Nejčastěji diskutované téma se objevilo v pěti krajích. Pozornost se soustředila na komunikaci se zákonnými zástupci, jasná pravidla uvnitř školy, dokumentaci jednání, roli školských rad, mediaci a spolupráci se zřizovatelem. Z diskusí vyplynulo, že řadě konfliktů lze předejít, pokud škola včas zachytí podnět a má srozumitelně nastavené postupy i odpovědnosti. 

Ve třech krajích se platformy věnovaly přípravě na nový spotřební koš, metodické podpoře školních jídelen, komunikaci změn a personální stabilitě. Školní jídelna přitom nebyla vnímána jen jako provozní služba, ale také jako součást vzdělávání a zdravého životního stylu. Úspěšné změny vyžadují postupný přístup a spolupráci školy, jídelny, rodin i zřizovatele. 

Dvě krajské platformy se zaměřily na využití AI při administrativě, komunikaci, práci s daty a strategickém řízení. Umělá inteligence může vedení škol ušetřit čas a pomoci se strukturou podkladů, nenahrazuje však odpovědnost ředitele. Součástí diskuse proto byla také ochrana dat, kyberbezpečnost a etické používání těchto nástrojů. 

Platformy se věnovaly také dostupnosti školních psychologů, speciálních a sociálních pedagogů a spolupráci škol se zdravotními a sociálními službami. Škola bývá místem, kde se potíže dítěte projeví jako první, k jejich řešení ale potřebuje dostupné odborníky, jasné kontakty a funkční síť podpory v regionu. 

Olomoucká platforma se věnovala fyzické zdatnosti žáků a konceptu Aktivní školy. Diskutovalo se o aktivních přestávkách, bezpečných cestách do školy, metodické podpoře učitelů i roli obcí a měst. Pohyb se tak ukázal jako téma, které přesahuje hodiny tělesné výchovy a souvisí s celkovou kulturou školy.