0:00:02 – Úvod k vydání infoservisu

Infoservis je určen ředitelům škol a zřizovatelům. V úvodu zaznívá, že vydání přináší přehled důležitých legislativních změn a praktických informací k závěru školního roku i k přípravě na školní rok následující. Dále se bude věnovat podpoře provázejících učitelů při přípravě budoucích pedagogů, novým metodickým materiálům a zkušenostem z krajských platforem spolupráce.

0:00:34 – Stanovení úplaty v mateřských školách, školních družinách a školních klubech

První legislativní informace se týká stanovení úplaty za vzdělávání v mateřských školách, školních družinách a školních klubech. Výši úplaty stanovuje zřizovatel školy nebo školského zařízení. V obcích rozhoduje rada obce, a pokud rada zřízena není, stanoví výši úplaty starosta.

U mateřských škol může měsíční úplata činit maximálně 8 % měsíční minimální mzdy. U školních družin a školních klubů může být maximálně 4 % měsíční minimální mzdy. Pro školní rok 2026/2027 přepis uvádí maximální možnou výši 1 792 Kč v mateřských školách a 896 Kč ve školních družinách a školních klubech.

Zřizovatel má při stanovení konkrétní částky zohlednit relevantní okolnosti, zejména provozní náklady daného subjektu, počet osob osvobozených od úplaty a možnosti svého rozpočtu. Výši úplaty na další školní rok stanoví nejpozději do 30. 6. předcházejícího školního roku. Ředitel školy nebo školského zařízení následně vhodným způsobem informuje zákonné zástupce, například na webu školy nebo informačním panelu v budově. Pokud zřizovatel úplatu včas nestanoví, zůstává pro další školní rok stejná jako v předchozím roce. K dispozici je také nový metodický materiál ke stanovení úplaty, včetně osvobození od úplaty a postupu při přerušení nebo omezení provozu.

0:02:35 – Povinnosti základních škol, vysvědčení a plnění povinné školní docházky

Základní školy mají povinnost informovat spádovou základní školu o přijetí nespádových dětí. Tato informace má být spádové škole předána bez zbytečného odkladu po ukončení přijímacího řízení. Povinnost se vztahuje na všechny základní školy, které přijímají děti s trvalým pobytem mimo svůj školský obvod.

Dále jsou připomenuta pravidla pro tisk a vyplňování vysvědčení. Školy mohou při nejasnostech využít aktuální metodický materiál ministerstva, který shrnuje správný postup a upozorňuje mimo jiné na správnost údajů u žáků cizinců.

Přepis se věnuje také žákům, kteří plní povinnou školní docházku v zahraničí. Ti mohou na žádost zákonného zástupce konat zkoušky z vybraných předmětů v kmenové škole v České republice nebo ve škole při diplomatické misi. Pokud zkoušky nekonají, musí zákonný zástupce doložit plnění povinné školní docházky jiným zákonem stanoveným způsobem. Žáci navštěvující zahraniční školu působící v České republice bez zápisu do rejstříku škol konají zkoušky povinně ve své kmenové škole.

Individuálně vzdělávaný žák koná za každé pololetí zkoušky z příslušného učiva podle školního vzdělávacího programu ve škole, do níž byl přijat k plnění povinné školní docházky. Pokud zkoušku není možné vykonat na konci příslušného pololetí, koná se v náhradním termínu do dvou měsíců po skončení pololetí. Organizaci zkoušek stanovuje ředitel školy a právní předpisy nevymezují přesnou podobu zkoušky, což školám umožňuje zvolit vhodnou formu například pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami.

0:04:27 – Postup při nehodnocení, neprospěchu a ukončení postavení žáka školy

Infoservis shrnuje postup v případech, kdy žák není hodnocen nebo neprospěl. Pokud žáka nelze na konci pololetí hodnotit z vážných objektivních důvodů, škola na vysvědčení uvede stupeň „nehodnocen“ a stanoví náhradní termín hodnocení. Po jeho uskutečnění vydá nové vysvědčení s doplněným hodnocením.

Na konci prvního pololetí může být žák hodnocen jako nehodnocen, aniž by to mělo vliv na jeho postup do dalšího období. Pokud však žáka nelze hodnotit ani na konci druhého pololetí, uvádí se na vysvědčení stupeň „neprospěl“. Stejný stupeň se uvádí, pokud žák na konci školního roku neuspěje v některém povinném předmětu. Škola pak postupuje podle školského zákona a vyhlášky, zejména při opravných zkouškách nebo opakování ročníku. Přehled těchto postupů je dostupný na webu Edu.cz.

Žák přestává být žákem školy k 30. 6. daného školního roku, pokud úspěšně ukončil základní vzdělávání nebo pouze splnil povinnou školní docházku a nepokračuje dál v základním vzdělávání. Pokud skládá opravnou zkoušku nebo má náhradní termín hodnocení, zůstává žákem školy až do konání těchto zkoušek, pokud mu nebylo povoleno opakování ročníku. Žák přijatý ke studiu na střední škole je veden jako žák základní školy až do 31. 8. příslušného školního roku. Přepis zároveň upozorňuje, že podle jiných právních předpisů mohou být tyto osoby dočasně považovány za studenty či nezaopatřené děti až do skončení školních prázdnin, například pro účely sociálního a zdravotního pojištění.

0:06:20 – Provoz školních družin o prázdninách a výkaznictví škol

V souvislosti s blížícími se hlavními prázdninami jsou připomenuta pravidla provozu školních družin. Školní družina může fungovat nejen ve dnech školního vyučování, ale také o školních prázdninách. Pokud její činnost není přerušena, provoz pokračuje automaticky a ředitel nemusí vydávat zvláštní rozhodnutí.

Ředitel školy odpovídá za to, aby prázdninový provoz probíhal v souladu s vnitřním řádem školní družiny a školním vzdělávacím programem a aby zájmové vzdělávání zajišťovali odborně kvalifikovaní vychovatelé. Ředitel má také s dostatečným předstihem informovat žáky a zákonné zástupce o tom, zda bude školní družina o prázdninách v provozu a jak bude zajištěno stravování. Pokud po dohodě se zřizovatelem rozhodne o přerušení činnosti družiny, musí o tom rodiče včas informovat.

Do 10. 6. 2026 mají školy odeslat výkaz P 1d-01 o změnách v počtu hodin přímé pedagogické činnosti pedagogických pracovníků ve škole a školní družině podle předpokládaného stavu k 30. 9. Stejně tak se sbírá měsíční výkaz R 44-99 o změnách v poskytovaných podpůrných opatřeních a jejich finanční náročnosti. V daném roce se naopak nebude realizovat sběr dat ve výkazech S 53-01 o zahájení povinné školní docházky v základní škole ani S 51-01 o zápisu k předškolnímu vzdělávání v mateřské škole, které se dříve vykazovaly podle dat k 31. 5.

0:08:05 – Výroční zprávy, další kola přijímacího řízení a školní stravování

Ředitelé základních a středních škol, konzervatoří a vyšších odborných škol mají zákonnou povinnost zpracovat výroční zprávu o činnosti školy za uplynulý školní rok. Ředitel ji musí předložit školské radě ke schválení nejpozději do 30. 10. Po schválení je škola povinna zprávu zveřejnit a zaslat zřizovateli. Letní měsíce jsou doporučeny jako vhodný čas ke zpracování podkladů. Návod k výroční zprávě je dostupný v metodickém materiálu na webu Edu.cz.

V části věnované druhým a dalším kolům přijímacího řízení zaznívá, že pokud školy nenaplnily kapacity oborů, musí ředitelé u maturitních oborů při hodnocení povinně zohlednit výsledky státních zkoušek z prvního kola, protože nové testy Cermat se už nekonají. Pokud školy zařadily do kritérií vlastní školní zkoušku, musí ji organizovat v termínu od 8. do 14. 6. 2026 a pozvánky odeslat nejpozději sedm dní předem. Po zpracování výsledků zadají finální pořadí uchazečů do systému DiPSy. Plošné zveřejnění výsledků pro veřejnost nastane 23. 6. 2026. Pokud školám i poté zůstanou volná místa, mohou ředitelé hned následující den vyhlásit třetí kolo.

Přepis také informuje, že ve Sbírce zákonů vyšla novelizovaná vyhláška ke školnímu stravování. Povinnost vařit podle nového spotřebního koše se posouvá na 1. 9. 2027. Školní jídelny tím získávají více času na přípravu a postupné přizpůsobení novým pravidlům. Odklad má pomoci školám i zřizovatelům lépe se připravit na změny ve školním stravování.

0:09:59 – Nové metodické materiály a analytické zprávy

Infoservis představuje nové metodické materiály a analytické zprávy ministerstva školství a středního článku podpory. Materiál „Školská právnická osoba zřízená více obcemi – novinka roku 2026“ vysvětluje novou možnost, jak mohou obce od roku 2026 společně zajišťovat provoz školy nebo školského zařízení prostřednictvím školské právnické osoby, aniž by musely zakládat dobrovolný svazek obcí a přitom si zachovat roli zřizovatele.

Metodika „Podpora dětí, žáků a studentů s nedostatečnou znalostí češtiny“ popisuje, jaké formy podpory mohou mateřské, základní a střední školy využívat pro děti, žáky a studenty s nedostatečnou znalostí češtiny a na jakou pomoc mají tyto skupiny nárok.

Další materiál „Jak ve škole postupovat při žádosti o informace podle zákona o svobodném přístupu k informacím“ poskytuje školám praktický návod pro vyřizování žádostí o informace. Věnuje se posouzení žádosti, ochraně osobních údajů, poskytování informací o platech i úhradě nákladů. Zmíněna je také analýza trendů v nerovnostech vzdělávací soustavy v českých regionech, která na základě veřejně dostupných dat a pokročilých analytických postupů mapuje rozdíly a dlouhodobé trendy v přístupu ke vzdělávání napříč regiony.

0:11:31 – Provázející učitelé a jejich financování

Hostem této části je Jakub Svoboda, specialista v oblasti profesního rozvoje pedagogů z ministerstva školství. Vysvětluje, že provázející učitel je podle zákona o pedagogických pracovnících učitel, který vede studenty nebo žáky učitelství na praxi. Musí být kvalifikovaným učitelem a mít alespoň pět let praxe v roli vykonávající přímou pedagogickou činnost. Započítává se i dřívější působení například jako asistent pedagoga. Jeho hlavním přínosem je podpora studenta učitelství při první zkušenosti s učitelskou rolí.

Role provázejícího učitele je legislativně zakotvena od roku 2024, ale od 1. 1. 2026 byla novelou školského zákona ukotvena i její finanční podpora. Aby škola mohla získat finance, musí uzavřít smlouvu s institucí vzdělávající učitele, tedy se střední pedagogickou školou, vyšší odbornou školou nebo vysokou školou. Tato instituce se ve smlouvě zaváže, že bude posílat své studenty na praxe k provázejícím učitelům.

Podmínkou financování je také studium pro provázející učitele. Jde o 65hodinové kvalifikační studium rozdělené na vstupní a následnou část. Vstupní část má 20 hodin a ke dni vykazování musí být absolvována. Od jejího absolvování běží tříletá lhůta na dokončení 45hodinového následného vzdělávání, po němž je učitel považován za plně kvalifikovaného pro tuto roli.

Škola vykazuje provázející učitele ve výkazu R 13-01 o ředitelství škol, pokud má uzavřenou smlouvu o praxích, provázející učitelé jsou součástí smlouvy, splňují kvalifikační požadavky a absolvovali alespoň vstupní vzdělávání. Provázející učitel musí za školní rok odvést alespoň 30 hodin práce se studentem nad rámec samostatné výuky. Na takové učitele škola získává normativ.

Normativ funguje podobně jako normativ na adaptační období začínajících učitelů. Ředitel vykáže učitele, kteří splňují požadavky, a dostává prostředky v rámci balíku nadtarifních složek platu. Pro daný rok je částka stejná jako v pokusném ověřování systému podpory provázejících učitelů, tedy 24 000 Kč hrubého plus částka na odvody. Způsob vyplacení, například formou cílové odměny nebo osobního příplatku, je v kompetenci ředitele. Odměna není nároková, ale podle hosta jde o práci navíc, která vyžaduje i rozsáhlejší studium, a proto by ji provázející učitel měl dostat nad rámec běžných odměn.

0:16:19 – Kompetenční rámec a význam provázejícího učitele

Dalším tématem je kompetenční rámec absolventa a absolventky. Jakub Svoboda jej označuje za klíčový dokument, respektive praktický nástroj. Provázející učitelé se s ním seznamují už během svého studia a používají ho při plánování výuky se studentem i při následné reflexi.

Při praxi se student s provázejícím učitelem nejprve seznámí a poté společně pracují s kompetenčním rámcem. Plánují výuku, stanovují, na co se student zaměří, a po výuce se k tomu vracejí. Rámec obsahuje 18 kompetencí v šesti oblastech, například bezpečné prostředí pro učení. Student si může před výukou stanovit, že se zaměří právě na to, aby se žáci cítili bezpečně, zahrne to do přípravy a po výuce společně s provázejícím učitelem vyhodnotí, zda se to podařilo. Provázející učitel může studentovi říct, co příště udělat jinak, nebo ho ocenit za to, co se povedlo.

Role provázejícího učitele je podle hosta pro kvalitu vzdělávání budoucích učitelů zásadní. V pokusném ověřování se ukázalo, že jde o osobu, se kterou student učitelství prožije svou první zkušenost s učitelským „řemeslem“. Provázející učitel je mentor, který studenta uvádí do praxe, ukazuje mu možnosti učitelství, jeho těžké stránky i to, na čem může pracovat. Vzhledem k tomu, že nově akreditované studijní programy budou muset obsahovat více praxí, význam této role ještě poroste.

0:19:29 – Kybernetická bezpečnost ve školách

Dalším hostem je Lucie Gregůrková, vedoucí oddělení podpory digitálního vzdělávání. Tématem je kybernetická bezpečnost ve školách. Podle hostky má zřizovatel plnit především koordinační a komunikační roli, být mediátorem dobré praxe, pravidelně se školami komunikovat o jejich potřebách a společně plánovat větší investice. Ředitel je jako hlava instituce klíčový pro nastavení interních procesů.

Zřizovatelé by měli školám komunikovat zejména informace týkající se nové směrnice NIS2, respektive zákona o kybernetické bezpečnosti. Přepis upozorňuje, že někteří prodejci školám agresivně nabízejí předražené produkty pod záminkou falešné legislativní povinnosti. NÚKIB podle přepisu jasně uvedl, že většiny škol se aktualizovaná legislativa netýká.

Důležitá je také systematická edukace. Zřizovatelé mají motivovat ředitele k účasti v kurzech, například v kurzu Národního pedagogického institutu „Digitální lídr školy“. Ředitel školy plánuje další profesní podporu svých zaměstnanců a může využít kurzy NÚKIB dostupné na Osvěta NÚKIB.cz nebo kurzy Národního pedagogického institutu.

Ministerstvo školám bez vlastního IT specialisty nabízí služby IT guru, které jsou nově pod činností středního článku. IT guru poskytuje audit celé digitální infrastruktury školy a pomáhá škole získat přehled o tom, jak si stojí v oblasti zabezpečení, funkčnosti a bezpečnosti digitální infrastruktury.

0:22:55 – Checklisty, kyber šanon a doporučené kroky pro školy

Lucie Gregůrková představuje připravované checklisty pro ředitele škol a zřizovatele. Budou komunikovány na sociálních sítích středního článku a jejich cílem je shrnout základní kroky, které by měli ředitelé a zřizovatelé v oblasti kybernetické bezpečnosti udělat v nejbližší době.

Checklisty mají sloužit jako první krok pro školy, které chtějí začít kybernetickou bezpečnost intenzivně řešit. Obsahují oblasti jako vzdělávání a odkazy na důležité zdroje. Fungují také jako rozcestník k materiálům Národního pedagogického institutu. Zmíněn je například „kyber šanon“, který provází školu různými bezpečnostními incidenty a popisuje, co dělat, když nastane krize. Je připravený k tisku, aby jej ředitel nebo pověřená osoba mohla v případě incidentu použít a postupovat podle instrukcí.

Dalšími zdroji jsou vzor plánu reakce na incident a vzor bezpečnostní ICT směrnice. Jako základní doporučení hostka uvádí nejprve zkontrolovat celou digitální infrastrukturu, kontaktovat IT guru a provést audit. Následně doporučuje zaměřit se na systematické vzdělávání všech zaměstnanců škol, protože velké riziko vzniká při chybách uživatelů. Dále doporučuje projít základní odkazy ke standardu konektivity a dalším dostupným zdrojům. Prvním krokem má být kontaktování IT guru.

0:26:46 – Platforma EDIS School a pozvánky na konference

Infoservis dále představuje vzdělávací platformu EDIS School, která je určena učitelům mateřských, základních i středních škol i vedoucím pracovníkům. Nabízí stovky kurzů a umožňuje přehledné vyhledávání podle tématu, formy nebo zaměření. Kurzy mají poskytovat nejen teoretické informace, ale hlavně praktickou inspiraci využitelnou ve výuce. Platforma vzniká ve spolupráci s veřejnými vysokými školami a podporuje moderní pojetí vzdělávání i větší zapojení pohybových aktivit do školního života. Aktuální nabídka kurzů je dostupná na webu EDIS School.

Následuje upozornění na konferenci středního článku podpory ve spolupráci se společností Google k tématu digitalizace nepedagogických agend. Konference „Moderní škola v digitální době: od infrastruktury k bezpečné umělé inteligenci“ proběhla 14. 5. v Praze a její záznam je dostupný na webu Edu.cz.

Další konference se zaměří na financování nepedagogické práce a proběhne 16. 6. v Brně. Jejím cílem je zmapovat první měsíce fungování po novele školského zákona a nabídnout prostor pro sdílení zkušeností z praxe. Podrobnosti k programu i registraci na konferenci „Reflexe změny financování nepedagogické práce“ jsou dostupné na webu Edu.gov.cz.

0:28:40 – Krajské platformy spolupráce a jejich význam

V regionální části vystupují Jana Krejzová, vedoucí oddělení regionální podpory pro Karlovarský kraj, a Martina Vávrová, vedoucí oddělení regionální podpory pro Kraj Vysočina. Připomínají, že krajská platforma spolupráce je místo pravidelného setkávání aktérů ve vzdělávání z daného území. Setkání probíhají dvakrát ročně a věnují se předem avizovanému tématu. Slouží ke sdílení, prohlubování spolupráce a předávání aktuálních informací.

Mezi účastníky patří zřizovatelé škol, krajský úřad, zástupci obcí s rozšířenou působností, menší zřizovatelé, sdružení měst a obcí v regionu, místní akční plány, Národní pedagogický institut, Česká školní inspekce, neziskový sektor a podle tématu také odborníci z příslušné oblasti.

Za nejpřínosnější účastníci označují možnost sdílet téma na společné platformě. Oceňují také tematicky připravené podklady, shrnutí aktuálních informací z ministerstva školství a dalších institucí i možnost setkat se s odborníky, kteří přinášejí inovace nebo zajímavé podněty. Tříhodinový rozsah setkání je podle hostek často naplněn hlavně diskusí. Platformy zároveň pomáhají aktérům v území uvědomit si, kdo může do řešení určitého tématu přispět a jaké problémy daný region trápí.

0:32:06 – Prevence a řešení stížností ve vzdělávání

V dubnu a květnu probíhaly v krajích platformy spolupráce na téma prevence a řešení stížností v oblasti vzdělávání. Téma bylo zvoleno proto, že podle přepisu silně rezonuje napříč republikou a dokládají to data České školní inspekce. Zástupci krajských pracovišť ČŠI na platformách představili data z republikového šetření k předcházení stížnostem.

Zaznívá, že v oblasti školství dochází k výraznému nárůstu počtu stěžovatelů. V Karlovarském kraji byla připravena konkrétní statistika ukazující, jak množství podaných stížností eskaluje a skokově se zvyšuje. Překvapivá byla podle debaty také skutečnost, že stížnosti jsou často důvodné. Důvodem může být špatný postup při jejich řešení. Hostky zdůrazňují potřebu připravit se na proces řešení stížností a posílit mediační dovednosti.

Někdy se stává, že stížnost doputuje rovnou k institucím, které ji mají řešit, aniž by o ní ředitel školy věděl. Stížnosti pak zatěžují práci úřadů a institucí, které musí koordinovat stanoviska. Přepis také uvádí, že stížnosti mohou paralyzovat činnost České školní inspekce, protože ČŠI musí reagovat i na anonymní stížnosti a kvůli tomu odkládat komplexní inspekční činnost, která je důležitá pro posun škol.

0:34:33 – Doporučené postupy, komunikace a role školských rad

Z diskuse na platformách vyplynulo, že aktéři řešící stížnosti by měli mít zautomatizované postupy, vědět, jak reagovat, a vyvarovat se procesních chyb. K tématu existují metodiky a materiály, zejména od České školní inspekce, která má podle přepisu zpracované návodné postupy. Přesto se v praxi chybuje, protože ředitelé se se stížnostmi nesetkávají často a někdy řeší situaci rychle, například na základě e-mailu nebo osobního konfliktu na chodbě.

Jako vhodné řešení je popsáno nastavení procesní „pyramidy“ ve škole, tedy postupu od třídního učitele přes školní poradenské pracoviště a zástupce až k řediteli. Pokud škola dokáže problém zachytit včas a řešit ho v počátku, snižuje se riziko, že z něj vznikne rozsáhlejší stížnost. Do procesu může vstupovat také zřizovatel.

Na Vysočině se platforma snažila nejen shrnout stav problému, ale také vést aktéry k tomu, aby přemýšleli, čím mohou ke zlepšení přispět. Byla pozvána akreditovaná mediátorka, která vystoupila k významu komunikace při řešení potíží. Diskutovalo se o roli středního článku podpory, Národního pedagogického institutu i zřizovatelů, kteří se často stávají prostředníky komunikace.

Mezi úkoly do budoucna patří vzdělávání škol v tom, jak důležité je funkční školní poradenské pracoviště a dobře nastavená komunikační linka ve škole i mezi školou a zřizovatelem. Zmíněn je také skrytý potenciál školských rad. Pokud školské rady fungují dobře, mohou jako nezávislý orgán přispívat nejen k řešení podnětů a stížností, ale i k jejich prevenci. V Karlovarském kraji z diskuse vyplynul zájem věnovat se tomu, jak mohou funkční školské rady pomáhat řediteli právě v této oblasti.

0:38:59 – Závěrečná upozornění a ukončení infoservisu

V závěru moderátorka vyjadřuje očekávání, že střední článek bude v území aktérem, který bude pomáhat školám i zřizovatelům hledat cestu při prevenci a řešení stížností. Děkuje hostkám za rozhovor a představuje je jako další tváře středního článku působící přímo v regionech.

Na závěr zaznívá upozornění, že k tématu předcházení stížnostem ve školství vyšel záznam z odborného panelu, který je dostupný na webu Edu.gov.cz. Připravuje se také Infoservis speciál, který má vyjít 10. 6. Poslední informace uzavírá celé vydání, moderátorka děkuje za pozornost, přeje hezké léto a oznamuje, že další infoservis bude v září.