Analýzy potvrzují, že socioekonomický status (SES) žáka zůstává jedním z nejsilnějších faktorů ovlivňujících jeho výsledky. Pozitivní vliv má podpora již v předškolním věku, kdy podněty formou her, povídání si o světě i jednoduché počítání mohou vytvořit základ pro pozdější vzdělávací úspěchy. Dobrá příprava před začátkem povinné školní docházky tak může výrazně přispět ke snižování rozdílů spojených s rodinným zázemím.
U 8. ročníků hraje kromě socioekonomického statusu žáka velmi významnou roli také status školy. Žáci, kteří chodí do školy s příznivějším sociálním složením, dosahují vyššího skóre v matematických testech.
Wellbeing a bezpečí
Vzdělávací úspěchy nesouvisí pouze se znalostmi a dovednostmi. Data ukazují, že žáci, kteří přicházejí do školy unavení, hladoví nebo často chybí, dosahují horších výsledků bez ohledu na svůj reálný potenciál. Negativní vliv má také šikana. Zatímco u mladších žáků převažují fyzické projevy agrese, v 8. ročnících se často přesouvá do psychologické roviny. Všechny formy šikany však úspěšnost snižují.
Důležitým faktorem je tedy to, jak se žáci ve škole cítí. Pocit sounáležitosti se školou, zejména u starších ročníků, pomáhá zmírňovat dopady negativních jevů. Je proto přínosné cíleně pracovat na zlepšování vztahů ve třídě i ve škole a včas reagovat na známky vyloučení nebo časté absence. Situaci mohou zlepšit například třídní rozhovory či spolupráce se školním poradenským pracovištěm.
Vliv pohlaví a digitálních technologií
U obou ročníků se projevil také tzv. gender gap, tedy rozdíl mezi dívkami a chlapci. Chlapci dosahují v matematické a přírodovědné gramotnosti lepších výsledků a v matematice vykazují i vyšší sebedůvěru. Právě sebejistota žáka v daném předmětu je přitom zásadní – v 8. ročníku s ní souvisí výrazně vyšší skóre v matematických testech. Je proto na místě sebedůvěru dívek cíleně podporovat.
Starší žáci dosahují lepších výsledků také tehdy, pokud si věří při práci s digitálními technologiemi. Největší rozdíly se projevují u žáků z méně podnětného rodinného prostředí. Vyšší digitální sebedůvěra zde znamená nárůst v testech o téměř 50 bodů. Úspěšnost zvyšuje i pravidelné využívání internetu pro plnění školních úkolů. Učitelé proto mohou během výuky propojit práci s technologiemi s obsahem učiva, například prostřednictvím tvorby prezentací či projektů vyžadujících online vyhledávání a kritické posuzování zdrojů.
