Podzimní data ukazují, že naprostá většina žáků skutečně nastoupila do školy, do které byla přijata. Celkově 93,9 % účastníků 1. a 2. kola zahájilo vzdělávání ve škole a v oboru, do kterého byli přijati v rámci přijímacího řízení. U žáků z posledního ročníku základní školy byla shoda ještě vyšší, a to 95,7 %. Lze tedy říct, že žáci většinou nastupují na školu, na kterou si podali přihlášku.

Analýza zároveň potvrzuje rozdíly mezi kraji i jednotlivými skupinami oborů. Nejvyšší míra shody mezi přijetím a nástupem je ve Zlínském a Plzeňském kraji, zatímco nejnižší v Praze. Specifická je situace Středočeského kraje, kde se téměř polovina žáků hlásila do škol v Praze. Mezi oborovými skupinami vykazují nejvyšší stabilitu konzervatoře, naopak u oborů zakončených výučním listem část žáků nakonec volí jinou školu či obor.

Podzimní údaje také odhalily skupinu více než tří tisíc žáků, kteří v jarních kolech přijímacího řízení nefigurovali jako úspěšní, ale do střední školy na podzim přesto nastoupili – s vysokou pravděpodobností uspěli v dalších kolech či na základě odvolání.

Analytická zpráva obsahuje úvod, manažerské shrnutí a 9 kapitol:

• Souhrnný přehled přihlášených uchazečů
• Uchazeči o obory standardně určené pro žáky hlásící se z posledního ročníku ZŠ
• Uchazeči hlásící se z posledního ročníku ZŠ
• Uchazeči o obory 8letých gymnázií
• Uchazeči o obory 6letých gymnázií
• Obory nástavbového a zkráceného studia
• Uchazeči hlásící se z 1. ročníku SŠ
• Uchazeči hlásící se z víceletých gymnázií
• Přijatí žáci dle vykázaných dat nástupu do škol

Více se dočtete v analytické zprávě ke stažení níže.

Financováno z projektu „Datově-analytická podpora pro hodnocení a řízení vzdělávací soustavy ČR“ (IPs Datová politika), reg. č. CZ.02.02.XX/00/22_005/0002901.“