Financování školy
Obsah
- hlavní zdroje financování školy
- role státu a zřizovatele
- provozní rozpočet a příspěvek zřizovatele
- financování nepedagogické práce a ONIV
- plánování, kontrola a další příjmy školy
Téma
Financování školy je jednou z klíčových oblastí odpovědnosti zřizovatele. Škola hospodaří s více zdroji financování – zejména s prostředky ze státního rozpočtu, příspěvkem zřizovatele, dotacemi, úplatami, dary a dalšími příjmy. Každý z těchto zdrojů má vlastní účel a pravidla použití.
Pro zřizovatele je důležité rozlišovat, které výdaje jsou hrazeny ze státního rozpočtu a které zajišťuje zřizovatel. Zřizovatel se podílí zejména na financování provozu školy, správy budov, vybavení, oprav, investic a dalších potřeb souvisejících s jejím každodenním fungováním. Stát financuje vzdělávací činnost podle pravidel financování regionálního školství.
Rozpočet školy by měl být praktickým nástrojem řízení a plánování, nikoli pouze formálním dokumentem. Měl by vycházet ze skutečných potřeb školy, zohledňovat očekávané náklady a umožňovat zřizovateli plánovat běžný provoz, opravy, obnovu vybavení i dlouhodobější investice.
Více o tématu
Zdroje financování
Stát a zřizovatel
Rozpočet a plánování
Financování od roku 2026
Základní pojmy
Plán nákladů a výnosů školy na příslušný kalendářní rok. U příspěvkové organizace i školské právnické osoby jej sestavuje organizace a schvaluje zřizovatel.
Plán finančního hospodaření nejméně na dva roky následující po roce, na který se sestavuje rozpočet. Pomáhá předvídat budoucí provozní potřeby, opravy a investice.
Prostředky poskytované zřizovatelem škole zejména na provoz, případně na další účely stanovené rozhodnutím zřizovatele.
Výdaje související s běžným chodem školy, například energie, služby, údržba, opravy, vybavení, správa budov, školní stravování, nepedagogická práce, ICT a další provozní potřeby.
Prostředky poskytované ze státního rozpočtu zejména na platy, odměny, související odvody a další výdaje podle pravidel financování regionálního školství.
Ostatní neinvestiční výdaje; část může být hrazena ze státního rozpočtu a část má dopad na zřizovatele a ten má povinnost je platit.
Práce zaměstnanců školy, kteří přímo nevykonávají pedagogickou činnost, ale zajišťují provoz školy, například úklid, údržbu, administrativu, školní stravování, správu budov nebo ICT.
Platba za vzdělávání nebo školské služby v případech, kdy její vybírání umožňují právní předpisy, například u mateřské školy, školní družiny, školního klubu, základní umělecké školy nebo školního stravování.
Činnost vykonávaná vedle hlavní činnosti školy, pokud je povolena zřizovací listinou, nenarušuje hlavní činnost a její hospodaření je od hlavní činnosti odděleno a její výsledek se používá ve prospěch hlavní činnosti.
Účelově určené prostředky poskytnuté z veřejných nebo jiných zdrojů, například ze státního rozpočtu, rozpočtu kraje či obce, evropských fondů nebo nadačních programů.
Peněžní nebo věcné plnění poskytnuté škole. Při jeho přijetí příspěvková organizace nebo školská právnická osoba postupuje podle právních předpisů, svých zřizovacích dokumentů a případných pravidel (souhlasu) zřizovatele.
Výdaje na pořízení nebo technické zhodnocení dlouhodobého majetku školy, například rekonstrukci budovy, modernizaci školní kuchyně nebo významnější pořízení vybavení.
Systém, podle kterého obce a kraje získávají podíl na vybraných daňových příjmech. Pro zřizovatele je významný také v souvislosti se změnami financování škol od roku 2026 (změny v oblasti financování nepedagogické práce a ONIV.)
Údaj stanovený zřizovatelem v rozpočtu nebo při poskytnutí příspěvku, který je pro organizaci (příspěvkovou organizaci i ŠPO) závazný.
Legislativa
Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů
Základní právní předpis upravující hospodaření příspěvkových organizací zřizovaných územními samosprávnými celky.
Relevantní ustanovení: zejména § 28 a následující
Upravují zdroje financování, rozpočet příspěvkové organizace, její peněžní fondy, zveřejňování rozpočtu a střednědobého výhledu i další pravidla finančního hospodaření.
Zákon č. 561/2004 Sb., školský zákon
Relevantní ustanovení: zejména § 160 až § 163 a § 164
Pro zřizovatele jsou tato ustanovení důležitá při rozlišování výdajů financovaných ze státního rozpočtu a výdajů zajišťovaných z dalších zdrojů.
Související ustanovení: § 123 – úplata za vzdělávání a školské služby
Zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní
Relevantní ustanovení: zejména § 4
Zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní
Stanoví koeficienty jednotlivých druhů škol a školských zařízení využívané při výpočtu podílu obcí a krajů na daňových příjmech v rámci RUD.
Prováděcí předpisy ke školskému zákonu
Relevantní předpisy:
- vyhláška č. 14/2005 Sb. – předškolní vzdělávání, zejména § 6
- vyhláška č. 74/2005 Sb. – zájmové vzdělávání, zejména § 11 až § 14
- vyhláška č. 71/2005 Sb. – základní umělecké vzdělávání, zejména § 8
- vyhláška č. 107/2005 Sb. – školní stravování, zejména § 5
Poznámka: Jednotlivé zdroje financování mají rozdílný účel a pravidla použití. Při sestavování a kontrole rozpočtu je proto nutné rozlišovat prostředky ze státního rozpočtu, příspěvek zřizovatele, vlastní příjmy školy a účelově poskytnuté prostředky.
Metodické materiály
Doplňková činnost škol a školských zařízení
Pro zřizovatele je užitečný při rozhodování, zda a za jakých podmínek může škola vykonávat další činnost vedle svého hlavního účelu.
Financování škol a školských zařízení v roce 2026
Pro zřizovatele je materiál významný zejména kvůli změnám v oblasti nepedagogické práce, ONIV a jejich dopadům do rozpočtů.
Principy rozpisu rozpočtu přímých výdajů regionálního školství na rok 2026
Zřizovateli pomáhá porozumět tomu, jak jsou stanovovány prostředky na přímé výdaje na vzdělávání.
Finanční prostředky stanovené ministerstvem pro školy a školní družiny v roce 2026
Zřizovatel jej může využít při orientaci v prostředcích poskytovaných škole ze státního rozpočtu.
Vzory a formuláře
Odkazy
Ekonomika školství – MŠMT
Pro zřizovatele je vhodným výchozím místem pro sledování aktuálních změn ve financování.
Sběr dat / výkazy MŠMT
Monitor státní pokladny
Pro zřizovatele může sloužit jako podpůrný zdroj při práci s veřejnými financemi a při orientaci v hospodaření příspěvkových organizací.
FAQ
Škola může získávat prostředky ze státního rozpočtu, z příspěvku zřizovatele, dotací, úplat za vzdělávání nebo školské služby tam, kde jejich vybírání umožňují právní předpisy, z doplňkové činnosti, darů a dalších příjmů.
Každý zdroj má vlastní pravidla a některé prostředky mohou být určeny pouze na konkrétní účel.
Stát financuje zejména přímé výdaje na vzdělávání podle pravidel regionálního školství a poskytuje prostředky na výdaje stanovené školským zákonem a souvisejícími předpisy.
Zřizovatel zajišťuje financování oblastí, které spadají do jeho odpovědnosti, zejména provozu školy, budov, energií, služeb, údržby, oprav, vybavení a dalších provozních potřeb. Od roku 2026 je důležitá také změna financování nepedagogické práce a ONIV.
Zřizovatel schvaluje rozpočet organizace, stanovuje výši svého příspěvku na provoz a může určit závazné ukazatele.
Při rozhodování by měl posuzovat nejen celkovou požadovanou částku, ale také vývoj skutečných nákladů, počet dětí a žáků, stav budov a vybavení, provoz školských služeb a očekávané potřeby školy.
Střednědobý výhled umožňuje plánovat hospodaření nejméně na dva roky následující po roce, na který se sestavuje rozpočet.
Pro zřizovatele je užitečný zejména při plánování větších oprav, investic, obnovy vybavení nebo při očekávaných změnách provozních nákladů. Pomáhá předcházet situacím, kdy se významný budoucí výdaj objeví v rozpočtu neočekávaně.
Pro orientační posouzení dopadů změn financování může obec využít kalkulačku MŠMT a související metodické materiály. Současně by měla vycházet z údajů svých škol o skutečných nákladech na provoz a nepedagogickou práci. Prostředky získané prostřednictvím rozpočtového určení daní jsou součástí příjmů obce a o jejich využití rozhoduje obec v rámci svého rozpočtu. Při plánování je proto důležité porovnat předpokládané příjmy se skutečnými náklady zřizovaných škol.
Od roku 2026 se významně změnilo financování nepedagogické práce a ONIV a s těmito výdaji musí zřizovatelé ve větší míře počítat při sestavování vlastních rozpočtů.
Pro praktické plánování je proto důležité sledovat aktuální metodické materiály MŠMT, změny v rozpočtovém určení daní a především skutečné náklady jednotlivých škol.
Především skutečné čerpání rozpočtu, významné provozní náklady, náklady na energie a služby, vývoj personálních a provozních potřeb, stav plánovaných oprav a investic a dodržování stanovených závazných ukazatelů.
Průběžné sledování umožňuje reagovat dříve, než se z provozního problému stane výrazný rozpočtový problém.
Ano, pokud je doplňková činnost řádně vymezena ve zřizovací listině a jsou splněny podmínky stanovené pro její provozování.
Doplňková činnost navazuje na hlavní účel školy, nesmí narušovat plnění hlavního účelu školy a její hospodaření musí být sledováno odděleně od hlavní činnosti. Výnos doplňkové činnosti se zpravidla využívá ve prospěch hlavní činnosti organizace.
Poznámka: Financování regionálního školství se může v jednotlivých letech měnit. Při sestavování rozpočtu a rozhodování o příspěvku škole je proto vhodné pracovat s aktuálními právními předpisy, metodickými materiály MŠMT a skutečnými ekonomickými údaji konkrétní školy.