Povinnost zajistit vstupní pracovnělékařskou prohlídku nelze posuzovat pouze podle názvu pracovní pozice ani podle toho, zda jde o pracovní poměr, DPP nebo DPČ. Rozhodující je především práce, kterou bude zaměstnanec skutečně vykonávat, a podmínky, za nichž ji bude vykonávat.

Metodika přehledně vysvětluje:

• kdy je vstupní pracovnělékařská prohlídka povinná a kdy ji může škola vyžádat,
• jak se liší postup u pracovního poměru, DPP a DPČ,
• jak postupovat u mladistvých zaměstnanců,
• zda musí prohlídku vždy absolvovat pedagogický pracovník,
• jak zohlednit kategorii práce a případná profesní rizika,
• kdo může pracovnělékařskou prohlídku provést,
• jaké údaje uvést v žádosti o prohlídku a co následně evidovat.

U pracovního poměru je vstupní pracovnělékařská prohlídka povinná, pokud má osoba vykonávat práci zařazenou do druhé, druhé rizikové, třetí nebo čtvrté kategorie nebo má-li být součástí práce činnost s profesním rizikem či činnost, pro jejíž výkon stanovují podmínky zdravotní způsobilosti jiné právní předpisy.

U DPP a DPČ se prohlídka povinně zajišťuje u prací zařazených do druhé rizikové, třetí nebo čtvrté kategorie a také u prací s profesním rizikem či u činností, pro jejichž výkon stanovují podmínky zdravotní způsobilosti jiné právní předpisy.

U mladistvého zaměstnance musí škola zajistit vstupní pracovnělékařskou prohlídku vždy, a to před vznikem pracovního poměru i před vznikem DPP nebo DPČ. Tato povinnost platí bez ohledu na délku pracovněprávního vztahu.

I v případech, kdy prohlídka není povinná, ji škola může vyžádat.

Samotná skutečnost, že jde o pedagogického pracovníka, ještě neznamená, že musí vstupní pracovnělékařskou prohlídku absolvovat vždy. Také v tomto případě se posuzuje konkrétní práce, kategorie práce, případné profesní riziko, typ pracovněprávního vztahu a věk zaměstnance.

Metodika pracuje s typickými situacemi, se kterými se školy setkávají. Ukazuje, co je třeba ověřit například u učitele při běžné výuce, učitele odborného výcviku nebo praktického vyučování, asistenta pedagoga, školníka či údržbáře, uklízečky, pracovníka školní jídelny, vedoucího kroužku, mladistvého brigádníka nebo správce IT.

Stejný název pracovní pozice může v různých školách znamenat odlišnou práci. Například u školníka může být rozhodující, zda pracuje ve výškách, manipuluje s břemeny nebo obsluhuje technická zařízení. Proto je vždy nutné vycházet ze skutečné pracovní náplně a konkrétních pracovních podmínek.

U vstupní pracovnělékařské prohlídky pro běžnou práci v první kategorii bez profesního rizika lze využít poskytovatele pracovnělékařských služeb nebo registrujícího praktického lékaře posuzované osoby.

U práce ve druhé, druhé rizikové, třetí nebo čtvrté kategorii nebo u práce s profesním rizikem škola zajistí vstupní pracovnělékařskou prohlídku prostřednictvím poskytovatele pracovnělékařských služeb.

Metodika obsahuje také přehled údajů, které musí škola uvést v žádosti o prohlídku. Nestačí pouze název pracovní pozice. Lékař potřebuje znát konkrétní pracovní činnosti, pracovní podmínky, kategorii práce i případné rizikové faktory.