Aktuální stav

• Problém segregace romských žáků se za posledních 5 let se výrazně nezměnil:
  • Nedošlo snížení podílu romských žáků ve speciálních třídách (jsou ve většině krajů)V populaci dětí v ZŠ věku je stabilně okolo 3 % romských žáků, ale ve speciálních třídách běžných škol představují 22 % žáků a ve speciálních třídách 16/9 škol 15 % žáků.
  • Nedošlo ani k desegregaci v rámci běžných tříd a škol (jsou častěji v oblastech s vysokým zastoupením Romů).
• Do speciálních tříd jsou romští žáci často zařazováni během prvních let školní docházky.
• Vzděláváni jsou zde převážně podle rámcového vzdělávacího programu RVP ZV se sníženými nároky na výstupy ze vzdělávání z důvodu mentálního postižení.
• Velké rozdíly v diagnostické praxi ŠPZ a návazných doporučeních ohledně přeřazení žáků do speciální třídy (i v jednom regionu).

Důvodu setrvávajícího stavu

• ŠPZ často využívají spíše zastaralé diagnostické nástroje. Podpora tedy zatím nevedly k modernizaci ve využívání diagnostických nástrojů u většiny ŠPZ.
• Velká část běžných škol neumí nebo nechce pracovat se sociokulturní znevýhodněním a chybějícími prerekvizitami romských žáků
• Opačné příklady dobré praxe spojuje – intenzivní komunikace s romskými rodiči, speciálně pedagogická péče, individuální přístup k žákům a důsledné naplňování podpůrných opatření
• I někteří romští rodiče pro své děti preferují speciální školy, protože na ně mají nižší nároky a představují přátelštější prostředí pro jejich děti.
• V diagnostické praxi některých ŠPZ s objevují segregační tendence. I u jejich zaměstnanců se nezřídka setkáváme s přesvědčením o prospěšnosti speciálního školství pro romské děti.

Problém decentralizace a kontroly

• Segregace skrze speciální školy pokračuje tam, kde vyhovuje kritickému množství lokálních aktérů. Stav je posílen decentralizací systému a absencí odpovědnosti za kvalitu činností škol a školských poradenských zařízení (metodické vedení, odvolávání a jmenování vedení atd.)
• K segregaci v některých oblastech směřuje i práce se spádovými oblastmi, nad níž stát nemá plnou kontrolu.

Vybraná hlavní doporučení

1. Posílit podporu i kontrolu práce školských poradenských zařízení
   • Posílit metodické vedení (MŠMT, NPI ČR) a zajistit skutečné a jednotné využívání moderních diagnostických nástrojů.
   • Jasněji vymezit role a poslání PPP a SPC (zvážit vymezení spádových oblastí PPP)
   • Posílit propojení se sociální prací a depistáží sociokulturního znevýhodnění, aby nedocházelo k jejímu směšování s LMP a dalšími diagnózami.
   • Pro profesionalizaci zvážit další kroky – vč. převzetí odpovědnosti z krajů na MŠMT
2. Posílit pravomoci České školní inspekce ve změně nekvalitního vedení ZŠ a ŠPZ
   • Při opakovaně kritických zjištění z inspekční činnosti silnější pozice ČŠI při odvolání i návazném konkurzním řízení (většina v komisi a závaznost stanoviska)
   • Při pochybení vedení ŠPZ by ČŠI měla mít silnější mandát v procesu odvolání vedoucího pracovníka daného ŠPZ.
3. Ze strany MŠMT či ČŠI detailněji a pravidelně monitorovat klíčové faktory segregace a vyzývat zřizovatele škol a školských poradenských zařízení k nápravě
   • Sledovat – výsledky jednotlivých ŠPZ, neodůvodněné využívání tzv. upravených výstupů napříč předměty, koncentraci romských a socioekonomicky znevýhodněných žáků do některých škol (běžných i speciálních)
   • Posílit zákonné pravomoci MŠMT či ČŠI pro vynucení změny spádových oblastí, pokud jimi zřizovatel přispívá k segregaci dětí a žáků.
4. Dát školám v oblastech s výskytem segregovaných škol zvýšenou podporu
   • Především na klíčové podpůrné pozice – asistentů pedagoga, psychologů, speciálních pedagogů, sociálních pedagogů či pracovníků školní sociální práce
   • Posílit spolupráci se sociální oblastí – OSPOD, NNO, ŠPZ, Úřady práce atd.
5. Posílit předškolní vzdělávání v širší oblasti okolo segregovaných škol
   • Docházka ve věku 4-5 let u sociálně znevýhodněných a romských dětí by měla činit minimálně 90 %. Navýšení kapacit, redukce všech spojených nákladů (obědy, doprava, pomůcky), spolupráce dalších aktérů (NNO, soc. služby, rodičovské kliny
6. Zvýšit připravenost ředitelů, učitelů, asistentů pedagogů na vzdělávání žáků z odlišného sociokulturního prostředí
   • Především výrazným posílením tohoto tématu v dalším vzdělávání (systémem učících se komunit a reflexe praxe, omezit jednorázové DVPP) a dále rovněž v pregraduální přípravě či kvalifikačním vzdělávání pedagogických pracovníků.
7. Poskytovat všem žákům jednotný kurikulární základ, ale individualizovat výuku
   • Na úrovni žáků se SVP omezit plošné využívání snížených nároků na výstupy ze vzdělávání napříč předměty
   • Posílit individualizaci výuky jako nástroje pro udržení žáků se vstupním sociálně kulturním znevýhodněním v hlavním proudu vzdělávání.
8. Omezit sociální faktory vzdělávací neúspěšnosti v oblastech segregovaných škol.
   • Meziresortní spolupráce s MPSV s cílem posílení sociální práce v těchto lokalitách, omezení předlužení, prostorové segregace, nestabilního a nekvalitního bydlení a dalších klíčových jevů (absence, záškoláctví) s popsanými negativními dopady na vzdělávání.
9. Působení a role speciálního školství
   • Nastavit užší spolupráci místní speciální školy s běžnými školami v tom smyslu, že je možný přechod dětí do běžné ZŠ nebo běžné třídy, přičemž přechod do speciální školy či třídy je brán jako dočasné řešení.
   • Vymezit úlohu speciálních škol jako metodických center pro podporu vzdělávání a začleňování žáků se SVP.

Výsledky výzkumu ke stažení