Ucelená a podrobná metodika k převodu financování nepedagogů představuje všechny hlavní aspekty legislativní změny a ředitelům škol a jejich zřizovatelům přináší kromě důležitých informací i představení různých variant řešení a praktická doporučení.
Od 1. 1. 2026 nastane významná změna ve financování činnosti škol a školských zařízení zřizovaných kraji, obcemi a dobrovolnými svazky obcí (dále jen „škola“). Tato změna je zakotvena v tzv. „velké novele“ školského zákona a představuje významný krok směrem k modernizaci a efektivnějšímu využívání veřejných prostředků ve vzdělávání.
Změna financování je provázána s úpravou rozpočtového určení daní, která zajistí, že zřizovatelé budou mít k dispozici odpovídající finanční prostředky.
Nový systém přináší zřizovatelům větší míru autonomie a odpovědnosti při profesionální správě škol. Zřizovatelé získají širší rozhodovací pravomoci v oblasti financování nepedagogické práce a části ostatních neinvestičních výdajů. Budou moci lépe zohlednit specifické místní podmínky a potřeby svých škol. Otevírá se tím prostor pro užší spolupráci mezi školami a jejich zřizovateli.
Obě strany budou motivovány hledat efektivnější řešení, vycházející z principu hospodárnosti, efektivity a účelnosti (tzv. princip 3E), který je klíčový pro udržitelné veřejné financování.
Tato změna není jen administrativní – je to příležitost k tomu, aby se vzdělávací systém stal pružnějším, efektivnějším, aby lépe reagoval na skutečné potřeby škol i místních komunit a současně aby byl do budoucna plně udržitelný.
Novela zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) (dále jen „ŠZ”), jejíž části týkající se financování nepedagogické práce nabývají účinnosti od 1. 1. 2026, představuje významnou změnu v přístupu k financování školství. Dosud byly prostředky na platy nepedagogických zaměstnanců a ostatní neinvestiční výdaje (dále jen „ONIV“) poskytovány školám přímo ze státního rozpočtu (dále jen „SR”) prostřednictvím krajských úřadů. Nově bude tato odpovědnost přenesena na zřizovatele – tedy kraje, obce a dobrovolné svazky obcí.
Tento krok není pouze technickou změnou v toku financí, ale především systémovým opatřením, které má za cíl:
Zřizovatelé budou mít nově možnost aktivně ovlivňovat nepedagogické personální a provozní zajištění škol, což může vést k efektivnějšímu využívání zdrojů.
Aby bylo možné tuto změnu realizovat bez negativního dopadu na rozpočty obcí a krajů, dochází zároveň k úpravě rozpočtového určení daní (dále jen „RUD“). Zřizovatelé získají vyšší podíl na sdílených daních, který má finančně kompenzovat převedenou odpovědnost.
Změna financování otevírá nové příležitosti pro spolupráci a optimalizaci:
Nový systém je postaven na principech 3E:
Tyto principy by měly být vodítkem pro všechny aktéry při nastavování nových procesů a rozhodování o alokaci prostředků.
Níže uvedený přehled shrnuje, jak bude vypadat financování nepedagogické práce a ONIV od 1. 1. 2026.
Co se změní:
Zřizovatel bude odpovědný za financování:
Co se nezmění:
Z prostředků zřizovatele budou dále financovány:
Ze SR bude dále financována:
V souvislosti s uvedenými změnami dochází ke změně zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění pozdějších předpisů.
Tento zákon určuje, jak se rozdělují daňové příjmy zejména mezi státní rozpočet, kraje a obce. U obcí, které zřizují školy, se při výpočtu jejich podílu na daňových příjmech zohledňuje i počet dětí, žáků a studentů v jejich školách a vybraných školských zařízeních (např. střediska volného času). Nově se do tohoto tzv. školského koeficientu započítávají i žáci škol zřizovaných dobrovolnými svazky obcí. Příjem z RUD připadne té obci, na jejímž území se nachází sídlo svazkové školy.
Pro rok 2026 platí přechodné ustanovení zákona, které zlepšuje pozici pro menší obce. Pokud obec zajišťuje vzdělávání a celkový počet dětí, žáků a studentů v jejích školách nepřesahuje 500, obdrží vyšší podíl z rozdělovaných daní. Cílem je ulehčit malým obcím přechod na nový systém financování.
Nové nařízení vlády o koeficientech bude definovat koeficienty, kterými se násobí počty dětí, žáků a studentů pro účely stanovení podílu krajů a obcí na daňových příjmech. Podle něj bude mít počet dětí, žáků a studentů ve školách a vybraných školských zařízeních různou váhu.
V souvislosti s převodem odpovědnosti za financování nepedagogické práce na zřizovatele mohou školy a jejich zřizovatelé stát před rozhodnutím, jak nově zajistit výkon nepedagogických činností. V této souvislosti se nabízí i zvažování, jak přenastavit formu zajištění těchto činností. V principu se nabízejí 4 varianty zajištění nepedagogické práce, které pravděpodobně budou ve většině škol různě kombinovány, a to dle druhu práce, velikosti školy, trhu práce a dalších okolností:
Modelově lze nastínit například toto řešení: část nepedagogických zaměstnanců zůstane zaměstnanci školy (administrativní pozice), část bude převedena ke zřizovateli či do organizace jím zřízené (správa IT) a další činnosti budou zajištěny dodavatelsky (účetní služby).
Kombinace různých variant umožňuje zohlednit charakter jednotlivých činností, jejich náročnost a provozní potřeby konkrétní školy nebo obce. Zároveň je však náročnější na řízení, koordinaci a nastavení kompetencí mezi jednotlivými aktéry.
Důležité je, aby škola a její zřizovatel hledali společně takový způsob zajištění nepedagogické práce, který odpovídá místním podmínkám a tomu, co je reálně možné. Společně by si měli předem ujasnit rozpočtové a právní nastavení zvažované varianty (hlavně náklady, dále organizační i právní proveditelnost, úpravu pracovněprávních a dodavatelských vztahů, celkovou personální i finanční optimalizaci atd.). Je vhodné definovat jednotlivé kompetence školy a zřizovatele. Zvolené řešení by mělo být efektivní, přijatelné a vhodné pro školu i zřizovatele a současně do budoucna udržitelné.
Varianta 1:
Nepedagogičtí zaměstnanci v pracovním poměru ke škole
V tomto modelu je personální pravomoc dána řediteli školy, který má přímou kontrolu nad pracovními procesy spojenými s nepedagogickými činnostmi. Ředitel školy je plně odpovědný za zajištění personálních kapacit a plní veškeré povinnosti vyplývající z pracovněprávních vztahů.
Pokud stávající nepedagogové zůstanou i nadále zaměstnanci školy, změna financování nepedagogické práce nevyžaduje žádné právní či organizační zásahy a promítne se pouze v provozním rozpočtu školy
Varianta 2:
Nepedagogické činnosti jsou zajišťované zřizovatelem
V této variantě zajišťuje konkrétní nepedagogické činnosti zřizovatel prostřednictvím svých zaměstnanců. To je vhodné například pro zajištění úklidu, údržby budov nebo správy IT.
V případě administrativních pozic považujeme zajišťování těchto činností jakoukoliv jinou osobou než zaměstnancem školy za prakticky nereálné, a to s ohledem na povahu vykonávané práce a přidělování úkolů. V těchto případech lze jednoznačně doporučit variantu 1.
Ve variantě 2 může dojít k převedení nepedagogických zaměstnanců školy ke zřizovateli jako jejich novému zaměstnavateli. Konkrétní zaměstnanci mohou po převedení vykonávat práci i pro více škol. Tato situace je podrobněji popsána v kapitole „Převedení zaměstnanců k jinému zaměstnavateli“.
Varianta 3:
Nepedagogické činnosti jsou zajišťované právnickou osobou zřizovanou stejným zřizovatelem
Toto řešení je vhodné zejména tam, kde zřizovatel zřizuje více škol a plánuje vytvořit servisní strukturu pro více organizací, neboť umožňuje centralizaci, profesionalizaci a specializaci určitých činností a může garantovat zastupitelnost při výkonu konkrétních činností.
Tato varianta bude přinášet zvýšené nároky na koordinaci, řízení a kontrolní mechanismy, ale současně může přinést optimalizaci jak v oblasti finanční, tak personální. I v této variantě může být žádoucí převod některých nepedagogických zaměstnanců školy k novému zaměstnavateli.
Pokud bude vybrané nepedagogické činnosti zajišťovat právnická osoba zřízená zřizovatelem a budou splněny podmínky podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“), nebude se jednat o zadání veřejné zakázky. Uzavře-li smlouvu se servisní organizací přímo zřizovatel, bude se při splnění podmínek podle § 11 odst. 1 ZZVZ jednat o tzv. in-house zadání, které není veřejnou zakázkou. V případě, že smlouvu se servisní organizací uzavírá škola, lze uplatnit výjimku podle § 11 odst. 4 ZZVZ, která umožňuje tzv. in-house zadání mezi sesterskými subjekty, v tomto případě mezi dvěma právnickými osobami ovládanými a zřízenými týmž veřejným zadavatelem (např. obcí).
Varianta 4:
Nepedagogické činnosti jsou zajišťované externím dodavatelem
Další variantou je zajištění některých nepedagogických činností externím subjektem na základě smlouvy (např. dodavatelské zajištění úklidu, údržby, technické správy budovy, účetních nebo IT služeb).
Smlouvu bude uzavírat zpravidla škola, v určitých případech tak může činit i zřizovatel. Vždy je potřeba vycházet z konkrétní situace s ohledem na praktické nastavení, odpovědnost a způsob řízení dané činnosti. Tam, kde je nutné, aby zadání či pokyny vycházely přímo ze školy (např. účetnictví), je vhodné, aby smluvní stranou byla škola. Zřizovatel může naopak uzavírat smlouvu v případě zajištění činností, jako je údržba. To může být praktické zejména tehdy, bude-li externí dodavatel služby činnost vykonávat pro více škol či jiných organizací.
Toto řešení umožňuje flexibilní přizpůsobení rozsahu služeb, snížení administrativní zátěže školy a případně i úsporu nákladů. Lze očekávat vyšší nároky na řízení kvality služeb. Daný přístup může být vhodný zejména u činností, které nejsou úzce propojeny s pedagogickým provozem školy a u nichž lze jednoznačně vymezit výstup služby.
V případě využití externího soukromého dodavatele je nutné se řídit pravidly stanovenými ZZVZ.
Pokud dojde k dohodě, že vybraní nepedagogičtí zaměstnanci přejdou ke zřizovateli, je nutné zvolit vhodný způsob, jakým ke změně zaměstnavatele dojde.
Univerzálně využitelným řešením je zejména forma dohody se zaměstnancem. To v praxi znamená, že škola jako dosavadní zaměstnavatel uzavře se zaměstnancem dohodu o rozvázání pracovního poměru ke sjednanému datu a zároveň zaměstnanec uzavře novou pracovní smlouvu přímo se zřizovatelem/jinou zřizovanou organizací. K převedení zaměstnanců dohodou je třeba jejich souhlasu.
Převedení zaměstnanců k jinému zaměstnavateli bez jejich souhlasu je možné, jen pokud se jedná o přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů podle § 338 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále jen „ZP“). K tomu by mohlo dojít, pokud zřizovatel přebírá od školy výkon konkrétních činností (např. úklid nebo údržbu budovy) s tím, že zaměstnanci by tuto činnost nadále vykonávali stejným nebo obdobným způsobem. Nové pracovní smlouvy se neuzavírají. Tento způsob lze však využít jen v určitých případech při naplnění zákonných podmínek. Pokud by zaměstnanci například měli nově vykonávat práci pro více škol nebo by se jejich pracovní režim a způsob práce zásadně změnily, podle § 338 odst. 2 ZP nebude patrně možné postupovat.
Přechod podle § 338 odst. 2 ZP lze vnímat jako nástroj pro konkrétní situace, zatímco postup spočívající v individuální dohodě (mezi zaměstnanci, školou a zřizovatelem) je aplikovatelný na všechny případy.
V některých situacích může zřizovatel převzít zajištění vybraných nepedagogických činností, aniž by bylo nutné převádět konkrétní nepedagogické zaměstnance školy, kteří tyto činnosti dosud vykonávali, ke zřizovateli jako jejich novému zaměstnavateli. V takovém případě může dojít k organizační změně a uplatní se obdobná pravidla, jak jsou popsána ve variantě 3.
V souvislosti se změnou způsobu zajišťování nepedagogické práce může dojít ve škole k přijetí organizačních změn, jejichž důsledkem může být i zrušení pracovního místa. Konkrétní zaměstnanec se tedy může stát nadbytečným ve smyslu § 52 písm. c) ZP.
Zaměstnanci, u nichž dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů nadbytečnosti dle citovaného zákona, přísluší od zaměstnavatele při skončení pracovního poměru odstupné ve výši uvedené v § 67 odst. 1 ZP, případně vyšší, je-li tak stanoveno v kolektivní smlouvě, ve vnitřním předpisu zaměstnavatele nebo v individuální dohodě se zaměstnancem. Je třeba upozornit, že odstupné náleží zaměstnanci i tehdy, dochází-li k rozvázání pracovního poměru dohodou z téhož důvodu. Dojde-li ke skončení pracovního poměru v roce 2025, lze odstupné uhradit z přímých výdajů rozpočtu pro rok 2025.
V souvislosti se změnou způsobu zajišťování nepedagogické práce může dojít ve škole k přijetí organizačních změn, jejichž důsledkem může být i zrušení pracovního místa. Konkrétní zaměstnanec se tedy může stát nadbytečným ve smyslu § 52 písm. c) ZP.
Zaměstnanci, u nichž dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů nadbytečnosti dle citovaného zákona, přísluší od zaměstnavatele při skončení pracovního poměru odstupné ve výši uvedené v § 67 odst. 1 ZP, případně vyšší, je-li tak stanoveno v kolektivní smlouvě, ve vnitřním předpisu zaměstnavatele nebo v individuální dohodě se zaměstnancem. Je třeba upozornit, že odstupné náleží zaměstnanci i tehdy, dochází-li k rozvázání pracovního poměru dohodou z téhož důvodu. Dojde-li ke skončení pracovního poměru v roce 2025, lze odstupné uhradit z přímých výdajů rozpočtu pro rok 2025.
Pokud budou vybrané nepedagogické činnosti zajišťovat jiné subjekty (zřizovatel, organizace zřízená zřizovatelem nebo externí dodavatel), je důležité vzít v potaz, že jejich zaměstnanci vykonávají práci podle pokynů svého zaměstnavatele (§ 2 odst. 1 ZP). Zároveň jsou podle § 301 ZP povinni plnit pokyny nadřízených vydané v souladu s právními předpisy
Z výše uvedeného plyne, že personální pravomoc vůči zaměstnancům náleží výhradně jejich zaměstnavateli. Ředitel školy nebo jiný vedoucí zaměstnanec školy jim nepřiděluje práci ani neudílí závazné pokyny.
Pokud budou některé nepedagogické činnosti zajišťovat přímo zaměstnanci zřizovatele, je vhodné, aby byla upravena základní pravidla spolupráce se školou, a to například ve směrnici zřizovatele. Ta by měla vymezit zejména způsob předávání požadavků ze strany školy, komunikační mechanismy mezi školou a zřizovatelem, podmínky přístupu zaměstnanců zřizovatele do budovy školy a na přilehlé pozemky nebo zajištění pracovních prostředků a pomůcek. Pokud bude některé nepedagogické činnosti zajišťovat organizace zřízená zřizovatelem nebo externí dodavatel, je namístě upravit obdobná pravidla vzájemné spolupráce ve smlouvě uzavřené mezi školou a daným subjektem (blíže viz kapitola 1.4).
Za nevhodné lze považovat nastavení spolupráce, při které by zaměstnancům těchto subjektů udílel pracovní pokyny přímo ředitel školy či jiný vedoucí zaměstnanec školy. Takový model by nebyl v souladu s výše uvedenou zásadou zakotvenou v ZP,tj. že zaměstnanci konají práci podle pokynů zaměstnavatele.
Toto přenášení oprávnění udílet pokyny zaměstnancům jiných subjektů na školu je nežádoucí i z důvodu právní úpravy odpovědnosti za škodu. Podle výkladu § 2914 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku podaného Nejvyšším soudem ČR lze dovozovat, že za škodu způsobenou třetí osobě při výkonu závislé práce odpovídá vždy zaměstnavatel. Nejvyšší soud ČR v jednom ze svých rozsudků uvedl, že újmu, kterou způsobil z nedbalosti zaměstnanec třetí osobě při pracovní činnosti, již vykonával pro zaměstnavatele vázán jeho pokyny, je povinen nahradit výlučně zaměstnavatel.
Zaměstnanec, který za škodu způsobenou třetí osobě přímo neodpovídá, je však odpovědný svému zaměstnavateli podle § 250 odst. 1 ZP, pokud škodu způsobil zaviněným porušením svých povinností. Přitom je třeba vzít v úvahu i omezení výše náhrady škody, kdy podle § 257 odst. 2 ZP výše požadované náhrady škody způsobené z nedbalosti nesmí přesáhnout u zaměstnance částku rovnající se čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterým způsobil škodu. Toto omezení neplatí, byla-li škoda způsobena úmyslně, v opilosti, nebo po zneužití jiných návykových látek.
V případě, že by škoda byla způsobena dítěti, žákovi, studentovi nebo zaměstnanci školy, uplatní se pravidla odpovědnosti podle § 391 ZP a § 265 a násl. ZP. To v praxi znamená, že bude-li způsobena škoda dítěti, žákovi, studentovi nebo zaměstnanci školy, bude k náhradě škody za podmínek ZP povinna škola (resp. právnická osoba vykonávající činnost školy), a to zpravidla na základě objektivní odpovědnosti. Škola následně může uplatnit nárok vůči zaměstnavateli osoby, která škodu zavinila. Zaměstnavatel pak za podmínek § 250 odst. 1 ZP může dále uplatnit nárok vůči samotnému zaměstnanci.
V souvislosti s převodem financování nepedagogické práce na zřizovatele dojde i ke změnám ve financování tzv. hmotného zabezpečení – školního stravování. Provoz zařízení školního stravování a platy jejich zaměstnanců budou hrazeny zpravidla z rozpočtu zřizovatele. Prostředky na nepedagogickou práci v zařízeních školního stravování obdrží zřizovatel v celkovém výnosu školského RUD bez ohledu na to, zda se dítě, žák nebo student v zařízení školního stravování stravuje.
Z hlediska personální stránky platí totéž, co u ostatních nepedagogických zaměstnanců. Zaměstnanci v zařízeních školního stravování mohou zůstat zaměstnanci školy. Je také možné, že přejdou pod zřizovatele, případně lze školní stravování zajistit externím dodavatelem. Níže uvádíme možnosti, jak může být školní stravování organizováno a jak s tím souvisí jeho financování.
Pokud se děti, žáci a studenti škol zřizovaných kraji, obcemi či DSO, stravují v soukromém nebo církevním zařízení školního stravování, je nutné takovou situaci řešit v rámci smluvního vztahu školy ve spolupráci se zřizovatelem a takovýmto zařízením školního stravování (např. dodatkem ke stávající smlouvě o zajištění školního stravování, uzavřením nové smlouvy s podmínkou dořešení předchozího smluvního vztahu atd.) a to tak, aby bylo zajištěno stravování pro děti, žáky a studenty, kterým škola poskytuje vzdělávání. V první řadě je tedy třeba prověřit stávající smluvní vztah, zda na nastalou situaci pamatuje, a podle toho zvolit další postup. Obdobně bude škola ve spolupráci se zřizovatelem postupovat, pokud se děti, žáci a studenti škol zřizovaných kraji, obcemi či DSO, stravují v zařízení školního stravování jiného veřejného zřizovatele (kraje, obce nebo DSO).
Pokud se děti, žáci a studenti soukromých a církevních škol (dále jen „neveřejné školy“) stravují v zařízeních školního stravování zřízených obcemi, kraji či dobrovolnými svazky obcí, je třeba situaci řešit obdobně, jak je uvedeno výše, např. uzavřením dodatku mezi soukromou a církevní školou a tímto zařízením školního stravování ke stávající smlouvě, kterým upraví podmínky peněžitého plnění, pokud nastalou situaci stávající smlouva neupravuje.
Zřizovatelem je kraj, obec nebo dobrovolný svazek obcí.
A) Strávníci jsou děti, žáci a studenti školy zřizované krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí
Stravování zajistí škola ve spolupráci se zřizovatelem. Nepedagogická práce bude zajištěna jednou z variant zmíněných v kapitole Možné varianty zajištění nepedagogické práce Financování přejde na zřizovatele, který na zařízení školního stravování alokuje prostředky na provoz a platy nepedagogických zaměstnanců.
B) Strávníci jsou děti, žáci a studenti neveřejné školy
Neveřejné školy upraví smluvní vztah s veřejným zařízením školního stravování (dle potřeby a možností – například dodatkem ke smlouvě), kterým upraví podmínky peněžitého plnění. Neveřejné školy za takové děti, žáky a studenty obdrží dotaci na základě zvýšeného normativu. Neveřejná škola bude stravování hradit buď z poskytnuté dotace, nebo případně z jiných svých zdrojů.
V tomto případě bude veřejné zařízení školního stravování vykazovat stravované děti, žáky a studenty z neveřejné školy jako dosud.
Zřizovatelem není kraj, obec ani dobrovolný svazek obcí
A) Strávníci jsou děti, žáci a studenti veřejné školy
Škola ve spolupráci se zřizovatelem uzavře s neveřejným zařízením školního stravování dodatek ke smlouvě (za předpokladu, že nastalou situaci uzavřená smlouva již neošetřuje) o zajištění stravování děti, žáků a studentů, kterým poskytuje vzdělávání.
Zřizovatel školy nebo škola alokuje neveřejnému zařízení školního stravování z RUD prostředky na úhradu nákladů spojených se stravováním těchto dětí, žáků a studentů dle uzavřené smlouvy.
B) Strávníci jsou děti, žáci a studenti neveřejné školy
Neveřejné zařízení školního stravování obdrží dotaci ze SR dle počtu stravovaných dětí, žáků a studentů ze soukromé a církevní školy.
Od 1. 1. 2026 přechází odpovědnost za financování části ONIV na zřizovatele – obce, kraje a dobrovolné svazky obcí.
Financování se týká:
Stát bude nadále hradit povinnou výuku plavání na základních školách a odbornou přípravu k získání řidičského a svářečského oprávnění v oborech vzdělání, kde povinnost toto zajistit vyplývá z příslušných rámcových vzdělávacích programů.
Podrobněji je tato oblast rozpracována v Metodice pro zřizovatele k převodu ONIV.
Nový model financování přináší od 1. 1. 2026 významnou změnu v systému financování škol. Nejvýznamnějším dopadem je, že platy nepedagogických zaměstnanců a část ONIV již nebudou hrazeny ze SR prostřednictvím tzv. přímých výdajů na vzdělávání, ale přecházejí do plné odpovědnosti zřizovatelů. Uvedená změna se významně promítne také do procesu rozpočtování na úrovni školy.
Od 1. 1. 2026 budou školy svůj rozpočet sestavovat podle varianty zajišťování nepedagogických činností, jak jsou popsány v kapitole 1.4. Stejně tak v oblasti finančního zajištění ONIV budou školy rozpočet sestavovat dle svých potřeb.
Rozpočet školy bude tvořen kombinací 2 zdrojů takto:
Změna systému financování od 1. 1. 2026 znamená, že škola nemůže sestavit univerzální rozpočet bez ohledu na zvolenou variantu zajišťování nepedagogických činností.
Musí svůj rozpočet přizpůsobit tomu, zda:
Školy tak budou muset:
Zřizovatelé mohou klást větší důraz na přehlednost a kontrolu využití přidělených prostředků, což si může vyžádat posílení rozpočtové kázně a vyšší míru transparentnosti.
Varianta 1:
Nepedagogičtí zaměstnanci v pracovním poměru ke škole
Pokud škola zaměstnává nepedagogické zaměstnance, musí do svého rozpočtu zahrnout:
Zřizovatel škole tyto prostředky poskytne formou neinvestičního příspěvku. Škola dokládá a zdůvodňuje zřizovateli čerpání prostředků.
Varianta 2:
Vybrané nepedagogické činnosti jsou zajišťovány zřizovatelem
Škola nerozpočtuje finanční prostředky na platy nepedagogických zaměstnanců, kteří nejsou v pracovním poměru ke škole.
Škola však musí:
Varianta 3:
Vybrané nepedagogické činnosti jsou zajišťovány právnickou osobou zřízenou zřizovatelem
Škola nerozpočtuje finanční prostředky na platy nepedagogických zaměstnanců, kteří nejsou jejími zaměstnanci. Postup je obdobný jako u varianty 2.
Varianta 4:
Vybrané nepedagogické činnosti jsou zajišťovány externím dodavatelem
Zajištění některých služeb (např. úklid, správa budovy, účetnictví) bude realizováno na základě smlouvy uzavřené s externí dodavatelem.
Škola do rozpočtu zahrnuje:
Varianta 1:
Nepedagogičtí zaměstnanci v pracovním poměru ke škole
Ředitel školy vykonává přímou řídicí pravomoc vůči nepedagogickým zaměstnancům jako zaměstnavatel, ale je finančně závislý na rozpočtu, přiděleném zřizovatelem.
| Pravomoc | Ředitel školy | Zřizovatel |
|---|---|---|
| Uzavírání pracovních smluv | ANO | NE |
| Rozvržení pracovní doby | ANO | NE |
| Udělování pokynů zaměstnancům | ANO | NE |
| Řízení a kontrola práce | ANO | NE |
| Výpověď / ukončení pracovního poměru | ANO | NE |
| Mzdové prostředky | Žádá o ně zřizovatele | Schvaluje rozpočet školy |
| Stanovení platu, přiznání osobního příplatku a poskytnutí odměn apod. | ANO, v rámci schváleného rozpočtu | NE, pouze schvaluje rozpočet |
Varianta 2:
Vybrané nepedagogické činnosti jsou zajišťovány zřizovatelem
Ředitel školy nevykonává přímou řídicí pravomoc vůči nepedagogickým zaměstnancům, může však s nimi spolupracovat v rámci operativního zajištění provozu školy (např. předat požadavek na opravu lavičky). Personální a organizační řízení těchto zaměstnanců je v kompetenci příslušného vedoucího pracovníka zřizovatele.
| Pravomoc | Ředitel školy | Zřizovatel |
|---|---|---|
| Uzavírání pracovních smluv | NE | ANO |
| Rozvržení pracovní doby | ANO | ANO |
| Udělování pokynů zaměstnancům | Pouze operativní spolupráce bez řídicí pravomoci vůči zaměstnancům zřizovatele | ANO (jako zaměstnavatel nepedagogických zaměstnanců) |
| Řízení a kontrola práce | Koordinace, bez přímého řízení | ANO |
| Výpověď / ukončení pracovního poměru | NE | NE |
| Mzdové prostředky | NE | ANO |
| Stanovení platu, přiznání osobního příplatku a poskytnutí odměn apod. | NE | ANO |
Varianta 3 a 4:
Vybrané nepedagogické činnosti jsou zajišťovány právnickou osobou zřízenou zřizovatelem/externím dodavatelem
Škola vystupuje vůči právnické osobě zřízené zřizovatelem nebo externímu dodavateli služby (není-li smluvní stranou přímo zřizovatel) jako objednatel a nenese personální odpovědnost za zaměstnance či jakékoliv osoby zajišťující tuto službu. Odpovědnost za poskytování činností má samotný poskytovatel. V rámci smluvního nastavení vztahu však může být určena kontaktní osoba či vedoucí pracovník (např. manažer provozu), který zajišťuje operativní komunikaci se školou, koordinaci služeb a dohled nad dodržováním dohodnutých podmínek.
| Pravomoc | Ředitel školy | Zřizovatel |
|---|---|---|
| Uzavírání pracovních smluv | NE | ANO |
| Rozvržení pracovní doby | ANO | ANO |
| Udělování pokynů zaměstnancům | NE, může však být smluvně stanovena doba, kdy je činnost vykonávána | ANO, může být však omezen dobou, která je stanovena smluvně |
| Přidělování úkolů | Předává požadavky (způsobem sjednaným ve smlouvě) | Přijímá požadavky a zajišťuje v souladu se smlouvou jejich realizaci |
| Kontrola kvality služby (práce) | Posuzuje kvalitu poskytnuté služby | Odpovídá za kontrolu průběhu a nápravu nedostatků |
Pokud nedojde k žádným změnám v dosavadním způsobu zajišťování nepedagogických činností, není třeba do dokumentace školy nijak zasahovat. V případě, že ke změnám dojde, může být v některých případech potřeba provést dílčí úpravy vybrané dokumentace školy.
Níže uvedený výčet možných dopadů se týká situací, kdy vybrané nepedagogické činnosti budou nově zajišťovány jiným subjektem(zřizovatelem, právnickou osobou zřízenou zřizovatelem nebo externím dodavatelem). Výčet však nemusí být kompletní a případné změny ve způsobu zajištění nepedagogických činností se mohou promítnout i do dalších dokumentů a vnitřních procesů školy v závislosti na zvolené variantě, místních podmínkách a organizačním uspořádání.
| Oblast / dokumentace | Co upravit / na co si dát pozor |
|---|---|
| Organizační řád | Bude nutné aktualizovat organizační strukturu včetně vztahů nadřízenosti a podřízenosti. Zvláštní pozornost je třeba věnovat případům, kdy bude zrušena pozice vedoucích zaměstnanců, kteří stáli na samostatném stupni řízení. |
| Vnitřní platový předpis | Pravidla odměňování se aplikují jen na zaměstnance školy |
| Pravidla hospodaření s FKSP | ANO, může být však omezen dobou, která je stanovena smluvně |
| Provozní řád | V některých případech bude třeba upravit provozní řád. Pravidla pro výkon vybraných činností (např. úklid) budou upravena ve smlouvě s poskytovatelem služby. |
| BOZP a požární ochrana | Úpravy v oblasti BOZP se týkají zejména dokumentace a činností souvisejících s pravidelnými prověrkami a školeními, které zajišťuje aktuální zaměstnavatel (§ 103 a 108 ZP). Činnosti v oblasti požární ochrany vykonávají zaměstnanci školy. |
| Vnitřní řád a školní řád | Pokud vybrané nepedagogické činnosti nebudou zajišťovány zaměstnanci školy, ale jinými subjekty, je třeba zohlednit nastavení vnitřního řádu, aby odpovídal nově zvolenému režimu. V některých případech může být vhodné změny promítnout i do školního řádu (např. část vymezující vztahy k zaměstnancům školy). |
| Zajištění bezpečnosti dětí, žáků a studentů, zajištění dohledu | Dohled nad žáky může podle vyhlášky č. 263/2007 Sb. vykonávat vedle pedagogického pracovníka i jiný zletilý zaměstnanec školy, jestliže byl o výkonu tohoto dohledu řádně poučen. Dohled nad žáky tedy nemůže vykonávat osoba, která není v pracovněprávním vztahu ke škole. |
| Výroční zpráva | Změny se promítnou do části týkající se rámcového popisu personálního zabezpečení činnosti školy a základních údajů o hospodaření. Tyto údaje bude ředitel školy prvně uvádět ve výroční zprávě za školní rok 2025/2026. |
| Směrnice o spolupráci se zřizovatelem | Škola může nově vydat vnitřní předpis, kterým vymezí pravidla při komunikaci či předávání požadavků mezi školou a zřizovatelem v souvislosti s novým systémem financování, případně další oblasti, které bude považovat za vhodné. |
Personální a platová dokumentace při převodu nepedagogických zaměstnanců k jinému zaměstnavateli
Tato problematika se týká pouze situací, kdy v rámci zvolené varianty řešení přejdou někteří dosavadní nepedagogičtí zaměstnanci školy k jinému subjektu (zřizovateli nebo jeho servisní organizaci), který se stane jejich novým zaměstnavatelem.
V této souvislosti je třeba rozlišit 2 situace:
Smluvní zajištění nepedagogických činností
V případě, že vybrané nepedagogické činnosti ve škole nebudou zajišťovat zaměstnanci školy, ale budou nově vykonávány externím dodavatelem, je třeba uzavřít smlouvu, která upraví vzájemná práva a povinnosti smluvních stran.
Doporučené okruhy smluvní úpravy:
Současně je nutné upozornit, že musí být vždy plně respektována ochrana osobních údajů dle tzv. GDPR. Proto při uzavírání smluv musí být toto zohledněno v rámci ujednání s tzv. zpracovatelem a ve vztahu k správci osobních údajů. Lze doporučit projednání těchto otázek s pověřencem pro ochranu osobních údajů.
Pokud mají být vybrané nepedagogické činnosti zajišťovány právnickou osobou zřízenou zřizovatelem, závisí potřeba smluvního zajištění těchto činností na konkrétních okolnostech a řešení se může v různých situacích lišit.
V případě příspěvkové organizace téhož zřizovatele, které je svěřena například údržba obecního majetku, tj. např. i budovy školy nebo školních pozemků, platí, že nemusí být vždy smlouva uzavírána, jedná-li se o hlavní činnost této organizace. Samotná škola tedy smlouvu s takovou příspěvkovou organizací uzavírat nemusí. I v těchto případech je však vhodné, aby zřizovatel (nebo přímo příspěvková organizace) vymezil rozsah a podmínky těchto služeb svým předpisem, směrnicí nebo interním pokynem a informoval o nich ředitele školy. V některých situacích však může být z praktických důvodů vhodnější smlouvu či dohodu mezi školou a příspěvkovou organizací uzavřít. Bude tomu tak například tehdy, je-li žádoucí, aby přímo ředitel školy ukládal příspěvkové organizaci téhož zřizovatele úkoly a měl větší kontrolu nad výkonem dané činnosti, jejím plánováním a rozsahem.
U některých specifických nepedagogických činností lze naopak považovat uzavření smlouvy mezi školou a příspěvkovou organizací zřizovatele za téměř nezbytné. Typicky půjde o činnosti jako vedení účetnictví, mzdové nebo personální agendy, které jsou vykonávány přímo ve prospěch školy coby samostatné právnické osoby, a to na základě jejích pokynů. Za jejich řádné zajištění odpovídá přímo škola. Pokud je provádí jiný subjekt, je třeba jasně vymezit vzájemná práva, povinnosti a odpovědnostní vztahy. Zároveň se jedná o činnosti, při nichž bude příspěvková organizace zpravidla v postavení zpracovatele osobních údajů a bude třeba uzavřít smlouvu o zpracování osobních údajů dle tzv. GDPR.
Pokud by vybrané nepedagogické činnosti měla zajišťovat obchodní korporace ovládaná zřizovatelem (např. s.r.o. nebo a.s., kde je zřizovatel jediným společníkem nebo akcionářem), je nutné smlouvu uzavřít vždy. Smluvní stranou může být jak škola, tak zřizovatel, a to v návaznosti na konkrétní podmínky, potřeby a charakter zajišťovaných činností. V těchto případech se bude zpravidla jednat o standardní dodavatelsko-odběratelský vztah za úplatu.
Bez ohledu na to, zda bude smlouva uzavřena, platí, že při splnění podmínek § 11 ZZVZ nepůjde o veřejnou zakázku, jak je uvedeno v kapitole 1.4. (Možné varianty zajištění nepedagogické práce)
Změna systému financování nepedagogické práce s sebou přináší také zásadní dopady na systém finanční kontroly škol, a to jak z hlediska rozsahu, tak i odpovědnosti za řízení veřejných prostředků.
Posílení role zřizovatele ve finanční kontrole
Vzhledem k tomu, že zřizovatelé budou nově odpovídat za financování nepedagogické práce, získávají nad školami širší kompetence v oblasti finanční kontroly.
Zejména půjde o:
Vliv na vnitřní kontrolní systém školy
Škola jako příspěvková organizace podle zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů, musí mít zavedený vnitřní kontrolní systém.
Od 1. 1. 2026 škola musí:
Dále je vhodné:
Vedením účetnictví může škola pověřit externí subjekt. Tuto možnost uvádí § 5 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Externí subjekt pouze poskytuje službu, ale není účetní jednotkou ve smyslu zákona. Odpovědnost za vedení účetnictví tak zůstává na škole (§ 5 odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví), tedy jejím řediteli. Škola musí mít zajištěný přístup k účetním výstupům, záznamům a kontrolním mechanismům.
Ve smlouvě s externím subjektem musí být jasně vymezen rozsah činností, odpovědnost, způsob archivace dokladů a přístup k účetním údajům a samozřejmě i zajištění ochrany osobních údajů.
Škola musí mít zachován vnitřní kontrolní systém v souladu se zákonem č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů, a zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů a prováděcí vyhláškou č. 416/2004 Sb. Je povinna upravit vnitřní směrnici o vnitřním kontrolním systému a přizpůsobit ji této formě zajištění účetnictví. Dále je povinna zajistit oddělení funkcí v rámci předběžné řídící kontroly. Tyto role vykonávají tři rozdílné osoby: příkazce operace (ředitel), správce rozpočtu (např. ekonom školy) a hlavní účetní (např. osoba z externího subjektu). Funkce nesmí být kumulovány. Předběžnou řídící kontrolu provádí příkazce operace, správce rozpočtu a hlavní účetní. Průběžnou kontrolu zajišťují vedoucí zaměstnanci školy. Následnou kontrolu provádí ředitel školy nebo zřizovatel.
Účetní služby může pro školu zajišťovat přímo i její zřizovatel, který v takovém případě nemusí mít na tuto činnost živnostenské oprávnění (za předpokladu, že tuto činnost nevykonává podnikatelským způsobem).
Role České školní inspekce
V souvislosti s novým systémem financování je třeba upozornit na změnu ve veřejnosprávní kontrole vykonávané Českou školní inspekcí.
Podle § 174 odst. 2 písm. e) ŠZ Česká školní inspekce vykonává veřejnosprávní kontrolu využívání finančních prostředků státního rozpočtu přidělovaných podle § 160 až 163 ŠZ. Z toho plyne, že Česká školní inspekce bude nadále kontrolovat pouze prostředky ze státního rozpočtu (pedagogická práce a související). Naopak již nebude moci provádět kontrolu ve vztahu k finančním prostředkům určeným na financování nepedagogické práce a části ONIV, které bude zajišťovat zřizovatel.
Protože se změna financování nepedagogické práce stala téměř celospolečenským tématem, je důležité zajistit včasnou a srozumitelnou komunikaci se všemi dotčenými stranami, a to i v případě, že se u konkrétní školy nebude fakticky nic měnit.
Jak komunikovat:
Ředitel ↔ zřizovatel
Doporučujeme, aby ředitel školy předložil zřizovateli přehled obsahující informace o dosavadním zajišťování nepedagogických činností včetně počtu nepedagogických zaměstnanců (případně o přepočtených úvazcích) a jejich náplni práce. Tyto informace mohou sloužit jako věcný podklad pro společné posouzení aktuálního stavu a rozhodnutí o dalším nastavení.
Je vhodné projednat vzájemnou představu o budoucím zajištění nepedagogických činností a prodiskutovat dostupné varianty s cílem dohodnout se na tom:
Ředitel ↔ zaměstnanci školy
Pokud bude zvoleno řešení, které bude mít dopad na zaměstnance, doporučujeme řediteli, aby zaměstnancům poskytoval průběžné a srozumitelné informace, zejména v souvislosti s případnými změnami v organizaci nepedagogických činností, které ovlivní jejich pracovněprávní vztah. Tyto změny je vhodné komunikovat citlivě a s dostatečným předstihem.
V případě plánovaných organizačních nebo personálních změn doporučujeme svolat informativní schůzku, na které budou zaměstnancům poskytnuty potřebné informace, optimálně za účasti zástupce zřizovatele, aby nedocházelo k informačním šumům.
Součástí komunikace by mělo být zodpovězení nejčastějších otázek, například:
Informování a projednání podle zákoníku práce
V této souvislosti je třeba upozornit, že zaměstnanci mají právo na informace a projednání v souladu s § 276 a násl. ZP.
Informování znamená poskytnutí nezbytných údajů, z nichž je možné zjistit stav oznamované skutečnosti, případně k ní zaujmout stanovisko. Informace musí být zaměstnavatelem poskytnuty v dostatečném předstihu a vhodným způsobem.
Projednáním se rozumí jednání mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci, které zahrnuje výměnu stanovisek a vysvětlení s cílem dosáhnout shody. Projednání musí proběhnout před přijetím opatření, kterého se týká. Zaměstnanci mají právo obdržet na své stanovisko odůvodněnou odpověď. Pro realizaci změny však není nutný souhlas zaměstnanců, zaměstnavatel nemusí případné nesouhlasné stanovisko zaměstnanců reflektovat.
Zaměstnavatel je povinen informovat a jednat:
Relevantní ustanovení zákoníku práce:
§ 279 ZP:
povinnost informovat např. o ekonomické situaci, změnách pracovních podmínek, právním postavení zaměstnavatele a jeho změnách, vnitřním uspořádání.
§ 280 ZP:
povinnost projednat např. pravděpodobný vývoj zaměstnanosti, převod zaměstnanců podle § 338 ZP, zamýšlené strukturální, racionalizační nebo organizační změny, zejména pokud mohou mít dopad na zaměstnanost.
Ředitel ↔ zákonní zástupci a veřejnost
Změna financování od 1. 1. 2026 automaticky neznamená, že je nutné měnit způsoby zajištění nepedagogické práce hned od ledna. Některé změny vyžadují dostatečný čas na to, aby byly provedeny pečlivě, po předchozí analýze a projednání s relevantními aktéry. Může být proto vhodné ve školním roce 2025/2026 vést společně se zřizovatelem jednání o nejvhodnějších způsobech zajištění nepedagogické práce a k případným organizačním změnám přistoupit až od nového školního roku v září 2026 nebo od ledna 2027.
Pokud bude vyhodnoceno jako vhodné realizovat změny již od ledna 2026, níže nabízíme harmonogram jako doporučený rámec, který je však potřeba upravit podle konkrétní situace školy a zřizovatele. Klíčová je vzájemná dohoda a dobrá komunikace mezi zřizovatelem a ředitelem školy. V návaznosti na konkrétní potřeby se může časový postup i jednotlivé kroky lišit.
| Termín | Krok / opatření |
|---|---|
| září 2025 | Společné posouzení současného stavu zajištění nepedagogických činností ze strany ředitele a diskuze se zřizovatelem. Dohoda na preferované variantě po 1. 1. 2026 Pokud nedojde ke změnám ve způsobu zajištění nepedagogických činností, není třeba podnikat další kroky. Dohoda zřizovatele a ředitele školy na konkrétní nové variantě zajištění nepedagogických činností. Pokud bude vybrané činnosti nově zajišťovat jiný subjekt (obec, servisní organizace zřizovatele, externí dodavatel), příprava souvisejících organizačních a personálních kroků. Informování zaměstnanců školy a projednání zvoleného postupu v souladu s § 276 a násl. ZP. |
| říjen 2025 | Zahájení pracovněprávních kroků dle zvolené varianty Zahájení přípravy a vyjednávání podmínek smlouvy s poskytovatelem služeb (externí dodavatel, servisní organizace zřizovatele). Pokud se jedná o externího poskytovatele služeb a jedná se o veřejnou zakázku, realizovat potřebné kroky podle ZZVZ. |
| listopad–prosinec 2025 | Realizace vybrané varianty: převedení zaměstnanců, uzavření smlouvy s poskytovatelem vybraných služeb, předání agend, dokumentace apod. |
| ledna 2026 | Zahájení provozu v novém režimu zajištění nepedagogických činností. Ředitel se zřizovatelem sledují průběh realizace a operativně řeší případné problémy |
| leden–březen 2026 | Průběžné sledování a následné vyhodnocení funkčnosti zvoleného modelu. V případě potřeby úprava podmínek spolupráce nebo revize smluvního nastavení. |
Na finanční zajištění nepedagogické práce a ONIV ve školách obdrží obce a kraje jako zřizovatelé zvýšené peněžní prostředky v rámci RUD. Obce obdrží zvýšené peněžní prostředky na základě zvýšeného „školského koeficientu“, kraje pak na základě nově stanoveného „školského koeficientu“. Objem peněžních prostředků ovlivní zejména počet dětí, žáků a studentů ve školách a vybraných školských zařízeních. Pro obce platí, že nový „školský koeficient“ zahrnuje stávající „provozní RUD“ navýšený o peněžní prostředky na nepedagogickou práci a tzv. ONIV.
Prostředky obec/kraj obdrží za všechny započtené děti/žáky/studenty a bude na rozhodnutí obce, jak dále ty finance rozdělí mezi jednotlivé zřizované školské organizace. Peněžní prostředky z RUD, stejně jako dosud, nebudou účelově vázány a bude na rozhodnutí zřizovatele, kolik peněžních prostředků konkrétní škole přidělí v návaznosti na informace poskytnuté školou o potřebnosti zajištění prostředků.
V oblasti provozních výdajů bude zřizovatel postupovat jako dosud. V oblasti nepedagogické práce se výše peněžních prostředků přidělená škole bude lišit dle varianty řešení, která bude zvolena (více k jednotlivým variantám v kapitole 1.4). Stejně tak v případě zajištění hmotného zabezpečení (školního stravování) bude výše peněžních prostředků přidělená škole záležet na způsobu jeho zajištění (více v kapitole 1.8).
V oblasti ONIV se výše peněžních prostředků přidělená škole bude lišit dle jednotlivých činností, které škola vykonává. Jiné potřeby bude mít mateřská škola, základní škola, střední škola či středisko volného času nebo zařízení školního stravování. Výhodou tohoto finančního zajištění je, že škola není při použití peněžních prostředků limitována kalendářním rokem, což umožňuje jejich účelnější a efektivnější využití.
Dle návrhu MŠMT činí uvedené koeficienty:
Mimořádné zvýšení počtu dětí, žáků a studentů po přechodnou dobu
Nepřesáhne-li k rozhodnému dni (tj. k 30. 9. 2025, popřípadě 31. 10. 2025) počet dětí, žáků a studentů ve školách zřizovaných obcí, školských výchovných a ubytovacích zařízeních zajišťujících celodenní výchovu, ubytování a stravování zřizovaných obcí, ve střediscích volného času zřizovaných obcí a dětí v dětských domovech zřizovaných obcí v souhrnu za obec 500, navýší se pro období od 1. 1. 2026 do 31. 12. 2026 souhrnná hodnota získaná násobením počtů těchto dětí, žáků a studentů koeficienty podle § 1 o 10.
Modelový příklad použití koeficientů a mimořádného zvýšení pro rok 2026
Na webu tzv. kalkulačky (Nepedagogové – srovnání) lze zjistit předpokládanou výši peněžních prostředků, které obdrží daná obec v roce 2026 na základě daňové predikce a navržených pravidel pro RUD od 1. 1. 2026. Uvedená výše peněžních prostředků tak odpovídá zvýšenému podílu obcí na sdílených daních, který bude promítnut výhradně do „školského koeficientu“ (zahrnuje tak stávající „provozníRUD“ navýšený o peněžní prostředky na nepedagogickou práci a ONIV). Nově jsou do RUD zahrnuty i obce, které zřizují svazkové školy.
Při výběru vhodné varianty zajištění nepedagogických činností ve školách je namístě zohlednit několik základních faktorů.
Počet a druh zřizovaných škol
Při úvahách o vhodné variantě řešení je třeba zohlednit celkový počet zřizovaných škol, případně možnosti společného nebo centralizovaného zajištění provozních služeb.
Personální kapacity zřizovaných škol
Důležitým parametrem je personální zajištění ve školách, odbornost a specializace pracovníků, obsazenost míst, zastupitelnost, fluktuace zaměstnanců a stav trhu práce v daném regionu.
Velikost a organizační kapacity obce
Zřizovatel by měl zhodnotit, zda má dostatečné administrativní a personální zázemí, a zda tak disponuje kapacitami pro řízení pracovněprávních vztahů a každodenní provozní agendy škol.
Existence nebo zřízení servisní organizace
Je vhodné posoudit, zda již existuje servisní organizace zřizovatele, která může některé nepedagogické činnosti převzít, nebo zda je reálné takovou organizaci zřídit, případně ji využít pro více škol.
Technické a odborné zajištění nepedagogických činností
Při volbě způsobu zajištění nepedagogických činností by měl zřizovatel ve spolupráci s ředitelem školy zvážit, zda jsou k dispozici potřebné kapacity (personální, technické i organizační). To se týká zejména vybavení pro výkon daných činností (např. úklidová technika, servisní zázemí, přístup k IT systémům), zajištění odborného vedení zaměstnanců, dostupnosti školení, zajištění BOZP a dalších souvisejících požadavků.
Právní a smluvní stabilita
Při zvažování spolupráce s jiným subjektem je vhodné vyhodnotit související právní a smluvní rizika, zejména z hlediska odpovědnosti, kontroly a zajištění stability poskytovaných služeb. Je nezbytné věnovat pozornost nastavení smluvních vztahů, jasnému vymezení podmínek spolupráce a mechanismům pro řešení případných nedostatků. Pokud by měly být vybrané nepedagogické činnosti zajišťovány externím dodavatelem, je třeba zohlednit postupy dle ZZVZ.
Interní komunikace zřizovatele
Zvolený způsob zajištění nepedagogických činností je třeba projednat v radě obce(je-li zřízena) či radě kraje a v zastupitelstvu. Součástí projednání by měla být analýza místní situace, definice cílů, kterých má být dosaženo, a posouzení různých variant včetně jejich personálních a rozpočtových dopadů. Zřizovatel si může nechat zpracovat souhrnný materiál (např. zprávu nebo podkladovou studii, SWOT analýzu), který popíše uvažované varianty zajištění nepedagogických činností, náklady na platy a ONIV, návrh rozdělení prostředků mezi školy a případná organizační opatření.
V této souvislosti je třeba upozornit, že:
Komunikace s řediteli škol
Je vhodné:
Komunikace se zaměstnanci škol
Komunikace se zaměstnanci škol je primárně v kompetenci ředitele školy. Ten je odpovědný za informování zaměstnanců. Po vzájemné dohodě může být vhodné, aby do procesu vstoupil i zřizovatel (např. společně s ředitelem školy představí zaměstnancům zvolenou variantu, vysvětlí její dopady apod.).
Informování veřejnosti
Považuje-li to zřizovatel za vhodné, může veřejnost informovat o převzetí odpovědnosti za financování nepedagogické práce a souvisejících nákladů (ONIV) a o způsobu zajištění těchto činností, pokud má dojít ke změnám oproti dosavadnímu stavu. K tomu lze využít běžně dostupné prostředky, které jsou v místě obvyklé.
Změna financování od 1. 1. 2026 automaticky neznamená, že je nutné měnit způsoby zajištění nepedagogické práce hned od ledna. Některé změny vyžadují dostatečný čas na to, aby byly provedeny pečlivě, po předchozí analýze a projednání s relevantními aktéry. Může být proto vhodné ve školním roce 2025/2026 vést společně s řediteli jednání o nejvhodnějších způsobech zajištění nepedagogické práce a k případným organizačním změnám přistoupit až od nového školního roku v září 2026 nebo od ledna 2027.
Pokud bude vyhodnoceno jako vhodné realizovat změny již od ledna 2026, níže nabízíme harmonogram jako doporučený rámec, který je však potřeba upravit podle konkrétní situace školy a zřizovatele. Klíčová je vzájemná dohoda a dobrá komunikace mezi zřizovatelem a ředitelem školy. Podle jejich možností a potřeb se může časový postup i jednotlivé kroky lišit.
| Termín | Krok / opatření |
|---|---|
| září 2025 | Předběžné propočty dopadů na rozpočet. Analýza situace. Zahájení jednání s řediteli školy, případně založení pracovní skupiny Informování ředitelů škol o možnostech zřizovatele (rozpočet, kapacity). Společné posouzení současného stavu zajištění nepedagogických činností ze strany ředitele a zřizovatele. Dohoda na preferované variantě po 1. 1. 2026. Pokud nedojde ke změnám ve způsobu zajištění nepedagogických činností, není třeba podnikat další kroky. Projednání v orgánech obce nebo kraje Dohoda zřizovatele a ředitele školy na konkrétní nové variantě zajištění nepedagogických činností. Pokud bude vybrané činnosti nově zajišťovat jiný subjekt (zřizovatel, servisní organizace zřizovatele, externí dodavatel), příprava souvisejících organizačních a personálních kroků. |
| říjen 2025 | Realizace vybrané varianty: převedení zaměstnanců, uzavření smlouvy s poskytovatelem vybraných služeb, předání agend, dokumentace apod. |
| listopad–prosinec 2025 | Realizace zvolené varianty: administrativní převzetí agend, kontrola připravenosti, spolupráce s řediteli na organizačních krocích. |
| ledna 2026 | Zahájení provozu v novém režimu zajištění nepedagogických činností. Ředitel se zřizovatelem sledují průběh realizace a operativně řeší případné problémy |
| leden–březen 2026 | Průběžné sledování a vyhodnocení funkčnosti zvoleného modelu. V případě potřeby úprava podmínek spolupráce nebo revize smluvního nastavení. |
Metodické materiály MŠMT
- Obsahují doporučení k přechodu financování, modelové výpočty a vzory dokumentů.
Dostupné na webu edu.gov.cz.
Kalkulačka MŠMT pro výpočet dopadů změny RUD
- Umožňuje obcím zjistit předpokládanou výši příjmů v důsledku změny zákona.
Dostupné zde.
Informační systém o průměrném výdělku (ISPV)
- Slouží jako podklad pro výpočet mezd a platů ve veřejném sektoru.
- Využíván při modelování dopadů změny financování.
Dostupné na webu ISPV.
Přehled platů typových pozic za rok 2024:
Zaměstnanci a mzdové prostředky ve školství – rok 2024, MŠMT ČR
