezi tím, z jakého okresu pocházeli uchazeči o školu v Praze a Brně přijatí a z jakého okresu byli ti, kteří následně do školy v Praze a Brně nastoupili.

Uchazeči hlásící se z posledního ročníku ZŠ nastoupili v největší míře do školy a oboru, který uvedli ve své přihlášce v 1. kole jako svou 1. prioritu. Vyšší podíl nastoupivších do škol, které měli uchazeči uvedeny v rámci 2. a dalších priorit, byl pak v případě oborů lyceí, oborů úplného středního odborného vzdělání s maturitou, oborů úplného středního odborného vzdělání s odborným výcvikem a maturitou a oborů s výučním listem.

Více viz analytická zpráva níže.

Analytická zpráva ke stažení

Prijimaci rizeni SS 2024_komplexni zprava

Financováno z projektu z projektu „Datově-analytická podpora pro hodnocení a řízení vzdělávací soustavy ČR“ (IPs Datová politika), reg. č. CZ.02.02.XX/00/22_005/0002901.“

Zdroj: MŠMT 2025. Odkaz: Většina uchazečů podala přihlášku elektronicky, zájem o všeobecné vzdělávání roste, MŠMT ČR.

Na této stránce naleznete srovnávací analýzu Financování vybraných vzdělávacích systémů v Evropě, kterou Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy připravilo v rámci projektu „Datově-analytická podpora pro hodnocení a řízení vzdělávací soustavy ČR“. Tato analýza přináší přehled finančních prostředků, které vybrané evropské státy investují do vzdělávání, včetně jejich členění a mechanismů přerozdělování. Dokument obsahuje manažerské shrnutí a každá kapitola je doplněna přílohami s grafy a dalšími statistickými údaji jednotlivých zemí. Dokument a infografiku shrnující to nejzajímavější naleznete níže ke stažení.

Struktura analýzy

Samotná srovnávací analýza se dělí na 10 podkapitol podle jednotlivých států EU:

Dánsko
Rakousko
Estonsko
Finsko
Lotyšsko
Litva
Slovensko
Slovinsko
Polsko
Německo

Každá z podkapitol je přehledně členěná na základní statistiky ve financování vzdělávání, pravidla alokace finance, celkové výdaje a datové zdroje v přílohách. Tato srovnávací analýza může přispět k debatě o zlepšení financování školství v České republice, zejména v oblastech efektivity a struktury systému.

Analýza a infografika ke stažení

Financování vybraných vzdělávacích systémů v Evropě

Infografika k analýze financování vybraných vzdělávacích systému Evropy

Financováno z projektu z projektu „Datově-analytická podpora pro hodnocení a řízení vzdělávací soustavy ČR“ (IPs Datová politika), reg. č. CZ.02.02.XX/00/22_005/0002901.“

Stezka Českem dokázala za dobu své existence nadchnout tisíce a tisíce lidí, kteří třeba ani nevěřili, že by někdy mohli vyrazit na vícedenní přechod do českých hor. A protože je Stezka stále oblíbenější i u rodin s dětmi a mezi mladými, vznikl ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a Klubem českých turistů projekt Stezka pro školy. V duchu Stezky a dle jejího nastavení a hodnot bylo připraveno několik etap tak, aby se na Stezku mohly vydat školy, třídy, ale třeba i různé zájmové skupiny, kluby, kroužky, dětské domovy atd. Stezka pro školy je zkrátka určena všem, kteří chtějí ukázat dětem krásy putování, českých hor a pobytu v přírodě a hlavně chtějí společně s dětmi naplánovat a zažít výlet plný silných a nezapomenutelných zážitků.

Kde začít

Veškeré informace najdete na https://www.stezkaceskem.cz/pro-skoly/

Jak můžete využít "Stezku pro školy"

Při plánování můžete využít veškerých připravených podkladů tak, abyste si s dětmi troufli za tímhle dobrodružstvím vyrazit. A to i pokud to bude vaše první zkušenost tohoto druhu. Jak putování uchopíte, je jen na vás. Můžete jít:

přesně podle itinerářů,
na přeskáčku,
opačně
nebo se můžete jen inspirovat.

Důležité ale je, abyste s dětmi vyrazili. Stezku totiž může jít každý!

S rozmachem a rychlým vývojem digitálních technologií všeho druhu je stále větší otázka, jak se v takovém světě vzdělávat a umět se mu přizpůsobit. I proto se 5. prosince 2024 na půdě Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy uskutečnil pátý odborný panel projektu IPs DATA, který byl zaměřený na téma digitálního vzdělávání. Diskuse se účastnili odborníci z oblasti školské statistiky, digitalizace ve vzdělávání a nechyběli ani zástupci žáků. Hlavními tématy byla digitální infrastruktura ve školách, digitální dovednosti, využívání nástrojů generativní umělé inteligence (AI) a prevence rizik spojených s digitálními technologiemi.

Úvodní část 5. odborného panelu projektu IPs DATA.

Zahájení a klíčová sdělení odborníků

Panel zahájil Václav Jelen, vrchní ředitel sekce informatiky, statistiky a analýz. Ve svém projevu zdůraznil, že zatímco školy jsou stále lépe připravené na digitální vzdělávání, klíčová role ministerstva je v přípravě jednoznačné strategie, koncepce a finanční podpory. Klíčové je, aby digitální kompetence vedly k osobnímu rozvoji žáků, zvyšování jejich konkurenceschopnosti a zvládání celosvětových výzev. Po úvodním slovu vrchního ředitele Jelena vystoupila hlavní manažerka projektu IPs Data Hana Novotná, která představila celkový rámec projektu včetně jeho klíčových aktivit.

Následně vystoupil analytik projektu IPs Data Miroslav Návrat s příspěvkem věnujícím se stavu digitální infrastruktury v českém vzdělávacím systému. Zde jsou hlavní poznatky:

V posledních letech ve školách výrazně roste počet přenosných počítačů (např. notebooků, tabletů atp.), zatímco počet stolních počítačů stagnuje až mírně klesá. V roce 2024 bylo ve všech českých školách 477 tisíc přenosných počítačů (přístupných jak dětem, žákům a studentům, tak učitelům a dalším pracovníkům školy).
Ve snaze snižovat nerovnosti je např. na 1. st. ZŠ přenosných počítačů na 100 žáků nejvíce ve strukturálně postižených krajích (Ústecký, Karlovarský a Moravskoslezský).
Kromě samotného počtu počítačů je důležitá i jejich pravidelná obnova. Od roku 2021 po strmém nárůstu v období pandemie klesá počet počítačů starších maximálně dva roky (počítače tedy zastarávají).
Téměř 100 % škol a učeben má dnes přístup k internetovému připojení. Pouze 2 % škol jsou dnes bez připojení (téměř ve všech případech se navíc jedná o MŠ, často o lesní MŠ).
Zásadní je role ICT koordinátorů, kterých je v českých školách již přes 4 tisíce. Klíčové ale je, aby na ně školy nepřenášely roli IT správců.

Na prezentovaná data navázal zmocněnec pro digitalizaci a digitální vzdělávání na MŠMT Martin Úlovec, který prezentoval stav digitální infrastruktury a vzdělávání v evropském kontextu.

Digitální vzdělávání je potřeba řešit i na evropské úrovni a pro vhodná národní opatření je nutné se inspirovat dobrou praxí ze zahraničí.
V rámci evropského srovnání (šetření DESI 2024) se ukázalo, že Česko patří mezi země s nejvyšším podílem osob disponujících alespoň základní úrovní digitálních dovedností. Před ČR se umístilo Nizozemí, Finsko, Irsko a Dánsko.
Problémem je ale podíl ICT profesí na trhu práce. V tomto ohledu se Česko umístilo na pomyslném chvostu zemí Evropy. Z dlouhodobějšího pohledu navíc v Česku podíl ICT odborníků a profesí na trhu práce stagnuje, přičemž v ostatních evropských zemích kontinuálně roste.
Je potřeba se zaměřit na udržitelné financování ICT technologií, které jsou dnes financovány primárně z evropských zdrojů.

Třetí prezentující byla vedoucí oddělení podpory digitálního vzdělávání Anna Stočesová Martinková, která se zaměřila na finanční podporu rozvoje infrastruktury škol.

Finanční intervence ze strany ministerstva míří zejména na nákup digitálních učebních pomůcek, tedy především robotických pomůcek, 3D tiskáren, VR brýlí apod., a dále na prevenci digitální propasti.
Finanční podporu využilo v letech 2022 a 2023 až 99 % škol, které na podporu měly nárok.
MŠMT pokračuje s programy na podporu škol, aby zvládly implementaci revidovaného RVP v souvislosti s novým obsahem informatiky a novou klíčovou digitální kompetencí žáků.

1. diskusní blok – Digitální škola pro 21. století

Po uvedení do tématu následovala panelová diskuse, které se zúčastnili Martin Úlovec, Anna Stočesová Martinková a Tomáš Řebíček, manažer aktivity IT guru NPI ČR. První otázka mířila na ideální podobu školy, která dobře rozvíjí digitální kompetence žáků, a kroky k tomu, aby takové byly všechny školy.

1. diskusní blok - zleva panelisté: Tomáš Řebíček, Martin Úlovec a Anna Stočesová Martinková.

Tomáš Řebíček zdůraznil nutnost analýzy současného stavu na úrovni každé školy. Problémy a potřeby se mohou lišit a je potřeba na ně správně reagovat. Zdůraznil také nutnost individuálních plánů každé školy. Anna Stočesová Martinková se zaměřila na připravenost a vzdělávání pedagogů v souvislosti s revizí RVP. Martin Úlovec varoval před tím, abychom se nedostali do extrému, kdy by bylo vše digitalizované. Využívání digitálních technologií musí být vybalancované a smysluplné. Do diskuse se zapojili i zástupci Panelu mládeže, kteří formulovali svou představu školy 21. století zejména v používání moderních technologií jako jsou počítače, projektory a interaktivní tabule, které by měly být dostupné jak pro všechny žáky, tak i pro učitele.

Panelisté se shodli na nutnosti využívání digitálních technologií nejen při výuce informatiky, ale i v dalších předmětech. Důraz by pak měl být kladen i na jiné formy výuky, které technologie přináší (distanční forma, zadávání úkolů online či přístup ke vzdělávacím materiálům), což by mohlo pomoct snižování nerovností. Z diskuse vyplynula nutnost existence analýz, které by reflektovaly, zda došlo ke zlepšení digitálních dovedností žáků. Ty by měly být realizovány externím nezávislým subjektem.

2. diskusní blok - Digitální dovednosti žáků a umělá inteligence

Po obědové pauze následoval druhý blok zaměřený na digitální dovednosti žáků a umělou inteligenci (AI). Pozvání přijali vedoucí oddělení digitalizace ve vzdělávání v NPI ČR Ondřej Neumajer, ředitel a zakladatel vzdělávacího programu Jeden svět na školách Karel Strachota a hlavní analytička výzkumné agentury STEM Jitka Uhrová.

2. diskusní blok - zleva: Hana Novotná (moderátorka); panelisté: Ondřej Neumajer, Karel Strachota a Jitka Uhrová; dále pak Václav Jelen, vrchní ředitel sekce statistiky, informatiky a analýz a Bernard Čenikovský, koordinátor vnějších vztahů projektu IPs DATA.

Ondřej Neumajer se ve svém příspěvku zaměřil zejména na připravenost škol na výuku dle revidovaného RVP.

Rozvoj digitálních kompetencí není jen úkol pro učitele informatiky, ale pro všechny.
Téměř 91 % základních škol a gymnázií uvedlo, že je na rozvoj digitálních kompetencí zcela (nebo spíše) připraveno. U učitelů podíl přesahoval hranici 80 %.
Na druhé straně však výuku informatiky změnilo pouze 35 % škol a 60 % škol ji změnilo z části. Nenaplnil se tedy záměr revize rozprostřít dřívější obvyklý obsah předchozí vzdělávací oblasti do jiných než informatických předmětů.
Roste počet uživatelů generativní AI při výuce. Nejvíce preferovaným řešením je povolení využívání umělé inteligence způsobem, jaký uznají za vhodný jednotliví učitelé.

Ředitel vzdělávacího programu Jeden svět na školách Karel Strachota představil negativní dopady digitálních technologií na děti a žáky.

Digitální technologie přináší i nová negativní témata jako je kyberšikana, sexting, poruchy související s hraním počítačových her, závislosti, finanční zločiny či dezinformace a propagandu.
75 % škol již řešilo problém s kyberšikanou.
Je důležité rozlišovat mezi mediální a digitální gramotností. Mediální gramotnost českých žáků je velmi nízká.
Nejdůležitějším řešením situace je podpora vyučujících v účelném využívání digitálních pomůcek a osvěta.

Analytička STEM Jitka Uhrová se věnovala učícím návykům mladé generace a postojům žáků, učitelů a vedení škol k využívání AI ve výuce.

Žáci by nejvíce ocenili diskusní hodiny. V praxi je ovšem nejčastější formou frontální výuka.
Učitelé by podle žáků měli informační technologie ve výuce používat častěji.
AI žáci nejčastěji využívají při tvorbě a zpracování textu, výpočtech úkolů z matematiky či porozumění zadání.
Přibližně třetina učitelů/učitelek od používání AI nástrojů žáky odrazuje nebo jej přímo zakazují.

Po příspěvcích jednotlivých panelistů následovala diskuse. Moderování se opět ujala Hana Novotná. První otázka mířila na zástupkyně Panelu mládeže, jaký je jejich pohled na rozvoj digitálních kompetencí a využívání nástrojů generativní umělé inteligence ve školách. O tato témata je mezi mladými zájem a uvědomují si danou problematiku včetně rizik, která přináší. Z tohoto důvodu by uvítali přesnější podmínky, za jakých okolností je možné využívat umělou inteligenci.

Zástupkyně Panelu mládeže při prezentování jejich pohledu na digitální kompetence a AI ve školách.

V další části bloku bylo široce diskutované aktuální téma, a to čas strávený dětmi a žáky na sociálních sítích. Karel Strachota apeloval na nutnost regulace využívání sociálních sítí z důvodů negativních dopadů. Na druhé straně zazněl apel, že řešením není pouhá restrikce, protože žáci pak budou využívat dané služby nelegálně. Zazněl i názor, že v současné době není možné odmítat využívat digitální technologie, ale je zapotřebí spíše eliminovat jednotlivé hrozby.

Závěry a doporučení

Na závěr přinášíme hlavní doporučení z 5. odborného panelu:

Potřeba udržitelného financování digitální infrastruktury.
Metodická podpora pedagogů, včetně vzdělávání a sdílení dobré praxe.
Zlepšení mediální a digitální gramotnosti žáků.
Strategické a smysluplné využívání digitálních technologií a nástrojů generativní umělé inteligence.

Závěrečné slovo k 5. odbornému panelu - Václav Jelen, vrchní ředitel sekce statistiky, informatiky a analýz MŠMT.

Panel uzavřel Václav Jelen výzvou k pokračování diskuse a spolupráce mezi všemi aktéry vzdělávacího procesu. Diskuse ukázala, že přestože české školy učinily v digitalizaci významné kroky, stále je třeba hledat nové cesty, jak tento proces i nadále efektivně podporovat a rozvíjet kompetence žáků i učitelů.

Přílohy ke stažení

5.-odborny-panel-IPs-DATA_jednotna-prezentace Stáhnout

Brozura_5.-odborny-panel Stáhnout

Pozvanka-a-program-5.-odborny-panel-IPs-DATA Stáhnout

Videozáznam z panelu

Další informace

K pátému odbornému panelu byla také vydána na webu MŠMT tisková zpráva.

Pro více informací navštivte webovou stránku projektu IPs DATA nebo pište projektovému týmu na e-mail: analyticka.jednotka@gov.msmt.cz. Pro nejaktuálnější informace o aktivitách projektu doporučujeme vstoupit do skupiny IPs DATA na Facebooku.

Na této stránce naleznete srovnávací analýzu Přehled analytických útvarů ve vzdělávací politice ve vybraných zemích Evropy, kterou Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy připravilo v rámci projektu „Datově-analytická podpora pro hodnocení a řízení vzdělávací soustavy ČR“. Tento dokument představuje přehled útvarů, které mají na starosti analytickou činnost ve vzdělávací politice vybraných evropských zemí. Dozvíte se v něm, jak mají jednotlivé útvary vymezené kompetence, pod kterou organizaci spadají, jaké produkují výstupy a jakou formou tyto výstupy následně prezentují široké veřejnosti. Analýza obsahuje přehledovou tabulku, inspirativní praxi vybraných zemí a doporučení pro Českou republiku. Dokument a infografiku shrnující to nejzajímavější naleznete níže ke stažení.

Struktura analýzy

Tato srovnávací analýza představuje přehled analytických a strategických útvarů na ministerstvech školství a v jimi řízených organizacích ve vybraných evropských státech. Analyzováno bylo následujících osm zemí:

Slovensko
Estonsko
Finsko
Lucembursko
Polsko
Nizozemí
Rakousko
Francie.

Každá z podkapitol je přehledně členěná a obsahuje shrnutí a inspirativní praxi dané země a přehled činností analytických útvarů ve spojitosti s oblastí vzdělávání. Získané poznatky mohou sloužit jako inspirace pro efektivní nastavení a vymezení kompetencí při budování analytických jednotek v České republice.

Analýza a infografika ke stažení

Text-analyzy_Prehled-analytickych-utvaru-ve-vzdelavaci-politice-ve-vybranych-zemich-Evropy

Priloha-analyzy_Infografika Stáhnout

Financováno z projektu z projektu „Datově-analytická podpora pro hodnocení a řízení vzdělávací soustavy ČR“ (IPs Datová politika), reg. č. CZ.02.02.XX/00/22_005/0002901.“

Na MŠMT od března 2023 realizujeme důležitý projekt s názvem IPs Datová politika. Ten pomáhá dělat kvalitní politiku založenou na datech. Práce je pořád dost, a proto hledáme další lidi, kteří do toho půjdou s námi.

Teď hledáme Datového specialistu v jazyce R, jelikož posilujeme tým datového modelu.
Blíže o činnostech na pozici datového specialisty naleznete níže. Pro ty z Vás, kdo máte zájem o zmíněnou pozici či jinou spolupráci s projektem, jsme připravili krátký dotazník, abychom Vás následně mohli informovat a kontaktovat. Těšíme se na případnou spolupráci.

Předpokládaný nástup je 15. 1. 2025 nebo dle dohody později.

Popis hledané pozice: "Datový specialista v jazyce R"

Termín nástupu je možný od 15. 1. 2025 či později dle dohody.

Náplň práce obnáší: správu datové základny MŠMT, vývoj uživatelských nástrojů v prostředí R Shiny, přípravu datových podkladů pro analýzy či reportování analytických výsledků.

Požadujeme aktivní znalost
- programovacího jazyka R
- MS Excel
Výhodou jsou zkušenosti s (ale nejsou nutnou podmínkou)
- programovacím balíčkem R Shiny
- analytickými nástroji SPSS či MS PowerBI
- příkazy v jazyce SQL

Pozice je vhodná pro studenty a absolventy datově-správních, společensko-vědních i technických oborů.

Co se mimo jiné v projektu dělá

Sběr dat, zpracování a transformace dat,
interpretace dat, vizualizace a prezentace dat a výstupů různým cílovým skupinám,
tvorba datového modelu, programování databází, databáze dat a databáze analýz,
příprava metodik a standardů pro práci s daty,
evaluace projektu,
spolupráce s věcnými útvary,
koordinace vnějších vztahů,
legislativní konzultace,
grafické práce a korektura a jiné.

Co nabízíme

práci, která má smysl a kde můžete dělat dobro
stabilní práci v nestabilní době
práci na DPP/DPČ
home office
kancelář v centru Prahy (Malá Strana, příp. Senovážné náměstí)
pružnou pracovní dobu (pevné jádro 9-15, v pá 9-14)
5 týdnů dovolené + až 5 sick days ročně
vybrané benefity
možnosti školení, vzdělávání se a dalšího rozvoje

Benefity a informace o projektu

Více informací o benefitech: https://www.msmt.cz/ministerstvo/benefity-pro-zamestnance-msmt

Více o projektu na webové stránce: https://www.edu.cz/podpora-skol/projekty-op-jak/ips-data/.

Případně přímo v Chartě projektu: https://www.edu.cz/wp-content/uploads/2023/02/01_Charta_projektu_IPs-_Datova_politika_final-24.1.2023.pdf.

Dotazník

Pro ty z Vás, kdo máte zájem, jsme připravili odkaz na krátký dotazník, abychom Vás následně mohli informovat a kontaktovat. Těšíme se na případnou spolupráci.

Na této stránce naleznete Sekundární analýzu dat z mezinárodního šetření PISA 2022, která přináší unikátní pohled na výsledky českých žáků v matematické, přírodovědné a čtenářské gramotnosti v kontextu období po koronavirové pandemii. Zaměřuje se na klíčová témata, jako je digitalizace školství, školní klima a postoje žáků k matematice, i na faktory ovlivňující úspěšnost u jednotné přijímací zkoušky. Analýza odhaluje nejen přetrvávající nerovnosti ve vzdělávacích výsledcích, ale také nové výzvy spojené s návratem k prezenčnímu vzdělávání. Pandemie urychlila využívání ICT ve výuce, ale také upozornila na rozdíly v připravenosti škol a potřebu zvyšovat digitální kompetence učitelů. Kvalitní školní klima, podpora sebedůvěry žáků a pozitivní vztahy mezi učiteli a žáky se ukázaly jako zásadní faktory ovlivňující výsledky v matematické gramotnosti i celkovou pohodu žáků. Analýza a informační brožura jsou ke stažení níže.

Kapitoly analýzy

Analýza obsahuje v úvodu manažerské shrnutí, metodické okénko a samotnou analytickou část, která se dělí do čtyř podkapitol:

O mezinárodním šetření čtenářské gramotnosti PISA 2022
Efekty pandemie na rozvoj digitalizace škol a online výuky
Školní klima a postoje žáků k matematice
Faktory úspěšnosti uchazečů u jednotné přijímací zkoušky v post-pandemickém období

Každá z podkapitol je zakončena závěry vyplývajícími z provedené analýzy. Analytická zjištění a na ně navázaná doporučení z celé analýzy jsou k dispozici také v brožuře, která je také k dispozici ke stažení níže. Doporučení mohou přispět k podpoře dalšího rozvoje vybraných gramotností žáků v českém vzdělávacím systému.

Analýza a souhrnná informační brožura ke stažení

Analýza

SA-PISA-2022_matematicka-prirodovedna-a-ctenarska-gramostnost

Souhrnná informační brožura k analýze

SA_PISA-2022_infograficke-summary_matematika-prirodoveda-ctenarska-gramotnost

Registrační číslo projektu: CZ.02.02.XX/00/22_005/0002901

Název projektu: "Datově-analytická podpora pro hodnocení a řízení vzdělávací soustavy ČR"

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy připravilo v rámci projektu „Datově-analytická podpora pro hodnocení a řízení vzdělávací soustavy ČR“ rešerši  Popis výchozích podmínek pro vytvoření systému evaluace výsledků primárního a sekundárního vzdělávání na základě uplatnění na trhu práce a úspěšnosti v terciárním vzdělávání. Rešerše se zaměřuje na popis dostupných zdrojů dat a způsobů vyhodnocování výsledků vzdělávání na třech úrovních: primární, sekundární a terciární. Kritérii hodnocení jsou uplatnění na trhu práce a úspěšnost v terciárním vzdělávání. Dokument naleznete níže ke stažení.

Struktura analýzy

Dokument je dělen na dvě kapitoly.

První obsahuje podrobný popis základních zdrojů administrativních dat z resortu školství pro vyhodnocování výsledků vzdělávání:

Školní matrika školy nebo školského zařízení,

Agregované údaje ze škol a školských zařízení (výkonové výkazy řady S, Z, R a výkazy řady M),

Data z jednotné přijímací zkoušky,

Data ze společné části maturitní zkoušky,

Sdružené informace matrik studentů (SIMS).

Druhá kapitola je věnována charakterizaci způsobů vyhodnocování výsledků vzdělávání v přechodu na trh práce:

Využívání dostupných agregovaných administrativních dat,

Využívání dostupných statistických dat v širším kontextu provázanosti studijní a pracovní dráhy (VŠPS, PIAAC, AES),

Realizace dotazníkových šetření absolventů středních škol,

Realizace dotazníkových šetření absolventů vyšších odborných škol,

Realizace dotazníkových šetření absolventů vysokých škol (REFLEX 2006, REFLEX 2010, REFLEX 2013, ABSOLVENT 2018, EUROSTUDENT a EUROGRADUATE).

Dokument slouží jako vstupní rešerše aktuální praxe vyhodnocování výsledků primárního, sekundárního a terciárního vzdělávání v České republice. Bude využit pro tvorbu budoucího systému a metodiky evaluace výsledků primárního, sekundárního a terciárního vzdělávání na základě uplatnění na trhu práce a úspěšnosti v terciárním vzdělávání.

Analýza ke stažení

Popis-vychozich-podminek-pro-vytvoreni-systemu-evaluace Stáhnout

Financováno z projektu z projektu „Datově-analytická podpora pro hodnocení a řízení vzdělávací soustavy ČR“ (IPs Datová politika), reg. č. CZ.02.02.XX/00/22_005/0002901.“

Praha, 16. prosince 2024 - Dopady probíhajícího válečného konfliktu na Ukrajině na český vzdělávací systém ukazují výsledky z pravidelného podzimního sběru dat. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy již potřetí přednostně vyhodnotilo některé klíčové údaje, aby zjistilo stavy ukrajinských dětí a žáků. Celkově bylo k 30. září 2024 v českých mateřských, základních a středních školách 53 246 dětí a žáků ukrajinských uprchlíků, což je o 5 156 více než před rokem, a tvoří aktuálně podíl 2,8 procenta ze všech dětí a žáků. Počet ukrajinských uprchlíků se zvýšil zejména ve středních (o 2 324 žáků, tj. meziroční nárůst o 47,7 %) a základních školách (o 2 657 žáků, tj. nárůst o 7,2 %). Ukrajinci jsou od roku 2022 nejpočetnější skupinou cizinců v českém regionálním školství a z nich cca 70 % aktuálně tvoří právě ukrajinští uprchlíci. Podrobnější informace naleznete v přiložené zprávě, která je ke stažení ZDE. Její součástí je i rozsáhlá tabulková příloha obsahující data v agregaci za Českou republiku jako celek, kraje, okresy a ORP.

Ke stažení zpráva a tabulková příloha

Zprava-aktualni-pocty-ukrajinskych-uprchilu-v-CR_2024_PODZIM Stáhnout

Priloha_tabulky_RI_Ukrajina_2024_PODZIM Stáhnout

Financováno z projektu z projektu „Datově-analytická podpora pro hodnocení a řízení vzdělávací soustavy ČR“ (IPs Datová politika), reg. č. CZ.02.02.XX/00/22_005/0002901.“

Na této stránce naleznete srovnávací analýzu Digitální vzdělávání v zahraničí, kterou Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy připravilo v rámci projektu "Datově-analytická podpora pro hodnocení a řízení vzdělávací soustavy ČR". Tato analýza poskytuje přehled aktuálních trendů a osvědčených postupů v oblasti digitálního vzdělávání ve vybraných zemích světa. Získané poznatky mohou přispět k rozvoji přístupu k digitálnímu vzdělávání v České republice, a to zejména v oblastech jako je integrace digitálních technologií do výuky, vzdělávání pedagogů, implementace umělé inteligence či zajištění kybernetické bezpečnosti. Text analýzy naleznete zde níže ke stažení.

Struktura analýzy

Samotná analýza se dělí na 16 podkapitol podle jednotlivých států a to:

Dánsko
Estonsko
Finsko
Francie
Irsko
Japonsko
Jižní Austrálie
Německo
Nizozemsko
Norsko
Nový Jižní Wales
Polsko
Rakousko
Slovensko
Slovinsko
Spojené státy americké

Každá z podkapitol je přehledně členěná a obsahuje shrnutí a inspirativní praxi dané země, popis aktuálních strategií digitálního vzdělávání, konkrétní opatření a způsoby financování.

Analýza ke stažení

Digitalni-vzdelavani-v-zahranici_final

Infografika-k-Analyze-digitalniho-vzdelavani-v-zahranici

Financováno z projektu z projektu „Datově-analytická podpora pro hodnocení a řízení vzdělávací soustavy ČR“ (IPs Datová politika), reg. č. CZ.02.02.XX/00/22_005/0002901.“

Na této stránce naleznete krátký popis obsahu a výsledky výzkumu, který pro MŠMT prováděl Masarykův ústav vyšších studií ČVUT v Praze. Výzkum byl realizován v letech 2023 - 2024 z programu aplikovaného výzkumu Technologické agentury ČR (TA ČR) BETA2. Uvedený výzkum se snažil hledat nové cesty ke zvýšení efektivnosti řízení škol a vytvoření takových podmínek, aby se ředitelé škol mohli koncentrovat na pedagogický leadership. Více o výzkumu a jeho výsledcích viz text níže a přiložená Závěrečná výzkumná zpráva ke stažení.

Cíle, výzkumné otázky a metody

Výzkumný tým oslovil ředitele mateřských, základních a středních škol, a to jak kvantitativně, tak kvalitativně. Na stratifikovaném reprezentativním vzorku škol v ČR bylo hlavním cílem výzkumu zmapovat struktury řízení škol z pohledu nepedagogických agend a související postoje, možnosti a vize jejich vedení a dalšího rozvoje. Kvantitativní šetření plnilo především funkci kontextovou pro paralelní hlubší kvalitativní šetření na konkrétních školách. Cílem bylo, aby celková doporučení nevycházela jen z reality několika málo škol, ale aby tyto hloubkové případové studie bylo možné interpretovat v širším kontextu celé soustavy škol v ČR.

Projekt stanovil následující hlavní cíle:

1. Zjistit, jaké nepedagogické činnosti zajišťuje právnická osoba vykonávající činnost školy a zmapovat, jak je organizována nepedagogická práce ve vybraných školách.

Nástrojem ke splnění tohoto hlavního cíle byla zejména právní analýza obsažená v kapitole 4.1. Při zpracování této analýzy byly využity nejen rešerše relevantních právních předpisů a literatury, ale i dotazy na relevantní státní instituce s využitím zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Výsledkem je přehled zákonných i podzákonných právních norem, které jsou závazné pro ředitele školy a školského zařízení.

V rámci analýzy relevantních právních norem v kontextu povinností kladených na osobu ředitele školy a školského zařízení bylo zjištěno následující:

A) Právní forma školy a školského zařízení nemá sama o sobě vliv na rozsah povinností osoby ředitele.
B) Osoba ředitele s sebou nese vždy alespoň určitý rozsah odpovědnosti, bez ohledu na provázanost s pozicí statutárního orgánu.

Obecně lze konstatovat, že právně teoretická konstrukce právnické osoby u právních forem školy a školského zařízení, tedy školské právnické osoby, příspěvkové organizace, společnosti s ručením omezeným a ústavu nespojuje osobu ředitele a statutární orgán v jedné osobě, nicméně vzhledem k povinnostem, které stanovuje školský zákon osobě ředitele školy a školského zařízení se mnohdy jedná o „pragmatické“ spojení v jedné osobě.

Během vedených rozhovorů s řediteli, respektive školami a školskými zařízeními jsme dospěli k závěru, že možnosti organizace školy a školského zařízení v rámci jednotlivých typů právnických osob jsou velmi rozličné a vždy záleží na konkrétních okolnostech, a především také míře podpory a spolupráce ze strany zřizovatele, což potvrzovalo a rozšiřovalo kvalitativní ověření a jeho výsledky.

Jako velmi významný aspekt výzkumný tým v průběhu identifikoval otázku (právní) odpovědnosti, která je v zásadě totožná pro všechny osoby vykonávající roli ředitele školy a školského zařízení, bez ohledu na skutečnost, zdali jsou zároveň statutárními orgány, či nikoliv.

2. Popsat současné modely struktury řízení škol (ve vztahu k rozdělení kompetencí a právní subjektivitě) v různých právních formách různých typů zřizovatelů, shrnout výhody a nevýhody jednotlivých modelů a posoudit jejich efektivitu ve vztahu k systému i financování.

Z jednotlivých fází výzkumu nevyplynuly jednoznačné modely struktury řízení škol. Pro potřeby analýzy jsme nicméně definovali 5 možných modelů:

A) Jedna škola
B) Více škol – jedna budova
C) Sloučené ředitelství – školský komplex, více pracovišť, více budov
D) Sítě škol – centrála s odborným nepedagogickým týmem a jednotlivé školy
E) Svazková škola

3. Provést komparaci těchto modelů struktury řízení veřejných zřizovatelů se soukromoprávními za účelem případné právní úpravy, která by veřejnoprávním zřizovatelům umožnila inspirovat se praxí soukromoprávních zřizovatelů.

Výzkum neidentifikoval výrazné rozdíly mezi soukromými a veřejnými zřizovateli, pokud je zřizovatel dostatečně velký, např. ORP. Shodné mezi soukromými a veřejnými zřizovateli je i to, že rozsah sdílených služeb poskytovaných soukromým vlastníkem pro více škol, stejně jako rozsah služeb poskytovaných zřizovateli, závisí na uvážení vlastníka/zřizovatele, místních podmínkách, potřebách, zvyklostech a kontextu.

Mezi nejčastěji poskytované sdílené služby u soukromých zřizovatelů patří služby právní a účetní. Oblast zajištění “péče, údržby a rozvoje” budovy a jejích prostor je samostatnou kapitolou mající zásadní vliv na chod školy, kdy školy využívají různých modelů od vlastnictví, přes pronájem, zápůjčky a další formy vztahů mezi majiteli a uživatelem. Tento vztah uživatele budov školy a jejich majitele je výrazným faktorem, který podmínky řízení škol ovlivňuje, respektive v mnoha aspektech i významně utváří. Mezi další nepedagogické oblasti, které jsou výrazně častěji zajišťovány externě či sdíleně patří stravování a BOZP/PO.

4. Identifikovat překážky, které veřejnoprávním zřizovatelům brání v realizaci opatření zvyšujících efektivitu řízení škol

Nepřekvapivý závěr je, že takovéto překážky identifikovány nebyly. Právním řešením pro neefektivnost velkého množství malých škol různých zřizovatelů mohou být svazkové školy, nově vzniklá DSO, spojování, administrativní slučování, síťování a kooperace a dílčí zásahy postavené na analýze na lokální úrovni. Překážky bránící jejich většímu rozšíření nejsou primárně právního charakteru. Jistou míru větší flexibility by někteří ředitelé a zřizovatelé uvítali u Školské právnické osoby tak, aby byl více vystihnut její kooperativní charakter v případě administrativního slučování a méně charakter harmonizační či standardizační.

5. Posoudit, jaké modely struktury řízení jsou realizovatelné za stávajícího právního stavu.

Jak bylo uvedeno výše, svazková škola či současné právní formy ŠPO a PO mohou splňovat většinu aspektů požadovaných ke zvýšení efektivnosti pomocí kvalitního managementu. V průběhu projektu byla tato možnost rozšířena novelou zákona o obcích spočívající v zavedení tzv. „společenství obcí“. V rámci projektu proto výzkumný tým zohlednil i otázku, zda tento institut může nějak ovlivnit zřizování škol a dospěl k závěru, že ano, a to pozitivně ve vztahu k uspořádání vztahů a záruk mezi zřizovateli a místní příslušnou součástí takové regionálně na více místech ukotvené školy.

6. Rozlišit typy nepedagogické práce ředitele školy.

Rozlišení typů nepedagogické práce ředitelů se prolíná celou závěrečnou zprávou. Výzkumný tým zkoumal otázky, které nepedagogické činnosti nejčastěji vykonávají ředitelé sami a které delegují či zajišťují externisty. Dále se zabýval i otázkou preferencí ředitelů, tedy které nepedagogické aktivity by si rádi ponechali, a které by naopak rádi delegovali, dále které aktivity vnímají jako potřebné a důležité pro rozvoj a realizaci jejich vize řízení školy (Koncepce školy) a jaké jsou bariéry, které těmto posunům brání. Nepřekvapivě se jako plošně nejpalčivější objevilo téma financí a lidských zdrojů. Detailněji o tom pojednává kapitola číslo 4 závěrečné zprávy.

Nepedagogické činnosti zabezpečované interně či externě (více viz kapitola 4.1.)

Překážky v zajištění nepedagogických činností podle představ ředitelů škol – viz kapitola 4.6

Výstupy projektu ke stažení

Závěrečná výzkumná zpráva

Pripadove-studie-modelu-struktury-rizeni-materskych-zakladnich-a-strednich-skol zaverecna-zprava Stáhnout

Pripadove-studie-modelu-struktury-rizeni-materskych-zakladnich-a-strednich-skol_zaverecna-zprava Stáhnout

V pondělí 25. listopadu 2024 se uskutečnil již čtvrtý odborný panel projektu Datově-analytická podpora pro hodnocení a řízení vzdělávací soustavy v ČR (IPs DATA), realizovaného MŠMT ve spolupráci s ČŠI, na téma „Od analýzy k pochopení – Co nám říkají datové analýzy PISA a PIRLS?“. Analytici z Oddělení sekundárních analýz MŠMT prezentovali klíčová zjištění, která vzešla ze sekundárních analýz dat mezinárodních šetření gramotností PISA 2022 a PIRLS 2021. Důraz byl kladen na využitelnost datově podložených zjištění ve třech oblastech: odstraňování nerovností ve vzdělávání, zlepšení školního klimatu a efektivní využívání ICT ve výuce.

Zahájení 4. odborného panelu projektu IPs DATA.

Odstraňování nerovností ve vzdělávání

Nerovnosti ve vzdělávání jsou stále zásadním problémem, který je v České republice primárně ovlivněn rozdílným socioekonomickým rozvojem regionů. Strukturálně znevýhodněné regiony, jako Karlovarský a Ústecký kraj, čelí nízké míře aprobované výuky a nedostatku kvalifikovaných učitelů. Naopak Moravskoslezský kraj, díky dostatečnému počtu kvalifikovaných pedagogů, dokáže částečně kompenzovat své znevýhodnění.

Nízké kapacity mateřských škol v oblastech velkých center a nedostatečný zájem rodičů v příhraničních oblastech o zapojení dětí do předškolního vzdělávání jsou klíčovými faktory přetrvávajících nerovností. „Žáci, kteří navštěvovali předškolní vzdělávání tři a více let mají daleko lepší výsledky než žáci, kteří do předškolního vzdělávání nenastoupili. A toto zjištění je platné napříč mezinárodními šetřeními.“ uvedl Jakub Lysek, hlavní analytik z oddělení sekundárních analýz MŠMT.

Klíčová doporučení 1. bloku zahrnují

Podporu zapojení dětí do předškolního vzdělávání.
Posílení jasnosti výuky a spravedlivého přístupu učitelů, který podporuje sebedůvěru žáků a motivaci k učení.
Využívání metod kognitivní aktivace, jako jsou diskuse a projektové učení, které rozvíjejí kritické myšlení, zejména u žáků s nižším socioekonomickým statusem (SES).
Podpora sebedůvěry žáků prostřednictvím pozitivní zpětné vazby a uznání jejich úspěchů.

Klima školy a výukové metody

Pozitivní školní klima má přímý vliv na výsledky žáků v testech PIRLS a PISA. Školy s nižší mírou šikany, vyšší kázní a pocitem bezpečí žáků vykazují lepší vzdělávací výsledky. Vztah mezi žákem a učitelem je zásadní – respekt a podpora motivují žáky k lepším výkonům.

„Učitelé, kteří přizpůsobují výuku potřebám třídy, například umožněním samostatné práce na úkolech, pomáhají žákům z nevýhodných rodinných podmínek lépe zvládat vzdělávací proces,“ uvedla Barbora Macková analytička z oddělení sekundárních analýz MŠMT.

Klíčová doporučení 2. bloku

Zohlednění socioekonomického statusu žáků ve třídě při výběru výukových metod.
Posilování sebedůvěry žáků ve čtení a podpora jejich vztahu ke knihám.
Zavádění opatření pro prevenci šikany a budování pozitivního školního prostředí.

Využití ICT ve výuce

Pandemie COVID-19 urychlila využívání ICT ve výuce, což podpořilo zájem o zjišťování jak přínosů, tak rizik digitálních technologií ve vzdělávání. ICT nástroje, pokud jsou využívány efektivně a smysluplně, podporují zlepšování výsledků žáků ve čtenářské i matematické gramotnosti. Nadměrné používání ICT ve volném čase, zejména aktivita na sociálních sítích, však vykazuje negativní dopady na vzdělávací výsledky.

„ICT nástroje jsou vhodným doplňkem tradiční výuky, ale jejich použití musí být promyšlené, v souladu se vzdělávacími cíli a pod kontrolou učitele. Je zásadní, aby školy vedly žáky ke zdravým návykům při práci s technologiemi,“ zdůraznil Michal Soukop, prezentující třetího bloku odborného panelu.

Klíčová doporučení 3. bloku

Zavedení rovnováhy mezi technologickými a tradičními metodami ve výuce.
Budování pozitivního vztahu žáků k ICT nástrojům pro vzdělávací účely.
Aktivní spolupráce škol a rodičů při vytváření zdravých digitálních návyků u žáků.

Závěry odborného panelu

Účastníci odborného panelu se shodli, že odstraňování vzdělávacích nerovností a zlepšování školního prostředí vyžaduje koordinované úsilí učitelů, vedení škol, rodičů i tvůrců vzdělávací politiky. Klíčovými faktory jsou jasná a spravedlivá výuka, individuální přístup k žákům, efektivní využití ICT a podpora pozitivního školního klimatu.

Závěry ze 4. odborného panelu projektu IPs DATA představené Jakubem Lyskem

Jen prostřednictvím společného úsilí a s pomocí těchto faktorů můžeme vytvořit vzdělávací systém, který zajistí rovné příležitosti pro všechny žáky bez ohledu na jejich výchozí podmínky. „Co určitě bude fungovat proti nerovnostem je vytváření přátelského prostředí, pozitivní zpětná vazba pro žáka a budování motivace. Protože motivace žáků, zejména těch s nižším socioekonomickým statusem, je extrémně důležitá k tomu, aby učitel a škola dokázali kompenzovat nevýhodné startovací podmínky,“ uzavřel Jakub Lysek při závěrečném shrnutí.

Přílohy ke stažení

Prezentace-4.-odborny-panel-IPs-DATA Stáhnout

Brozura-4.-odborny-panel-IPs-DATA Stáhnout

Pozvanka-4.-odborny-panel-IPs-DATA

Videozáznam z panelu

Doplňující informace

MŠMT zrealizuje ve čtvrtek 28. listopadu 2024 v čase 9:00 do 16:30 "Národní konferenci k přípravě učitelů a učitelek". Akce se uskuteční v Národní technické knihovně v Praze, Ballingově sálu a noční studovně, na adrese: Technická 2710/6, Praha 6. Podrobněji více o obsahu konference a aktivitách dané akce naleznete níže v přiloženém programu.

Program

Program_Narodni-konference-k-priprave-ucitelu-a-ucitelek_(28.11.2024)Stáhnout

Důležité odkazy

adresa a mapa - místo konání: Národní technická knihovna v Praze

odkaz na živý přenos na youtube: https://youtube.com/live/PqynpDd_RtQ

Projekty OP JAK se představují

PROJEKT: Implementace reformy učitelské přípravy na OU: kompetenční vzdělávání založené na praxi, výzkumu, internacionalizaci a spolupráci s klinickou školou - Ostravská univerzita Stáhnout

PROJEKT: Podpora a zvyšování kvality pregraduální přípravy pedagogů na UP v Olomouci Stáhnout

PROJEKT: Podpora budoucích učitelů a učitelek na UJEP Stáhnout

PROJEKT: Zkvalitnění a podpora pregraduální přípravy učitelů a
učitelek pro výuku na technických středních
odborných školách a středních odborných učilištích - CVUT v Praze Stáhnout

PROJEKT: Zkvalitnění a podpora pregraduální přípravy učitelů a učitelek pro výuku na technických středních odborných školách a středních odborných učilištích - CVUT v Praze Stáhnout

PROJEKT: Podpora přípravy učitelů a učitelek v odborném vzdělávání na ČZU v Praze Stáhnout

PROJEKT: Rozvoj kompetencí relevantních aktérů pregraduální přípravy učitelů pro střední odborné školství -_MENDELU Stáhnout

PROJEKT: Budoucí učitelé: Zvyšování kvality přípravy a implementace systémových změn ve výuce na Univerzitě Hradec Králové Stáhnout

PROJEKT: Přípravné vzdělávání učitelů anglického jazyka na Univerzitě Pardubice: vzdělávání pro budoucnost_UPCE_FF Stáhnout

PROJEKT: Inovace koncepčního rámce pregraduální přípravy studujících učitelství na UTB ve Zline Stáhnout

Tisková zpráva

Bude zveřejněna po skončení akce.

Videozáznam

Bude zveřejněn po skončení akce.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) vyhlásilo Výzvu na podporu celostátních volnočasových pohybových her dětí a mládeže 2025. Tato výzva je vyhlášena v souladu s naplňováním přijaté Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+, Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR 2023-2027 a Plánu podpory pohybu dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních a státní politiky školního a vysokoškolského sportu pro období 2024-2028 (dále jen „Mládež v pohybu a ve zdraví“). Termín pro podání žádosti byl původně do 23. prosince 2024, ale byl na základě Dodatku č. 1 prodloužen do 20. ledna 2025. Upozorňujeme, že se také změnilo znění Výzvy a Přílohy č. 2. Způsob podávání žádostí. Tento článek je učen primárně pro oprávněné žadatele, tj. kraje.

Výzva a její přílohy

Vyzva_CVPH_2025

Priloha_c._1_Zadost_2025 Stáhnout

Priloha_c._2_Rozpocet_projektu Stáhnout

Priloha_c._3_Avizo_o_vratce Stáhnout

Priloha_c._4_Hodnotici_kriteria

Přílohy k prodloužení výzvy do 20.1.2025

Dodatek c. 1 vyzvy CVPH

Priloha c. 2_aktualni rozpocet projektu Stáhnout

Více o výzvě

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy dne 20.11.2024 zveřejnilo Výzvu na podporu celostátních volnočasových pohybových her dětí a mládeže 2025 (dále jen „Výzva“). Výzva je předložena na základě zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla).

Dotace dle této Výzvy jsou poskytovány na realizaci projektů, které přispívají k naplňování Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+, Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR do roku 2023-2027 a Plánu podpory pohybu dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních a státní politiky školního a vysokoškolského sportu pro období 2024-2028.

Výzva je zaměřena na zabezpečení pořádání celostátních volnočasových pohybových her dětí a mládeže v roce 2025. Jedná se o republikovou soutěž krajských výprav, kdy jednotlivé výpravy sestavují příslušné krajské úřady. Alokace Výzvy je 20 000 000 Kč.

Volnočasové pohybové hry rozvíjí formou propojení formálního a neformálního vzdělávání kompetence komunikativní, sociální a personální, zvyšují tělesnou zdatnost, upevňují zdraví a duševní pohodu a rozvíjí osobnost dětí a mládeže. Zvláštní formou tak přispívají k rozvoji tělovýchovných dovedností žáků.

Oprávněný žadatel

Oprávněným žadatelem je kraj.

Alokace výzvy

Alokace Výzvy je 20 000 000 Kč.

Zdroj: MSMT.GOV.CZ 2024: Výzva na podporu celostátních volnočasových pohybových her dětí a mládeže 2025, MŠMT ČR

Jménem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy Vás zveme na 5. odborný panel projektu IPs Datová politika k tématu "Digitální vzdělávání v datech", který se uskuteční 5. 12. 2024 od 10:00 do 16:00. Více o obsahu odborného panelu se dozvíte v níže přiložené pozvánce s programem. V případě Vašeho zájmu o účast Vás prosíme o registraci, díky tomu s Vámi budeme moct sdílet další podkladové materiály před akcí i po ní.

Odkaz k registraci

Pozvanka-5.-odborny-panel-IPs-DATA

Pozvánka s programem

Jménem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy Vás zveme na 4. odborný panel projektu IPs Datová politika k tématu "Od analýzy k pochopení - Co nám říkají datové analýzy PISA a PIRLS?", který se uskuteční 25. 11. 2024 od 10:00 do 16:00. Více o obsahu odborného panelu se dozvíte v níže přiložené pozvánce s programem. V případě Vašeho zájmu o účast Vás prosíme o registraci, díky tomu s Vámi budeme moct sdílet další podkladové materiály před akcí i po ní.

Odkaz k registraci

Pozvanka-4.-odborny-panel-IPs-DATA

Pozvánka s programem

Videozáznam INFOSERVISU je k dispozici od 4. listopadu 2024 od 16 hodin. Seznámíme Vás s dalšími důležitými informacemi ve školním roce 2024/2025, které souvisí s legislativními novinkami a změnami ve školství. Níže naleznete videozáznam z daného INFOSERVISU.

Obsah

Novinky v legislativě
Informace pro střední školy
Odkazy na zajímavé materiály

Videozáznam z infoservis

Prezentace k infoservisu

Infoservis_2024_11_04

Co-nabizi-stredni-clanek-zrizovatelum

Jménem projektového týmu IPs Datová politika s Vámi sdílíme ke stažení níže 2. vydání newsletteru tohoto projektu, které je vydáno v souvislosti s pokračující realizací. Tímto chceme informovat o dosavadních aktivitách projektu a poděkovat za dosavadní spolupráci.

Newsletter ke stažení

2. Newsletter IPs Data

Chcete odebírat newsletter a pozvánky na akce IPs DATA?
Přihlaste se přes formulář

Financováno z projektu z projektu „Datově-analytická podpora pro hodnocení a řízení vzdělávací soustavy ČR“ (IPs Datová politika), reg. č. CZ.02.02.XX/00/22_005/0002901.“

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) vyhlásilo Výzvu pro veřejné vysoké školy na podporu pro studentů s mimořádnou sportovní výkonností ke sladění studia se sportovní přípravou. Termín pro podávání žádostí byl stanoven nejdříve na 11. listopadu 2024 a byl následně prodloužen do 23.11.2025. Vzhledem k povaze žadatelů preferujeme podávání žádostí prostřednictvím datové schránky. Tato Výzva byla připravena na základě společného projektu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a VICTORIA Vysokoškolského sportovního centra a navazuje na výzvy vyhlášené v letech 2020 až 2024. Projekt si klade za cíl vytvořit prostřednictvím veřejných vysokých škol kvalitní prostředí pro studium sportovně nadaných studentů, reprezentantů. Tato Výzva byla vyhlášena dne 11. 10. 2024. Tento článek je učeně primárně pro oprávněné žadatele, tj. veřejné vysoké školy.

Výzva a její přílohy

Vyzva_UNIS_2025

Priloha_c._1 Stáhnout

Priloha_c._2

Priloha_c._3 Stáhnout

Priloha_c._4 Stáhnout

Priloha_c._5 Stáhnout

Přílohy k prodloužení výzvy do 23.11.2024

Dodatek_c._1_Vyzvy_UNIS_2025

Priloha_c._2_aktualizace

Více o výzvě

Cílem Výzvy je tedy vytvořit a následně stabilizovat na veřejných vysokých školách (dále také „VŠ“) takové podmínky, aby úspěšní a nadějní sportovci s mimořádnou sportovní výkonností mohli studovat a skloubit jak náročné studijní požadavky, tak sportovní přípravu a účast na soutěžích. Výzva je určena na koordinaci a servisní podporu vybraných studentů s mimořádnou sportovní výkonností při studiu VŠ, organizační zajištění rozvoje a podporu vysokoškolského sportu na veřejných vysokých školách.

V návaznosti na plnění materiálu „Mládež v pohybu a ve zdraví“ je do Výzvy (povinnosti příjemce) přidána povinnost vypracovat Analýzu současného stavu v oblasti pohybových aktivit na VŠ – jedna z klíčových aktivit materiálu.

Oprávněný žadatel

Oprávněným žadatelem je veřejná vysoká škola.

Alokace výzvy

Celková alokace Výzvy je 15 450 000 Kč. Finanční prostředky k zajištění této dotační Výzvy jsou na rok 2025 zahrnuty v návrhu zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2025 v kapitole 333 MŠMT, v rámci výdajového bloku Podpora činnosti v oblasti sportu. Alokace je určena na období od 1. 1. do 31. 12. 2025.

Zdroj: MSMT.GOV.CZ 2024: Výzva UNIS 2025 na podporu studentů s mimořádnou sportovní výkonností pro veřejné vysoké školy, MŠMT ČR

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) vyhlásilo Výzvu na podporu sportovních soutěží v roce 2025. Tato výzva je vyhlášena v souladu s naplňováním přijaté Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+, Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR 2023-2027 a Plánu podpory pohybu dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních a státní politiky školního a vysokoškolského sportu pro období 2024-2028 (dále jen „Mládež v pohybu a ve zdraví“). Žádosti pro rok 2025 se vkládají prostřednictvím elektronického informačního systému ISPROM na adrese https://isprom.msmt.cz. ISPROM bude otevřen dne 28. října 2024. Termín pro podání žádosti je 27. listopadu 2024. Upozorňujeme, že pro splnění lhůty musí být žádost v tento den již doručena na MŠMT více v článku výzvy č. 10. Způsob podávání žádostí. Tento článek je učeně primárně pro oprávněné žadatele, tj. nestátní neziskové organizace (např.: spolky, ústavy, nadace, nadační fondy, obecně prospěšné společnosti).

Výzva a její přílohy

Vyzva_na_podporu_sportovnich_soutezi_v_roce_2025

Rozpocet_Modul_A Stáhnout

Rozpocet_Modul_B Stáhnout

Rozpocet_Modul_C Stáhnout

Rozpocet_Modul_D Stáhnout

Více o výzvě

Tato Výzva je vyhlašována v souladu s Plánem podpory pohybu dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních a státní politiky školního a vysokoškolského sportu pro období 2024-2028, přijatého usnesením vlády č. 190 ze dne 27. března 2024. V návaznosti na opatření školního sportu spolu s Výzvou zveřejňujeme i metodické doporučení zejména pro školy a školská zařízení pro rozvoj pohybové gramotnosti v oblasti školních sportovních soutěží.

Schéma Výzvy a její podmínky (podpora soutěží na I. stupni základních škol do úrovně okresních kol apod.) je v souladu se závaznými dokumenty pro podporu pohybové gramotnosti jako je strategický dokument Mládež v pohybu a ve zdraví, který byl přijat usnesením vlády č. 190 ze dne 27. března 2024 a dále Metodického doporučení Aktivní škola, které vydala Česká školní inspekce.

Cílem je rozšířit účast mezi co největší možný počet žáků tak, aby se sportovních soutěží neúčastnily pouze ty samé děti, které již sport provozují ve svém volném čase a mohou tak být i přetěžovány. Principem sportovních soutěží by měl být osobní úspěch, radost z účasti, týmové přijímání porážek a vítězství, fair play a podpora fyzického a duševního zdraví.

Současně dojde ke snížení nároků na cestování nejmenších žáků, pokud se budou soutěže podporovat pouze do úrovně okresních kol a tyto prostředky budou využitelné právě pro větší možný počet účastníků, kteří se soutěží mohou účastnit i v jiných rolích, nežli závodních (rozhodčí, organizátoři apod.).

Tyto principy jsou v souladu s výše uvedenými dokumenty, ale také s výstupy pracovní skupiny ohledně sportovních soutěží, do které patří zástupci ředitelů a učitelů základních a středních škol, krajů, svazů, vysokých škol a České školní inspekce. K Výzvě bylo vyhlášeno metodické doporučení, které by mělo stanovený cíl Výzvy doplňovat a ucelovat.

Metodika k výzvě

Metodické doporučení MŠMT k této výzvě: https://edu.gov.cz/methodology/metodicke-doporuceni-ministerstva-skolstvi-mladeze-a-telovychovy-k-realizaci-skolnich-sportovnich-soutezi-pro-skoly-v-roce-2025/.

Účel výzvy

Účelem této Výzvy je podpora realizace sportovních soutěží na I. stupni základních škol, do úrovně okresních kol (Modul A), podpora realizace sportovních soutěží na II. stupni základních škol do úrovně krajských kol (Modul B), podpora realizace sportovních soutěží na úrovni středních škol (Modul C) a podpora účasti žáků na mezinárodním kole sportovní soutěže (Modul D).

Oprávněný žadatel

Oprávněným žadatelem jsou jiné právnické osoby – a to: nestátní neziskové organizace (např.: spolky, ústavy, nadace, nadační fondy, obecně prospěšné společnosti).

Alokace výzvy

Celková alokace Výzvy v roce 2025 je 32.500.000 Kč – Modul A: 3.800.000 Kč, Modul B: 16.800.000 Kč, Modul C: 9.400.000 Kč a Modul D: 2.500.000 Kč. Finanční prostředky k zajištění této dotační Výzvy jsou na rok 2025 zahrnuty v návrhu zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2025 v kapitole 333 MŠMT, v rámci výdajového bloku Podpora činnosti v oblasti sportu (§ 341900, čl. § 09, položka: bude se odvíjet dle příjemce dotace) a je určena na období od 1. ledna do 31. prosince 2025.

Zdroj: MSMT.GOV.CZ 2024: Výzva na podporu sportovních soutěží v roce 2025, MŠMT ČR

Dne 21. října se uskutečnila konference na téma Svazkové školy a spojená ředitelství: Nové cesty k efektivnímu vzdělávání a správě, kterou zahájila zástupkyně státního tajemníka MŠMT Martina Běťáková. V úvodním bloku vystoupil zástupce vrchního ředitele sekce vzdělávání a mládeže Jaromír Beran, ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal a děkan Fakulty informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické Jakub Fischer. Následovaly panelové diskuse, kterých se zúčastnili ředitelé a ředitelky vybraných škol a jejich zřizovatelé. Mezi hosty konference patřili především zástupci samospráv i poslanci, úředníci odborů školství na různých úrovních, reprezentanti školských asociací, škol a dalších aktérů ve světě vzdělávání.

V souvislosti s připravovanou změnou školského zákona o slučování škol u jednoho zřizovatele Jaromír Beran prezentoval nevýhody fragmentace českého školství a důsledky vysoké míry autonomie škol a navrhovaná řešení, která by měla přinést zmíněná novelizace zákona.

Ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal ve své prezentaci uvedl charakteristiky dvou nejvíce se lišících skupin 2. stupňů základních škol – index nastavení organizace školy. Ve svém vystoupení srovnával školy s nižším počtem menších tříd a školy s vyšším počtem větších tříd a dále je promítl do kritérií hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání.

Jakub Fischer prezentoval možné úspory, které by mělo spojování škol pod jedno ředitelství přinést nejen z pohledu finančního, ale i snížení administrativní zátěže. Opíral se o data z kvantitativního dotazníkového šetření, kterého se účastnily téměř dva tisíce ředitelů škol.

Moderátor Tomáš Feřtek zkušeně provedl účastníky tématem vyvolávajícím emoce, směřoval debaty k podstatě problému a dal prostor pro otázky, názory i argumenty různých stran. Účastníci diskutovali o možných překážkách při zakládání svazkových škol, jako je související administrativní náročnost takového procesu, obavy z centralizace a ztráty možnosti ovlivňovat konkrétní školu či z nedůvěry občanů obce k takové formě meziobecní spolupráce. Přítomní ředitelé a zřizovatelé již existujících svazkových škol či velkých školských subjektů s mnoha sty dětí a žáků na mnoha odloučených pracovištích otevřeně popisovali překážky a úskalí, se kterými se potýkali, jak při samotném zakládání, tak i za provozu, ale sdíleli také své pozitivní zkušenosti se svazkováním či spojením ředitelství pod jeden subjekt. Koncentrace nepedagogických agend pod jedno ředitelství, možnost zaměstnat odborníky na provoz, ekonomiku i IT služby, zastupitelnost, když někdo onemocní, ekonomické úspory, ale zejména odbřemenění klíčových pedagogických pracovníků, kteří jsou odpovědní za vzdělávací proces. Pro kvalitu vzdělávání je důležité, aby pedagogičtí lídři nemuseli vyplňovat tabulky a řešit každodenní provozní záležitosti, ale mohli se věnovat rozvoji učitelů, kvalitě výuky, zavádění moderních metod a společnému hledání těch nejefektivnějších forem učení pro každé dítě.

Klíčové poznatky, které na konferenci zazněly:

Efektivní správa a sdílení zdrojů: Svazkové školy a spojená ředitelství umožňují obcím
a školám společně využívat finanční prostředky, personální kapacity, zázemí i materiální vybavení. Díky profesionalizaci managementu i zastupitelnosti klíčových pozic vytváří takové školy prokazatelně více prostoru pro rozvoj kvalitní pedagogické práce a mohou nabídnout lepší podmínky pro pedagogy i žáky, což přispívá ke zvýšení kvality výuky.

Posílení regionální spolupráce: Vytváření školních svazků podporuje úzkou spolupráci mezi obcemi a školami v rámci jednoho regionu. Tato spolupráce zlepšuje organizaci školství a napomáhá k lepší dostupnosti vzdělávání i v odlehlých částech České republiky a zejména pomáhá snižovat velké kvalitativní rozdíly mezi jednotlivými školami a snižovat tak nerovnosti v přístupu ke kvalitnímu vzdělávání, které jsou pro náš vzdělávací systém bohužel typické.

Kvalita vzdělávání na prvním místě: Větší školy s větším počtem zaměstnanců a žáků jsou schopny lépe vytvářet podmínky pro kvalitní výuku, zaměstnat kvalifikované učitele i třeba speciální pedagogy a školní psychology, zapojovat školu do projektů, a také zajišťovat srovnatelnou kvalitu vzdělávání na všech odloučených pracovištích.

Konference vytvořila prostor pro klíčová data a informaci, diskusi těch, kterých se téma nejvíce týká, a sdílení naprosto praktických zkušeností, které je pro každodenní praxi samospráv velmi důležité.

Hlavní řečníci konference

Mgr. Jaromír Beran | zástupce vrchního ředitele sekce vzdělávání a mládeže MŠMT - Rozdrobené české školství

Mgr. Tomáš Zatloukal, MBA, LL.M., MSc | ústřední školní inspektor České školní inspekce - Vztah velikosti školy a kvality vzdělávání

Prof. Ing. Jakub Fischer, Ph.D. | děkan Fakulty informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické - Spojování škol: potenciální úspory z rozsahu a dopad na snížení administrativní zátěže

Krajské workshopy pro zřizovatele

Na konferenci navazují workshopy pro zřizovatele po celé ČR, na kterých se budeme společně tématům svazkování a spojovaní škol pod jedno ředitelství věnovat perspektivou konkrétních regionů. Pokud se chcete workshopu zúčastnit a neobdrželi jste pozvánku, kontaktujte krajského vedoucího středního článku ve vašem kraji - https://www.edu.cz/pro-vedeni-skoly/ips-stredni-clanek-podpory/kontakty-stredni-clanek/.

Plzeňský kraj	4.11.2024	Plzeň
Pardubický kraj	5.11.2024	Pardubice
Olomoucký kraj	13.11.2024	Olomouc
Jihomoravský kraj	18.11.2024	Brno
Zlínský kraj	19.11.2024	Zlín
Karlovarský kraj	21.11.2024	Karlovy Vary
Jihočeský kraj	25.11.2024	České Budějovice
Moravskoslezský kraj	26.11.2024	Ostrava
Královéhradecký kraj	27.11.2024	Hradec Králové
Kraj Vysočina	2.12.2024	Jihlava
Ústecký kraj	3.12.2024	Ústí nad Labem
Liberecký kraj	4.12.2024	Liberec
Středočeský kraj	10.12.2024	Praha
Praha	17.12.2024	Praha

Svazkové školy v ČR

ZŠ a MŠ Regionu Karlovarský venkov	2006	Svazek obcí Regionu Karlovarský venkov
ZŠ a MŠ Údolí Desné	2008	Svazek obcí údolí Desné
ZŠ a MŠ Bez hranic	2014	Dobrovolný svazek obcí Bez hranic
Svazková základní škola Panská pole	2017	Svazková škola Přezletice, Podolanka, Jenštejn – svazek obcí
ZŠ bratří Fričů Ondřejov	2018	Dobrovolný svazek obcí Svazková škola Ondřejov
Jubilejní základní škola svatováclavská ve Strýčicích	2018	Svazek obcí Dehtář
Svazková MŠ VENKOV	2019	DSO Tišnovsko
Svazková Základní škola Tursko – Holubice	2022	Základní škola Tursko – Holubice, svazek obcí
Svazková ZŠ Povýmolí	2022	Dobrovolný svazek obcí Povýmolí
Základní škola Pošembeří	2024	Dobrovolný svazek obcí Český Brod – Doubravčice
ZŠ LOŠBATES	2025	DSO LOŠBATES
ZŠ Vida	2025	Svazek obcí Chýně – Hostivice
Svazková škola Pod Beckovem	2025	Svazek obcí Pod Beckovem
Základní svazková škola Modrý vrch	2025	Dobrovolný svazek obcí Modrý vrch
Svazkové školy pod Skalkou	2026	DSO Svazková škola pod Skalkou
Svazková základní škola Venkov v Předklášteří	2028	DSO Tišnovsko
Svazková škola Březové-Oleško	?	DSO Dolnobřežansko
Svazková škola Pode Vsí	?	Svazek obcí Pode Vsí
Svazková škola Malše – Vidov	?	DSO Svazková škola MALŠE
Svazková škola ve Slavkově u Brna	?	DSO Dr. Václava Kounice

Videozáznam

Celková videonahrávka:

Několik dílčích nahrávek:

Úvod konference: https://youtu.be/JdpGM1A1hrw?si=H5sLN_RRK2nooNkk

Prezentace Jaromír Beran: https://youtu.be/8MNphzttU2w?si=5qqlNP_XydqI5Lpc

Prezentace Tomáš Zatloukal: https://youtu.be/bop6xut6_ss?si=3vnz7DKjtagjnp7E

Prezentace Jakub Fischer: https://youtu.be/nCyK16_vIDs?si=N5SpSZPhUo_hagt8

První panelová debata: https://youtu.be/PY3YwJyXIqI?si=HYWCFaJKoX376Vwp

Druhá panelová debata: https://youtu.be/BgDBY364WA0

Brožura ke stažení

BROZURA_Svazkove-skoly-a-spojena-reditelstvi-21102024

Prezentace

Rozdrobene-ceske-skolstvi

Vztah-velikosti-skoly-a-kvality-vzdelavani

Spojovani-skol-potencialni-uspory-z-rozsahu-a-dopad-na-snizeni-administrativni-zateze

Zajímavé odkazy

Informační materiály MŠMT

Svazkové školy

Školská právnická osoba - moderní pojetí školské instituce

Další informace k tématu

Vztah velikosti školy a kvality vzdělávání – Česká školní inspekce, Praha, 2022.

Společenství obcí: potenciální úspory z rozsahu a dopad na snížení administrativní zátěže ředitelů škol – Vysoká škola ekonomická, Praha, 2022.

Málo naplněné školy se prodraží, lepší výsledky přitom nemají. Řešení už existují – PAQ research, online, 2024.

Webinář pro zřizovatele škol Spolupráce obcí – MŠMT, online, 2023.

Realizace výše zmíněné konference je financována z projektu “Střední článek podpory”, reg. č. CZ.02.02.02/00/22_005/0004237.

Videozáznam INFOSERVISU je k dispozici od 7. října 2024 od 16 hodin. Seznámíme Vás s dalšími důležitými informacemi ve školním roce 2024/2025, které souvisí s legislativními novinkami a změnami ve školství. Níže naleznete videozáznam z daného INFOSERVISU.

Obsah

Novinky v legislativě
Informace pro střední školy
Odkazy na zajímavé materiály

Videozáznam z infoservis

https://youtu.be/KDNtvMbpDrs

Prezentace k infoservisu

Prezentace-Infoservis_10_07

Co-nabizi-stredni-clanek-zrizovatelum

Rádi bychom Vám představili naši novou vedoucí týmu pro Zlínský kraj, Martinu Pinďákovou. Martina se k nám připojila před necelým rokem na pozici regionálního metodika, kde se svou odborností, nasazením a lidským přístupem stala nepostradatelnou součástí našeho týmu. Díky jejímu odhodlání a schopnostem se nyní posouvá do vedoucí role, kde bude mít na starosti koordinaci aktivit v celém kraji a podporu našich kolegů a partnerů.

Martina Pinďáková přináší do našeho týmu téměř dvacetileté zkušenosti v oblasti metodiky a podpory školských organizací. Její profesní dráha je spjata se školstvím, které zná nejen jako pedagog, ale i z pozice zřizovatele, ekonoma, ředitele a účetní. Během své kariéry kontrolorky, interní auditorky a DPO (pověřenec pro ochranu osobních údajů) se věnovala širokému spektru agend, od vylepšování stávajících procesů, finančního řízení, ochrany osobních údajů až po komplexní metodickou podporu školským zařízením.

Martina vyniká komunikačními schopnostmi, vstřícným vystupováním a snahou hledat efektivní řešení. Její přístup, který je postaven na pochopení a porozumění, partnerství a podpoře, si získal důvěru ředitelů škol a jejich ekonomických pracovníků. Vždy se snaží, aby její práce dávala smysl, přinášela užitek všem zúčastněným stranám a současně usiluje o kvalitní a správné fungování organizací v souladu s platnou legislativou.

Martina velmi dbá na smysluplné trávení času a hledá rovnováhu mezi prací a osobními zájmy. Díky flexibilitě, kterou jí umožňuje práce pro Střední článek, může naplňovat i své další vášně, mezi které patří práce s dětmi a mládeží.

Jsme nadšeni, že Martina přijala naši nabídku a připojila se k našemu týmu. Věříme, že její bohaté zkušenosti, profesionální přístup a lidskost přinesou do našeho projektu nový impuls a pomohou nám dále rozvíjet a podporovat školství v naší oblasti.

Pokud máte zájem se k nám připojit, podívejte se na celé znění inzerátů

Dne 27. května a 11. září 2024 realizovalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy prezentaci a webinář pro pracovníky správních úřadů organizovaný odborem školské statistiky a analýz. Prezentace se zaměřila na předávání a zpracování čtvrtletních výkazů PAM P1-04. Webinář byl naopak zaměřen na problematiku předávání a zpracování výkazů PAM v roce 2024 s důrazem na výkaz P1c-01 a proběhlé aktuální změny a oblasti, v nichž se často chybuje nebo potřebují podrobnější vysvětlení. Níže naleznete Prezentace a Záznam z webináře.

Prezentace

Prezentace_ke_zpracovani_ctvrletniho_vykazu_P1-04_27.5.2024 Stáhnout

Prezentace_ke_zpracovani_vykazu_PAM_P1-04_P1c-01_11.9.2024 Stáhnout

Záznam z průběhu webináře ke zpracování výkazů PAM 2024 (11. 9. 2024)

Přímý odkaz na videozáznám na youtube.

Zdroj: MŠMT 2024. Sběry statistických dat / Regionální školství / Výkazy PAM. Web: https://msmt.gov.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/statistika-skolstvi/vykaz-p-1-04-1

Dne 9. září 2024 realizovalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy dva webináře pro pracovníky správních úřadů organizovaný odborem školské statistiky a analýz. Webinář byl zaměřen na problematiku předávání a zpracování výkonových výkazů v roce 2024 s důrazem na aktuální změny a oblasti, v nichž se často chybuje nebo potřebují podrobnější vysvětlení. Prezentace byla rozdělena na dvě části, první se týkala agregovaných výkazů řady S, Z a R, druhá matričních výkazů řady M. Níže naleznete Prezentace a Záznamy z obou webinářů.

Prezentace

Prezentace k webináři na téma Výkonové výkazy řady S, Z, R v roce 2024 je k dispozici zde.

Prezentace s názvem "Sběr dat ze školních matrik ve školním roce 2024/25 pro pracovníky správních úřadů" je k dispozici zde.

Záznamy z průběhu webinářů

Záznam z webináře Výkonové výkazy řady S, Z a R v r. 2024 naleznete zde.

Záznam z webináře k výkazům řady M ve školním roce 2024/25 naleznete zde.

UPOZORNĚNÍ: ve videozáznamu u výkladu ke str. 55 v prezentaci došlo k chybnému výkladu, platí text v prezentaci, tedy "Pokud jsou žáci plnící docházku dle § 38 nebo § 41 školského zákona organizačně začleněni v samostatné třídě, neí tato třída zahrnuta do počtu tříd v oddíle III. (resp. IIIA.)"

Termíny

Přehled termínů předávání výkazů řady M, S, Z a R v roce 2024

Výkaz	Název výkazu	Podle stavu k:	Konečný termín pro předání
Výkaz	Název výkazu	Podle stavu k:	škola/zařízení	správní úřad
S 51-01	o zápisu k předškolnímu vzdělávání v mateřské škole	31.5.2024	10.6.2024	19.6.2024
S 53-01	o zahájení povinné školní docházky v základní škole	31.5.2024	10.6.2024	19.6.2024
S 1-01	o mateřské škole	30.9.2024	10.10.2024	21.10.2024
Z 2-01	o školní družině - školním klubu	31.10.2024	11.11.2024	21.11.2024
M 3	o základní škole (výstup ze škol. matriky)	30.9.2024	15.10.2024	22.10.2024
M 3a	o základní škole (výstup ze škol. matriky)	31.3.2024	15.4.2024	22.4.2024
S 4-01	o mateřské-základní škole při zdravotnickém zařízení	30.9.2024	10.10.2024	21.10.2024
S 4c-01	o přípravné třídě ZŠ a o přípravném stupni základní školy speciální	30.9.2024	10.10.2024	21.10.2024
M 8	o střední škole (výstup ze škol. matriky)	30.9.2024	15.10.2024	22.10.2024
M 8a	o střední škole (výstup ze škol. matriky)	31.3.2024	15.4.2024	22.4.2024
M 9	o konzervatoři (výstup ze škol. matriky)	30.9.2024	15.10.2024	22.10.2024
M 9a	o konzervatoři (výstup ze škol. matriky)	31.3.2024	15.4.2024	22.4.2024
M 10	o vyšší odborné škole (výstup ze škol. matriky)	31.10.2024	15.11.2024	22.11.2024
U 41	o přijímacím řízení ke vzdělávání ve vyšší odborné škole	31.10.2024	15.11.2024
M 10a	o vyšší odborné škole (výstup ze škol. matriky)	31.3.2024	15.4.2024	22.4.2024
R 13-01	o ředitelství škol	30.9.2024	10.10.2024	21.10.2024
Z 14-01	o zařízení pro výkon ústavní-ochranné výchovy	31.10.2024	11.11.2024	21.11.2024
Z 15-01	o činnosti střediska volného času	31.10.2024	11.11.2024	21.11.2024
Z 17-01	o činnosti zařízení školního stravování	31.10.2024	11.11.2024	21.11.2024
S 18-01	o jazykové škole	30.9.2024	10.10.2024	21.10.2024
Z 19-01	o školském ubytovacím zařízení	31.10.2024	11.11.2024	21.11.2024
Z 23-01	o pedagogicko-psychologické poradně	30.9.2024	10.10.2024	21.10.2024
S 24-01	o základní umělecké škole	30.9.2024	10.10.2024	21.10.2024
Z 27-01	o středisku praktického vyučování	30.9.2024	10.10.2024	21.10.2024
Z 33-01	o speciálně pedagogickém centru	30.9.2024	10.10.2024	21.10.2024
34-01	o středisku výchovné péče	30.9.2024	10.10.2024	21.10.2024

Zdroj: MŠMT 2024. Sběry statistických dat / Regionální školství. Web: https://msmt.gov.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/statistika-skolstvi/sber-vykonovych-dat-informace-a-kontakty-pro-respondenty

Na této stránce naleznete důležité informace MŠMT pro případ řešení různých krizových událostí ve školách. Krizové události představují velkou psychickou zátěž pro všechny zúčastněné, jak pro pracovníky škol, tak pro žáky. Základním pravidlem v krizových situacích je dbát především na ochranu života a zdraví.

MŠMT představilo data z publikace Education at a Glance 2024, která každoročně poskytuje informace o stavu vzdělávání ve světě. Tento ročník se zaměřuje na rovnost ve vzdělávání. Publikace poukazuje na důležitost středoškolského vzdělávání, bez kterého jsou lidé pak po zbytek života vystaveni značnému riziku špatného uplatnění ve společnosti a na trhu práce, a další poznatky. Podrobnější Výběr klíčových dat z Country Note pro ČR z Education at a Glance 2024 byl zpracován projektem IPs DATA. Využitelné dokumenty naleznete níže ke stažení.

Předčasné odchody ze vzdělávání jsou problémem v řadě zemí EU, přičemž mají negativní dopad na příležitosti mladých lidí na trhu práce. To má za následek zvyšování nákladů nejen pro jednotlivce, ale i pro společnost a ekonomiku. Úspěšně ukončené vzdělání může totiž zlepšit šanci na uplatnění v zaměstnání, zvýšit míru produktivity, snížit veřejné a sociální náklady, a pomoci ekonomickému růstu. I proto je toto téma pro MŠMT jedním z klíčových.

V rámci Strategie 2030+ si MŠMT kromě jiného stanovilo posílení spolupráce mezi jednotlivými stupni a úrovněmi vzdělávání s cílem zajistit kontinuální a individualizovanou podporu dětí, žáků a studentů a omezit jejich předčasné odchody ze vzdělávání či školní neúspěšnost po změně školy.

Součástí připravované revize rámcových vzdělávacích programů má být zase vytvoření časového prostoru pro rozvoj takzvaných kariérových kompetencí žáků, tedy kompetencí, které žákovi umožní i v jeho dalším životě lepší orientaci ve světě práce. Cílem je omezit předčasné ukončování studia a snížit potřebu „cestovat mezi obory“. Pozornost se zaměří i na rozvoj dovedností pedagogů podporovat žáky v dokončení studia, a také v rámci jejich přechodu na trh práce. V souvislosti s prevencí předčasných odchodů ze vzdělávání budou školy zároveň podporovány v identifikaci žáků ohrožených neúspěchem, kterým by měla být v rámci poradenství věnována zvýšená pozornost.

Publikace Education at a Glance, kterou každoročně vydává OECD, porovnává vzdělávací systémy jednotlivých členských a přidružených zemí.

Výběr klíčových dat z Country Note pro ČR 2024 ke stažení

EAG2024_Vyber_Country_Note_CZE Stáhnout

Publikace Education at Glance 2024

english Education at Glance 2024 Stáhnout

Zdroj: MSMT.cz 2024: MŠMT představuje klíčová data z publikace Education at a Glance 2024. Odkaz: MŠMT představuje klíčová data z publikace Education at a Glance 2024, MŠMT ČR (gov.cz).

Registrační číslo projektu: CZ.02.02.XX/00/22_005/0002901

Název projektu: "Datově-analytická podpora pro hodnocení a řízení vzdělávací soustavy ČR"

Pokud máte zájem se k nám připojit, podívejte se na celé znění inzerátu.

Zaměstnanci Národního pedagogického institutu ČR (NPI ČR) nabízí Vzdělávací program pro vedení škol na téma "Průvodce strategickým a akčním plánováním". Tento program obsahuje 24 vyučovacích hodin: 2x prezenčně 25. 9. a 13. 11. 2024 a 2x online 23. 10. a 27. 11. 2024. Více viz leták a odkaz na registraci níže.

Videozáznam INFOSERVISU je k dispozici od 2. září 2024 od 16 hodin. Seznámíme Vás s dalšími důležitými informacemi ve školním roce 2024/2025, které souvisí s legislativními novinkami a změnami ve školství. Níže naleznete videozáznam z daného INFOSERVISU.

Obsah

Novinky v legislativě
Informace pro střední školy
Odkazy na zajímavé materiály

Videozáznam z infoservis

https://youtu.be/SkfP0x08bDA

Prezentace k infoservisu

2024-09-02-Infoservis-1

Mimoradny_sber_v-ustavech-v-roce_2023_zaverecna_zprava Stáhnout

Na začátku nového školního roku jsme pro školy připravili "Soubor pedagogicko-organizačních informací 2024/2025" (SPOI). Dokument je určen pro mateřské, základní, základní umělecké, střední a vyšší odborné školy, konzervatoře, jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky a školská zařízení. V textu naleznete potřebné informace k organizaci školního roku, aktuální změny školské legislativy, důležité novinky pro jednotlivé druhy škol a školských zařízení. Soubor obsahuje mimo další tématy i přehled kontaktů na pracovníky MŠMT, na které se můžete v případě dotazů obracet. Věříme, že pro Vás bude "SPOI" praktickou pomůckou.

V rozhovoru s novou ředitelkou ZŠ T. G. Masaryka v Rajhradu jsme se dozvěděli o její rychlé cestě k vedení školy po nečekané události, která změnila směr její kariéry. Škola, kterou nyní vede, je známá svým moderním vybavením a péčí o prostředí. Spolupráce se středním článkem jí poskytla potřebnou podporu při řešení administrativních i pedagogických výzev, a to zejména v oblastech jako je personalistika, sestavování rozpočtu, výkaznictví či inkluze. Ředitelka oceňuje tento systém podpory, který jí pomohl cítit se méně izolovaná v nové roli, a zároveň ale uznává, že každý ředitel může vnímat střední článek jinak a potřebovat jinou formu či míru podpory. Při vedení školy klade důraz na otevřenou komunikaci a vzájemnou důvěru mezi školou a rodiči.

Mohla byste nám říct něco o sobě, jak dlouho jste ředitelkou a co vás do této funkce přivedlo?

Ředitelkou naší školy budu 1. září přesně jeden rok. Vlastně tomu nepředcházela žádná velká příprava, ba naopak, vše bylo nečekané a rychlé. V květnu minulého školního roku totiž naprosto nečekaně pan ředitel zemřel. Byl velmi oblíbený a vedl naši školu už několik let. Pod jeho vedením prošla škola rekonstrukcí, modernizací počítačových učeben, ve všech kmenových třídách byly pořízeny interaktivní tabule. Nastavená laťka byla tedy poměrně vysoko. V červenci se konal konkurz, rozhodla jsem se to zkusit a nakonec, byť to nebylo úplně přímočaré, jsem se stala ředitelkou já.

Můžete představit „svou“ školu? Jak je Vaše škole velká? Co se vám a vašemu týmu ve škole daří, co se vám podařilo změnit, na co jste pyšní?

Naše škola - ZŠ T. G. Masaryka Rajhrad patří mezi školy úplné a má přibližně 600 žáků. Školu navštěvují žáci nejen z Rajhradu, ale od šesté třídy se k nim přidávají i žáci z okolních obcí, kde jsou pouze školy s prvním stupněm. Areál školy je bohatý na zeleň, což umožňuje žákům v rámci pracovních činností poznávat, kolik práce stojí za udržováním upraveného prostředí.

Pokud se ptáte na změny, musím říct, že mým cílem nebylo začít věci měnit, protože škola již fungovala velmi dobře. Chtěla jsem pokračovat v nastaveném směru, který udal předchozí pan ředitel. Nicméně, jedna novinka, na kterou jsme pyšní, se nám minulý školní rok podařila. Uspořádali jsme charitativní vánoční jarmark, jehož účast nás příjemně překvapila. Žáci ze všech tříd se aktivně zapojili, vystupovali, prodávali své výrobky a pochutiny, nebo vedli dílničky pro malé návštěvníky. Oceňuji také myšlenku otevřené školy, především pro rodiče. Věřím, že vzájemné poznávání napomáhá lepší spolupráci při výchovně-vzdělávacím procesu dětí. Je důležité, aby mezi rodiči a školou panovala vzájemná důvěra.

Ředitel školy odpovídá ve škole za spoustu oblastí. Kterou část své práce považujete za nejnáročnější? Daří se Vám vyvažovat mezi pedagogickým vedením a administrativou?

Administrativu, která je spojená s mou novou rolí, stále ještě poznávám. Naštěstí mám kolem sebe skvělé lidi, jak doma, tak ve škole, takže na to nejsem sama. Kdybych měla vybrat jednu oblast své práce, kterou považuji za nejnáročnější, bylo by to velmi těžké. Původně jsem si myslela, že nejnáročnější bude právě administrativa, ale teď mi přijde, že "vést" lidi je minimálně stejně tak náročné.

Kdy jste se poprvé setkala s týmem středního článku, jak vypadá vaše spolupráce? V jakých oblastech využíváte služeb středního článku?

Původně jsem měla ze středního článku obavy, přemýšlela jsem, co to vlastně bude a jak to bude fungovat. Možná tam byla i trocha nedůvěry, protože jsem si říkala, že zadarmo přece nic nefunguje. Byla jsem však mile překvapená. Pravidelně jsem se, a později i mí zástupci, setkávala s krajským vedoucím týmuJihomoravského kraje. Postupně jsme probírali různá témata a věci tak, jak přicházely. Mezi jednotlivými setkáními jsme si já a mí zástupci zapisovali věci, ve kterých jsme potřebovali mít jasněji, nebo problémy, které nás trápily a chtěli jsme je posunout dál. Při setkáních jsme pak tyto oblasti probírali a případně se domluvili, že se k nim na příští schůzce ještě vrátíme. Tento přístup nám pomohl lépe se zorientovat v problematice a najít efektivní řešení. Spolupráce zahrnovala oblasti jako uzavírání pracovních smluv, sestavování rozpočtu, odesílání výkazů, otázky inkluze, směrnic a PHmaxu. Vyzkoušela jsem také podporu prostřednictvím emailové adresy stredniclanek@msmt.cz, a vždy jsem obdržela rychlou odpověď.

Myslíte, že podpora středního článku je potřebná ve všech regionech a měla by být dostupná pro každého ředitele?

Myslím si, že systém této podpory je dobrý. Zároveň ale chápu, že každý jsme jiný a někteří moji kolegové, ředitelé, by možná takovou podporu vnímali jako nepříjemný dohled. Já, jakožto "ředitelováním nepolíbená," jsem byla za tento systém vděčná. Přišlo mi fajn, že když jsem měla v nějaké problematice nejasnosti nebo upevňující otázky, bylo povzbudivé slyšet, že se s těmito otázkami setkávají i jiní ředitelé. Dodalo mi to pocit, že nejsem sama a že je v pořádku mít otázky a hledat odpovědi.

Děkujeme za rozhovor.

Aktuálně do našeho týmu hledáme nové kolegy na pozice krajský koordinátor/vedoucí týmu pro Zlínský kraj, regionální metodiky pro Jihočeský kraj a kraj Vysočina a krajské koordinátory spolupráce pro Středočeský a a Zlínský kraj. Máte zkušenost z oblasti školství a znalost zákonů z oblasti školské legislativy? Je možné, že hledáme právě vás!

Příběh ředitele Základní a Mateřské školy v Benešově nad Ploučnicí

Pan ředitel Jakub Zelený vede Základní školu a Mateřskou školu v Benešově nad Ploučnicí. Je to spádová škola, která má celkem 3 pracoviště. Na čem si v téhle škole zakládají? Na dobrých mezilidských vztazích. Snaží se vytvářet bezpečné a příjemné prostředí nejen pro žáky, ale také pro své pedagogické pracovníky a všechny další zaměstnance organizace. Velký důraz se klade na otevřenou a pozitivní komunikaci a na práci v týmech.

V současné době se také již druhým rokem soustředíme na implementaci systému PBIS zaměřeného na podporu pozitivního chování dětí a žáků. Snažíme se, aby naši absolventi byli nejen dobře připraveni na další stupeň vzdělávání, ale také vybaveni potřebnými dovednostmi pro život v moderní společnosti 21. století,“ říká o své škole Jakub Zelený.

Původně jste vystudoval archivnictví. Proč jste se rozhodl přejít do školství?

Moje cesta do školství nebyla úplně přímočará. Původně jsem začal studovat učitelství dějepisu a zeměpisu pro druhý stupeň na Pedagogické fakultě Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, ale poměrně brzo jsem zjistil, že se studium liší od mých očekávání. Velký důraz se kladl především na matematické znalosti a další předměty, které mi nebyly blízké, což pro mě bylo náročné.

Ke konci prvního ročníku jsem se proto rozhodl pro změnu oboru a přešel jsem na kulturně-historickou regionalistiku se zaměřením na archivnictví. Ještě před ukončením bakalářského studia jsem začal pracovat v muzeu.

Přestože práce v muzeu byla propojena s mou vášní pro historii, brzy jsem si uvědomil, že finanční ohodnocení v těchto institucích není ideální. Chyběl mi také větší kontakt s lidmi. Pracovat v muzeu mě bavilo a mělo své kouzlo, ale potřeboval jsem něco víc. V té době přišla nabídka učit na škole, kde jsem sám studoval. Rozhodl jsem se tuto příležitost vyzkoušet a byl jsem nadšený.

V roce 2012 jsem začal učit. Zpočátku jsem měl pár hodin dějepisu, chemii, tělocvik a informatiku, dokonce i pracovní činnosti. Měl jsem na starosti asi sedm různých předmětů, což bylo náročné, ale postupně jsem se více zaměřil na dějepis.

Po šesti letech se stávající paní ředitelka rozhodla odejít do důchodu. Využil jsem příležitosti a přihlásil jsem se do výběrového řízení na ředitele školy. Vyšlo to.

Proč jsem si zvolil právě školství? Moje volba nebyla úplně náhodná. V naší rodině se o školství hodně diskutovalo a několik členů rodiny v tomto oboru pracovalo. Nebylo to tedy pro mě úplně neznámé prostředí a přirozeně jsem k němu tíhnul. I v rodině mé manželky bylo školství důležitým tématem, což můj přechod k tomuto povolání ještě usnadnilo.

Tímto způsobem jsem se ocitl ve školství a našel zde své místo. Stále věřím, že člověk by měl ve svém životě vyzkoušet více věcí a otevřít se novým příležitostem.

Jak jste se dozvěděl o Středním článku podpory?

Střední článek znám už z dob jeho „rozjedu“ na Semilsku a Svitavsku. Dozvěděl jsem se o něm prostřednictvím Facebooku.

Když jsem potřeboval poradit, obracel jsem se na střední článek právě přes sociální síť. Podporu jsem tedy získával už v době jeho pilotáže, kdy ještě nepůsobil v jednotlivých krajích jako dnes.

O středním článku jsem se dovídal také z jiných zdrojů, například ze seminářů, školení nebo z ředitelské skupiny „Ředitel základky“ na Facebooku.

Tato skupina je pro nás, ředitele, velmi užitečná, protože nám umožňuje sdílet důležité informace a zkušenosti. Právě díky této komunitě a podpoře jsem mohl lépe pochopit a využívat výhody, které střední článek přináší.

Zúčastnil jste se některých akcí pořádaných Středním článkem podpory?

Účastním se různých akcí. Vybírám si především ty, které mě nejvíce zaujmou. Zvláště si cením pravidelných infoservisů, které nabízejí zajímavá témata. Tento formát mi umožňuje získávat nové informace a inspiraci, aniž bych musel opouštět své pracovní prostředí. Vyhovuje mi také kratší časové rozpětí, kdy ve dvaceti minutách získám přehled o všem podstatném.

Setkal jste se s našimi kolegy v regionu osobně? Jak to probíhalo?

Tým středního článku mě navštívil nedávno. Bavili jsme se o tom, co jako škola a já jako ředitel potřebujeme. Mluvili jsme také o vizi Středního článku podpory v našem regionu. Myslím, že každé území má jiné potřeby a je dobré, že se o to někdo zajímá. Individuální přístup ke školám je velmi důležitý a hodně pomáhá ředitelům s orientací v konkrétním terénu.

S koordinátorkou týmu za Ústecký kraj, paní Pavlou Pospíšilovou, jsme v pravidelném telefonickém kontaktu, věřím, že se brzo potkáme také osobně.

Doporučil byste Střední článek podpory kolegovi – řediteli z jiné školy, který s námi doposud nespolupracoval? A proč?

Doporučil i doporučuji. Když s řediteli konzultujeme záležitosti, ve kterých nemáme jasné stanovisko nebo pohled, nebo se nemůžeme opřít o legislativní předpisy, vždy je směruji na Střední článek podpory a na paní Pospíšilovou, která mi vždycky pomůže, ať už písemně nebo telefonicky.

Doposud jsme věci konzultovali většinou mezi sebou, ale je dobré mít také pohled přímo z ministerstva.

Střední článek proto doporučuji vždy. Rozšiřujeme tak síť, která přispívá k jeho funkci.

Děkujeme za rozhovor.

V letošním školním roce se bezmála 157 tisíc uchazečů hlásilo na střední školy, z 93 % se jednalo o žáky ze základních škol. Samotný výběr střední školy je nejen výzvou pro žáka, ale často i pro celou jeho rodinu. Jakým směrem se bude dynamicky se proměňující trh práce vyvíjet, lze jen velmi těžko odhadovat. Dnešní mladá generace se připravuje na povolání, která mnohdy ještě ani neexistují. Současně by se měli žáci připravovat i na to, že s největší pravděpodobností budou své povolání za život několikrát měnit. Vědomí tohoto mnohdy nelehkého rozhodování, ke kterému je potřeba přistupovat velmi zodpovědně, s sebou bezpochyby přináší i velkou stresovou zátěž, která může být díky vhodně nastavenému a dostupnému kariérovému poradenství eliminována. Nejen o tom, že vhodně nastavený a dostupný systém kariérového poradenství může mít i další pozitivní dopady, diskutovali experti na tuto problematiku dne 17. 6. 2024 na 3. odborném panelu pořádaném projektem Datově-analytická podpora pro hodnocení a řízení vzdělávací soustavy v ČR (IPs DATA) ve spolupráci s Národním poradenským fórem (NPF).

Úvod

Odborný panel byl již tradičně zahájen vrchním ředitelem sekce informatiky, statistiky a analýz MŠMT Václavem Jelenem, který v úvodu předeslal, že je potřebné problematice kariérového poradenství věnovat větší pozornost. Současně uvedl, že doufá, že odborná debata přispěje ke zlepšení postavení nejen kariérového poradenství ale i kariérových poradců ve vzdělávacím systému a ocenil přítomnost všech odborníků na kariérové poradenství, zástupců krajů, zaměstnavatelů, asociací, neziskových organizací, ředitelů a ředitelek škol, akademiků a dalších aktérů, kteří se zúčastnili odborného panelu pořádaného v konferenčních prostorách NPI ČR.

V úvodní prezentaci pak apelovala Silvie Pýchová z Expertní komory kariérového poradenství a Partnerství pro vzdělávání 2030+ na to, že základním úkolem je vytvoření komplexního systému, který bude dostupný všem skupinám populace v průběhu celého života. K této oblasti je podle S. Pýchové nutné přistupovat analyticky – řešit, jak poradenské služby vypadají, jak systém kariérových služeb rozvíjet a služby nadresortně koordinovat a jak zjišťovat jejich dostupnost a kvalitu. Přední česká expertka na kariérové poradenství mj. upozornila, že by bylo vhodné posílit aktuálně nedostačující nabídku vzdělávání na vysokých školách. V závěru svého příspěvku pak kladně hodnotila spolupráci projektu IPs DATA s NPF. Poradní orgán dvou ministerstev označila v této oblasti za klíčový.

1. Panelový blok

První panelová diskuse byla zaměřena na roli kariérového a výchovného poradce v kontextu přechodu na střední školu. Z panelové debaty vyplynulo, že je potřeba posílit roli a význam kariérového poradenství a kariérových poradců, zaměřit se na dostupnost poradenství na malých školách a pro skupinu žáků s nižším socioekonomickým statusem, kteří podle Dany Pražákové z ČŠI mají nejmenší představu o budoucím povolání. Panelisté, mezi kterými byl i Michal Černý, ředitel odboru předškolního a základního vzdělávání, a Petr Chaluš z NPI ČR, kladně hodnotili probíhající revizi RVP a doporučovali zabývat se více kvalifikačními požadavky na kariérové poradce a jasným legislativním ukotvením této pozice.

2. Panelový blok

Druhý blok odborného panelu byl zaměřen na prezentaci dat vztahujících se k předškolnímu vzdělávání a na očekávané demografické trendy ve vývoji počtu dětí. V prvním příspěvku vedoucí oddělení analytické podpory a projektových výstupů MŠMT a hlavní projektový manažer projektu Datově-analytická podpora pro hodnocení a řízení vzdělávací soustavy v ČR Stanislav Volčík prezentoval vybraná data vztahující se k dané problematice a připomněl účastníkům, kde lze dostupná data na stránkách MŠMT vyhledat a stahovat (více rozcestník na data MŠMT).

3. Diskusní workshop

Poslední část programu byla věnována diskusnímu workshopu. Účastníci prostřednictvím řízených aktivit debatovali o tom, jaká konkrétní opatření by mohla připravit žáky a žákyně na volbu další vzdělávací dráhy nebo volbu profesní orientace a kdo by se měl na implementaci navrhovaných opatření podílet. Současně diskutující zvažovali, která konkrétní systémová opatření by zavedli, aby došlo ke zlepšení současného systému kariérového poradenství.

Podněty pro sestavení závěrečných doporučení z 3. odborného panelu Kariérové poradenství

Z diskutovaných témat byly identifikovány následující teze pro další práci a tvorbu doporučení:

Je třeba rozlišovat mezi kariérovým vzděláváním a kariérovým poradenstvím.
Kariérové poradenství by mělo být dostupné pro každého žáka po celou dobu jeho vzdělávání.
Vytvoření komplexního systému kariérového poradenství, které bude tzv. nadresortně koordinované.
Na kariérovém vzdělávání by se měl podílet celý pedagogický sbor.
Je potřebné pracovat s tím, že kariérové poradenství má hluboké etické standardy, nakládá s citlivými informacemi a mělo by být záležitostí odborníků.
Legislativně ukotvit pozici kariérového poradenství.
Metodologicky podporovat pedagogické pracovníky, kteří se podílí na kariérovém vzdělávání ve školách.
Zlepšit standardy a odbornost učitelů, kteří se specializující na výuku osobnostní a sociální výchovy a kariérového vzdělávání.
Zjednodušit oborovou soustavu středního vzdělávání.
Podporovat vyšší spolupráci škol a zaměstnavatelů.
Kariérový poradce by měl být orientován proklientsky – měl by být orientovaný na žáky a sloužit výhradně pro jejich potřeby, neměl by mít žádnou jinou roli ani být součástí vedení školy.
Je třeba věnovat pozornost problému předčasných odchodů a systémově zavádět nástroje prevence a intervence v této oblasti.
Prodloužení povinné školní docházky i na střední školu.
Posílit všeobecné vzdělávání na středních školách.
Posílit nedostačující nabídku na vysokých školách v oborech zaměřených na kariérové poradenství.

Na základě výše zmíněných podnětů bude sestaveno doporučení ve spolupráci s Národním poradenským fórem. O výsledné podobě budete informování prostřednictvím edu.cz. Zpráva o spolupráci s NPF bude taktéž zahnuta do 2. čísla newsletteru projektu.

Videozáznam

Záznam z jednání můžete zhlédnout na tomto odkazu nebo přímo v YouTube prohlížeči níže.

Soubory ke stažení

Níže naleznete ke stažení tyto dokumenty: informativní brožuru, kompletní prezentaci a pozvánka s programem.

Představujeme vám novou krajskou koordinátorku ve Středočeském kraji Zuzanu Najvárkovou. Zuzka je nadšená pedagožka s vrozenou schopností porozumět lidem kolem sebe a motivovat je. Její kreativita, empatie a trpělivost jsou klíčovými vlastnostmi, které přináší do své nové role, a věří, že její přístup a zkušenosti budou přínosem pro všechny zúčastněné.

Zuzka ukončila 12-ti leté období na pozici ředitelky ZŠ a MŠ Úhonice. Má bohaté zkušenosti ve vedení školy, kde nejen řídila každodenní chod školy, ale také zajišťovala a plně organizovala mezinárodní spolupráci s Grange Park Primary School Enfield v Londýně v letech 2008 až 2019. Tato spolupráce přinášela pedagogické novinky do chodu školy formou výměnných pobytů a teachers shadowing, což ukazuje její otevřenost a zájem o inovace ve vzdělávání.

“Práce ve školství je tou nejlepší prací na světě, protože obohacuje všechny účastníky tohoto procesu”, říká o své profesní dráze Zuzana Najvárková. Ráda se učí novým věcem a metodám a umí se připravit na jednání "na míru" konkrétní situaci, tak, aby to dávalo smysl všem zúčastněným. Je kreativní, empatická a trpělivá osoba plná entuziasmu s dlouholetou praxí ve školství. Disponuje výbornými mezilidskými a komunikačními dovednostmi, což jí umožňuje vytvářet smysluplné vztahy s kolegy a motivovat je.

Její motivací je sdílení nabytých zkušeností s kolegy ve vedení škol, zejména v době, kdy mnozí kolegové čelí novým výzvám a povinnostem.

A proč si vybrala střední článek? “Těším se na to, že se stanu součástí Středního článku podpory, kde bude moci intenzivně spolupracovat se školami a zřizovateli, přispívat svými zkušenostmi a podávat pomocnou ruku, kdykoliv bude potřeba”, říká Zuzka Najvárková.

Na počátku roku 2023 realizovalo MŠMT (Oddělení rovného přístupu ke vzdělávání a ústavní výchovy) mimořádný sběr mezi zařízeními pro výkon ústavní a ochranné výchovy s cílem získat data, která nejsou běžně sbírána ve výkazu Z14 a díky tomu mít vstupy pro nastavování budoucí legislativy k náhradní péči v rezortu školství a sítě přímo řízených zařízení ústavní a ochranné výchovy. Závěrečná zpráva ke stažení viz níže odkaz.

Účel

Cílem bylo získat podkladová data pro:

nastavování legislativy upravující náhradní péči v resortu školství;
nastavování sítě MŠMT přímo řízených zařízení ústavní a ochranné výchovy.

Průběh šetření

V rámci šetření byl, mimo jiné, zjišťován kvalifikovaný odhad počtu dětí romského původu. MŠMT tímto plnilo svůj úkol vyplývající ze Strategie rovnosti, začlenění a participace Romů 2021–2030 (konkrétně plnění opatření C2.6 a G.3.2 této Strategie).

S ohledem na to, aby nedošlo k nadbytečné zátěži zařízení, byla zařízení požádána o poskytnutí informací pouze o dětech v evidenci k 31. 1. 2023 (nikoli o dětech, které prošly zařízením, např. v posledních dvou letech).

Díky perfektní spolupráci ze strany zařízení, bylo dosaženo excelentní návratnosti. Dotazník vyplnily všechny přímo řízené organizace (PŘO) a byly tak získány informace o 2 097 dětech v evidenci všech 55 zařízení s vlastním IZO v rámci sítě PŘO. Perfektní návratnost ale byla i mezi dětskými domovy (DD), v jejichž případě dotazník vyplnilo 134 ze 137 zařízení (návratnost 98 %) a byly tak získány informace o 4 227 dětech v evidenci dětských domovů.

Z provedeného šetření tak lze získat velmi dobrou informaci o dětech ve školských zařízeních pro výkon ústavní a ochranné výchovy (statistiky, které nejsou běžně k dispozici z výkazu Z-14).

Závěrečná zpráva ke stažení

V Závěrečné zprávě (dále „Zpráva“) jsou nejprve představena hlavní zjištění, která se týkají důvodů umístění dětí do zařízení a jejich speciálních potřeb. Následně je věnována pozornost otázce umísťování dětí s problémy v oblasti chování do běžných dětských domovů. Dále se šetření zaobíralo otázkou, zda a kolik je v síti PŘO zařízení specializujících se na děti a mládež s adiktologickými problémy. V neposlední řadě je představena věková struktura dětí, počty dětí podle velikosti sourozenecké skupiny a statistiky týkající se středního vzdělávání dětí. V závěru jsou představena hlavní zjištění týkající se počtu dětí romského původu v zařízeních.

Jménem projektového týmu IPs Datová politika s Vámi sdílíme ke stažení níže první vydání newsletteru tohoto projektu, které je vydáno v souvislosti s prvním rokem realizace. Tímto chceme informovat o dosavadních aktivitách projektu a poděkovat za dosavadní spolupráci.

Newsletter ke stažení

1.-Newsletter-IPs-Data

Chcete odebírat newsletter a pozvánky na akce IPs DATA?
Přihlaste se přes formulář

Financováno z projektu z projektu „Datově-analytická podpora pro hodnocení a řízení vzdělávací soustavy ČR“ (IPs Datová politika), reg. č. CZ.02.02.XX/00/22_005/0002901.“

Co dělat, pokud vás nevzali ve 2. kole na SŠ? Připravili jsme pro vás leták s informace, jak postupovat dál.

Probíhá dotazníkové šetření za všechny 3 období doučování z NPO. Prosíme o vyplnění údajů do 19. 6. 2024

Na této stránce naleznete Sekundární analýzu dat z mezinárodního šetření PIRLS 2021, kterou Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy připravilo v rámci projektu "Datově-analytická podpora pro hodnocení a řízení vzdělávací soustavy ČR". Tato analýza se zaměřuje na faktory vedoucí k vyššímu zájmu, oblibě a sebedůvěře žáka ve čtení. Dokument obsahuje manažerské shrnutí. Každá z kapitol je doplněna v závěru zjištěními a doporučeními a také informačními letáky shrnujícími řadu zajímavých zjištění a údajů. Dokumenty naleznete níže ke stažení.

Kapitoly analýzy

Analýza obsahuje v úvodu manažerské shrnutí, teoretická východiska analýzy včetně současného poznání, poznámky k metodologii a samotnou analytickou část, která se dělí do pěti podkapitol:

Základní zjištění
Well-being žáka v prostředí školy a rodiny
Příprava učitelů a jejich vzdělávání
Postoje učitelů
Výukové metody a čtenářská gramotnost

Každá z podkapitol je zakončena závěry vyplývajícími z provedené analýzy. Analytická zjištění a na ně navázaná doporučení obsažená v manažerském shrnutí a celé analýze mohou přispět k podpoře dalšího rozvoje čtenářských dovedností žáků v českém vzdělávacím systému.

Analýza a informační letáky ke stažení

Analýza

Sekundarni-analyza-PIRLS-2021 Stáhnout

Informační letáky

PR_zakladni-zjisteni

PR_desatero

PR_predskolni-vzdelavani

PR_sikana_hlad_unava

PR_charakteristiky

PR_vyukove-metody

Registrační číslo projektu: CZ.02.02.XX/00/22_005/0002901

Název projektu: "Datově-analytická podpora pro hodnocení a řízení vzdělávací soustavy ČR"

Aktuálně do našeho týmu hledáme nové kolegy na pozici krajský koordinátor/vedoucí týmu pro Zlínský kraj a regionální metodiky pro Pardubický a Olomoucký kraj. Máte zkušenost z oblasti školství a znalost zákonů z oblasti školské legislativy? Je možné, že hledáme právě vás!

Videozáznam INFOSERVISU je k dispozici od 3. června 2024 od 16 hodin. Seznámíme Vás s dalšími důležitými informacemi ve školním roce 2023/2024, které souvisí s legislativními novinkami a změnami ve školství. Níže naleznete videozáznam z daného INFOSERVISU.

Obsah

Novela školského zákona
Připravovaná legislativa
Přijímací řízení na SŠ
Metodické materiály

Videozáznam z infoservis

https://youtu.be/S4OXroZmojI

Prezentace k infoservisu

2024-06-03-Infoservis

https://www.nadacesirius.cz/projekty/primarni-prevence/problematika-tyrani-zneuzivani-a-zanedbavani-ditete

MŠMT v rámci projektu IPs Střední článek podpory uspořádalo 16. dubna 2024 1. odborný panel, který se zaměřil na téma "Kultura a Klima školy: Včasná identifikace ohrožených dětí a mezioborová spolupráce". Úvodního slova se ujala ředitelka odboru podpory škol a zřizovatelů Jana Šmíd Winterová, která představila klíčové body diskuse.

Řečníci 1. odborného panelu

Mezi řečníky odborného panelu byli zástupci ministerstev:

Ferdinand Hrdlička – Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
Pavel Houška – Ministerstvo práce a sociálních věcí
Kamila Lindauerová – Ministerstvo vnitra

Dalšími řečníky odborného panelu byli i přizvaní hosté:

Lenka Felcmanová - Univerzita Karlova a předsedkyně Society for All, z.s.
Tereza Svačinová - projektová manažerka Society for all, z.s.
Martina Koplová - expertka projektu Signály
Dana Lipová - ředitelka Nadace Sirius
Karel Straka - koordinátor mezioborové spolupráce Most
Kamila Michálková - case managerka
Milan Märc - náměstek primátora Chomutov
Libuše Slavíková - ředitelka ZŠ Chomutov, Zahradní 2565
Štěpánka Vošická - ředitelka MŠ Čtyřlístek, radní Lysá nad Labem
Alexandra Hynešová - vedoucí oddělení OSPOD, Magistrát města Most
Klára Zelenková - PPP Pardubice
Veronika Dobiášová - praktická lékařka pro děti a dorost

1. část odborného panelu - Proč vznikla karta KID – sjednocení signálů ohroženého dítěte a jednotné postupy + implementace nástroje

Alena Zábojníková, vedoucí oddělení metodické podpory SČ představila význam spolupráce mezi ministerstvy, odborníky a akademiky při tvorbě a implementaci Karty KID.

Předsedkyně SOFA a lektorka Univerzity Karlovy Lenka Felcmanová se v prvním bloku odborného panelu věnovala důvodům vzniku Karty KID, na které spolupracovala čtyři ministerstva a tehdy ještě Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání, z.s. - nyní Society for All,z.s. Mezioborová spolupráce rezonovala celým panelem jako nezbytná součást efektivní a včasné pomoci ohroženým dětem. Zmocněnec pro wellbeing Ferdinand Hrdlička z  MŠMT zároveň jako neoddělitelnou součást úspěšné implementace Karty KID uvedl podporu neziskovým sektorem či akademickou sférou. Škola podle něj má hrát roli leadera komunity v regionu, který má ty pravomoci a schopnosti zajistit kooperaci. Předností Karty KID je její jednoduchost a určitá „strohost“, která rychle pomůže rozpoznat signály ohrožení dítěte a navede, jak postupovat.

Pavel Houška jako zástupce MPSV poprvé zmínil roli prevence a preventivních aktivit, které dlouhodobě na jeho resortu podporují. Uvedl zajímavé projekty síťování aktérů – pediatrů, městské policie, OSPODu a MŠMT, které vedly k vymezení rolí, kompetencí a využití stávajících komunitních zdrojů v kontextu omezených financí.

Kamila Lindauerová z MV souhlasila, že prevence je vždycky levnější a výhodnější nástroj než represe. K  urychlení a zefektivnění pomoci je podle ní důležité vystoupit z určitých limitů jednotlivých resortů a nastoupit na vlnu mezioborové spolupráce. Ve svém příspěvku uvedla zajímavý postřeh, že vlastně kdokoliv, kdo se setkává každodenně s dětmi, díky Kartě KID může rozpoznat signály špatného zacházení, i když není přímo odborník na dětskou problematiku.

Na závěr prvního bloku pan Hrdlička ještě upřesnil, že tato problematika se netýká jen cíleného nevhodného chování směrem k  dětem, ale i „zanedbávání“ jeho potřeb v souvislosti s nedostatečnými rodičovskými kompetencemi.

2. část odborného panelu - Včasná identifikace ohrožených dětí a mezioborová spolupráce v jejich podpoře

Ve druhém bloku Martina Koplová z organizace Society for All představila podrobně a více prakticky Kartu KID i s jednotlivými přílohami a metodikami „…co dělat, když“. Zaměřila se více na samotný terén a mezioborové platformy s jejich územními specifiky. Popisuje jednotlivé karty pro děti, pro rodiče, veřejnost a související metodiky, které vymezují role a kompetence mezi jednotlivými účastníky a nástroj case managementu. Z dosavadních zkušeností totiž vyplynulo, že někomu není jasné „co, kdo má/může dělat“ a kam až sahají pravomoci např. OSPODu, policie, učitelů a dalších. To nakonec potvrdila i Dana Lipová z Nadace Sirius, která uvedla, že někdy nedochází k nahlašování případů ohrožených dětí. To bylo motivací k vytvoření příručky „Týrané, zneužívané a zanedbávané dítě ve škole – doporučené postupy pro pracovníky škol“, která má pomoci učitelům překonat určité bariéry, a dále příručku „Týrané, zneužívané a zanedbávané dítě v ordinaci PLDD. "Doporučení pro praxi“ určenou pro lékaře.

Karel Straka, který má bohaté zkušenosti z terénu, zdůraznil přínosy osobního a pokud možno pravidelného setkávání formou např. kazuistického semináře. Spolupráci case managera se školou představila Kamila Michálková, která spočívá nejprve v mapování sociální situace rodin, vytipování silných a slabých stránek a stanovení konkrétních kroků ke zlepšení. Z jejího vystoupení bylo patrné, že pro roli case managera je důležitá empatie, aby rodina chtěla navázat spolupráci.

3. část odborného panelu - Sdílení dobré praxe mezioborové spolupráce při podpoře ohrožených dětí

Třetí závěrečný blok setkání navázal zkušenostmi konkrétních odborníků. Dětská lékařka Veronika Dobiášová potvrdila praktičnost Karty KID hlavně z pohledu využívání uvedených postupů a kontaktů na jednotlivá pracoviště. Přidala cennou zkušenost ze setkávání s ostatními lékaři, kteří bohužel nemají dostatečné kapacity kartu využívat nebo se cítí vyhořelí. V  kontextu celého panelu je třeba s  touto informací pracovat určitě i u jiných profesí a provést potřebné kroky, aby k  tomuto nedocházelo. Klára Zelenková z PPP Pardubice představila širokou spolupráci s ostatními institucemi od školy až po klinické psychology a neziskové organizace. Pořádají výjezdní metodická setkání s  pedagogy MŠ a ZŠ, kde se chystají představovat Kartu KID. Pravomoci OSPOD vysvětlila vedoucí oddělení Alexandra Hynešová. Její spolupracovníci dle ní mohou působit jako určití koordinátoři. Občas narážejí na bariéry v podobě meziresortního nepropojení a neporozumění, ale díky projektu Signály došlo ke zlepšení. Ve svém příspěvku vyzdvihla lidské poznávání a potkávání, např. při kazuistických seminářích, o kterých mluvil už Karel Straka, a které pomohly vzájemné komunikaci, vysvětlení kompetencí a nepřiměřených očekávání.

Tandemovou spolupráci mezi školou a zřizovatelem popsali náměstek primátora Marek Märc a ředitelka ZŠ Libuše Slavíková. Shodli se na tom, že práce je oboustranně velice náročná, a proto je třeba vytvářet a udržovat pomocné pozice ve školských poradenských pracovištích. Tato potřeba však naráží na překážky ve formě omezených financí či nedostatku samotných pracovníků. Zazněly zde konkrétní příklady preventivních programů z oblasti sociální či Perinatal, což je cílený screening pro maminky již v porodnicích.

Paní ředitelka Vošická popsala, že zkušenosti s traumaty mají bohužel již tříleté děti a školka se někdy pro ně stává i “druhým” domovem. Je potřeba si uvědomit, že to také bývá první instituce po rodině, ve které dítě žije a tráví mnoho času. Právě proto by učitelé v MŠ měli být vyškolení a znalí podobných osvětových nástrojů jako je Karta KID.

Závěrečné slovo patřilo vedoucí oddělení Aleně Zábojníkové, která vyjádřila přesvědčení v pokračování nastavené spolupráce a vzájemné pomoci při nastavování systému včasné identifikace a práce s ohroženými dětmi.

Závěry

Z diskuse odborníků vyplynula následující doporučení a přání:

Podporovat opatření pro včasnou identifikaci ohrožených dětí. S kumulací zraňujících zkušeností z dětství roste negativní dopad nejen na zdravý vývoj jedince, ale i na jeho dospělý život. V konečném důsledku se zvyšují nároky a výdaje na systém, zdravotnictví, prevenci kriminality apod.
Chápat důležitost mezioborové a multidisciplinární spolupráce – měla by se stát trvalým prvkem v problematice ochrany dítěte. Z tohoto důvodu je potřeba ji i legislativně ukotvit a „pečovat“ o ni.
Stanovit koordinátora pro zajištění funkční meziresortní spolupráce, který bude aktivity řídit mezi jednotlivými aktéry.
Novelizovat školský zákon/ukotvit školní sociální práci ve školském zákoně.
Věnovat pozornost spolupráci a součinnosti s rodinou dítěte. Prvotní screening může probíhat už v porodnici.
Šířit Kartu KID mezi učitele a další pracovníky škol – škola je nejčastějším místem prvotního záchytu ohroženého dítěte, tím se může předejít horším následkům.
Poskytnout potřebnou podporu a pomoc pedagogům, lékařům a dalším profesím v úzkém kontaktu s dětmi, jelikož je zřejmé, že většímu využívání Karty KID a dalších metodik brání kromě jiného zahlcenost, přepracovanost či vyhoření v těchto profesích. Je třeba s  tímto faktem pracovat na jednotlivých resortech.
Sdílet dobrou, ale i špatnou praxi, a tím pomáhat ostatním při identifikaci a následném řešení problémů.

Videozáznam

Brožura s medailonky řečníků

Brozura-odborny-panel

Zajímavé odkazy

Jednotlivé Karty KID rozdělené dle profesí spolu s podrobnými metodikami

Informace o projektu Signály

https://www.societyforall.cz/signaly

Videokurz „Jak identifikovat ohrožené děti“

www.kartakid.cz

Metodický portál MŠMT o vzdělávání

https://www.edu.cz/

Projekt Střední článek podpory

https://www.edu.cz/pro-vedeni-skoly/ips-stredni-clanek-podpory/

Nadace Sirius - Problematika násilí na dětech, týrání, zneužívání a zanedbávání

Metodické doporučení MŠMT k primární prevenci rizikového chování u dětí a mládeže – Příloha č. 5

https://www.edu.cz/methodology/metodicke-doruceni-tyrane-zneuzivane-a-zanedbavane-dite-ve-skole-doporucene-postupy-pro-pracovniky-skol/

Další užitečné odkazy

Realizace výše zmíněného odborného panelu je financována z projektu “Střední článek podpory”, reg. č. CZ.02.02.02/00/22_005/0004237.

Praha, 14. května 2024 – MŠMT projednalo plánované aktivity a kroky pro plnění Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky 2023–2027 s odbornými asociacemi a partnery v oblasti školství a vzdělávání. Pochopení a zapojení všech stran pomůže modernizaci českého školství.

MŠMT zahájilo začátkem roku 2024 další fázi implementace Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+ prostřednictvím realizace příslušných opatření Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky pro období let 2023–2027. Z pokynu ministra školství, mládeže a tělovýchovy Mikuláše Beka vzniklo devět expertních pracovních skupin, které mají implementaci na starosti, a také implementační výbor ve složení: náměstek ministra školství, mládeže a tělovýchovy Jiří Nantl, vrchní ředitel sekce vzdělávání a mládeže Jan Mareš a státní tajemník Ondřej Andrys

„Základním dokumentem pro školství, který má velkou dlouhodobou podporu odborné veřejnosti a lidí v terénu – a za to všem patří dík, je Strategie 2030+. Její vize a cíle se týkají zejména hodnotových změn a kulturně-sociálních preferencí, a proto vyžadují dlouhodobější intervence. Proto je ale také nutné slyšet z terénu, co je nejvíce potřeba. Pro MŠMT je důležitá zpětná vazba, aby priority energie a sil umělo alokovat co nejlépe.“ řekl náměstek Jiří Nantl v úvodu setkání.

Mezi prioritami ministerstva na rok 2024 je dokončení revizí rámcových vzdělávacích programů, a to jak v předškolním, tak i základním vzdělávání, a představení pilířů změn RVP široké veřejnosti. Modernizace obsahů vzdělávání totiž velmi závisí na jeho celospolečenském přijetí. S tím souvisí i aktivity pro rozvoj a vzdělávání pedagogických pracovníků. Ministerstvo se chce soustředit na dobrou přípravu studentů pedagogiky (v rámci postupu reformy pregraduální přípravy) a podporu začínajících učitelů i samotných ředitelů, coby leaderů škol.

Středoškolské studium a jeho proměna je dalším důležitým bodem strategie. Směřujeme k tomu, abychom měli na konci tohoto roku připravený návrh nové oborové soustavy pro středoškolské studium. Dne 28.5. 2024 bude také zahájena odborná diskuze k pojetí testování uchazečů o střední vzdělávání – tedy zhodnocení digitalizace a případné úpravy funkcionalit systémy přijímacího řízení.

Velmi důležitou oblastí je také snižování nerovností a nastavování podpory pro všechny žáky bez rozdílu. Vedle dvou specifických pracovních skupin, které se zabývají zejména modelem financování a podpory těm nejpotřebnějším školám a dětem, je cílem skupiny na podporu a řízení škol spuštění modelu institucionalizace podpůrných pedagogických pozic, který bude letos spuštěn z Operačního programu Jan Amos Komenský.

Dalšími souvisejícími cíli je podpora dětí a žáků s jiným mateřským jazykem a také péče o duševní zdraví a podporu zdravého pohybu dětí. Pro tu resort představil v březnu plán podpory pohybových aktivit dětí, žáků a studentů.

V rámci setkání padla řada dotazů a připomínek z terénu např. na začleňování žáků se specifickými vzdělávacími potřebami nebo žáků s nedostatečnou znalostí vyučovacího jazyka a s tím spojené možné úpravy kurikula, specifika přijímacího řízení nebo hodnocení výsledků vzdělávání a možnost přechodů dětí na další stupně vzdělávání. Samy školy po jednotném přístupu pro podporu těchto žáků volají. S tím také souvisela debata o přípravě pedagogů pro předškolní vzdělávání a jejich rozvoj. Zástupkyně asociace středních pedagogických škol zároveň ocenila novou pozici provázejícího učitele.

Celkem se zúčastnilo diskuze 13 odborných organizací

Asociace hotelových a gastronomických škol
Asociace pracovníků pedagogicko-psychologických poraden
Asociace pracovníků speciálně pedagogických center
Asociace ředitelů gymnázií
Asociace středních pedagogických škol ČR
Českomoravský odborový svaz pracovníků školství
EDUin
Hospodářská komora
META – Podpora příležitostí ve vzdělávání
Partnerství pro vzdělávání 2030+
Stálá konference asociací ve vzdělávání
Učitelská platforma
Unie školských asociací ČR – CZESHA

Jménem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy Vás zveme na 3. odborný panel projektu IPs Datová politika k tématu "Kariérové poradenství", který se uskuteční 17. 6. 2024 od 10:00 do 16:00 prezenčně na adrese Konferenční centrum NPI ČR, Senovážné náměstí 872/25, Praha 1. Více o obsahu odborného panelu se dozvíte v níže přiložené pozvánce s programem. V případě Vašeho zájmu se zúčastnit se prosím vyplňte registrační formulář. Těšíme se na Vaši účast - tým IPs Datová politika.

Pozvánka s programem

Pozvanka_3. odborný panel Stáhnout

Dne 16. května 2024 bylo v e-Sbírce publikováno nařízení vlády č. 110/2024 Sb., které mění nařízení o maximálním počtu hodin výuky financovaného ze státního rozpočtu pro MŠ, ZŠ a konzervatoře, s účinností od 1. září 2024. Organizace vzdělávání musí být pro školní rok 2024/2025 plánována podle nových podmínek, přičemž metodika pro výpočet PHmax se nemění.

Jste z Ústeckého nebo Zlínského kraje a orientuje se ve školské problematice? Aktuálně do našeho týmu Středního článku podpory hledáme nové kolegy.

Videozáznam INFOSERVISU je k dispozici od 6. května 2024 od 16 hodin. Seznámíme Vás s dalšími důležitými informacemi ve školním roce 2023/2024, které souvisí s legislativními novinkami a změnami ve školství. Níže naleznete videozáznam z daného INFOSERVISU.

Obsah

Inovace ve vzdělávání v kontextu digitalizace - Prevence digitální propasti
Webináře k NPO
Digitalizace přijímacího řízení
Revize RVP
Stanovení úplaty za vzdělávání
Užitečné materiály

Videozáznam z infoservisu

Prezentace k infoservisu

Infoservis-prezentace-06-05-2024-3

2024-MSMT-Anna-Stocesova-Infoservis-Stredni-clanek

Prezentace_2. odborny panel_v_PDF

JPZ-letak-CZ-1

JPZ-letak-UA84

Připravili jsme leták v CZ i UA k zápisům do MŠ.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy uspořádalo dne 18. 3. 2024 odborný panel na téma Předškolní vzdělávání v datech, kterého se zúčastnilo 160 hostů z řad zástupců MŠMT, České školní inspekce, Národního pedagogického institutu ČR, MPSV, krajů, vysokých škol, zřizovatelů, zástupců neziskových organizací a ředitelek a ředitelů škol. Diskutovanými tématy byly lokální nedostatky kapacit v předškolním vzdělávání, průběh kurikulárních reforem, novelizace vyhlášky o vedení dokumentace škol a školských zařízení a školní matriky či očekávaný demografický vývoj počtu dětí. Odborný panel byl druhým z cyklu deseti akcí, které jsou do konce roku 2027 pořádány v rámci projektu Datově-analytická podpora pro hodnocení a řízení vzdělávací soustavy v ČR.

Řečníci 2. odborného panelu

Mezi řečníky odborného panelu byli vedle zástupců MŠMT i přizvaní hosté:

Eva Šmelová, vedoucí Katedry primární a preprimární pedagogiky na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci,
Dana Pražáková, vedoucí kanceláře ústředního školního inspektora ČŠI,
Iveta Borkovcová z kanceláře ústředního školního inspektora ČŠI,
Hana Splavcová, vedoucí oddělení předškolního a prvostupňového vzdělávání NPI ČR,
Miluše Trojanová, spoluzakladatelka Ředitelské akademie a ředitelka Mateřské školy Dolní Břežany,
Jana De Merlier, místostarostka Dolních Břežan,
Jolana Jakoubková, předsedkyně Asociace provozovatelů soukromých a firemních školek ČR, z. s.,
Milena Poeta, zástupce sekce mateřských škol organizace META, o. p. s.

1. Úvodní slovo

Odborný panel zahájil vrchní ředitel sekce informatiky, statistiky a analýz MŠMT Václav Jelen, který v kontextu blížících se zápisů k předškolnímu vzdělávání zdůraznil důležitost tohoto tématu a upozornil na problematiku spojenou s lokálními nedostatky kapacit v předškolním vzdělávání nebo na nutnost spolupráce všech zainteresovaných stran.

Na úvodní slovo vrchního ředitele navázala profesorka Eva Šmelová, která krátce shrnula historický vývoj předškolního vzdělávání a jeho význam a důležitost pro společnost. Zdůraznila nezastupitelnou roli všech aktérů ve vzdělávání, kteří by spolu měli vhodně spolupracovat na nastavování vzdělávací politiky. V rámci své řeči se mj. zaměřila i na současnou podobu vzdělávacích programů pro budoucí učitele, která by měla být doplněna o dostatečnou praktickou přípravu.

Dle slov profesorky Šmelové je předškolní věk: „(…) natolik citlivé období, že se učitel může dopustit řady chyb, které on sám může považovat za maličkost, ale pro dítě mohou být zásadní – z toho důvodu praxe vždy musí být napojena na vyvážený a kvalitní teoretický základ.“

Význam Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+ a Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR ve svém příspěvku akcentoval ředitel odboru předškolního a základního vzdělávání MŠMT Michal Černý. Příspěvek zacílil zejména na tři klíčové oblasti, a to aktualizaci rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání, snahu o udržení vysokých standardů předškolního vzdělávání a snížení počtu odkladů povinné školní docházky.

Ředitelka odboru školské statistiky a analýz Petra Müllerová poskytla účastníkům cenné informace vyplývající z novelizace vyhlášky o vedení dokumentace škol a školských zařízení a školní matriky. Zásadní novinkou je rozšíření výkaznictví o předávání individuálních údajů o dětech v mateřských školách, přípravné třídě základní školy a přípravném stupni základní školy speciální. Touto změnou dojde ke sjednocení ve způsobu předávání a zpracování údajů, které tak bude probíhat na stejném principu jako u žáků základních škol, středních škol a konzervatoří a studentů vyšších odborných škol (více zde). Petra Müllerová především doporučovala, aby vedení mateřských škol využívalo možnosti dobrovolného testování nového systému. Pilotní provoz nového způsobu předávání individuálních údajů bude probíhat ve školním roce 2023/24 a 2024/25. Od školního roku 2025/26 bude nový způsob předávání individuálních údajů povinný pro všechny mateřské školy.

2. Předškolní vzdělávání v datech

Demograf Ondřej Nývlt z oddělení národních analýz MŠMT prezentoval předpokládané demografické trendy a statistiky, z nichž vyplynulo, že Česká republika má v rámci EU pátou nejnižší docházku dětí do zařízení předškolního vzdělávání. Dále také uvedl, že: „(…) věková struktura ČR je v rámci srovnání s ostatními členskými státy EU v čase extrémně nevyrovnaná a vzdělávací politika musí tyto výkyvy svými opatřeními vyrovnávat. (…) Prakticky je to nejvíce vidět na datech úhrnné plodnosti, v níž ČR patřila v roce 2000 mezi státy EU s nejnižší plodností, ale v r. 2019 naopak mezi ty s nejvyšší.“ Zároveň poukázal na předpokládaný významný pokles počtu dětí ve věku tři až šest let a seznámil účastníky se zpracovávanými demografickými analýzami, které jsou v rámci datově-analytického projektu na MŠMT připravovány.

Rovnému přístupu ke vzdělávání, míře účasti dětí na předškolním vzdělávání a odkladům povinné školní docházky se v navazujícím příspěvku věnovaly Irena Borkovcová z kanceláře ústředního školního inspektora společně s vedoucí kanceláře ústředního školního inspektora Danou Pražákovou. Prezentovaná data ČŠI odkazovala k identifikované nízké míře účasti dětí na předškolním vzdělávání zejména ve strukturálně postižených regionech, kde je zároveň problematická i vysoká míra nekvalifikovaných učitelů mateřských škol. Prioritou by tak měla být snaha o zvyšování účasti dětí se sociálním znevýhodněním na předškolním vzdělávání, jelikož z výzkumů jasně vyplývá, že děti navštěvující minimálně dva roky předškolního vzdělávání prokazatelně dosahují v počátcích základního vzdělávání lepších vzdělávacích výsledků. Irena Borkovcová se zaměřila i na odklady povinné školní docházky. Jejich míra se v České republice dlouhodobě pohybuje mezi 15 a 20 %, a patří tak mezi nejvyšší v rámci EU. Významným způsobem roste počet dětí vzdělávaných v přípravných třídách základních škol, přičemž se jejich podíl liší napříč kraji (nejvyšší podíl byl identifikován v rámci Ústeckého a Karlovarského kraje, naopak nejnižší v Jihomoravském kraji). Mezi nejčastější důvody odkladů patří celková nezralost dítěte či logopedické vady. Dle ČŠI by přechod dětí z předškolního do základního vzdělání usnadnilo například individualizované vzdělávání, pravidelná spolupráce s rodiči nebo podpora logopedické prevence.

Vedoucí oddělení statistických výstupů MŠMT Vladimír Hulík následně reagoval na statistické údaje zveřejněné v rámci předchozích příspěvků. Zmínil, že ačkoliv se bude počet dětí v mateřských školách vlivem demografických trendů snižovat, nemusí to nutně znamenat plošné uvolnění kapacit napříč mateřskými školami. K odkladům povinné školní docházky doplnil, že problémem je i nejednotný způsob diagnostiky pedagogicko-psychologických poraden a speciálně pedagogických center napříč regiony, který má za následek i rozdílný podíl odkladů napříč kraji. Cílem by dle něj mělo být sjednocení metodiky diagnostikování dětí a proškolení zaměstnanců v těchto institucích.

3. Předškolní vzdělávání v praxi

Spoluzakladatelka Ředitelské akademie a ředitelka Mateřské školy Dolní Břežany Miluše Trojanová upozornila na vysoký podíl přímé pedagogické činnosti u ředitelů, administrativní přetížení vedoucích pracovníků mateřských škol a na vysoký podíl nekvalifikovaných učitelů v rámci předškolního vzdělávání. Vedoucí oddělení předškolního a prvostupňového vzdělávání NPI ČR Hana Splavcová upozorňovala na problematiku odkladů povinné školní docházky a na proměnlivou kvalitu dětských skupin. MŠMT by podle ní mělo přispívat ke vzdělávání pedagogů dětských skupin, potažmo ke zvyšování standardů kvality dětských skupin jako takových. Předsedkyně Asociace provozovatelů soukromých a firemních školek ČR Jolana Jakoubková navázala příspěvkem, v němž chtěla poukázat na některé výhody v provozování soukromých mateřských škol a dětských skupin. Uvedla i některé obtíže, s nimiž se soukromé instituce dlouhodobě potýkají. Jako významný problém sužující soukromá zařízení předškolního vzdělávání vnímá například nepružné legislativní nastavení vztahující se k zápisům do rejstříku škol a školských zařízení.

Na závěr třetího bloku vystoupila Milena Poeta z organizace META, jejíž cílovou skupinou jsou děti, žáci a studenti s odlišným mateřským jazykem. Přítomným byla na konkrétních příkladech představena nejen problematika vzdělávání dětí s nedostatečnou znalostí českého jazyka, ale i návrhy možných řešení. Dle nevládní neziskové organizace by ke zlepšení situace mohlo přispět rozšíření kategorie dětí, jež mají nárok na bezplatnou jazykovou přípravu, na všechny děti s nedostatečnou znalostí češtiny, rozšíření jazykové přípravy v mateřské škole na dva roky či zavedení zjišťování jazykové úrovně při vstupu do předškolního vzdělávání a na konci docházky. Nutno doplnit, že aktuálně je v mezirezortním připomínkovém řízení novela školského zákona aktualizující kategorii „děti-cizinci“ pro tzv. nárokovost bezplatné jazykové přípravy.

Závěry

Z problematik, jež byly diskutovány v průběhu odborného panelu, byla identifikována následující doporučení, která účastníkům představila vedoucí oddělení národních analýz MŠMT Hana Novotná:

Zaměřit se nejen na míru účasti dětí v předškolním vzdělávání, ale i na kvalitu předškolního vzdělávání a jeho individualizaci.
Sestavit opatření vedoucí k podpoře zvýšení míry účasti dětí se sociálním znevýhodněním na předškolním vzdělávání.
Podporovat účast na předškolním vzdělávání dětí mladšího předškolního věku, s cílem podporovat ekonomiku obce při umožnění brzkého návratu pečujícího rodiče na trh práce.
Rozlišovat podporu a zavádět opatření na územně nižších samosprávních celcích pro podchycení rozdílnosti podmínek a důvodů k účasti na předškolním vzdělávání.
Sledovat plnění povinné předškolní docházky dětí, s čímž souvisí potřeba elektronizace evidencí.
Nereagovat na očekávaný predikovaný pokles počtu dětí a nižší naplněnost mateřských škol redukcí počtu a kapacit škol.
Zvážit, zda a jak by bylo možné sbírat kromě údajů o trvalém bydlišti i údaje o skutečném bydlišti.
Sbírat konkrétní data k odkladům povinné školní docházky, zaměřit se na důvody odkladů, které se významně liší v územním členění (např. jak souvisí s kumulací znevýhodněných, neznalostí jazyka atd.).
Zaměřit se na nejednotnou metodiku diagnostiky školní zralosti PPP a SPC, která mj. vede k rozdílné míře odkladů školní docházky napříč kraji.
Propojovat data MŠMT a MPSV pro získání celkového přehledu o využívání organizované péče o děti předškolního věku.
Zvážit možnosti postupného zahrnutí dat z dětských skupin do mezinárodní statistik.
Spolupracovat s MPSV při nastavování standardů kvality dětských skupin.
Zaměřit se na slaďování meziresortní finanční podpory pro obce při zřizování mateřských škol a dětských skupin.
Rozšířit finanční příspěvek pro podporu dětí s jiným mateřským jazykem.
Snížit podíl nekvalifikovaných učitelů a učitelek zejména v regionech s nízkým socioekonomickým statusem.

Závěrečné slovo patřilo vrchnímu řediteli sekce informatiky, statistiky a analýz MŠMT Václavu Jelenovi, který poděkoval všem přítomným za účast i aktivní diskusi a vyjádřil přesvědčení, že nejlepším kurzem vzdělávací politiky je „evidence-based policy, tedy abychom skutečně vycházeli z dat a navrhovali opatření, jež se budou o správně interpretovaná data opírat.“

Videozáznam

Záznam z jednání můžete zhlédnout na tomto odkazu nebo přímo v YouTube prohlížeči níže.

Soubory ke stažení

Níže naleznete ke stažení tyto dokumenty: informativní brožuru, kompletní prezentaci a pozvánka s programem.

Brožura

Brozura_2. panel

Kompletní prezentace v PDF

Prezentace_2. odborny panel_v PPTX

Pozvánka s programem

Pozvanka a program na 2. odborny panel

Řízení 11 sloučených mateřských škol může být náročným úkolem, ale z pohledu ředitelky Vladimíry Priputenové to přináší i mnoho výhod. Sloučení do jednoho právního subjektu přineslo strategický rozvojový plán a zvýšení kvality předškolního vzdělávání v Trutnově.

Být ředitelkou 11 sloučených mateřských škol může být náročným úkolem, jak na to ze své pozice nahlížíte vy?

Ve sloučeném právním subjektu pracuji od jeho založení v roce 2003. Zpočátku jako zástupkyně ředitelky na čtyřtřídní MŠ a od roku 2014 jako ředitelka. Když původní paní ředitelka odcházela do důchodu, nikomu z nás se do konkurzu nechtělo. Nakonec jsem našla odvahu a přihlásila se. Práce učitelky mě naplňovala, s dětmi mi bylo moc dobře a najednou jsem se z učitelky musela přeměnit na manažerku. Řízení tak velkého právního subjektu je hlavně o managementu. Naštěstí jsem rok před konkurzem dokončila studium školského managementu, který mi velmi pomohl v začátcích řízení MŠ a vlastně z něj čerpám dodnes. Jako učitelka MŠ jsem neměla moc velké povědomí z oblasti ekonomie, práva, strategického řízení. Jako absolventka školského managementu ano.

Začátky byly velmi těžké, ale našla jsem si svůj styl řízení. Mám kolektiv 11 zástupkyň, na které deleguji část řízení. Každá má na starosti svou MŠ. Nastavila jsem funkční vnitřní komunikační systém v prostředí Google, který mi řízení velmi usnadňuje. Máme digitální správu školy, i ta mi velmi pomáhá.

Možná se to může někomu zdát nevýhodné, že jsou všechny MŠ ve městě sloučené do jednoho právního subjektu, ale my v tom vidíme už jen výhody. Máme vytvořený strategický rozvojový plán, díky kterému se neustále posouváme dopředu. Na základě vytyčených cílů připravujeme spolu se zástupkyněmi vzdělávání pedagogů a zvyšujeme tak kvalitu předškolního vzdělávání v Trutnově. Jsme metodickým centrem Začít spolu a nabízíme sdílení vlastních zkušeností ostatním mateřinkám. Máme propracované inkluzivní vzdělávání, pomáháme dětem nejen ve 4 třídách zřízených dle § 16 odst. 9, ale ročně okolo 20 dětí integrujeme do běžných tříd. Intenzivně se ale věnujeme i odvrácené straně inkluze, to znamená, že podporujeme i děti nadané. Jsme zapojeni do sítě škol na podporu nadání. A je toho daleko více, co nám spojený právní subjekt umožňuje realizovat v otázkách edukace.

Pro řízení sloučeného právního subjektu je velmi důležité ekonomické oddělení, které u nás tvoří silný tým tří účetních. Bez nich by tato mateřská škola nemohla fungovat.

Jak jste se dozvěděla o Středním článku podpory?

Jako ředitelka velké příspěvkové organizace s počtem necelých 900 předškolních dětí a 145 zaměstnanců se musím hodně věnovat především legislativě. Musím sledovat veškeré změny, které následně na poradách předávám svým zástupkyním. Dělám jim takový legislativní servis včetně vnitřních předpisů a ony se o to více mohou věnovat edukaci. To se pak odráží právě na kvalitě vzdělávání.

O záměru zřízení Středního článku podpory jsem se dozvěděla z edu.cz a byla jsem tehdy zvědavá, jak bude metodická podpora probíhat. Přivítala jsem myšlenku propojení škol a zřizovatelů s MŠMT. Byla mezi námi dlouhá cesta plná překážek.

A v září 2023 mě navštívila vedoucí oddělení regionální podpory Královehradeckého kraje Mgr. Michaela Trejtnarová, která mě přišla osobně Střední článek podpory představit a seznámit s cíli a klíčovými aktivitami projektu. Od té doby se na ni obracím.

Myslíte si, že Vám SČ nabízí vstřícné a nápomocné jednání a že se na naše kolegy můžete bez obav obrátit s čímkoli?

Tuto formu metodické podpory jsem s povděkem přivítala. Ačkoliv nejsem začínající ředitel, tak ale s turbulentními legislativními změnami neustále hledám odpovědi na různé otázky. Ze strany ministerstva mi pokaždé přišla odpověď ve formě citace zákona. Ano, vím, ve kterém zákoně to najdu, ale někdy je těžké citaci porozumět. Nebo je potřeba se jenom ujistit, že rozhoduji správně v souladu se zákonem. Tudíž mi taková odpověď moc nepomohla. Zároveň ale chápu, že ministerstvo nemá kapacitu na poskytování metodické podpory.

Ale Střední článek podpory mi na mé otázky dá srozumitelné odpovědi. To je pro mou práci smysluplné, to mi pomáhá řešit mé problémy. V tom spatřuji metodickou podporu. Mám se na koho obrátit, a dostane se mi pomoci.

Pokud potřebujete poradit, je individuální podpora z naší strany podle Vašich očekávání, nebo byste navrhovala jiný přístup?

Individuální podpora splnila moje očekávání. Na Střední článek podpory jsem se obrátila již několikrát a vždy mi s řešením konkrétních situací okamžitě pomohl. Mgr. Trejtnarová na dotazy reaguje hned, co je potřeba, ověří u právníků a jejich stanovisko mi přetlumočí.

Využívám konzultací přes telefon nebo komunikujeme prostřednictvím emailu. Komunikace s ní je vstřícná a erudovaná. Nabízí i možnost osobního setkání, což určitě rádi využijí právě začínající ředitelé.

Kromě individuální podpory oceňuji rovněž infoservisy Středního článku podpory, který nás ředitele upozorňuje na veškeré změny ve školství. Výhodou je, že lze videozáznam pustit kdykoliv.

V čem by Vám mohl být SČ ještě více užitečný, prospěšný. V čem by Vás mohl SČ podpořit?

Z mého pohledu je podpora dostatečná. Pro mě je nejdůležitější právě ta individuální podpora a tu mi už druhým rokem Střední článek poskytuje.

Zároveň využívám záznamy z infoservisů, které nám ředitelům poskytují přehled o všech legislativních změnách ve školství. Sleduji i odborné panely, které mají konkrétní téma. A v neposlední řadě využívám i vydané metodiky, které souvisí s předškolním vzdělávání.

Děkujeme za rozhovor.

Jste z Prahy, Středočeského kraje nebo Kraje Vysočina a orientuje se ve školské problematice? Aktuálně do našeho týmu Středního článku podpory hledáme nové kolegy.

Připravili jsme leták v CZ i UA k zápisům do ZŠ.

Vláda dnes rozhodla o úpravě maximálního počtu vyučovacích hodin hrazených ze státního rozpočtu na základních a středních školách na 95 % původních hodnot.

Videozáznam INFOSERVISU je k dispozici od 2. dubna 2024 od 16 hodin. Seznámíme Vás s dalšími důležitými informacemi ve školním roce 2023/2024, které souvisí s legislativními novinkami a změnami ve školství. Níže naleznete videozáznam z daného INFOSERVISU.

Obsah

Představení krajských vedoucích a plánované aktivity v krajích
Financování regionálního školství
Výkaznictví
NPO - digitalizace

Videozáznam z infoservisu

Prezentace k infoservisu

2024-04-02-Infoservis-prezentace Stáhnout

MSMT-5212-2024-2-stanovisko-MZd-k-volnym-cukrum-a-tukum-spotredni-kos Stáhnout

Ministerstvo zdravotnictví ČR vydalo stanovisko ke školnímu stravování prostřednictvím Dodatku k příloze č. 1 bodu 2 vyhlášky č. 107/2005 Sb., o školním stravování, ve znění pozdějších předpisů. Toto stanovisko je určeno primárně pro provozovatele školních jídelen, tj. MŠ, ZŠ, SŠ, konzervatoře, VOŠ, ZUŠ a SVČ. Stanovisko se zaměřuje na úpravy plnění skupiny Tuk volný a Cukr volný v rámci spotřebního koše. Více viz stanovisko v PDF na konci stránky.

Plnění skupiny Tuk volný je vyžadováno v rozmezí 75-100 % hodnoty uvedené ve spotřebním
koši. Horní hranici 100 % nelze překročit, ale spotřeba by neměla klesnout pod 75 %. Tuky jsou
pro správnou funkci organismu nezbytné. Jsou nejbohatším zdrojem energie, přičemž v dětském
věku je doporučeno pokrývat tukem větší podíl celkového příjmu energie než u dospělých. Z hlediska
výživy hrají významnou roli při vstřebávání vitaminů rozpustných v tucích. Cholesterol, který bývá
obsažen v tucích živočišného původu, je nezbytný pro stavbu některých buněčných struktur
a pro syntézu některých hormonů či vitaminu D. Zdraví ovlivňuje rovněž zastoupení jednotlivých
mastných kyselin, ze kterých jsou tuky tvořeny. Kromě vlivu na zdraví mají tuky i nenahraditelnou
senzorickou hodnotu, rozpouštějí se v nich chuťově a aromaticky atraktivní složky potravin
a také dodávají pokrmům lahodnost. Z tohoto důvodu by nemělo plnění spotřebního koše poklesnout
pod výše uvedený limit. Pro tepelnou úpravu je pro své vhodné složení preferován řepkový olej,
pro rychlé restování nebo na studenou kuchyni i olivový olej, nejlépe za studena lisovaný.
Velmi dobrým zdrojem tuků jsou i ořechy a olejnatá semena či avokádo. Naopak nevhodnými tuky
jsou palmový, palmojádrový a kokosový.

Plnění skupiny Cukr volný je vyžadováno v rozmezí 0-100 % hodnoty uvedené ve spotřebním
koši. Horní hranici 100 % nelze překročit, spotřeba však na rozdíl od volného tuku může klesnout
až na nulu, neboť přívod sacharidů jako hlavního zdroje energie pro organismus je dostatečný
i bez konzumace volných cukrů (přidaný cukr v potravinách, med, sirupy, ovocné a zeleninové šťávy
a jejich koncentráty). Nadbytečná konzumace cukru vede ke zbytečnému navyšování energetického
příjmu a ukazuje se být jedním z důležitých faktorů v rozvoji dětské obezity v ČR.
Zvýšená konzumace cukru má rovněž potenciál v kombinaci s nedostatečnou dentální hygienou
poškodit zdraví zubů. V rámci naplnění edukativní role školního stravování proto doporučujeme
nezařazovat slazené nápoje, sladké doplňky k obědům a v případě sladkých pokrmů se řídit
Nutričním doporučením Ministerstva zdravotnictví ke spotřebnímu koši.

MŠMT představilo koncepční dokument „Plán podpory pohybu dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních a státní politiky školního a vysokoškolského sportu pro období 2024–2028“ (zkráceně „Mládež v pohybu a ve zdraví“), který byl ze strany MŠMT předložen a následně schválen vládou ČR dne 27. 3. 2024.

Úvodní komentáře k dokumentu

„Role školy a školního prostředí, kde děti, žáci a studenti po mnoho let tráví značnou část dne a získávají také významné návyky pro další život, je pro podporu řešení problémů spojených s nedostatkem pohybových aktivit zcela zásadní, což je potřeba v rámci cílené státní politiky adekvátně reflektovat. Jde o historicky první ucelenou národní koncepci svého druhu."

Mikuláš Bek

ministr školství mládeže a tělovýchovy

Problematiku školního a vysokoškolského sportu nově definovala novela zákona o podpoře sportu, která s účinností od 1. 4. 2023 ukládá MŠMT tuto oblast podporovat.

„Oblast školního a vysokoškolského sportu ovšem vnímáme jako součást širšího konceptu opatření, aktivit a činností, které ve vzájemné synergii významně zvýší pohybovou aktivitu dětí, žáků a studentů a současně sníží negativní dopady nedostatečného pohybu na jejich fyzické i duševní zdraví.“

Ondřej Andrys

státní tajemník v Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy

Struktura dokumentu

Koncepční dokument Mládež v pohybu a ve zdraví je rozdělen do dvou částí. Ta první se věnuje podpoře pohybových aktivit žáků ve školách a školských zařízeních a staví na několika základních pilířích:

Podpora aktivního pohybového režimu žáků během celého dne (aktivní transport z/do školy, aktivní přestávky, pohybové chvilky, otevřená hřiště, kampaň na podporu pohybu).
Výuka tělesné výchovy (úprava kurikula, větší využití disponibilních hodin pro tělesnou výchovu, inovace pregraduální přípravy učitelů tělesné výchovy, další vzdělávání pedagogických pracovníků, metodické aktivity a metodicko-vzdělávací portál).
Pohybové a sportovní aktivity v zájmovém vzdělávání.
Rozvoj sportovní infrastruktury.
Monitoring podpory pohybových aktivit.

Druhá část dokumentu se explicitně věnuje oblasti školního a vysokoškolského sportu:

Školní sport (Školní sportovní soutěže, příprava sportovně talentovaných žáků).
Vysokoškolský sport (Podpora pohybových aktivit na VŠ, podpora duální kariéry sportovců).

K implementaci dokumentu

Při implementaci plánu podpory pohybu se významně počítá se spoluprací s Českou školní inspekcí jako národní autoritou pro hodnocení kvality a efektivity vzdělávání a důležitou institucí s celostátním dopadem v oblasti metodické podpory škol přímo na místě.

„Metodické doporučení stojící na konceptu Aktivní školy, které jsme vytvořili a které je plně v souladu s předkládanou národní koncepcí podpory pohybu, poskytuje řadu konkrétních doporučení a námětů, které školy mohou začít využívat prakticky ihned. Metodické doporučení reflektuje také výsledky celostátního testování tělesné zdatnosti žáků z roku 2022."

Tomáš Zatloukal

ústřední školní inspektor

Stejně jako na řadě jiných témat spojených s podporou zdravého životního stylu dětí, žáků a studentů spolupracuje MŠMT na řešení problematiky podpory pohybových aktivit mladých lidí se Státním zdravotním ústavem.

„Nejen jako ředitelka Státního zdravotního ústavu, ale i jako lékařka a matka dvou synů intenzivně vnímám roli zdravého pohybu a zdravého životního stylu jako základních předpokladů pro udržení zdraví a péči o něj. Proto Státní zdravotní ústav podporuje nejen pohyb jako preventivní aktivitu, ale zaměřuje se i na další související témata, jako je třeba podpora duševního zdraví nebo jako jsou změny ve školním stravování.“

Barbora Macková

ředitelka Státního zdravotního ústavu

Důležitost podpory pohybu dětí a mladých lidí si dlouhodobě uvědomuje řada nejrůznějších subjektů, od neziskového sektoru přes komerční prostor až po zaměstnavatelská sdružení.

„České sportovní neziskové i podnikatelské prostředí materiál podpory pohybových aktivit ve škole jednoznačně vítá a považuje ho nejen za klíčový dokument pro zvýšení pohybové gramotnosti dětí a mládeže, ale také za významnou strategickou investici do fyzického a duševního zdraví naší populace. Jsme připraveni zapojit se do realizace jak prostřednictvím našich trenérů a instruktorů, tak i formou nabídky naší sportovní infrastruktury. Jako příklady dobré praxe můžeme nabídnout projekty, jako jsou Děti na startu nebo Trenéři ve škole, které již řadu let běží po celé České republice.“

Jana Havrdová

viceprezidentka Hospodářské komory ČR a předsedkyně Nadačního fondu Aktivní ČESKO

Jana Havrdová a dodává, že další příležitostí ke spolupráci bude i 2. ročník kampaně Aktivní září, jehož jednotlivé oblasti realizace budou představeny na konferenci Aktivní ČESKO 15. 5. 2024 v hlavním sále Senátu Parlamentu České republiky.

Významnými aktéry při řízení a implementaci celého procesu podpory pohybu dětí, žáků a studentů budou kromě MŠMT a České školní inspekce také VICTORIA Vysokoškolské sportovní centrum MŠMT, Národní pedagogický institut ČR, Národní sportovní agentura, tělovýchovné fakulty a v neposlední řadě také samotné školy a jejich zřizovatelé.

Dokument ke stažení

Plán podpory pohybu dětí, žáků a studentů 2024-2028

MŠMT předkládá příručku a metodické doporučení pro pedagogické pracovníky „Týrané, zneužívané a zanedbávané dítě ve škole – doporučené postupy pro pracovníky škol“. Příručka je určená pro pracovníky školního poradenského pracoviště. Metodické doporučení je určeno pro všechny pedagogické pracovníky školy.

Jménem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy Vás zveme na 2. odborný panel projektu IPs Datová politika k tématu "Předškolní vzdělávání v datech", který se uskuteční 18. 3. 2024 od 10:00 do 15:30. Více o obsahu odborného panelu se dozvíte v níže přiložené pozvánce s programem. V případě Vašeho zájmu se zúčastnit online prosím využijte odkaz na událost v MS TEAMS.

Odkaz pro online účast na 2. odborném panelu

Odkaz na událost v MS TEMS

Pozvánka s programem

Pozvanka-2.-odborny-panel-IPs-Datova-politika

Velké, nebo malé školy… ve městech, i na venkově. Co o Středním článku podpory říkají ředitelé různých škol? Zeptali jsme se paní ředitelky ZŠ Vítějeves v Pardubickém kraji.

Paní ředitelka Magdalena Lidmilová druhým rokem vede Základní školu Vítějeves, zároveň zde učí fyziku a angličtinu. Jedná se o menší školu, zato s velkou historií. První žáci se tu vzdělávali už koncem 18. století. Škola se nachází v malebné obci Vítějeves v Pardubickém kraji, první stupeň je organizovaný jako malotřídní, druhý stupeň pak již probíhá v samostatných ročnících. Rodinné prostředí a menší počet žáků ve třídách umožňuje individuální přístup pedagogů při výuce.

Školu vedete od září 2022. Prozradíte nám něco o svých začátcích?

Na zdejší základní škole jsem do té doby učila. Paní ředitelka, která tu působila přede mnou, vedla školu šestadvacet let, byly jsme dlouhodobý, stmelený kolektiv. Musím přiznat, že když nám svůj odchod oznámila, zalesklo se mnoho slz. Pokud bych si měla představit ideální ředitelku, pak je to právě ona. Moje volba ucházet se o tuto pozici byla vlastně takovým kolektivním rozhodnutím 😊. Ale přiznávám, že jsem neměla naprosto žádné zkušenosti s vedením, ty jsem musela postupem času nasbírat.

Mám štěstí, že mi bývalá paní ředitelka stále pomáhá, ve škole doposud pracuje na malý úvazek. Jsou ale záležitosti, se kterými mi poradit nemůže, protože, a asi to všichni víme, školství je v neustálém pohybu. Hodně věcí se mění, i těch provozních, přibývají nové, například týkající se digitalizace, výkaznictví a dalšího. Zároveň jsem sama cítila, že nastala doba, kdy si to musím řešit sama a jinak. Pak je člověk pochopitelně rád za podporu. Střední článek mi v tomto ohledu poskytl velké „útočiště“.

Jak jste se dozvěděla o Středním článku podpory?

Střední článek jsem poznala ještě v době jeho pilotáže od mé předchůdkyně, která tuto spolupráci považovala za výbornou. Ukázala mi, jak fungují infoservisy. Tyto online konzultace pro mě byly a stále jsou praktickým pomocníkem. Váš kolega, regionální metodik Pavel Dvořáček, byl už u mého konkurzu na ředitele, a když jsem jím prošla, byl mi nápomocen, nabízel mi podporu a směroval mě v tom, co je třeba dělat. Takže jsem vlastně hned od začátku měla za sebou někoho, na koho jsem se mohla spolehnout.

Jakou konkrétní podporu Vám již střední článek nabídl?

Vedle zmíněných infoservisů jsem hodně čerpala také z webinářů zaměřených na právní aspekty ve školství, například ke školské legislativě, správnímu řízení atd. Na nich se poměrně složité téma probíralo jednoduchou formou, navíc s možností konzultací. Jsem za takovou pomoc ráda, zároveň mám z této opory dobrý pocit. Je důležité vědět, že se mám na koho obrátit. Na pozici ředitelky jsem si občas připadala jako hozená do vody. Zkušenosti s vedením žádné, přesto byly každodenně zapotřebí. A ředitel má hodně příležitostí udělat chyby, alespoň mi to tak připadá. Musela jsem se naučit spoustu věcí, které jsem dřív nepotřebovala.

Podnětné pro mě byly také akce pro začínající ředitele tady na Svitavsku. Vybavuji si asi čtyři setkání, kde se nás v jedné mateřské škole sešlo několik nových ředitelek. Vždy se probíralo nějaké konkrétní téma, třeba výkazy, financování nebo zaměstnanecká problematika. Pro mě to bylo velice přínosné a zároveň to byla taková akce, kde se člověk nemusí vlastně ani ptát, všechno podstatné se dozvíte, a ještě dostanete odpovědi na něco, co Vás zrovna ani nenapadlo. Současně si uvědomíte, že i jiní jsou na tom podobně, taky něco nevědí nebo v tom nemají jasno.

Pokud potřebujete poradit, je individuální podpora z naší strany podle Vašich očekávání, nebo byste navrhovala jiný přístup?

Probíhající spolupráce se středním článkem mi velmi vyhovuje, a to ze dvou důvodů. Zaprvé je to lidský rozměr. Funguje tady napojení na konkrétní osoby, paní Hanu Fučíkovou a pana Pavla Dvořáčka, že se nebojím zvednout telefon a zavolat, když potřebuji nebo mám před sebou řešení něčeho důležitého. Hned mi poradí, nebo slíbí, že informaci zjistí a dají vědět, případně mě někam nasměrují. Jejich odpověď mi přijde taková přirozená, nic „strojeného“. Tím druhým důvodem jsou samotné informace, které dostávám. Nemusím nic složitě hledat ani si ověřovat.

V čem by Vám mohl být ještě střední článek užitečný?

Přiznám se, že úplně nevím, jestli bych měla nějaký nápad, protože mi připadá, že nabízená podpora ze strany středního článku je poměrně hodně široká. Alespoň já sama mám z čeho vybírat: kombinace individuální podpory a poskytování ověřených informací. Určitě je dobré mít více možností. Telefon využijete pro rychlý, konkrétní dotaz k něčemu, co Vám třeba nezapadá do určitých pravidel a potřebujete poradit. Jindy Vám stačí e-mail, díky kterému se můžete s někým poradit, abyste měli jistotu, že se nerozhodujete špatně.

Pravidelné webináře a infoservis považuji za výbornou podporu. Pořád jsou nějaké novinky. Řekla bych, že za dobu, co působím jako ředitelka, neustále přichází něco nového, což je dost náročné, proto si to bez informační podpory ani nedovedu představit.

Určitě bych uvítala další webináře zaměřené na právní otázky. Myslím, že by se právní povědomí hodilo i běžnému učiteli. Jedná se o oblast, o které by bylo záhodno vědět víc, protože se v ní většinou jako učitelé málo orientujeme. Pokud by tedy Střední článek podpory něco k tomuto tématu plánoval, určitě se ráda zúčastním.

Děkujeme za rozhovor.

Střední článek podpory působí odteď v celé České republice! Pavlína Karlová, která 15. března 2024 nastoupila na pozici krajské koordinátorky Kraje Vysočina, tak uzavřela pomyslný kruh středních článků v jednotlivých krajích. Ve školském prostředí i jeho legislativě je jako doma. Má bohaté zkušenosti jako manažerka, ředitelka školy, pedagožka, koučka, lektorka a výchovná poradkyně, které ji budou provázet při poskytování podpory místních škol a zřizovatelů.

Pavlína Karlová vystudovala Pedagogickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, obor Učitelství pro 1. stupeň základní školy se specializací na výtvarnou výchovu. Na Pedagogické fakultě, tentokrát Univerzity Karlovy v Praze, později absolvovala ještě Profesionalizaci klíčových kompetencí řídících pracovníků škol a školských zařízení. Během své více než dvacetileté praxe prošla několika pracovními pozicemi, díky kterým získala ucelený přehled o problematice a postupech ve školství. Učila na prvním a druhém stupni základních škol a třináct let pracovala jako ředitelka na Základní škole a mateřské škole Sázavka.

V průběhu své pracovní kariéry se naučila vést tým, lektorovat, koučovat, koordinovat školní vzdělávací programy, dobře se orientovat v zákonech z oboru školské legislativy, čerpat ze supervizí a mnohé další. Na pozici ředitelky zároveň komunikovala s hlavními aktéry ve vzdělávání v regionu a na kraji, se zřizovatelem, krajským úřadem, Českou školní inspekcí, Krajskou hygienickou stanicí, MAP, NPI. Spolupracovala s kolegyněmi a kolegy z různých částí a typů škol: malotřídní, plně organizované základní školy, dětský domov, střední škola. „Zapojila jsem se také do projektu Systému podpory profesního rozvoje učitelů. Ráda spolupracuji s aktivními lidmi, upřednostňuji týmovou práci. Sdílím, hledám společné cesty, nápady, inspiraci. Věřím ve zpětnou vazbu a vzájemnou podporu,“ doplňuje P. Karlová.

„Od roku 2021 sleduji vznik pilotního projektu středního článku, kdy týmy odborníků v okresech Semily a Svitavy poskytovaly školám a zřizovatelům přímo u nich v území cílenou podporu, která mi jako ředitelce školy mnohokrát chyběla. Mohla bych citovat slova mých kolegů, kteří vyjadřují osobní zkušenosti a pocity ohledně chybějící pravidelné a úzké komunikace a metodické podpory. Opravdu jsem přesvědčena, že je pro stát i školy výhodné, když mezi jednotlivými řediteli a ministerstvem bude fungovat někdo, kdo se bude podílet na zlepšení komunikace mezi jednotlivými aktéry ve školství,“ říká P. Karlová o své motivaci, proč se chtěla stát součástí středního článku.

Volné chvíle tráví Pavlína Karlová turistikou, procházkami v přírodě. Baví ji cestování nejen v Česku, ale i v zahraničí společně s rodinou, nebo „sólo“. Čte převážně fantasy a sci-fi literaturu, pro udržení kondice hraje badminton, a když je příležitost, nenechá si ujít koncert oblíbených kapel. Důležitá je pro ni rodina, přátelé, pozitivní přístup k lidem a k přírodě. Životem ji provází moudrost myšlenek Antoine de Saint-Exuperyho z Malého prince: „K tomu, abychom jasně viděli, často stačí změnit směr pohledu.“

Střední článek podpory působí už také v největším kraji České republiky. Krajskou koordinátorkou a první členkou týmu ve Středočeském kraji se stala v polovině března 2024 Iveta Klímová. Přináší s sebou velké profesní zkušenosti, odhodlání, nadšení i elán přijímat nové výzvy. Ráda pracuje s lidmi, baví ji organizování aktivit, sdílení zkušeností, společné zlepšování, vytváření a posouvání věcí dál. Čeká ji vybudování sehraného týmu a podpora místních škol a zřizovatelů může začít.

Iveta Klímová vystudovala Fakultu tělesné výchovy a sportu na Univerzitě Karlově, později absolvovala funkční studium pro ředitele škol a školských zařízení a průběžně také širokou škálu vzdělávacích programů pro pedagogy. Hned po studiích zakotvila ve školských řadách. „Celý život jsem byla učitelkou na různých školách a byla jsem jí ráda. Práce mě bavila a zcela naplňovala. Své žáky a studenty jsem mnohému naučila a jejich další úspěchy a pozitivní zpětná vazba mě vždy těší,“ říká o své profesní dráze Iveta Klímová. Vyučovala na základních a středních školách, a to na gymnáziu i odborných školách, zkušenosti má také s výukou v rámci dálkového studia střední školy a na vyšší odborné škole.

Od roku 2017 byla ředitelkou Základní školy a mateřské školy G. A. Lindnera Rožďalovice. Přiznává, že vedení školy je práce časově i psychicky náročná, je třeba se naučit hodně nových věcí. Naštěstí se v roli ředitelky mohla opřít o své zkušenosti, odolnost vůči stresu, velký entuziasmus, flexibilitu a schopnost získat tým pro společnou věc. „Když jsem byla na pochybách, pomohlo mi sdílení v jiných školách, které mě v nějakém směru zaujaly,“ dodává Iveta Klímová. Velkým přínosem pro ni byla spolupráce s místními MAP a MAS, byla součástí pracovních skupin na Nymbursku: MAS Podlipansko, MAS Svatojiřský les a Město Nymburk.

Proč si vybrala střední článek? Dobře ví, co školám a zřizovatelům pomůže a ulehčí práci: vstřícná komunikace, nastavení jasných pravidel a dobré metodické vedení. Cíle projektu ji proto oslovily ve všech bodech. „Vše je o lidech a o tom, jak společně dovedou komunikovat. Mnohdy se to daří, někdy bohužel méně, a právě v těchto případech vidím velký prostor pro podporu ze strany středního článku,“ doplňuje Iveta Klímová.

Nejlepší relaxací je pro ni rodina a přátelé. Je vdaná, má dva syny a je babičkou jednoho nejúžasnějšího vnuka. Ráda cestuje, navštěvuje koncerty, divadla, jezdí na kole, lyžuje, plave. Jako absolventka FTVS UK nezapře sportovního ducha. Nakonec i její motto je s ním provázané: „Překážky jsou výzvami pro vítěze a výmluvami pro poražené.“

Aktuálně do našeho týmu Středního článku hledáme kolegy nebo kolegyně do Prahy, Pardubického, Jihomoravského, Ústeckého a Královéhradeckého kraje.

Videozáznam INFOSERVISU je k dispozici od 4. března 2024 od 16 hodin. Seznámíme Vás s dalšími důležitými informacemi ve školním roce 2023/2024, které souvisí s legislativními novinkami a změnami ve školství. Níže naleznete videozáznam z daného INFOSERVISU.

Obsah

Limit počtu zaměstnanců v regionálním školství
Metodika k dietnímu stravování
Výkaznictví
Nové FAQ k novele Zákona o pedagogických pracovnících

Videozáznam z infoservisu

Prezentace k infoservisu

Prezentace_infoservis_4_3_2024-1

Dobra-praxe-naplnovani-administrativnich-cinnosti-zakladnich-skol

Projekt Administrativní činnosti základních škol realizovala v letech 2020-2022 Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Projekt byl realizován v rámci programu Technologické agentury ČR BETA2 a je v souladu se Strategii vzdělávání České republiky do roku 2030+ zaměřen na zmapování a snížení administrativní zátěže veřejných i neveřejných základních škol v České republice. Odkaz na materiály pod textem ke stažení.

Cíle a metody výzkumu

Projekt Administrativní činnost základních škol měl tři cíle.

Prvním cílem bylo identifikovat administrativní činnosti, jež vykonávají veřejné i neveřejné základní školy, popsat způsoby jejich výkonu a identifikovat případné rozdíly s ohledem na mateřský kraj, velikost školy či charakter zřizovatele.

Druhým cílem projektu bylo vytvořit základní klasifikaci toho, jak jednotlivé školy řeší rozdělení administrativy mezi zaměstnance školy.

Třetím cílem projektu potom bylo navrhnout konkrétní opatření vedoucí ke snížení administrativní zátěže základních škol.

Výzkum kombinoval kvalitativní metodu, spočívající v řízených rozhovorech a kulatých stolech s aktéry vstupujícími do administrativních činností na základních školách, a metodu kvantitativní. V rámci té byl získán dataset zahrnující roční snímek vykonávaných činností na 24 základních školách (ZŠ) ze čtyř krajů České republiky. Z každého kraje byly potom vybrány:

dvě školy zřizované obcí 1. stupně;
dvě školy zřizované obcí s rozšířenou působností;
dvě školy zřizované soukromým zřizovatelem.

Školy byly dále rozděleny dle počtu žáků do tří kategorií:

malá škola – do 250 žáků, tj. přibližně jedna třída na každý ročník;
středně velká škola – do 500 žáků, tj. přibližně dvě třídy na každý ročník;
velká škola – nad 500 žáků.

Obrázek 1 (ve studii): Přehled vzorku škol pro komparativní analýzu (seřazeno dle stoupajícího počtu žáků)

Klíčová zjištění

Výzkum přinesl řadu významných zjištění týkajících se administrativní zátěže na základních školách:

Zatímco celkový objem administrativní činnosti je přímo úměrný velikosti školy (větší škola = více minut), v relativních hodnotách jsou administrativou nejvíce zatíženy nejmenší školy, které vykazují největší počet minut strávených administrativou na jednoho žáka. Data přepočtená na žáka vykazují kvadratický trend, kdy od hranice 500 žáků začíná relativní čas strávený administrativní činností opět narůstat. V rámci čistě finanční administrativy je křivka lineární.

Obrázek 3 (ve studii): Celková doba vykázaných administrativních činností (přepočteno na žáka)

Obrázek 6 (ve studii): Závislost administrativní zátěže spojené s finanční agendou na velikosti školy (školy seřazeny dle velikosti, 1 - nejméně žáků)

Spektrum činností, jež jsou vyžadovány po osobách ve vedoucích pozicích škol a školských zařízení, je takřka neslučitelné s jejich kvalitním výkonem. To se týká zejména menších škol, kde má jednotlivé agendy na starosti přímo ředitel a nepřebírají je odborní pracovníci. I ve větších školách však mají ředitelé za danou agendu kontrolní i finální zodpovědnost a potřebují tak alespoň „provozní“ právní a procesní znalost vykonávaných činností.
- Tento fakt s sebou nese i další úskalí, jako například vysoké odborné nároky na nově nastoupivší ředitele, jež se projevují ve výrazně vyšším objemu vykazovaných minut oproti ředitelům, kteří jsou ve funkci delší dobu. Až 90 % vedoucích pracovníků ZŠ poptává možnost konzultací a školení ve vybraných otázkách souvisejících s jejich agendou, zejména v oblasti legislativních změn.
Spektrum vykonávaných administrativních činností se s ohledem na velikost školy nemění, mění se pouze jejich objem. Ředitelé málotřídních škol většinou nemají možnost tyto činnosti delegovat na další pracovníky a kapacity pro zajištění administrativních činností mnohdy nemá ani jejich zřizovatel, jímž bývá malá obec. I v případech, kdy zřizovatel škole vypomáhá, nebývá tato pomoc systémová, ale škola o ni musí aktivně žádat.
Administrativní činnost ředitelů ZŠ je výrazně navyšována dalšími přidruženými aktivitami. Ačkoliv mají ředitelé větších škol k dispozici i více specializovaného personálu, přesto vždy zůstávají odpovědnou osobou, a to jak za školské činnosti (přidružená mateřská škola, školní jídelna atp.), tak za činnosti neškolské (např. sportovní areály v areálu školy fungující pro veřejnost). Velké množství neškolských středisek představuje významnou časovou zátěž pro vedoucí pracovníky školy, přičemž značná část těchto aktivit je spojena s přímou žádostí či nařízením ze strany zřizovatele.

Obrázky 9 a 10 (ve studii): Příklady dalších školských a neškolských aktivit u dvou veřejných základních škol

Duplicitní činnosti byly identifikovány takřka výhradně v oblasti výkaznictví, a to zejména ve vztahu ke zřizovateli. Typicky se jedná o žádosti o dodání výkonnostních ukazatelů, výčtové statistiky, informací z výroční zprávy atp., tedy informací, jež si může zřizovatel opatřit ze školou již zveřejněných dokumentů.
- K výrazné duplicitě aktivit docházelo během zvládání pandemické situace (souběžné informování Krajské hygienické stanice, zřizovatele, Krajského úřadu, MŠMT a Odboru školství ORP).
- Za duplicitu lze považovat i poskytování služby, například pokud velký zřizovatel doporučuje každé škole najmout vlastního právního poradce (zhruba na 0,1 úvazku). V případě zřízení pozice školského právníka na odboru školství či vysoutěžení jedné pozice soukromému subjektu by byl celkově vynaložen nižší objem prostředků.
Zatímco nadbytečné administrativní činnosti nebyly výzkumem identifikovány, ředitelé ZŠ často v rozhovorech vyjadřovali názor, že by řadu činností za jednotlivé školy mohl efektivněji zajišťovat zřizovatel (výkaznictví ve vztahu k „neškolské statistice,“ údržba a vybavení budov atp.).
Ačkoliv nebyl zjištěn zásadní rozdíl v objemu administrativních činností mezi skupinou veřejných a skupinou neveřejných škol, byly identifikovány poměrně velké rozdíly ve struktuře i celkovém časovém zatížení mezi jednotlivými školami bez ohledu na charakter zřizovatele.
Rostoucí množství administrativní činnosti, a to jak z hlediska časového zatížení, tak i šíře rozsahu, znesnadňuje zaměření ředitele na výchovně vzdělávací proces a na roli pedagogického leadera.
Jednotliví ředitelé se ve svém přístupu k administrativě významně liší. Z tohoto důvodu není možné výsledky výzkumu široce zobecnit.

Návrhy opatření

Systémová podpora kurzu dalšího vzdělávání vedoucích pracovníků ZŠ, zvýšená pomoc nastupujícímu řediteli v adaptačním období
Přetížení ředitelů malých škol lze řešit podporou vytváření svazkových škol, jež administrativní agendy sdružují či společně outsourcují
Podpora změny právní formy příspěvkové organizace na právní formu školské právnické osoby, která je v mnoha ohledech pro chod školy zjednodušující.
Povinnost zřizovatele při zakládání nové školy jasně definovat způsoby vykonávání podpůrných činností pro chod a provoz školy.
Povinnost zřizovatele jasně oddělit činnosti „školské“ a „neškolské“, včetně přesného definování odpovědnosti za administrativní úkony s nimi spojenými.
Podpora ustavení středního článku v regionech s důrazem na prezentaci nabídky cílové podpory (problémově i místně) a průběžné vyhodnocování potřeb.
Využívání již existujících elektronických evidenčních systémů zřizovateli omezí duplicitní vykazování dat (např. využívání Matriky MŠMT).
Přenos odpovědnosti za dílčí agendy na zřizovatele školy
Vytvoření podmínek pro zavedení specializované pozice „managera“ – administrativního leadera školy v závislosti na velikosti školy.

Výstupy projektu ke stažení

Závěry a metodická doporučení

Další přílohy

Klasifikace-skol-v-pristupu-k-administrativnim-cinnostem-a-identifikace-prikladu-dobre-praxe Stáhnout

Kvantitativni-vyzkum-a-Analyza-administrativnich-cinnosti-zakladnich-skol Stáhnout

Dataset-s-vysledky-v-anonymizovane-podobe-umoznujici-sekundarni-analyzu-dat Stáhnout

Jménem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy Vás zveme na 2. odborný panel projektu IPs Datová politika k tématu "Předškolní vzdělávání v datech", který se uskuteční 18. 3. 2023 od 10:00 do 15:30. Více o obsahu odborného panelu se dozvíte v níže přiložené pozvánce s programem. V případě Vašeho zájmu se zúčastnit se prosím zapište se do registračního formuláře.

Pozvánka s programem

Pozvanka-2.-odborny-panel-IPs-Datova-politika

V Olomouckém kraji se začíná formovat Střední článek podpory. Jeho krajským koordinátorem se stal 19. února 2024 Jaroslav Mihal, ředitel s pestrými zkušenostmi nejen co do velikosti škol, ale i personálního složení zaměstnanců a vztahů se zřizovateli. K rozhodnutí přidat se ke střednímu článku ho přivedl zejména smysl nabízené podpory: Uvolnit ruce a být k ruce. Hlavní přínos vidí v každodenní práci se školami, kde střední článek plní roli metodického a koučovacího prostředníka mezi centrálou, tedy Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, jednotlivými školami v regionech a dalšími subjekty ve vzdělávání.

Jaroslav Mihal vystudoval Fakultu managementu a ekonomiky na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně, poté ještě Pedagogickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci. Zde si v rámci oboru Pedagogika zvolil Doplňující pedagogické studium pro učitele odborných předmětů a Učitelství anglického jazyka pro základní školy. Ve školství pracuje 20 let. Ekonomické vzdělání zúročil jako učitel odborných předmětů, které vyučoval na Obchodní akademii Olomouc. Od roku 2008 zastával pozici ředitele, nejprve na soukromé základní škole, později vedl středně velkou státní základní a mateřskou školu ve Velké Bystřici a naposledy malou vesnickou malotřídní základní a mateřskou školu v Jezernici. Zkušenosti má také ze soukromé sféry. Pracoval jako obchodní manažer ve vydavatelství sportovních časopisů a knih i jako manažer krajské pobočky v personální agentuře.

Zkušenosti má s vedením a řízením různých škol, se zaváděním nových pracovních metod a procesů, s žádostmi o granty, s výběrovým řízením, administrativou, výkaznictvím, výborně se orientuje ve školské legislativě i pracovním právu a mnohém dalším. Absolvoval kurz mentoringu a koučingu, které rozvíjel ve svém školním týmu. Jeho celoživotním krédem v učení je: „Musíš navázat vztah, než můžeš vzdělávat.“ Výčet oblastí, ve kterých bude moci poradit ředitelům škol, je opravdu pestrý.

„Ke Střednímu článku podpory mě přivedla vize kvalitativního posunu v každé škole našeho regionu. Který ředitel, učitel, rodič by si nepřál, aby pro každé dítě byla nejlepší školou ta, která je nejblíž? Tato představa mě motivovala, protože jsem se tak vždycky choval při vedení školy.“ říká J. Mihal. Z pozice ředitele školy přechází na druhou stranu. Teď bude svým bývalým kolegům podávat pomocnou ruku v podobě metodické podpory.

Jak tráví Jaroslav Mihal volný čas? Práce je vlastně jeho koníčkem, protože zálibu zálesáctví propojil se zážitkovou pedagogikou. Přes 25 let se věnuje mládeži a dospělým při organizování táborů, poznávacích zájezdů, sportovních a jazykových akcí. Jeho velkým koníčkem je cestování spojené s poznáváním nejenom pamětihodností, ale také školských systémů a každodenního života škol! Díky zapojení se do řady mezinárodních školních projektů zcestoval mnoho evropských škol od jihu na sever a z východu na západ. Rád sportuje, hraje karty a deskové hry a samozřejmě nezapomíná ani na rodinu.

Jaroslav Mihal má rozhodně co nabídnout. Jeho profesní kariéra, odhodlání a vlastně i zájmy mluví za vše.

První odborný panel, pořádaný dne 13. prosince 2023 v konferenčních prostorách Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, otevřel cyklus deseti odborných panelů, které budou v rámci projektu „Datově-analytická podpora pro hodnocení a řízení vzdělávací soustavy v ČR“ realizovány do konce roku 2027. Více o obsahu odborného panelu se dozvíte níže v textu článku, ve videozáznamu či přiložených souborech ke stažení.

Obsah a program panelu

Obsahem celodenního jednání byla interdisciplinární problematika přechodu žáků mezi základní a střední školou, která se každoročně dotýká stovky tisíc žáků a jejich rodin, tisíců škol a jejich pracovníků, zaměstnanců pedagogicko-psychologických poraden a dalších aktérů. Cílem prvního odborného panelu bylo představení relevantních dat a způsobů jejich zpracovávání a využívání, prezentování závěrů vybraných domácích i zahraničních analýz, očekávaného demografického vývoje, sdílení příkladů dobré praxe a definování navazujících aktivit vycházejících z identifikovaných potřeb.

Bezmála 120 účastníků z řad odborníků na vzdělávání, akademiků, zástupců České školní inspekce, přímo řízených organizací MŠMT, zástupců krajů, měst, obcí, škol a dalších zainteresovaných stran si mohlo poslechnout příspěvky jednotlivých řečníků a zapojit se do diskuzí k tématům, kterými jsou přechod žáků mezi základní a střední školou, rozhodovací strategie žáků, kariérové poradenství, žákovské aspirace, výsledky přijímacího řízení na střední školy či přechod žáků na trh práce.

Mezi řečníky, kteří výše uvedená témata prezentovali, byli vedle zástupců MŠMT i přizvaní hosté: výkonný ředitel CERGE-EI, poradce ministra školství a člen Národní ekonomické rady vlády a sboru poradců premiéra Daniel Münich; spoluzakladatelka Expertní komory kariérového poradenství a programová manažerka Partnerství pro vzdělávání 2030+ Silvie Pýchová; ředitel Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání David Greger; ředitelka Pedagogicko-psychologické poradny pro Prahu 1, 2 a 4, zakladatelka Poradenské linky pro rodiče, žáky a pedagogy, psycholožka Galina Jarolímková; vedoucí oddělení analýz z Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání a analytička Národního pedagogického institutu ČR Lucie Zelená; analytička Národního pedagogického institutu ČR Jana Trhlíková; výzkumník a analytik PAQ Research, spolupracovník akademického think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR Václav Korbel; speciální pedagožka Martina Klímová z Evropské školy v Bruselu; Martina Macánová, ředitelka ZŠ a MŠ Stod, která do debaty zapojila i žáky školy.

Digitalizace, propojování dat a další výzkum

Odborný panel zahájil úvodním slovem vrchní ředitel sekce informatiky, statistiky a analýz MŠMT Václav Jelen, který téma prvního odborného panelu označil za „dlouhodobě rezonující“ a akcentoval potřebu nejen takovýchto setkání, ale i potřebu zaměřit se na další rozvoj digitalizace. „Digitalizace totiž představuje nejen procesní zjednodušení a snižování administrativní zátěže, ale je i předpokladem pro lepší dostupnost a relevanci dat potřebných pro vhodné směrování vzdělávacích politik," uvedl vrchní ředitel.

Po úvodním slovu navázal na vrchního ředitele sekce Stanislav Volčík, který je hlavním projektovým manažerem projektu „Datově-analytická podpora pro hodnocení a řízení vzdělávací soustavy v ČR“. Stanislav Volčík nejprve přítomným představil celý projekt, jeho klíčové aktivity, cíle a strukturu projektu, kterou tvoří vedle oddělení analytické podpory a projektových výstupů i oddělení národních analýz a oddělení sekundárních analýz. Uvedená oddělení jsou pak zařazena do odboru školské statistiky a analýz ředitelky Petry Müllerové.

Stanislav Volčík pak společně s vedoucí oddělení národních analýz MŠMT Hanou Novotnou prezentovali relevantní data týkající se přechodu žáků mezi základní a střední školou a vybrané národní i zahraniční analýzy, z nichž vyplývají dílčí závěry, s nimiž by bylo vhodné dále pracovat. V příspěvku například upozorňovali na skutečnost, že zhruba 4 % žáků po dokončení základního vzdělání nepokračují
na střední školu a přibližně 7 % žáků na střední školu nastoupí, ale nedokončí ji, dalších zhruba 22 % žáků střední školu sice dokončí, ale po jejím absolvování nejsou spokojeni s volbou oboru. Dále připomněli, že v České republice tvoří až 70 % středního vzdělávání střední odborné školy, avšak průměr OECD je 37 %.

V příspěvku byly zmíněny mj. i studie Elišky Walterové a Davida Gregera z Karlovy univerzity a Petra Hlaďa z Masarykovy univerzity, které upozorňují na nevhodnou nejednotnost v užívané terminologii spojené s přechody žáků ze základních do středních škol.

Daniel Münich vedle potřeby rozvoje digitalizace uvedl jako nutnost i propojování a analyzování individuálních dat o průchodu žáků a studentů vzdělávacím systémem a jejich přechodu na trh práce. Další výzkum v této oblasti považuje poradce ministra školství za zcela zásadní, což podpořil i Martin Úlovec, zmocněnec MŠMT pro digitalizaci a digitální vzdělávání, který rozšíření datové základny taktéž považuje za důležité.

Závěry z analytické studie realizované v loňském roce Ústavem výzkumu a rozvoje vzdělávání v oblasti Hlavního města Prahy a ve Středočeském kraji představil na odborném panelu David Greger z Karlovy univerzity. Z prezentovaných závěrů bylo patrné, že žáci projevují zájem především o maturitní obory se všeobecným zaměřením a že rozhodovací strategie žáků významně ovlivňuje nabídka škol v regionu, která ale dostatečně neodpovídá žákovské poptávce. Ondřej Nývlt z oddělení národních analýz MŠMT doplnil, že nejen oborová nabídka, ale i socioekonomické zázemí, z něhož žáci pochází, ovlivňuje rozhodovací strategie žáků. „Pokud rodiče mají vysokoškolské vzdělání, tak ta pravděpodobnost, že se dítě dostane na preferovanou střední školu, je extrémně vysoká. A u dětí, které nemají tak dobrý prospěch a dobré zázemí, bude docházet k mnohem horším přechodům na střední školu a vůbec k horšímu vývoji dalšího kariérního rozvoje,“ shrnul vybrané závěry z výzkumu agentury Median. Ondřej Nývlt také představil krátkodobé projekce přechodu žáků ze základních škol do středních škol až k roku 2029 a seznámil účastníky s demografickým modelem, který je v rámci projektu připravován.

Kariérové poradenství a wellbeing

Hlavním tématem příspěvku Silvie Pýchové bylo dostupné a kvalitní kariérové poradenství se zaměřením na uplatnitelnost absolventů v dlouhodobém horizontu. Expertka na kariérové poradenství apelovala, aby se kariérové poradenství stalo povinnou výbavou všech vzdělávacích institucí a upozornila na nevhodnost kumulování rolí výchovného a kariérového poradce. „Už v roce 2009 Evropská komise kritizovala Českou republiku za to, že kombinujeme role výchovného poradce a kariérového poradce, protože svým způsobem jsou to neslučitelné role. Vy nemůžete řešit výchovné delikty a zároveň očekávat, že k vám mladý člověk přijde s důvěrou řešit svoji budoucnost,“ doplnila. Výše uvedené bylo podpořeno i závěry prezentovanými z výzkumu TAČR ve spolupráci s PAQ Research a agenturou STEM (2023). Z deníkových záznamů zúčastněných respondentů vyplývá, že: „Náplní činnosti kariérového poradce je především agenda přijímacích zkoušek, příprava na další vzdělávání a pracovní uplatnění. Zjevná je i kumulace funkcí kariérového a výchovného poradce,“ uvedla Hana Novotná.

Programová manažerka Partnerství pro vzdělávání 2030+ dále doporučovala neopomíjet v kontextu kariérového poradenství wellbeing žáků, což akcentoval i přítomný zmocněnec MŠMT pro wellbeing, duševní zdraví dětí a ústavní a ochrannou výchovu Ferdinand Hrdlička, který doplnil, že je potřebné zaměřit se nejen na wellbeing dětí, žáků a studentů, ale i pedagogických pracovníků. Shodně se k výše uvedenému vyjádřila i ředitelka Základní školy a mateřské školy Stod Martina Macánová a psycholožka Galina Jarolímková.

Pohled z praxe

Pohled z praxe přítomným poskytla speciální pedagožka a expertka na vzdělávání Martina Klímová působící od roku 2005 na Evropské škole v Bruselu, ve které žáci základní školy plynule přecházejí do střední školy, a to bez nutnosti přijímacího řízení. Pedagožka ocenila, jak je kariérové poradenství na evropských školách propracované a musí vycházet ze závazných dokumentů schvalovaných tzv. Nejvyšší radou Evropských škol. Poradenství na škole je rozděleno do tří úrovní, kdy v rámci prvních dvou je orientováno zejména na další vzdělávací dráhu žáků, kteří si na základě svých preferencí volí z nabízených předmětů jejich hodinovou dotaci, a až v poslední úrovni převažuje zaměření se na to, co by žáci jednou chtěli ve svém profesním životě dělat. Dle statistik školy žáci převážně pokračují na českých vysokých školách, v menší míře pak na zahraničních vysokých školách.

Ředitelka Základní školy a mateřské školy Stod Martina Macánová v online vstupu mimo jiné upozornila i na problematiku přechodu žáků s odlišným mateřským jazykem, vyzdvihla důležitost spolupráce s krajem, možnost zapojení školního psychologa do celého procesu volby další vzdělávací dráhy žáků a představila inspirativní školní projekt „Půjdeme svou cestou“, jehož cílem je ve spolupráci se zaměstnavateli, úřadem práce a dalšími pracovišti ukázat žákům adekvátně jejich věku možnosti uplatnění v budoucím životě.

Jak si žáci střední školu vybírají, co je ovlivňuje nebo např. v čem spatřují úskalí, o tom všem pohovořili žáci devátého ročníku Základní školy a mateřské školy Stod, kteří v době konání odborného panelu procházeli procesem volby další vzdělávací dráhy, resp. střední školy.

„Vybral jsem si obor ekologie a životní prostředí, líbí se mi i programy, které škola má, a chci mít nějakou budoucnost. Je pro mě ale zásadní i to, že nemusím nikam dojíždět,“ řekl Matyáš. Spolužák Antonín souhlasil: „Blízkost je důležitá, také vybírám na základě svých schopností, chci dělat to, v čem budu dobrý.“ Stejně k volbě střední školy přistupovala dle příspěvku i žákyně Nela, která zvažovala podání přihlášky na gymnázium. „Zajímá mě poměr přijatých a nepřijatých žáků, porovnávám počty bodů se svými výsledky, abych věděla, jestli se dostanu a jakou mám šanci,“ upřesnila. Žák Bohdan, který se v loňském školním roce přistěhoval z Ukrajiny, uvedl, že: „Jsem v Česku skoro rok a gramatika pro mě není vůbec jednoduchá, doufám, že se i tak dostanu na dobrou školu.“ Jak Bohdan dále uvedl, doufá, že na místo písemného přijímacího testu z českého jazyka absolvuje pohovor, který mu s ohledem na nedostatečný písemný projev může zvýšit šance na přijetí. V průběhu odborného panelu se žák spojil i s přítomnými zástupci organizace META, o. p. s., která dětem, žákům a studentům s odlišným mateřským jazykem pomáhá
na cestě vzdělávacím systémem již 20 let.

Problematika přechodu žáků mezi základní a střední školou je vysoce individualizovaného charakteru, a tak žákovské příspěvky neobvyklým způsobem oživily obsah pořádaného odborného panelu a vhodně doplňovaly poznatky z prezentovaných studií. Výstupy žáků se shledaly s velmi kladným přijetím a pozitivním hodnocením ze strany přizvaných hostů.

Žákovské aspirace z pohledu psychologa, výzkumníka, učitele a žáka

Ředitelka Pedagogicko-psychologické poradny pro Prahu 1, 2 a 4 Galina Jarolímková a výzkumník Václav Korbel, který zastupuje organizaci PAQ Research, prezentovali, proč je důležité věnovat pozornost žákovským aspiracím, zkoumat je a analyzovat jejich proměny vzhledem k faktorům, které je ovlivňují. Definovaná doporučení obou řečníků, ač z rozličných oborů, byla v souladu se závěry předřečníků i diskutujících, tedy zaměřit se na podporu žáků s nízkým socioekonomickým statusem, systémově řešit vysokou oborovou fragmentaci a podporovat další výzkum v dané oblasti.

Výsledky jednotných přijímacích zkoušek a přechod žáků na trh práce

Výsledky žáků z jednotných přijímacích zkoušek představila účastníkům panelu vedoucí oddělení analýz z Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání Lucie Zelená, která prezentovala data s rozdělením výsledků dle jednotlivých oborů vzdělání a na úrovni krajů. Z grafických přehledů byly patrné dlouhodobě nejhorší výsledky v Ústeckém a Karlovarském kraji. Naopak pozitivní trend ve zlepšování dosaženého percentilu byl identifikován u zájemců o čtyřleté netechnické obory středních odborných škol a o víceletá gymnázia ve Středočeském kraji.

Závěrečný příspěvek přednesla analytička oddělení šetření analýz a výzkumů Jana Trhlíková z Národního pedagogického institutu ČR. Sdílená data vycházela z dostupných výsledků ze šetření žáků posledních ročníků středních odborných škol (2021), analýzy rozhovorů s absolventy po osmi letech od ukončení střední školy (2017) a ze šetření k předčasným odchodům ze vzdělávání (2022). Cílem příspěvku bylo upozornit na aktivní roli žáka a absolventa směrem ke vzdělávacímu systému i trhu práce, poukázat na změny v trendech přechodu absolventů na trhu práce a definovat specifika skupiny žáků základních škol, kteří již nepokračují na střední školu a vstupují na trh práce bez odborné kvalifikace. Prezentace byla zakončena doporučením věnovat větší pozornost oborové struktuře středních škol, kariérovému poradenství a také podpoře žáků ze sociálně znevýhodněného prostředí.

Závěry

Z diskutovaných problematik bylo v průběhu odborného panelu identifikováno několik doporučení.

Zaměřit se na:

dostupnost kvalitního a institucionalizovaného kariérového poradenství ve všech vzdělávacích institucích,
podporu dětí, žáků a studentů ze sociálně znevýhodněného prostředí,
zohledňování duševního zdraví žáků v průběhu procesu volby další vzdělávací dráhy a celého kariérového poradenství,
užívání jednotné terminologie spojené s volbou další vzdělávací dráhy žáků základních škol, tedy eliminování často užívaného spojení ,,volba povolání“, ,,profesní orientace“ atp.,
systémové řešení vysoké fragmentace oborů středních škol,
zvyšování podílu počtu oborů středních škol se všeobecným zaměřením,
možnosti propojování a analyzování individuálních dat o průchodu žáků a studentů vzdělávacím systémem a jejich přechodu na trh práce,
další výzkum v oblasti přestupu žáků mezi základní a střední školou,
rozvoj digitalizace a rozšiřování datové základny,
aktivní spolupráci s analytickými útvary ostatních resortů a dalších zainteresovaných stran.

Vzhledem k tomu, že úkolem projektu ,,Datově-analytická podpora pro hodnocení a řízení vzdělávací soustavy v ČR“ je mimo jiné poskytovat analytickou podporu věcně příslušným útvarům MŠMT, budou pro stanovení konkrétní podoby závěrů a z nich plynoucích aktivit probíhat navazující debaty s gestory jednotlivých oblastí.

V reakci na identifikované potřeby a požadavky účastníků jednání budou projektem uspořádány navazující odborné panely, jejichž obsah bude věnován kariérovému poradenství a wellbeingu.

Videozáznam

Záznam z jednání můžete zhlédnout na tomto odkazu nebo přímo v YouTube prohlížeči níže.

Soubory ke stažení

Brožura

Brozura_1.-odborny-panel-IPs-Datova-politika

Kompletní prezentace v PDF

Kompletni-prezentace_1.-odborny-panel-IPs-Datova-politika

Pozvánka s programem

Pozvanka-s-programem-na-1.-odborny-panel-IPs-Datova-politika

MŠMT vydalo novou metodiku, která reflektuje výsledky monitoringu dietního stravování provedeného hygienickou službou v průběhu roku 2023. Přináší výklad nejasnostem, které se s poskytováním této služby pojily. Cílem Metodiky není zavádět nové povinnosti, ale poskytnout ucelený, podrobný a jednotný výklad na možnost poskytovat dietní stravování v rámci školních jídelen.

Na této stránce naleznete krátký popis obsahu a základní výsledky výzkumu, který pro MŠMT v letech 2022–23 provedl tým z Univerzity Palackého v Olomouci v rámci programu Technologické agentury ČR (TA ČR) BETA2. Celkové výsledky výzkumu „Analýza stavu digitální infrastruktury a jejího systémového a udržitelného financování v ČR, návrhy budoucích opatření“ a doporučení, která z výzkumu vyplynula, zahrnuje přiložená Závěrečná výzkumná zpráva. Využívání digitálních technologií ve vzdělávání výrazným způsobem akcelerovala pandemie COVID-19 a opatření s ní spojená včetně mimořádné finanční podpory ze strany MŠMT. Zcela nový impuls představuje rychle se prosazující používání pokročilých nástrojů umělé inteligence (AI). Více viz text níže a přiložené Závěrečná výzkumná zpráva.

Cíle, výzkumné otázky a metody

Studie se věnuje především otázce financování informačních a digitálních technologií v mateřských, základních a středních školách a v ZUŠ. Představuje variabilitu zdrojů a objemu financování a zabývá se jeho udržitelností. Dílčím způsobem sleduje také využívání digitální infrastruktury (DI) ve výuce a její zázemí v rámci regionálního školství. S ohledem na bouřlivý vývoj, kterým vybavení škol prošlo v krátkém čase pod tlakem pandemie a nutnosti přechodu na distanční výuku, a značné investice vynaložené na rychlé dovybavení škol počítačovou a komunikační technikou jsme se soustředili na dvě hlavní výzkumné otázky: Jaké jsou výhledy udržitelnosti této změny do budoucna a úspěšného prosazení digitálně podporované výuky bez krizových tlaků a otřesů distanční výuky? Jak plánují školy obměnu informačních a komunikačních technologií (ICT), její zvládnutí ve výuce a financování?

Závěrečná zpráva shrnuje výsledky dvou pilotních výzkumných sond. První se v široce pojatém dotazování zaměřila na vybrané typy škol různých úrovní (N = 27) a druhá kvantitativním způsobem zachytila otázky spojené s financováním DI a její udržitelností na širším vzorku základních a středních škol (N = 97). V souhrnu studie umožňuje vhled do agendy financování, indikuje relevantní proměnné a vzorce rozhodování a chování škol v oblasti financování a směrování investic do ICT. Vedle vlastních analýz zahrnul výzkumný projekt rešerši datových a analytických podkladů MŠMT, Českého statistického úřadu, České školní inspekce a dvou profilových zpráv Nejvyššího kontrolního úřadu.

Srovnávací rámec pro pilotní výsledky výzkumu představuje rešerše současné agendy zavádění ICT do výuky a škol v evropských i mimoevropských zemích. Zvláště pro další směrování politik podpory využívání DI ve výuce je porovnání se zahraničím inspirativní a nabízí mnoho instruktivních příkladů. Ukazuje se nejenom to, že se v řadě zemí řešily závažné otázky digitální podpory výuky již v období před pandemií, ale také to, že v současné době probíhá akcelerace proměn politik v oblasti uplatnění DI ve vzdělávání.

Shrnutí kvantitativního šetření financování ICT vybavení

Pořizování a obnova ICT vybavení má pro většinu škol vysokou prioritu.
S odstupem se na druhé místo co do důležitosti dostala „motivace a další vzdělávání vyučujících v oblasti ICT”.
Financování pořizování a obnovy ICT vybavení ve školách je velmi variabilní jak co do rozsahu, tak zdrojů, které byly v minulých třech letech použity.
Medián nákladů vynaložených v posledních třech letech na ICT vybavení dosáhl hodnoty 363 tisíc Kč na 100 žáků školy. Medián očekávaných nákladů
v příštích třech letech je o 50 tisíc Kč na 100 žáků nižší.
Školy, které investovaly vyšší částky v minulých třech letech, počítají
s vyššími výdaji také v budoucích třech letech.
Školy s menším počtem žáků obvykle reportovaly vyšší částky v přepočtu na jednoho žáka, a to především u výdajů v minulých třech letech.
Rozdíl mezi základními školami a středními školami se projevil v tom, že zástupci základních škol obvykle uváděli vyšší částky při pohledu zpět, respondenti ze středních škol či VOŠ častěji očekávají vyšší částky v nejbližších třech letech.
Ve školách, jejichž zástupci deklarovali vyšší míru plánování v oblasti digitálních technologií, obvykle na jejich pořizování vynakládali nižší prostředky a také do budoucna počítají s relativně nižšími náklady.
Očekávané náklady na obnovu ICT přepočtené na žáka pozitivně korelují s mírou absencí žáků. Jinými slovy, zástupci škol s vyšší mírou absencí žáků obvykle uváděli pro příští tři roky vyšší náklady na obnovu ICT přepočtené na žáka. Příčinu této souvislostinelze bez dalšího zkoumání jednoznačně určit. Z dat MŠMT (výkazů o ředitelství) vyplývá, že nejde o školy, které mají nižší vybavenost ICT a snaží se ji v současnosti navýšit. Při srovnatelném ICT vybavení však mají žáci těchto škol omezenější přístup k využívání ICT.
Financování ICT techniky je typicky vícezdrojové. U třetiny škol žádný ze zdrojů nákladů minulých tří let i následujících tří let nedominoval.
Přibližně pětina škol většinu prostředků na ICT získala od svého zřizovatele či z běžných národních zdrojů (prostředky poskytnuté MŠMT). Ve výhledu takto uvažují zástupci čtvrtiny škol, jinými slovy dochází k mírnému nárůstu. Prakticky stejná situace platí pro školy, jejichž zástupci za hlavní zdroj financování v minulosti i pro futuro označili evropské zdroje.
Oproti předchozím třem letům školy do budoucna méně spoléhají na mimořádné národní zdroje (NPO). Nicméně platí, že i nadále většina škol očekává přísun financí jak z fondů EU, tak z NPO.
Faktorová analýza odhalila tři faktory/vzorce financování vysvětlující ¾ variability získávání financí z různých zdrojů. Z regresní analýzy vyplývá, že celkový objem financí vložený do DI (v minulosti i ve výhledu) ovlivňuje především „evropsko/národní” faktor. Nejvyšší částky inkasovaly školy, které našly cestu k evropským fondům a nespoléhaly jen na národní zdroje (příspěvek MŠMT či NPO).

Souhrn doporučení celého výzkumu

Sběr dat a jejich zpracování

Data o vybavení škol analyzovat nejen na agregované úrovni, ale také na úrovni jednotlivých škol a školských zařízení.
Upravit formu opakovaného sběru informací od škol a školských zařízení změnou jejich periodicity a rozsahu. Jako nejvhodnější cesta se jeví nahrazení celoplošného šetření reprezentativním výběrovým šetřením či kombinace celoplošných censů s větším časovým odstupem (5 až 10 let) s pravidelnými výběrovými výzkumy. Do výběrových šetření dílčím způsobem zahrnout také ZUŠ.
Upravit obsah zjišťování redukcí informací o typech počítačů. Naopak zahrnout indikátory zápůjčky ICT žákům, zapojení DI do výuky a využívání umělé inteligence (AI).
Propojovat data z opakovaných statistických šetření tak, aby byly identifikovatelné změny na úrovni jednotlivých škol. Týká se mj. jednoduchých sociálních indikátorů – např. počet zameškaných hodin na žáka, počet žáků s nedostatečným hodnocením, opakování ročníku apod. V případě přechodu na výběrová šetření lze uplatnit tzv. rotační panel, který umožňuje sledování změn.
Nabízet poskytovatelům dat zpětnou vazbu týkající se statistických zjištění.

Financování digitální infrastruktury a podpora jejího zapojování do výuky

Nabídnout školám jasnou perspektivu průběžného víceletého financování v horizontu tří až pěti let a jistotu, pokud jde o četnost plateb a příslušné částky, aby bylo možné zajistit výměnu a modernizaci digitální infrastruktury, investice do nových technologií, podporu implementace a její údržbu.
Vytvořit speciální systém programů pro podporu financování inovativních projektů formálního a neformálního digitálního vzdělávání. Taková podpora zahrnuje sladění s plánováním digitálního vzdělávání, odborného poradenství v oblasti digitálních technologií a technickou podporou.
Zjednodušit realizaci veřejných zakázek pro vybavení škol digitálními technologiemi a jejich servis, což souvisí s legislativním procesem veřejných zakázek s ohledem na rychlost změn v oblasti digitálních technologií. Je třeba zohlednit to, že nové technologie mohou být v dané chvíli poskytovány pouze jediným poskytovatelem. Vedle individuálních zakázek mají význam také centrální zakázky a podpora regionálních dodavatelů digitálních prostředků pro výuku a služeb.
Analyzovat čerpání finančních prostředků na podporu digitálního vzdělávání na místní (obecní nebo krajské) úrovni a tímpředcházet lokálním či regionálním nerovnostem. Na základě analýz formulovat doporučení pro finanční udržitelnost digitální infrastruktury na školách.Dále analyzovat náklady na vybavení každého žáka vlastním digitálním prostředkem pro výuku a možnosti podpory žáků ze strany státu. Cílem je vytvářet prostor jak pro individualizaci výuky, tak i pro inkluzi sociálně znevýhodněných žáků či žáků s handicapy, které mohou být pomocí ICT kompenzovány.
Zaměřit se na digitální strategie učení a vzdělávání a včlenit je do komplexního řešení celoživotní strategie učení a vzdělávání ČR nezaměřujícího se pouze na formální vzdělávání, ale i na rozvoj dalšího učení a vzdělávání.
Vybavit všechny vyučující digitálními prostředky pro přípravu a realizaci výuky (počítače, notebooky nebo tablety).
Vytvořit ucelený soubor podpůrných opatření v pregraduálním i postgraduálním vzdělávání vyučujících v rámci profesního vzdělávání, které umožní vyučujícím začlenit digitální technologie do výuky. Vymezit, jaká je pozice a role učitele v čase příchodu AI. K tomu je zapotřebí vybrat kvalifikované partnery, kteří doškolování pedagogů zajistí.
Podporovat tvorbu digitálních učebnic a jejich vzájemnou provázanost prostřednictvím jedné platformy pro učení, zpracovávání úkolů a sledování pokroku učících se pro integraci digitálně podporované výuky.
Realizovat randomizované výzkumné studie zaměřené na aplikaci digitálních technologií ve výuce za účelem ověření možného dopadu intervence před zavedením plošných nákladných investic z veřejných zdrojů.
Prověřit detailní možnosti aplikace strategií a politik zaváděných v zahraničí. Průběžně sledovat a komparovat zkušenosti s těmito politikami alespoň ve vybraných zemích (např. v Estonsku, Irsku, Rakousku a ve Španělsku) a konzultovat strategie a politiky plánované a zaváděné v České republice.

Výstupy projektu ke stažení

Závěrečná výzkumná zpráva

Analyza-stavu-digitalni-infrastruktury-a-jejiho-systemoveho-a-udrzitelneho-financovani

MŠMT vydalo nové Metodické doporučení k prevenci a postihu záškoláctví a omlouvání žáků z vyučování. Materiál byl zásadně přepracován a nahrazuje původní doporučení z roku 2002.

Videozáznam INFOSERVISU je k dispozici od 5. února 2024 od 16 hodin. Seznámíme Vás s dalšími důležitými informacemi ve školním roce 2023/2024, které souvisí s legislativními novinkami a změnami ve školství. Níže naleznete videozáznam z daného INFOSERVISU.

Obsah

Rozšiřování týmu Středního článku podpory
Digitalizace přijímacího řízení
Metodika k záškoláctví
Aktualizace Lex Ukrajina 2024/25
Dotace na integrační aktivity

Videozáznam z infoservisu

Prezentace k infoservisu

Prezentace_infoservis_5_2_2024

https://youtu.be/Y-fpDO8mJEM?si=pFkRr-GU_ZD4eCBj

Aktuální hledáme do Zlínského kraje nové kolegy na pozice regionální metodik a krajský koordinátor spolupráce.

MŠMT vydalo aktualizovanou metodiku k zákonu Lex Ukrajina pro oblast regionální školství. Změny vyplývající z poslední novely č. 545/2023 Sb. jsou účinné od 1. září 2024.

Komponenta přispívá k řešení výzev souvisejících s ekologickou transformací vzdělávacího systému, a to zejména podporou rozvoje zelených dovedností u studentů vysokých škol a obyvatelstva obecně. Cíle bude dosaženo vytvořením nových studijních programů, revizí stávajících programů veřejných vysokých škol a vytvořením nabídky kurzů celoživotního vzdělávání, které jsou dostupné široké veřejnosti. Nové nebo revidované studijní programy budou zaměřené na oblast udržitelnosti, změny klimatu, ochrany životního prostředí a biologické rozmanitosti s náležitým zohledněním environmentálních, sociálních a ekonomických aspektů.

Na základě výzvy pro veřejné vysoké školy bude vytvořeno nejméně 20 nových studijních programů, 50 nových kurzů a 20 nových kurzů celoživotního vzdělávání.

Reforma za 1 mld. Kč bude dokončena do 31. prosince 2025.

Cílem této komponenty je zvýšit konkurenceschopnost a socioekonomické přínosy a dopady výzkumu, vývoje a inovací (dále jen VaVaI) podporou excelence, posílením mezinárodní spolupráce a strategickým rozvojem lidského kapitálu. Cíle bude dosaženo zlepšením procesu tvorby, provádění, monitorování a hodnocení politiky VaVaI, harmonizací metodického prostředí pro veřejnou podporu VaVaI a podporou mezinárodně konkurenceschopných týmů, které dosahují excelence ve VaVaI.

Komponenta podporuje plnění doporučení pro zemi č. 3 na rok 2019, podle něhož by Česko mělo odstranit překážky bránící rozvoji plně funkčního inovačního ekosystému.

Na reformu nejsou vázány finanční prostředky, bude dokončena do 30. června 2025.

Aktuálně do našeho týmu Středního článku hledáme nového kolegu na pozici Krajského koordinátora vedoucího týmu pro Karlovarský kraj. Pokud máte zkušenosti se zadáváním úkolů, vedením týmu a znáte zákony z oboru školské legislativy, pak možná hledáme právě vás!

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zpracovalo metodický materiál týkající se plnění povinné školní docházky v zahraničí podle § 38 školského zákona. Účelem materiálu je poskytnout základním školám a nižším ročníkům víceletých gymnázií informační podporu pro správný postup při vzdělávání žáka v zahraničí.

Videozáznam INFOSERVISU je k dispozici od 8. ledna 2024 od 16 hodin. Seznámíme Vás s dalšími důležitými informacemi ve školním roce 2023/2024, které souvisí s legislativními novinkami a změnami ve školství.Níže naleznete videozáznam z daného INFOSERVISU.

Obsah

Novelizované právní předpisy v oblasti školství
Digitalizace přijímacího řízení
Informace k zajištění adaptačního období
Kurz pro uvádějící učitele
Připomenutí důležitých termínů

Videozáznam z infoservisu

Prezentace k infoservisu

Prezentace_infoservis_8_1_2024