V českém regionálním školství nyní studuje více než 80,7 tisíce dětí s ukrajinským občanstvím. Většina z nich (přes 54 tisíc) jsou azylanti, tedy ti, kteří v Česku našli ochranu před válkou. Zatímco na základních školách tvoří azylanti téměř tři čtvrtiny ukrajinských žáků, v mateřských školách je to už méně než polovina.
Praha, Karlovarský kraj a Plzeňský kraj patří k regionům s nejvyšším zastoupením ukrajinských azylantů v regionálním školství. Nejvíce jich navštěvuje základní školy, kde tvoří 3,9 % všech žáků. Podíly v mateřských a středních školách jsou nižší – v MŠ představují ukrajinští azylanti 1,8 % všech dětí a v SŠ 1,7 % všech žáků.
Rozložení ukrajinských dětí a žáků-azylantů ale není v jednotlivých regionech rovnoměrné. V některých obcích s rozšířenou působností (ORP) jsou jejich podíly výrazně vyšší než jinde. Například v Mariánských Lázních tvoří ukrajinští azylanti 7,5 % dětí v mateřských školách, v Železném Brodě 6,3 %. Takové zastoupení může zvyšovat nároky na práci pedagogů.
Mariánské Lázně zároveň vykazují i nejvyšší podíl ukrajinských azylantů na základních školách – téměř každý sedmý žák je zde ukrajinský azylant. Vysoké podíly vykazují také Karlovy Vary (9,8 %), Plzeň-město (7,9 %) nebo Tachov (7,7 %). Na středních školách je nejvyšší zastoupení ukrajinských žáků v Kuřimi (9,9 %) a Mariánských Lázních (6,3 %).
Ukrajinci i nadále zůstávají nejpočetnější skupinou cizinců v českém vzdělávacím systému. Celkový vývoj ale naznačuje, že po období rychlých změn přichází fáze stabilizace, pokračující integrace a podpory úspěšného vzdělávání.
Analytická zpráva obsahuje úvod, základní informace a 5 kapitol:
Podrobnější informace se dozvíte z analytické zprávy a tabulek s daty níže.

Registrační číslo projektu: CZ.02.02.XX/00/22_005/0002901
Název projektu: "Datově-analytická podpora pro hodnocení a řízení vzdělávací soustavy ČR"
Martina je ředitelkou Odboru podpory škol a zřizovatelů MŠMT a „duší“ Středního článku podpory, u jehož zrodu stála. Ve své roli unikátně propojuje zkušenosti pedagoga, zástupkyně ředitele i místostarostky obce, kde se podílela na vybudování úplně nové moderní školy pro 21. století. Jako spoluautorka Strategie 2030+ proměňuje ministerskou vizi v neocenitelnou pomoc, kterou ředitelé vnímají jako klíčovou pro svou každodenní práci a rozvoj škol.