Primární odpovědnost nese ředitel školy.

Ředitel řídí pedagogické pracovníky, zná potřeby školy a rozhoduje o způsobu jejich profesního rozvoje.

Zřizovatel má vytvářet vhodné podmínky, může školu podporovat finančně nebo organizačně a vést s ředitelem dialog o tom, zda je rozvoj pedagogického sboru dlouhodobě a systematicky podporován.

Ne.

Výběr konkrétních vzdělávacích aktivit pro jednotlivé pedagogy je součástí personálního a pedagogického řízení školy.

Zřizovatel může společně se školami identifikovat témata, která mají význam pro více organizací, a nabídnout například společné vzdělávání. Neměl by však nahrazovat rozhodování ředitele o profesním rozvoji jeho zaměstnanců.

Možností je více.

Zřizovatel může například:

• finančně podpořit vzdělávání pedagogů,
• vytvořit podmínky pro společné vzdělávání více škol,
• podporovat metodické skupiny a profesní sítě,
• umožnit vzájemné návštěvy a sdílení zkušeností,
• podpořit mentoring začínajících pedagogů,
• podporovat spolupráci školních poradenských pracovišť,
• pomoci školám využívat regionální nebo systémovou metodickou podporu.

Vhodná podpora vychází z potřeb jednotlivých škol a jejich společných rozvojových priorit.

Ne.

Hodnocení práce jednotlivých pedagogických pracovníků je součástí personálního a pedagogického řízení školy a odpovídá za něj její vedení.

Zřizovatel by měl sledovat spíše to, zda má škola podmínky pro rozvoj pedagogického sboru jako celku a zda profesní rozvoj navazuje na její dlouhodobé potřeby.

Nemusí hodnotit jednotlivé učitele ani jejich absolvované kurzy.

Při dialogu s ředitelem se může zaměřit například na to:

• zda škola zná rozvojové potřeby svého pedagogického sboru,
• zda profesní rozvoj plánuje,
• jak podporuje začínající pedagogy,
• zda pedagogové sdílejí zkušenosti,
• zda škola spolupracuje s dalšími školami,
• jak využívá získané znalosti a dovednosti v praxi,
• zda vzdělávání navazuje na priority rozvoje školy.

Důležitější než počet absolvovaných školení je jejich skutečný přínos pro práci školy.

Ano, obě oblasti mohou být úzce propojené.

Pokud zřizovatel investuje například do modernizace odborných učeben, digitálních technologií nebo jiného nového vybavení, je vhodné současně počítat s tím, zda mají pedagogové podmínky a potřebné kompetence pro jeho smysluplné využívání.

Investice do vybavení a profesní rozvoj pedagogů se tak mohou vzájemně podporovat.

Standard zřizovatele proto zdůrazňuje propojení vzdělávání pedagogů s investicemi do moderní výuky, ICT, bezpečného prostředí, vybavení učeben a podpory inovativních metod.  

Zřizovatel zpravidla nemá stejné informace o každodenní práci jednotlivých pedagogických pracovníků jako vedení školy.

Systematické hodnocení a odměňování jednotlivých zaměstnanců je plně v kompetenci řediteli.

Zřizovatel se může zaměřovat spíše na vytváření dobrých podmínek pro celý pedagogický sbor, podporu profesního rozvoje a ocenění společných výsledků nebo přínosu školy.

Ano, může škole poskytnout podporu podle svých možností a dohodnutých priorit.

Smysl může mít zejména financování rozvojových témat, která souvisejí s dlouhodobou strategií školy nebo zřizovatele, případně společných aktivit využitelných více školami.

Konkrétní vzdělávací potřeby pedagogických pracovníků však nadále posuzuje a řídí vedení školy.