Odborný panel středního článku ke školnímu stravování

Dne 20.2. 2025 se konal 2. Odborný panel Středního článku podpory MŠMT, který se věnoval tématu školního stravování v souvislosti s úpravou vyhlášky č. 107/2005 Sb. Pozváni byli odborníci z Meziresortní pracovní skupiny, kteří se podílejí na novelizaci a další zástupci z oblasti školství i z praxe. V plénu odborného panelu se účastnili zástupci zřizovatelů, školských asociací, České školní inspekce, vysokých škol, Unie rodičů a další odborníci.

Program

V prvním bloku vrchní ředitel sekce vzdělávání a mládeže MŠMT Jan Mareš představil pohled MŠMT na problematiku školního stravování v kontextu světové unikátnosti a ocenil práci všech, kteří se na něm podílejí. Druhá část prezentace byla věnována přímo novele vyhlášky č. 107/2005 Sb., o školním stravování. Pan ředitel shrnul navrhované změny vyhlášky a okomentoval konkrétní paragrafy, kterých se novelizace týká, včetně příloh dotčené vyhlášky.

Následně MUDr. Eliška Selinger ze Státního zdravotnického ústavu vysvětlila, proč změnu ve školním stravování potřebujeme, přičemž vyšla z faktu, že nezdravá strava způsobuje větší nemocnost v české populaci. Školní prostředí nabízí prostor, kde je možné nejen zajistit přísun vyvážené stravy v době pobytu ve školách a školských zařízeních, ale i významně zapůsobit na vytvoření správných návyků u dětí a mládeže.

Mgr. Monika Dobrovodská z Ministerstva pro místní rozvoj vysvětlila roli svého ministerstva v procesu změny vyhlášky o školním stravování. Jedná se především o režim veřejné zakázky, kdy by měly být vyvíjeny snahy pro zacílení nákupů do regionů včetně využití sezónního ovoce a zeleniny, dosažení udržitelného stravování a společných nákupů biopotravin a dalších surovin pro více jídelen apod.

Druhý blok příspěvků zahájila Mgr. Alexandra Košťálová ze Státního zdravotního ústavu, která by ráda uklidnila školní jídelny, mezi kterými se začal šířit strach z nového spotřebního koše. Změny v jídelnách by měly být postupné a nenásilné(volit jiné kombinace, obměnit některé ingredience). Nutriční terapeutka Mgr. Marina Jeřábková z 3. LF UK popsala roli zeleniny a ovoce, sacharidů, bílkovin a tuků. Obě odbornice následně rozvedly principy nově navržených hodnot spotřebního koše.

Mgr. Michal Hammer ze Základní školy Montessori Na Beránku prezentoval příklad inspirativní praxe projektové výuky Vaření, které děti nenásilnou formou učí využívat i jíst zdravé suroviny, čímž minimalizují gastro odpad ve svých školách. Především však edukativně působí na své žáky v oblasti nutričních kompetencí.

Odpolední panel zahájil vrchní ředitel Jan Mareš a uvedl problematiku donášky vlastní stravy do školní jídelny. MUDr. Zdeňka Trestrová z ministerstva zdravotnictví následně objasnila pohled hygienické služby na danou problematiku. Mgr. Renata Lukášová z Gastronomického nadačního fondu doplnila náhled z hlediska provozu, kdy rozptylovala obavy ohledně masového nárůstu počtu „krabiček“. Současně motivovala k propojení práce školní jídelny se školou, jejíž žáci se v dané školní jídelně stravují. Aktivní participace pedagogických pracovníků spočívá v zařazení témat stravování do vyučovacích hodin a výpomoc s dohledem v době stravování. Dále nabádala k přizpůsobení jídelníčku školní jídelny požadavkům klientely tak, aby množství donášených „krabiček“ bylo minimální. Bc. Marta Mandincová ze Školní jídelny Brno vyprávěla vlastní zkušenosti ze stravování dětí-strávníků se speciálními požadavky na stravování.

Závěry

Z diskuse odborníků vyplynula následující doporučení a podněty:

Podpora školního stravování ze strany MŠMT – Školní stravování je v ČR světově unikátní a klíčové pro zdraví dětí. MŠMT oceňuje práci všech, kteří se na něm podílejí. V kontextu důležitosti implementace změn je potřeba zajistit efektivní komunikaci s vedením škol a školními jídelnami, aby byly přijaty pozitivně.

Nutnost změn ve školním stravování – Nezdravá strava negativně ovlivňuje zdraví populace. Školy mají možnost nejen zajistit kvalitní výživu, ale i vytvářet zdravé stravovací návyky u dětí. Z tohoto důvodu by měly nalézat cesty, jak motivovat děti i rodiče k většímu zájmu o zdravé stravování. Existuje mnoho inspirativních příkladů z praxe.

Podpora udržitelného a regionálního stravování – Ministerstvo pro místní rozvoj zdůraznilo význam regionálních potravin, sezónních surovin a udržitelných stravovacích opatření v rámci veřejných zakázek. Z mnoha příkladů víme, že existují možnosti efektivního zapojení lokálních dodavatelů a zajištění cenové dostupnosti regionálních potravin i biopotravin.

Postupná implementace změn ve školních jídelnách – Změny v jídelníčcích by měly být pozvolné a nenásilné. Nové hodnoty spotřebního koše se zaměřují na správné zastoupení zeleniny, ovoce, sacharidů, bílkovin a tuků. Školním jídelnám by měla být poskytnuta dostatečná metodická podpora, která zmírní obavy, které jsou s novelizací spojeny.

Donášení vlastní stravy do škol – Diskutována byla problematika donášky „krabiček“ a konzumace vlastní stravy ve školní jídelně provázená mnoha obavami. Doporučuje se větší propojení školní jídelny se školou a přizpůsobení jídelníčku potřebám dětí, čímž lze počet „krabiček“ omezit. Je potřeba nalézt kompromis mezi možnostmi a adekvátním zatížením jídelen a uspokojením individuálních potřeb dětí.