Ředitel školy a jeho zástupce – smlouvy, role, odpovědnosti
Jak správně nastavit pravomoci zástupců ředitele, kdy pracovní vztah vzniká jmenováním a kdy pracovní smlouvou a jak postupovat při uzavírání smluv se sebou samým?Nové metodiky přinášejí jasný výklad složitých pracovních situací, se kterými se školy běžně potýkají.
Uzavírání pracovních smluv, DPP a DPČ ředitelem se sebou samým
Za určitých podmínek může ředitel školy uzavřít pracovní vztah sám se sebou – například na jinou pracovní pozici. Dokument upozorňuje na nutnost odlišného druhu práce, oddělení náplní a důsledné vyloučení střetu zájmů. Připomíná také, že zřizovatel v tomto procesu nefiguruje jako zaměstnavatel, ale může poskytovat metodickou oporu. Nechybí ani doporučení k nastavení mzdy a dokumentace celého postupu.
Ředitel školy či školského zařízení obecně může jako statutární orgán uzavřít pracovní smlouvu, dohodu o provedení práce (DPP) či dohodu o pracovní činnosti (DPČ) se sebou samým, jakožto zaměstnancem, ale je nutné v takovém případě postupovat obezřetně a splnit následující podmínky.
ODLIŠNÝ DRUH PRÁCE
§
Je třeba dodržet zásadu stanovenou v § 34b odst. 2 zákoníku práce, podle kterého zaměstnanec v dalším základním pracovněprávním vztahu u téhož zaměstnavatele nesmí vykonávat práce, které jsou stejně druhově vymezeny. Práce vykonávaná v dalším pracovněprávním vztahu musí být tedy povahově odlišná od činností vyplývajících z funkce ředitele. Další pracovněprávní vztah nesmí jen rozšiřovat pracovní náplň spojenou s výkonem funkce ředitele a musí být časově i obsahově oddělen.
D
Doporučujeme, aby druh práce v dalším pracovněprávním vztahu byl co nejlépe definován tak, aby bylo zřejmé, že ji ředitel vykonává vedle činností běžně spojených s výkonem své funkce a že je od nich jasně oddělena (např. správce IT, manažer projektu, lektor volnočasových aktivit apod.)
NEEXISTENCE STŘETU ZÁJMŮ
§
Při sjednání dalšího pracovněprávního vztahu je třeba dbát na to, aby nedošlo ke střetu zájmů. Uzavření pracovní smlouvy, DPP nebo DPČ nesmí vést k situaci, která by byla v rozporu se zájmy školy. Ředitel tak pro sebe zejména nemůže sjednat nepřiměřeně vysokou odměnu, která by neodpovídala běžným podmínkám, nebo jinou neobvyklou výhodu, která by ho nedůvodně zvýhodňovala oproti jiným zaměstnancům.
D
Ředitel může provést analýzu platových podmínek pro daný typ práce (např. porovnání odměn na obdobných pozicích v regionu). Výše odměny by měla být v souladu s platovými předpisy (vč. předpisů školy) a odpovídat obvyklé praxi. Tuto analýzu doporučujeme též zdokumentovat, aby bylo možné případně prokázat, že odměna byla sjednána dle uvedených pravidel.
SAMOSTATNÉ JEDNÁNÍ PRÁVNICKÉ OSOBY
§
Právnická osoba vykonávající činnost školy jedná v pracovněprávních vztazích samostatně. Zřizovatel vůči řediteli není v postavení zaměstnavatele a jedná tehdy, stanoví-li tak zákon (např. jmenuje a odvolává ředitele a stanovuje mu plat). Proto ani při sjednání dalšího pracovněprávního vztahu ředitele zřizovatel právně nejedná a pracovní smlouvu, DPP nebo DPČ s ředitelem neuzavírá.
D
Veškerá právní jednání při sjednání dalšího pracovněprávního vztahu ředitele probíhají v rámci kompetencí zaměstnavatele. Pracovní smlouvu, DPP nebo DPČ za obě smluvní strany podepisuje ředitel. Zřizovateli v tomto procesu nenáleží dle zákona žádná pravomoc. Ředitel však může se zřizovatelem věc konzultovat a může se řídit jeho doporučeními (například v rámci posouzení možného střetu zájmu) a tento postup lze doporučit.
Materiál rozlišuje tři klíčové role: ředitele školy, zástupce statutárního orgánu a zástupce ředitele. Věnuje se jejich právnímu zakotvení, způsobu ustanovení i případným nárokům na příplatky. Pomáhá se správným nastavením vnitřních dokumentů školy a vyhýbá se častým chybám v názvosloví i v určení odpovědností.
ŘEDITEL ŠKOLY – STATUTÁRNÍ ORGÁN
Ředitel školy (dále v textu „ŘŠ”), která je zřízena při školské právnické osobě, případně příspěvkové organizaci, je statutárním orgánem a zároveň zaměstnancem právnické osoby (příspěvkové organizace nebo školské právnické osoby). Současně je třeba ho vnímat jako ředitele všech škol a školských zařízení, jejichž činnost daná právnická osoba vykonává. Někdy bývá nepřesně označován jako statutární zástupce školy, tento pojem však právní předpisy neznají, nedoporučujeme jej tedy používat (to i z důvodu možné záměny s pozicí zástupce statutárního orgánu).
Jedná se o:
osobu oprávněnou ze zákona zastupovat právnickou osobu např. při uzavírání smluv nebo při jednání za zaměstnavatele v pracovněprávních vztazích,
osobu vykonávající kompetence ředitele školy nebo školského zařízení stanovené ve školském zákoně (zejména § 164 a 165 školského zákona),
Jedná se o osobu, která má oprávnění zastupovat ředitele v plném rozsahu jeho kompetencí během jeho nepřítomnosti (například dočasná pracovní neschopnost, stáž či vícedenní pracovní cesta). Funkce zástupce statutárního orgánu je zakotvena ve vnitřním předpisu (organizačním řádu) a u příspěvkové organizace i ve zřizovací listině. Funkci může vykonávat pedagogický i nepedagogický pracovník. Zpravidla jím bývá jeden ze zástupců ŘŠ, není to však podmínkou. Funkci může vykonávat např. i ekonom školy, aniž by byl zástupcem ŘŠ. Současně se nemusí nutně jednat ani o vedoucího zaměstnance ve smyslu § 11 zákoníku práce. Zástupci statutárního orgánu bude příplatek za vedení náležet za podmínek § 124 odst. 2 zákoníku práce.
ZÁSTUPCE ŘEDITELE ŠKOLY
Funkce zástupce ředitele školy není výslovně upravena školským zákonem, je však předpokládána v nařízení vlády č. 75/2005 Sb. Pokud se ředitel školy rozhodne funkci zřídit, měl by ji zakotvit ve vnitřním předpisu (organizačním řádu). Zástupce ŘŠ bývá zpravidla pedagogickým pracovníkem a vykonává přímou pedagogickou činnost, např. zástupce pro 1. či 2. stupeň ZŠ, zástupce pro MŠ, zástupce pro inovace ve výuce, zástupce pro školní poradenské pracoviště. Funkci však může vykonávat i nepedagogický pracovník, který pedagogickou činnost nevykonává, např. zástupce pro ekonomiku, provozní zástupce, zástupce pro doplňkovou činnost.
Zástupce ŘŠ může řídit samostatný organizační útvar a být vedoucím zaměstnancem ve smyslu § 11 zákoníku práce, který je oprávněn na samostatném stupni řízení stanovit a ukládat podřízeným pracovníkům úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat jejich práci a dávat jim závazné pokyny. Vedoucím zaměstnancem však nutně být nemusí (např. zástupce ŘŠ pro projekty). V takovém případě nebude mít automaticky nárok na příplatek za vedení (může mu však vzniknout za podmínek § 124 odst. 4 zákoníku práce).
Vznik a skončení pracovního poměru zástupce ředitele školy
Tato metodika se věnuje situacím, kdy pracovní poměr zástupce vzniká jmenováním a kdy na základě pracovní smlouvy. Přináší přehled podmínek, za nichž je zástupce vedoucím zaměstnancem, i toho, jak správně postupovat při ukončení výkonu funkce. Školám připomíná také povinnost nabídnout po odvolání zástupce jiné vhodné pracovní místo, pokud to situace umožňuje.
Metodický materiál se zaměřuje na problematiku vzniku a skončení pracovního poměru zástupce ředitele školy. Je určen především ředitelům škol, případně též personalistům, zřizovatelům škol nebo samotným zástupcům. Materiál si klade za cíl vysvětlit, kdy je pracovní poměr zástupce ředitele školy zakládán jmenováním, a kdy je zakládán pracovní smlouvou. Popisuje specifika spojená se skončením výkonu práce a pracovního poměru zástupce ředitele. Představuje také příklady různých situací, které mohou v praxi škol nastat.
Jmenovaný zástupce ředitele je pouze takový zástupce, který je vedoucím organizačního útvaru příspěvkové organizace vytvořeného podle vnitřního organizačního předpisu, typicky organizačního řádu. Organizační struktura příspěvkové organizace musí být v tomto případě členěna na jednotlivé útvary vedené zaměstnancem školy, tj. zástupcem ředitele. Takový zástupce ředitele je vedoucím zaměstnancem ve smyslu § 11 ZP a jeho pracovní poměr může být založen pouze jmenováním, nikoliv pracovní smlouvou.
I
Pracovní smlouvou se zakládá pracovní poměr zástupce ředitele, který nevede organizační útvar příspěvkové organizace. Takový zástupce neřídí podřízené zaměstnance, ale má rozšířenou pracovní náplň o zajištění agend, které bývají zpravidla svěřeny řediteli školy. Tento zástupce není vedoucím zaměstnancem ve smyslu § 11 ZP a nenáleží mu příplatek za vedení podle § 124 odst. 1 ZP.
I
Pracovní poměr zástupce ředitele školy, jejíž činnost nevykonává příspěvková organizace, se zakládá výhradně pracovní smlouvou, nikoliv jmenováním. To platí i tehdy, bude-li zástupce vedoucím zaměstnancem podle § 11 ZP a bude řídit samostatný organizační útvar.
Příklad č. 1
Zástupce ředitele školy, který je vedoucím organizačního útvaru příspěvkové organizace: Je vytvořen organizační útvar s označením Úsek 2. stupně ZŠ a v jeho čele stojí zástupce ředitele, který ho řídí. Pracovní poměr zástupce ředitele se v tomto případě zakládá výhradně jmenováním (pracovní poměr nelze založit pracovní smlouvou). Pokud má být tímto zástupcem ustanoven stávající zaměstnanec, je třeba přistoupit ke změně jeho pracovního poměru a do funkce zástupce ho jmenovat. Ke změně pracovního poměru nemůže dojít na základě dodatku ke stávající pracovní smlouvě.
Příklad č. 2
Zástupce ředitele školy v příspěvkové organizaci, který není vedoucím organizačního útvaru: Bude se jednat o zástupce ředitele, který nevede žádný organizační útvar příspěvkové organizace a neřídí podřízené zaměstnance (například zástupce ředitele školy pro oblast projektů a PR, zástupce ředitele pro koordinaci podpory nadání nebo zástupce pro koordinaci prevence). Pracovní poměr se nezakládá jmenováním, ale výhradně pracovní smlouvou. Pokud má být tímto zástupcem ustanoven stávající zaměstnanec, je možné uzavřít dodatek ke stávající pracovní smlouvě, kterým dojde ke změně jeho pracovního poměru (druhu práce).
Příklad č. 3
Zástupce ředitele školy, jejíž činnost nevykonává příspěvkové organizace: Bude se jednat o zástupce ředitele školy, který je zaměstnancem například školské právnické osoby nebo společnosti s ručením omezeným. Bez ohledu na to, zda je vedoucím zaměstnancem podle § 11 ZP a zda řídí samostatný organizační útvar, bude jeho pracovní poměr vznikat pracovní smlouvou. Pokud má být tímto zástupcem ustanoven stávající zaměstnanec, je možné uzavřít dodatek ke stávající pracovní smlouvě, kterým dojde ke změně jeho pracovního poměru (druhu práce).
Pokud zástupce ředitele vykonává práci na vedoucím místě uvedeném v § 73 odst. 3 ZP (v praxi se bude zpravidla jednat o místo přímo podřízené řediteli školy), lze sjednat, že může být z funkce odvolán. Tato možnost však platí pouze tehdy, pokud je zároveň dohodnuto, že se zástupce ředitele může své funkce vzdát.
JMENOVACÍ DEKRET
D
Jedná-li se o zástupce ředitele, jehož je třeba do funkce jmenovat, doporučujeme tak učinit na základě písemného jmenovacího dekretu, který bude obsahovat:
identifikaci zaměstnance a zaměstnavatele (jméno, příjmení, případně ID zaměstnance, trvalý pobyt; sídlo školy);
označení vedoucího pracovního místa, na které je zaměstnanec jmenován (např. zástupce ředitele pro 1. stupeň ZŠ);
místo výkonu práce (obvykle sídlo školy);
od kterého dne bude zaměstnanec práci vykonávat (uvede se datum, od kterého bude zaměstnanec funkci zástupce ředitele vykonávat);
doba, na kterou je zástupce ředitele jmenován (pokud je jmenování na dobu určitou, uvede se časový úsek, na který je zástupce jmenován – např. do 30. 6. 20XX; na dobu čerpání rodičovské dovolené zaměstnancem XY apod.;
v jiném případě platí, že jde o jmenování na dobu neurčitou).
I
Přestože je jmenování jednostranným právním úkonem, je třeba aby se jmenováním zaměstnanec souhlasil. Souhlas může vyjádřit výslovně ve jmenovacím dekretu. Výslovné vyjádření souhlasu ve jmenovacím dekretu není nutné – souhlas zaměstnance lze dovodit z jeho faktického jednání, tj. z toho, že začne práci v souladu se jmenovacím dekretem vykonávat.
I
V případě, že jmenovaný zástupce ředitele není stávajícím zaměstnancem školy, dojde jmenováním ke vzniku nového pracovního poměru. Pokud se však zástupcem ředitele má stát stávající zaměstnanec školy (typicky na základě pracovní smlouvy se sjednaným druhem práce učitel), dojde jmenováním ke změně pracovního poměru tohoto zaměstnance.
UKONČENÍ VÝKONU PRÁCE JMENOVANÉHO ZÁSTUPCE ŘEDITELE ŠKOLY
§
Výkon práce jmenovaného zástupce ředitele školy končí podle § 73 a § 73a ZP buď odvoláním, nebo vzdáním se vedoucího pracovního místa. Ředitel školy může jmenovaného zástupce odvolat nebo se zástupce může svého místa vzdát (obojí je třeba provést v písemné formě). Pokud je zástupce odvolán nebo se vedoucího místa vzdá, skončí mu výkon práce na pracovním místě zástupce dnem, kdy bude odvolání nebo vzdání se doručeno druhé straně (zaměstnavateli, tj. příspěvkové organizaci), nebyl-li v odvolání nebo vzdání se pracovního místa uveden den pozdější.
I
Odvoláním nebo vzdáním se vedoucího pracovního místa pracovní poměr zaměstnance nekončí. Ředitel školy je povinen bývalému zástupci nabídnout jiné pracovní místo odpovídající jeho zdravotnímu stavu a kvalifikaci (obvykle půjde o pozici učitele apod.). V případě, že takové pracovní místo není k dispozici nebo ho zaměstnanec odmítne, nastává situace, kdy se bývalý zástupce ocitá tzv. na překážkách (jde o překážky v práci na straně zaměstnavatele), není mu přidělována práce, nevykonává práci a náleží mu náhrada platu ve výši průměrného výdělku. Zároveň je dán výpovědní důvod podle § 52 písm. c) ZP (tzv. pro fiktivní nadbytečnost). Odstupné bývalému zástupci náleží jen v případě, kdy byl odvolán v souvislosti se zrušením místa zástupce, kdy v důsledku organizační změny pracovní místo zaniklo (například organizační úsek 2. stupně ZŠ je zrušen).
I
Pracovní poměr jmenovaného zástupce ředitele není nezbytně nutné ukončovat postupem uvedeným v § 73a ZP (odvoláním nebo vzdáním se). Je možno také uplatnit obecné způsoby skončení pracovního poměru jako jsou výpověď (dle § 50 a násl. ZP), dohoda o rozvázání pracovního poměru (dle § 49 ZP) nebo okamžité zrušení pracovního poměru (dle § 55 ZP) jako je tomu u jiných zaměstnanců.
V případě zájmu nám můžete zadat Váš váš e-mail a jakmile naše novinky spustíme budeme Vás informovat na Váš email. Odběr novinek samozřejmě můžete kdykoliv později odhlásit.
