Organizační modely a příklady uspořádání

Jedním z nejčastějších modelů je spojení mateřské a základní školy pod jedno vedení v rámci jedné obce.

Typické prvky tohoto modelu mohou být například:

• jeden ředitel školy odpovědný za celou organizaci,
• zástupci ředitele pro jednotlivé oblasti (např. pedagogiku, provoz nebo jednotlivá pracoviště),
• sdílené odborné týmy, například školní poradenské pracoviště, IT podpora nebo ekonomické a administrativní služby,
• spolupráce pedagogů mezi jednotlivými pracovišti.

(viz schéma spojeného ředitelství)

V některých regionech mohou obce spolupracovat na zajištění vzdělávání prostřednictvím společné organizace školy.

Možnými modely jsou například:

• svazkové školy, zřizované dobrovolným svazkem obcí,
• školská právnická osoba zřízená více zřizovateli, která umožňuje společné řízení školy více obcemi.

Tyto modely mohou umožnit například:

• sdílení odborných pracovníků a služeb,
• společné plánování rozvoje škol v území,
• koordinaci vzdělávací nabídky mezi školami.

(viz materiály k ŠPO zřízené více zřizovateli)

Vněkterých obcích vznikají širší modely spolupráce mezi školami různých typů.

Například:

• společné řízení mateřské školy, základní školy a základní umělecké školy,
• sdílení některých odborných nebo administrativních služeb,
• koordinace vzdělávacích aktivit v rámci jednoho území.

(viz schéma organizačního modelu – příklad Kdyně)

V České republice již existuje řada obcí a měst, které mají se slučováním škol nebo se společným řízením škol dlouhodobé zkušenosti.

Tyto příklady mohou sloužit jako inspirace při hledání vhodného modelu organizace škol v území.

V některých městech fungují spojená ředitelství škol již delší dobu. Patří mezi ně například:

• Trutnov,
• Jihlava,
• Karlovy Vary.

Tyto zkušenosti ukazují různé možnosti organizace řízení škol v rámci jednoho města.

V některých regionech vznikají také svazkové školy, které jsou zřizovány společně více obcemi. Tento model umožňuje obcím sdílet odpovědnost za provoz školy a společně plánovat rozvoj vzdělávání v území.

Vedle dlouhodobých příkladů existují také obce, které v současnosti připravují nebo realizují organizační změny škol.

Například:

• Svitavy – případová zkušenost s procesem slučování škol, včetně postupu od přípravy záměru přes rozhodnutí zastupitelstva až po změny v evidenci škol a úpravy zřizovacích listin,
• Kdyně – připravovaný záměr vzniku školské právnické osoby,
• Kraslice – příklad aktuální diskuse o možných organizačních změnách.

Tyto zkušenosti mohou pomoci zřizovatelům lépe porozumět praktickým krokům, časovým lhůtám i možným úskalím podobných projektů.

Nejčastější model při sloučení mateřské a základní školy.

ZŘIZOVATEL (obec)

        │

        ▼

ŘEDITEL ŠKOLY

        │

 ┌───────────────┬───────────────┐

 ▼               ▼               ▼

ZÁSTUPCE         ZÁSTUPCE        EKONOMIKA

PRO MŠ           PRO ZŠ          A PROVOZ

        │               │

        ▼               ▼

  MATEŘSKÁ ŠKOLA     ZÁKLADNÍ ŠKOLA

  (pracoviště)       (pracoviště)

Možné sdílené služby:

• školní poradenské pracoviště
• IT podpora
• účetnictví
• správa budov

Používá se například na úrovni území ORP nebo mikroregionu.

OBCE – ZŘIZOVATELÉ

        │

        ▼

RADA / ORGÁN ŠPO

        │

        ▼

ŘEDITEL ORGANIZACE

        │

 ┌─────────────┬─────────────┬─────────────┐

 ▼             ▼             ▼

ŠKOLA A        ŠKOLA B       ŠKOLA C

(pracoviště)   (pracoviště)  (pracoviště)

Možné přínosy:

• sdílení odborných pracovníků
• společné vzdělávání učitelů
• koordinace kapacit škol v území

Model inspirovaný některými českými městy.

ŘEDITEL ORGANIZACE

        │

 ┌───────────────┬───────────────┬───────────────┐

 ▼               ▼               ▼

MATEŘSKÁ        ZÁKLADNÍ        DALŠÍ ŠKOLA

ŠKOLA            ŠKOLA           (např. ZUŠ)

(pracoviště)     (pracoviště)    (pracoviště)

Sdílené oblasti mohou být například:

• ekonomika a administrativa
• školní poradenské služby
• společné vzdělávací projekty

Vedle dlouhodobých příkladů existují také obce, které v současnosti připravují nebo realizují organizační změny škol.

Například:

• Svitavy – případová zkušenost s procesem slučování škol, včetně postupu od přípravy záměru přes rozhodnutí zastupitelstva až po změny v evidenci škol a úpravy zřizovacích listin,
• Kdyně – připravovaný záměr vzniku školské právnické osoby,
• Kraslice – příklad aktuální diskuse o možných organizačních změnách.

Tyto zkušenosti mohou pomoci zřizovatelům lépe porozumět praktickým krokům, časovým lhůtám i možným úskalím podobných projektů.

Město Svitavy připravovalo organizační změnu škol s cílem posílit řízení škol a lépe koordinovat vzdělávání v území.

Proces zahrnoval několik navazujících kroků.

Vprvní fázi město analyzovalo situaci ve školách, zejména:

• kapacity jednotlivých škol,
• demografický vývoj,
• možnosti spolupráce mezi školami.

Současně probíhala diskuse s vedením škol a příprava variant řešení.

Po projednání návrhu v orgánech města bylo rozhodnutí předloženo zastupitelstvu.

Rozhodnutí zahrnovalo například:

• schválení organizační změny,
• úpravu zřizovacích listin škol,
• přípravu změn v evidenci škol.

Po rozhodnutí zastupitelstva následovala příprava administrativních kroků:

• podání žádostí o změny v evidenci škol,
• příprava dokumentace pro převod činností,
• nastavení spolupráce mezi školami.

Součástí příprav byla také komunikace se zaměstnanci škol a veřejností.

Po provedení potřebných kroků začala fungovat nová organizační struktura školy.

V prvních měsících po změně se město zaměřilo zejména na:

• stabilizaci řízení školy,
• koordinaci spolupráce mezi pracovišti,
• průběžnou komunikaci s veřejností.