Materiál shrnuje změny školského zákona a souvisejících právních předpisů ve znění po schválení návrhu zákona Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR dne 28. května 2025. Upozorňujeme, že uvedený návrh zákona dosud neprojednal Senát Parlamentu ČR, popisované změny tak nejsou dosud platné. Materiál se rovněž nezabývá tématy, která jsou předmětem tzv. odkladové novely, jež je projednávána samostatně.
Obsah stránky
Nově je stanoveno, že vláda nařízením stanoví pro ZŠ zřizované územními samosprávnými celky nebo dobrovolným svazkem obcí maximální počet hodin PPČ financovaný ze státního rozpočtu (PHPmax), a to v závislosti na počtu žáků základní školy.
PHPmax se nastaví podle průměrného počtu žáků ZŠ za předcházející tři roky. Do celkového počtu nebudou započítáni žáci, kteří se výuky ve třídě fakticky neúčastní, tj. vzdělávají se v zahraničí, v zahraniční škole v ČR nebo se vzdělávají formou individuálního vzdělávání.
Ředitel základní školy zřizované krajem, obcí nebo svazkem obcí bude mít povinnost zajistit práci psychologa nebo speciálního pedagoga až do výše maximálního týdenního počtu hodin přímé pedagogické činnosti odpovídající nároku na financování činnosti psychologa, speciálního pedagoga nebo sociálního pedagoga ze státního rozpočtu na základě nařízení vlády
Navazující nová úprava zakotvuje vymezení a rozsah poradenských služeb ve školách přímo ve školském zákoně. Nově se také stanovuje, že v základní škole zřizované krajem, obcí nebo svazkem obcí, s výjimkou základních škol zřizovaných podle § 16 odst. 9, základních škol speciálních a základních škol zřizovaných při zdravotnickém zařízení, která má na základě nařízení vlády nárok na financování činnosti psychologa, speciálního pedagoga nebo sociálního pedagoga ze státního rozpočtu, zajišťuje poradenské služby vždy též psycholog nebo speciální pedagog.
Tato povinnost se vztahuje i na tzv. srovnatelnou základní školou, kterou se rozumí základní škola, která by jinak splňovala podmínky, za kterých přísluší financování činnosti psychologa, speciálního pedagoga nebo sociálního pedagoga, ale není zřizovaná zřizována krajem, obcí nebo svazkem obcí.
Podpůrná opatření spočívající ve využití psychologa nebo speciálního pedagoga nebude možné poskytovat žákovi základní školy zřizované krajem, obcí nebo svazkem obcí, která má nárok na financování činnosti psychologa, speciálního pedagoga nebo sociálního pedagoga ze státního rozpočtu na základě nařízení vlády.
Změna se do školského zákona promítá zejména změnou §§ 16, 161, 161c, doplněním § 120a, 121a; dochází k legislativně technickým změnám.
Přechodná ustanovení stanovují: Ředitel základní školy s výjimkou základní školy zřizované podle § 16 odst. 9, základní školy speciální a základní školy zřizované při zdravotnickém zařízení nemá po dobu 3 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona 1. ledna 2026 povinnost zajišťovat poradenské služby psychologa nebo speciálního pedagoga podle § 120a odst. 3 zákona č. 561/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona 1. ledna 2026, pokud nemá dostatečný počet zaměstnanců, kteří mají kvalifikaci psychologa nebo speciálního pedagoga podle zákona upravujícího pedagogické pracovníky.
Účinnost je dělená: změny §§ 160 a 161c od 1. ledna 2026 do 31. prosince 2026 a od 1. ledna 2027. Ostatní změny od 1. ledna 2026.
Stanoví se možnost diferencovat objem finančních prostředků pro jednotlivé školy v závislosti na náročnosti poskytování vzdělávání.
Novelizace nestanoví objem finančních prostředků, ale pouze možnost jejich odlišné alokace. Změna má přispět ke snižování nerovností mezi školami způsobenými nerovným složením žáků se sociálním a ekonomickým znevýhodněním. Předpokládá snížení počtu opakovaných ročníků a vyšší míru dokončení základního a středního vzdělání. Na školách ohrožených sociálním znevýhodněním také udržení nebo zvýšení počtu kvalifikovaných pedagogických pracovníků.
Změna se do školského zákona promítá zejména změnou § 161; dochází k legislativně technickým změnám.
Účinnost je dělená: od 1. ledna 2026 do 31. prosince 2026 a od 1. ledna 2027.
Nové zmocnění obsažené ve školském zákoně umožňuje vydat nařízení vlády, které by pro příslušný kalendářní rok nebo kalendářní roky stanovilo počet hodin výuky financovaný ze státního rozpočtu v dané škole ve stejné výši jako při rozpisu finančních prostředků vyčleněných ze státního rozpočtu na činnost těchto škol na předcházející kalendářní rok.
Tímto nařízením by vláda také mohla stanovit podmínky, za jakých lze takto stanovený počet hodin výuky financovaný ze státního rozpočtu snížit nebo zvýšit, a to až do maximálního počtu hodin výuky financovaného ze státního rozpočtu stanoveného nařízením vlády.
Z hlediska dopadů na kvalitu vzdělávání by nařízení vlády regulovalo hranice PHškoly na úrovni předchozího školního roku (pokud by nekleslo pod celkové PHmax školy), pokud škole neporostou výkony i přesto, že nečerpá celý potenciál PHmax. Zjednodušeně lze tedy vyslovit, že kvalita vzdělávání bude obdobná jako v předchozím roce.
Změna se do školského zákona promítá zejména změnou § 161; dochází k legislativně technickým změnám.
Účinnost je dělená: od 1. ledna 2026 do 31. prosince 2026 a od 1. ledna 2027.
Dochází ke změně financování školských poradenských zařízení, tedy pedagogickopsychologických poraden a speciálně pedagogických center. Pedagogická práce v ŠPZ bude nově financována na centrální úrovni pomocí celostátních normativů, nikoli prostřednictvím krajských normativů.
Změna umožní sjednotit financování pedagogické práce ve všech ŠPZ zřizovaných krajem, obcí nebo svazkem obcí na základě stejných normativů, díky čemuž dojde k odstranění regionálních rozdílů.
Bude nastaveno pět celostátních normativů, v rámci nichž bude jednotkou výkonu dítě, žák nebo student (respektive skupina), jemuž jsou individuálně poskytovány poradenské služby, a to podle náročnosti poskytování těchto poradenských služeb.
Dále půjde o doplňkový normativ na služby, kdy jednotkou výkonu bude pedagogický pracovník. Na základě těchto normativů a příslušných započitatelných jednotek stanoví ministerstvo výši finančních prostředků pro právnické osoby vykonávající činnost ŠPZ.
Změna se do školského zákona promítá zejména změnou § 161, § 161a, 161b, nových § 25a až 25c, dále dojde k související změně prováděcího předpisu; doplňuje se znění § 22a zákona o pedagogických pracovnících; doplňuje se znění § 391 zákoníku práce; dále dochází k legislativně technickým změnám.
Účinnost je dělená: změny § 161 od 1. ledna 2026 do 31. prosince 2026 a od 1. ledna 2027; změny §§ 161a, 161b od 1. ledna 2026; změny § 161c od 1. ledna 2026 do 31. prosince 2026 a od 1. ledna 2027.
Dochází ke zmírnění tvrdosti zákona při poskytování dotací právnickým osobám vykonávajícím činnost škol a školských zařízení soukromých a církevních zřizovatelů.
Nově se stanoví, že lze prominout zmeškání lhůty k podání žádosti o dotaci, přičemž se využije postupu podle § 41 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, jehož použití jinak vylučují rozpočtová pravidla. O prominutí zmeškání lhůty pro podání žádosti o dotace se rozhoduje usnesením, proti kterému není možné se odvolat.
Změna se do školského zákona promítá zejména doplněním znění § 162; doplňuje se znění § 3 zákona č. 306/1999 Sb.; dále dochází k legislativně technickým změnám.
Účinnost dnem 1. ledna 2026.
Zavádí se nový systém financování nepedagogické práce ve veřejných školách a školských zařízeních.
Stát bude financovat výhradně pedagogickou práci, zatímco veřejní zřizovatelé, tedy obce, kraje a DOS budou financovat nepedagogickou práci (např. školníky, kuchaře či administrativní pracovníky), dále většinu ONIV, např. učebnice, učební pomůcky, vzdělávání učitelů či exkurze, a provozní náklady. Ze státního rozpočtu se budou nadále pokrývat pouze výdaje spojené s výukou plavání nebo odbornou přípravou k získání řidičského či svářečského oprávnění, pokud to stanoví RVP.
Podpůrná opatření charakteru pedagogické práce, jako jsou asistenti pedagoga, psychologové, speciální pedagogové a další učitelé, budou i nadále financována ze státního rozpočtu. Naopak podpůrná opatření, která nemají charakter pedagogické práce, bude financovat škola/školské zařízení z rozpočtu zřizovatele.
Přesun financování nepedagogických prací směrem ke zřizovatelům bude kompenzován navýšením daňových podílů krajů a obcí.
V případě rozpočtů krajů se zvyšuje podíl z 9,45 % na 10,23 % z celostátního hrubého výnosu daní. Tyto prostředky se mezi kraje rozdělí, mimo jiné i na základě poměru počtu dětí, žáků a studentů. V případě rozpočtů obcí se zvyšuje podíl z 24,16 % na 25,93 % z celostátního hrubého výnosu daní.
Pro stanovení počtu dětí, žáků a studentů se započítávají školy, školská výchovná a ubytovací zařízení zajišťující celodenní výchovu, ubytování a stravování, střediska volného času a dětské domovy. Nezapočítávají se jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky, individuálně vzdělávané děti/žáci a žáci plnící PŠD podle § 38 školského zákona.
Při stanovení počtu dětí, žáků a studentů se pro účely propočtů bude vycházet z dokumentace škol ve stavu k 30. září školního roku, který bezprostředně předchází běžnému roku. V případě VOŠ, dětských domovů a školských výchovných a ubytovacích zařízení, školských výchovných a ubytovacích zařízení a středisek volného času se bude vycházet ze stavu k 31. říjnu školního roku, který bezprostředně předchází běžnému roku.
Více informací na: Změna financování nepedagogické práce ve veřejných školách a školských zařízeních
Změna se do školského zákona promítá zejména změnou § 161; dochází k legislativně technickým změnám. Změna RUD se zavádí zejména úpravou §§ 3 a 4 zákona č. 243/2000 Sb.; dochází k legislativně technickým změnám. Přechodná ustanovení stanoví postup pro jednotlivá období pro stanovení podílů na daňových příjmech a převodu daňových příjmů a pro zúčtování převodů daňových příjmů.
Účinnost dnem 1. ledna 2026.
Rozšiřuje se výčet výdajů, na které lze poskytovat prostředky ze státního rozpočtu pomocí mechanismu tzv. „ad hoc normativů“. Zavádí se tak alternativní způsob distribuce finančních prostředků, který zajišťuje rovný přístup ke vzdělávání a umožňuje MŠMT cíleně podporovat školy, aniž by školy musely podávat žádosti o dotace.
Změnou bude dána možnost zavedení administrativně nenáročného indexového financování škol i v případě, že bude převedeno financování ONIV na zřizovatele škol.
Novinka umožní MŠMT lépe zacílit finanční prostředky ve prospěch žáků s potřebou podpory, protože oproti prostředkům na ONIV bude MŠMT ve Věstníku stanovovat podmínky a kritéria pro poskytnutí dalších finančních prostředků a účel, na který mohou být použity. Případně bude možno stanovit další podmínky, které musí příjemce v souvislosti s použitím těchto dalších finančních prostředků splnit. Nový mechanismus umožní využít prostředky na velkou část intervencí, které byly pilotovány a využívány školami v rámci projektu Podpora rovných příležitostí hrazeného z evropských prostředků.
Změna se do školského zákona promítá zejména změnou § 161; dále dochází k legislativně technickým změnám.
Účinnost je dělená: od 1. ledna 2026 do 31. prosince 2026 a od 1. ledna 2027
Nově obec, která zřizuje právnickou osobu s činností MŠ, ZŠ nebo SŠ, případně kombinací těchto činností, musí zajistit, aby každá z těchto právnických osob měla alespoň jednou za poslední tři roky k 30. září minimální počet 180 dětí nebo žáků.
Pokud uvedené pravidlo nebude naplněno, bude mít obec povinnost právnické osoby s činností školy sloučit, aby uvedenou povinnost splnila.
Požadavek na minimální počet 180 dětí/žáků se neuplatní v případě obce, která zřizuje pouze jednu právnickou osobu vykonávající činnost MŠ, ZŠ nebo SŠ, případně kombinaci těchto činností. Dále se uvedená povinnost neuplatní v případě škol zřizovaných podle § 16 odst. 9 školského zákona, u škol speciálních a u škol s vyučovacím jazykem národnostní menšiny.
Uvedené pravidlo se nebude vztahovat na hlavní město Prahu jako celek, ale na jednotlivé městské části, protože ty mají samostatnou působnost v oblasti zřizování škol a plní funkci obce.
Požadavek na minimální počet 180 dětí/žáků je třeba plnit nejpozději od 1. ledna 2029, tzn. pro zavedení nové právní úpravy platí přechodné období tří let, tedy tři po sobě jdoucí termíny 30. září (rok 2025 až 2028). V tomto období musí obce vyhodnotit, zda každá z jejich školských právnických osob alespoň jednou k 30. září v letech 2026, 2027 nebo 2028 dosáhla minimálního počtu 180 dětí/žáků. Pokud některá právnická osoba tuto podmínku k 30. 9. 2028 nesplňuje, musí být sloučena s jinou nejpozději do 31. 12. 2028.
Příklad:
V případě, že právnická osoba s činností MŠ, ZŠ a SŠ, nebo s kombinací těchto činností nenaplní ke stanovenému datu podmínku minimálního počtu 180 dětí/žáků, dojde k výmazu školy nebo škol ze školského rejstříku. Pokud uvedené pravidlo nebude splňovat ani jedna z právnických osob zřizovaných obcí, potom bude mít obec právo určit právnickou osobu, u níž činnost školy nebo škol bude zachována (tj. u níž nebude proveden výmaz ze školského rejstříku). Pokud tak obec neučiní, rozhodne rejstříkový orgán o výběru právnické osoby, u níž činnost školy nebo škol zůstane zachována.
Změna se do školského zákona promítá zejména vložením nového § 179a; dále se doplňuje znění § 150; dochází k legislativně technickým změnám. Je stanoveno přechodné období: zákonné požadavky musejí obce splnit v období od 1. ledna 2026 do 31.prosince 2028. V tomto období musí obce vyhodnotit, zda každá z jimi zřizovaných právnických osob s činností školy alespoň jednou k 30. září v letech 2026, 2027 nebo 2028 dosáhla minimálního počtu 180 dětí/žáků. Pokud některá právnická osoba stanovenou podmínku k 30. 9. 2028 nenaplní, musí být sloučena s jinou nejpozději do 31. 12. 2028.
Účinnost dnem 1. ledna 2026.
Nově bude moci školská právnická osoba zřizovat organizační jednotky pro výkon činnosti školy nebo školského zařízení. Tuto možnost budou mít nejen veřejní zřizovatelé, ale také zřizovatelé soukromí.
Organizační jednotka bude moci vykonávat činnost kteréhokoli druhu školy nebo druhu a typu školského zařízení. Na tyto jednotky se bude obdobně vztahovat ustanovení § 8a odst. 1 a 2 školského zákona upravující název právnické osoby s činností školy nebo školského zařízení. Zřizovatelé škol budou mít možnost zřídit jednu ŠPO s organizačními jednotkami společně.
V případě, že je zřizovatelem ŠPO obec, bude možné pro jednotlivé organizační jednotky stanovit samostatný školský obvod.
Pokud ŠPO bude zřízená více veřejnými zřizovateli, bude orgánem ŠPO mimo ředitele také rada.
Pro veřejné zřizovatele se zavádí možnost zřídit ŠPO společně s veřejnou VŠ. Tato změna umožní například vznik tzv. klinické školy jako modelové vzdělávací instituce, kde v úzké vazbě probíhá vedle vzdělávání žáků také praktická příprava studentů učitelství a rovněž i pedagogicko-psychologický a didaktický výzkum.
Změna se do školského zákona promítá zejména změno §§ 3 8a, 124 až 132; dochází k legislativně technickým změnám.
Účinnost je dělená: změny § 124 od 1. září 2025 do 31. prosince 2025 a od 1. ledna 2026; změny § 131. Ostatní změny od 1. ledna 2026.
Nově se umožňuje dalším ministerstvům a ostatním organizačním složkám státu zřizovat školy a školská zařízení jako organizační složky státu nebo státní příspěvkové organizace.
Okruh zřizovatelů se oproti současném stavu rozšiřuje, zřizování bude probíhat stávajících obvyklých podmínek.
Změna se do školského zákona promítá zejména změnou §§ 8, 152 a 152a; mění § 35 zákona o pedagogických pracovnících; dochází k legislativně technickým změnám.
Účinnost dnem 1. září 2025.
Novela rozšiřuje výčet odvolacích důvodů, upřesňuje postup pro období, kdy škola nemá ředitele a zavádí změny v konání konkurzů ředitelů ŠPZ.
Automatické odvolání z funkce ředitele
Vyhlášením konkurzu se ředitel školy považuje automaticky za odvolaného ke dni uplynutí probíhajícího šestiletého funkčního období. Toto pravidlo se neuplatní v případě, kdy zřizovatel na základě konkurzu rozhodne, že dosavadní ředitel setrvá ve své funkci. V takovém případě začíná nové šestileté funkční období dnem, který následuje po skončení dosavadního šestiletého období.
Nový odvolací důvod
Nově se rozšiřuje výčet možných odvolacích důvodů, které lze využít mimo období pro konání konkurzu. Jde o důvod spočívající v pochybení při zajištění odpovídající odborné a pedagogické kvality vzdělávání a školských služeb. A dále se zavádí možnost odvolání z důvodu jmenování ředitele na vedoucí místo tzv. dočasného ředitele jiné zřizovatelem zřizované školy téhož druhu.
Postup pro období, kdy škola nemá ředitele
Další změnou je zakotvení možnosti postupu zřizovatele pro období, kdy škola nemá ředitele. Nově se umožňuje zřizovateli jmenovat bez konkurzního řízení ředitele jiné jím zřizované školy téhož druhu. S tímto postupem musí souhlasit jednak příslušný ředitel, jednak školská rada školy, kde má být dočasně jmenován. Pokud zřizovatel této možnosti využije, může buď ředitele ponechat v obou jeho funkcích nebo může tohoto ředitele z místa ředitele dosavadní školy odvolat. Jmenováním tzv. dočasným ředitelem tomuto řediteli nezačíná nové funkční období, ale běží mu aktuální šestileté období zahájené na škole, kde dosud vykonával funkci ředitele.
Konkurz na ředitele ŠPZ
Nově je třeba vyhlásit po uplynutí šestiletého období konkurz vždy, pokud se jedná o ředitele ŠPZ.
Změna se do školského zákona promítá zejména změnou a doplněním znění § 166, změnou znění § 174; dále dochází k legislativně technickým změnám. Přechodná ustanovení stanoví, že konkurzní řízení na pracovní místo ředitele školy nebo školského zařízení vyhlášená přede dnem 1. ledna 2026 se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
Účinnost dnem 1. ledna 2026.
Novela zavádí změny ve volebním právu do školské rady, v ukončení členství ve školské radě před koncem funkčního období, ve zveřejňování informací o školské radě a rozšiřují se pravomoci školské rady.
Změny ve volebním právu do školské rady
Aktivní i pasivní volební právo za skupinu žákovských voličů nově náleží jak nezletilým žákům středních škol (vyjma nižších stupňů víceletých gymnázií a příslušných částí konzervatoří), tak i jejich zákonným zástupcům (vždy jednomu za každého žáka). U nezletilých žáků středních škol tak vzniká dvojnásobné zastoupení – hlas má jak žák, tak jeho zákonný zástupce.
Zavádí se nový pojem žákovský volič, do kterého spadají:
Předčasný konec funkčního období
Nově končí funkce člena školské rady zvoleného za žákovské voliče před uplynutím funkčního období:
Zveřejnění informací o školské radě
Škola je povinna zveřejnit informace o složení školské rady, o možnostech podávání podnětů, oznámení a stížností školské radě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup (např. na webových stránkách školy).
Rozšíření pravomocí školské rady
Školská rada nově projednává také protokoly o kontrole a výsledky šetření ČŠI, podněty, oznámení a stížnosti týkající se zejména vzdělávání a poskytování školských služeb.
Dále školská rada:
Změna se do školského zákona promítá zejména změnou §§ 167 a 168; dále dochází k legislativně technickým změnám. Přechodná ustanovení stanoví, že výkon funkce člena školské rady zvoleného přede dnem 1. ledna 2026 se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
Účinnost dnem 1. ledna 2026.
Dochází ke změně v osobách oprávněných udělovat výchovná opatření a ke změně v procesu řízení. Dále dochází ke změně v rozhodování o podmíněném vyloučení a vyloučení žáka nebo studenta.
Nově mohou výchovná opatření (pochvaly, ocenění, kázeňská opatření) udělovat také jiní pedagogičtí pracovníci nežli pouze ředitel nebo třídní učitel. Co se rozhodování o podmíněném vyloučení a vyloučení týče, dochází ke změně, kdy ředitel školy musí zahájit řízení (nikoliv rozhodnout, jak tomu bylo doposud) o podmíněném vyloučení nebo o vyloučení žáka nebo studenta do dvou měsíců ode dne, kdy se o provinění žáka nebo studenta dozvěděl (nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy se žák nebo student provinění dopustil, s výjimkou případu, kdy je provinění klasifikováno jako trestný čin).
Změna se do školského zákona promítá zejména změnou § 31.
Účinnost dnem 1. září 2025.
Ruší se povinnost převést slovní hodnocení do klasifikace (nebo naopak) v případě přestupu žáka na jinou školu. Z dosavadní právní úpravy zůstává povinnost převést slovní hodnocení do klasifikace pro účely přijímacího řízení, avšak pouze na žádost zákonného zástupce.
Změna se do školského zákona promítá zejména změnou § 51; dochází k legislativně technickým změnám.
Účinnost dnem 1. ledna 2026.
Nově škola/školské zařízení zveřejňuje ŠVP způsobem umožňujícím dálkový přístup. Právo každého nahlížet na místě do ŠVP také ve škole/školském zařízení a pořizovat si z něj opisy, výpisy a kopie nebo za cenu obvyklou obdržet jeho kopii zůstává zachováno.
Nově se výroční zpráva bude zveřejňovat způsobem umožňujícím dálkový přístup. Právo nahlížet do výroční zprávy a pořizovat si z ní opisy, výpisy a kopie je naplněno tímto způsobem zveřejnění.
Způsobem umožňujícím dálkový přístup je také nově zveřejňován školní/vnitřní řád.
Změna se do školského zákona promítá změnou § 5, § 10 a § 30.
Účinnost je dělená: § 5 a § 30 od 1. září 2025. § 10 a § 3 od 1.ledna 2026.
Vypouští se povinnost při zápisu do rejstříku či změně údajů v něm dokládat stanovisko orgánu ochrany veřejného zdraví.
Změna se zavádí v návaznosti na novou hygienickou vyhlášku, tj. vyhlášku č. 160/2024 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých a dětských skupin. Na základě nové vyhlášky, která již neupravuje stavebně-technické požadavky, nejsou již orgány ochrany veřejného zdraví dotčeným orgánem příslušným k posuzování prostor a jejich kapacit v souladu s ustanovením § 147 odst. 1 písm. h) školského zákona.
Změna se do školského zákona promítá změnou § 147.
Účinnost dnem 1. září 2025.
Zaváděné změny mají za cíl zefektivnit systém přijímacího řízení a elektronizaci přihlášek na SŠ.
Zavádí se tyto zásadní změny:
Zrušení možnosti podávání přihlášky výpisem (účinnost od 1. 1. 2026)
Praxe ukázala jednak malý zájem o tuto formu, jednak zvýšenou chybovost na straně uchazečů a jejich rodičů. Zůstávají tedy dvě formy podání přihlášky – elektronicky přes systém DiPSy a listinně.
Úprava harmonogramu podávání přihlášek u konzervatoří (účinnost od 1. 9. 2026)
Přijímací řízení realizované pro konzervatoře bude od školního roku 2026/2027 předsunuté, tzn., že se ustupuje od sjednocení termínu pro podávání přihlášek pro střední školy a konzervatoře. V případě přijetí do oboru střední školy v rámci “běžného” přijímacího řízení na střední školu, automaticky zaniká přijetí v konzervatoři.
Elektronizace předávání doporučení k uzpůsobení podmínek uchazečů se speciálními vzdělávacími potřebami (účinnost od 1. 9. 2026)
Nově se umožní vkládat školským poradenským zařízením doporučení k úpravě podmínek přijímacího řízení přímo do informačního systému Centra, odkud se zpřístupní přímo ředitelům škol. Tímto krokem dojde k propojení školských poradenských zařízení s informačním systémem a snížení chybovosti při přepisování údajů z doporučení.
Zavádí se tyto dílčí změny:
Termín pro nahlížení do spisu jako součást vypsaných kritérií
Ředitel školy naplní povinnost vyzvat uchazeče k seznámení se s podklady pro vydání rozhodnutí tím, že uvede ve vyhlášení přijímacího řízení termín, kdy má účastník řízení možnost seznámit se s podklady rozhodnutí.
Zpětvzetí přihlášky
Kdykoli do dne stanoveného vyhláškou lze vzít zpět přihlášku nebo její část, např. jeden ze zvolených oborů vzdělání.
Podání nové přihlášky ve stejném kole
V systému DiPSy lze podat druhou přihlášku ve stejném kole až poté, co uchazeč vezme zpět předchozí přihlášku podanou v systému DiPSy.
Jednotná pravidla pro úpravy podmínek konání jednotné přijímací zkoušky
Ve všech kolech budou pravidla pro konání jednotné přijímací zkoušky u konkrétního uchazeče shodná, a to pro všechny školy. Pokud se školy neshodnou, rozhodne ta, kterou uchazeč uvedl na prvním místě.
Lepší informace o odvolání
Seznam přijatých a nepřijatých bude obsahovat i přesné informace, do kdy a kam se mohou uchazeči odvolat.
Druhé kolo: více termínů pro školní část či talentovou zkoušku
Ředitel školy může stanovit více termínů pro školní část nebo talentovou zkoušku, termín nemusí být jen jeden.
Druhé kolo: možnost hlásit se na maturitní obor i bez JPZ v prvním kole
Ve druhém kole se uchazeči, kteří nekonali v prvním kole jednotnou přijímací zkoušku, mohou ucházet i o přijetí do oboru s maturitní zkouškou. Za jednotou přijímací zkoušku obdrží nula bodů.
Třetí kolo a další kola: automatické zpětvzetí úmyslu vzdělávat se
Pokud uchazeč potvrdí zájem o jednu školu, automaticky se tím ruší potvrzení zájmu o jinou školu.
Zdravotní způsobilost
Posudek o zdravotní způsobilosti pro přijímací řízení bude platit 1 rok.
Změna se do školského zákona promítá zejména změnou §§ 60 až 60n; dochází k legislativně technickým změnám.
Účinnost je dělená: změny §§ 60 až 60e od 1 ledna 2026; § 60fa od 1. září 2026; §§ 60ha, 60j od 1. ledna 2026; §§ 60m a 60n od 1 ledna 2026 do 31. srpna 2026 a od 1. září 2026.
Nově se zavádí možnost kombinované výuky s distančními prvky ve SŠ, konzervatořích a VOŠ a základní pravidla pro vzdělávání tímto způsobem.
Jedná se o možnost zavedení způsobu vzdělávání v rámci denní formy vzdělávání, kdy se střídají prvky distanční a prezenční výuky. Sestavení modelu kombinované výuky je plně v kompetenci školy, která podmínky a organizaci tohoto typu výuky zakotví do ŠVP a školního řádu. Ředitel školy má povinnost informaci o podmínkách a organizaci kombinované výuky zveřejnit před začátkem školního roku. Žák bude mít při účasti na kombinované výuce nárok na školní stravování.
Rozsah distančních prvků a možnost zavedení kombinované výuky
Maximální možný rozsah distančních prvků výuky je 40 % vyučovacích hodin. Prezenční výuka tedy musí činit alespoň 60 % vyučovacích hodin ve školním roce. Konkrétní rozsah vymezí ministerstvo vyhláškou.
Pro praktické vyučování platí, že ho nelze realizovat kombinovanou výukou, pokud RVP příslušného oboru středního vzdělání toto výslovně neumožňuje.
Kombinovaná výuka se nebude moci realizovat ve školách, třídách, odděleních ani studijních skupinách zřízených podle § 16 odst. 9.
Podpůrná opatření
Žákům a studentům se speciálními vzdělávacími potřebami budou v rámci kombinované výuky poskytnuta podpůrná opatření ve stejném rozsahu jako při prezenční výuce. To znamená, že žákovi nebo studentovi budou poskytnuty nezbytné pomůcky, které mu umožní plnohodnotné zapojení do vzdělávacího procesu v rámci distanční výuky. Škola nebude poskytovat fyzickou přítomnost asistenta pedagoga, speciálního pedagoga ani jiného odborníka přímo v rámci výuky mimo prostory školy s výjimkou tlumočníka českého znakového jazyka a přepisovatele pro neslyšící. Místem výkonu práce musí být škola, resp. obvyklé místo, nikoli bydliště žáka nebo studenta.
Ukončení účasti na kombinované výuce
K ukončení účasti na kombinované výuce dojde na základě žádosti zákonného zástupce nebo zletilého žáka či studenta, přičemž k ukončení účasti dojde třetím pracovním dnem ode dne oznámení žádosti o ukončení řediteli školy, pokud nedojde k jiné dohodě. Nebo rozhodnutím ředitele školy, který bude moci rozhodnout o ukončení kombinované výuky žáka nebo studenta v následujících případech (rozhodování probíhá ve správním řízení):
Související změny – školské rady, rozvrh práce pedagoga, odpovědnost za škodu
V souvislosti s kombinovanou výukou se také rozšiřuje pravomoc školské rady o udělování a odvolávání souhlasu s nově konstituovanou kombinovanou výukou.
Ředitel školy bude moci v případě distanční výuky umožnit pedagogickému pracovníkovi výkon práce v pracovní době, kterou si sám rozvrhuje, nebo na místě, které si sám určí. V případě distančních prvků výuky se za počet vykonaných hodin přímé pedagogické činnosti považuje počet hodin prezenční výuky, které nahrazují.
V souvislosti s kombinovanou výukou dochází ke změně v odpovědnosti za škodu, kdy se vylučuje použití zákoníku práce na odpovědnost žáků a školy za způsobenou škodu při distančních prvcích při kombinované výuce.
Změna se do školského zákona promítá zejména vložením nových §§ 25a až 25c, dále dojde k související změně prováděcího předpisu; doplňuje se znění § 22a zákona o pedagogických pracovnících; doplňuje se znění § 391 zákoníku práce; dále dochází k legislativně technickým změnám.
Účinnost dnem 1. ledna 2026.
Zakotvuje se tzv. duální praktické vyučování. Nově bude možné praktické vyučování uskutečňovat také u tzv. poskytovatelů duálního praktického vyučování, tj. na pracovišti zaměstnavatele, který bude mít k poskytování praktického vyučování příslušné oprávnění a způsobilost.
Způsobilost se bude prokazovat tzv. certifikátem poskytovatele, který vydá organizace duálních poskytovatelů. Certifikát bude možné vydat také tzv. sdružení duálních poskytovatelů, tedy právnické osobě, která bude sdružovat více duálních poskytovatelů.
Duální praktické vyučování se bude uskutečňovat na základě smlouvy, kde bude upraven obsah a rozsah duálního praktického vyučování. Smlouva bude uzavírána na dobu alespoň jednoho školního roku.
Duální praktické vyučování se bude na pracovišti uskutečňovat pod vedením a dohledem osob s kvalifikací instruktora, učitele praktického vyučování nebo odborného výcviku.
Podrobnosti o náležitostech smlouvy a pravidla pro vedení žáků a dohled ze strany odpovědných osob stanoví ministerstvo vyhláškou.
Změna se do školského zákona promítá vložením nových §§ 65a až 65f; dochází ke změně §§ 57, 65, 96 odst. 2 a § 174 odst. 2; dále dochází k legislativně technickým změnám.
Účinnost dnem 1. ledna 2026.
Upravuje se oblast konání profilových maturitních zkoušek, zavádí komplexní profilová práce, umožňuje se nahradit jednu celou nebo část profilové zkoušky úspěšně vykonanou standardizovanou zkouškou, a to nejen z cizího jazyka, jak bylo možné dosud, zavádí se pověření konkrétního učitele organizací praktických nebo písemných zkoušek, umožňuje se vyloučení žáka za porušení pravidel při maturitní zkoušce, zavádí se změny týkající se přihlašování k maturitní zkoušce.
Komplexní profilová práce
Škola bude moci nabídnout žákům další způsob konání profilové části maturitní zkoušky – zpracování komplexní profilové práce. Škola nemusí tuto možnost nabídnout, nejde o povinnost, jde o možnost. Komplexní profilová práce má nahradit jednotlivé zkoušky profilové části maturitní zkoušky, které pak již žák nekoná. Škola/ředitel školy zajistí, aby komplexní profilová práce byla zpracována ve spolupráci s pracovištěm osoby, která má oprávnění k činnosti související s daným oborem vzdělání, a která uzavřela se školou smlouvu o obsahu a rozsahu zpracovávání komplexní profilové práce. Jde o nový alternativní způsob konání maturitní zkoušky, komplexní profilová práce nenahrazuje stávající formy maturitní zkoušky.
Zkouška složená z jednotlivých částí – úspěšné složení a opakování
Novelou se upravuje nejednoznačná situace, kdy žák koná maturitní zkoušku složenou z jednotlivých částí. Nově se stanoví, že žák zkoušku vykoná úspěšně, vykoná-li úspěšně všechny její části. V opačném případě koná znovu pouze tu část zkoušky, kterou nevykonal úspěšně, a to ve dvou opravných termínech.
Volba cizího jazyka
Novela upřesňuje, který cizí jazyk může žák zvolit z nabídky stanovené vyhláškou. Zvolí-li si žák zkoušku z cizího jazyka ve společné části, koná z téhož jazyka zkoušku také v profilové části. Je však pro možnou volbu žáka nutné, aby byl tento jazyk vyučován v daném oboru vzdělání, neboť škola vytváří zadání a hodnocení písemné práce a ústní zkoušky.
Zkouška z cizího jazyka v profilové části má odpovídat úrovni stanovené ŠVP. Ředitel školy je při určování nabídky zkoušek profilové části maturitní zkoušky vázán jen ŠVP, který vždy musí vycházet minimálně z RVP. Při konání komplexní profilové práce se zkouška z českého jazyka a literatury a z cizího jazyka konají formou zpracování a obhajoby komplexní profilové práce. Hodnocení bude z každého předmětu zvlášť.
Zajištění řádného průběhu zkoušky
Stanovuje se oprávnění ředitele školy pověřit konkrétního učitele zajištěním řádného průběhu praktické zkoušky, písemné zkoušky nebo písemné práce. Jedná se o zkoušky, u kterých není vždy nutná přítomnost celé zkušební maturitní komise, která v mnohých případech není ustanovená, neboť se jedná o zkoušky předcházející ústním zkouškám. O hodnocení zkoušek rozhoduje vždy zkušební maturitní komise.
Vyloučení žáka
Pověřený učitel zajišťující řádný průběh písemných prací, písemných zkoušek a praktických zkoušek je oprávněn vyloučit žáka ze zkoušky, pokud žák závažně porušil pravidla konání zkoušky, typicky například opisováním či použitím nedovolené pomůcky či vyrušováním ostatních žáků v průběhu zkoušky. Učitel rozhodne bezprostředně, aby ostatní žáci nebyli jednáním žáka rušeni.
Přihlašování k prvnímu termínu
Stanovuje se pravidlo, že žák posledního ročníku vzdělávání je povinen se přihlásit k maturitní zkoušce tak, aby ji konal v jarním zkušebním období roku, ve kterém úspěšně ukončí poslední ročník. Věta druhá přináší sankci pro nepřihlášeného žáka, který v důsledku takového jednání ztrácí všechny zkoušky řádného termínu a zbývají mu pouze dva termíny. Pokud následně v konání maturitní zkoušky žákovi bránily závažné důvody, např. zdravotní důvody hospitalizace, pro které nemohl zkoušku vykonat, může se z ní omluvit. Při uznání omluvy žák neztratí termín.
Nahrazení části nebo celé zkoušky
Možnost nahrazení jedné profilové maturitní zkoušky standardizovanou zkouškou se nově umožňuje nejen z cizího jazyka, ale i z dalších profilových zkoušek, o kterých rozhodne ředitel školy v souladu se školním vzdělávacím programem. Umožňuje se uznat nejen celá maturitní zkouška, ale i pouze část zkoušky, a to i pro cizí jazyk, má-li být např. u ústní zkoušky ověřena i odborná terminologie příslušného oboru vzdělání.
Žáci vzdělávající se v zahraničí
Upravuje se okruh žáků s nárokem na úpravu podmínek konání maturitní zkoušky. Nově se možnost úpravy bude vztahovat na osoby, které se vzdělávají ve škole mimo území ČR v roce konání maturitní zkoušky nebo se vzdělávaly v takové škole, a to alespoň 1 školní rok ze 7 školních roků bezprostředně předcházejících školnímu roku, ve kterém se podává přihláška ke zkoušce. A také osobám, které se vzdělávaly v takové škole alespoň 2 školní roky ze 7 školních roků bezprostředně předcházejících školnímu roku, ve kterém tato osoba podává přihlášku. Žádost o úpravu podmínek je součástí přihlášky ke zkoušce.
Změna se do školského zákona promítá zejména vložením nových §§ 80c a 80d, §§ 81a a 81b; dochází zejména ke změně §§ 78, 79, 80, 80a, 80b, 81, 82; dochází k legislativně technickým změnám.
Účinnost dnem 1. září 2025.
Zavádí se tzv. krátké cykly neboli programy krátkého cyklu terciálního odborného vzdělávání. Tyto autorizované programy vycházejí obsahově z akreditovaného vzdělávacího programu konkrétní VOŠ.
Změna umožní vyšší flexibilitu vzhledem k potřebám trhu práce a uplatnění absolventů, neboť krátké programy budou zpracovány ve spolupráci se sociálními partnery. Výhodou je, že do těchto jedno až dvouletých programů budou moci vstoupit také absolventi oborů, kteří nemají dostatečnou předchozí návaznost středoškolského studia na daný obor VOV. Programy tedy budou otevřené i pro zájemce, jejichž středoškolské vzdělání není přímo zaměřeno na daný obor. To umožní doplňkové využití těchto krátkých programů pro přípravu k delším VOV programům a zajistí prostupnost mezi různými vzdělávacími cestami.
Sekundárně by krátké programy mohly být využity k doplnění předchozího středoškolského vzdělání a vyrovnání rozdílů vůči oborům, na něž přímo navazující tříleté programy VOŠ. U krátkých programů se nepředpokládá samostatná akreditace, ale budou autorizovány příslušnou VOŠ, která je vygeneruje ze svého již akreditovaného programu. Podrobnosti k autorizaci krátkého programu stanoví MŠMT prováděcím předpisem.
V případě dvouletých programů bude možno ukončovat studium odbornou zkouškou a obhajobou prakticky zaměřené závěrečné práce; u jednoletých oborů bude studium ukončeno obhajobou prakticky zaměřené závěrečné práce.
Změna se do školského zákona promítá zejména změnou §§ 3, 6, 26, 28, 92, 94, 97, 99, 101, 103, 104, 106, 107, 107a, 144; dochází také k souvisejícím změnám v zákoně č. 111/1998 Sb., o vysokých školách; dále dochází k legislativně technickým změnám.
Účinnost je dělená: změny § 6 od 1. září 2025 do 31. prosince 2025 a od 1. ledna 2026. Ostatní změny od 1. ledna 2026.
Absolventi konzervatoří, kteří v období od 27. července 1995 do 31. prosince 2004 úspěšně ukončili vzdělávání v konzervatoři absolutoriem mohou používat označení absolventa konzervatoře "diplomovaný specialista", zkráceně "DiS.", které se uvádí za jménem. Dále absolventi vyšších škol, které absolvovali studium na základě rozhodnutí ministra školství, mládeže a tělovýchovy č. j. 13 726/92-14, kteří úspěšně vykonali diplomovou zkoušku a obhájili diplomovou práci, mohou používat označení absolventa vyšší odborné školy "diplomovaný specialista" (zkráceně "DiS.")“, které se uvádí za jménem.
Dochází tak k nápravě stavu, kdy některým absolventům konzervatoří a absolventům tzv. vyšších škol nebyl přiznán odpovídající stupeň vzdělání.
Změna se do školského zákona promítá zejména doplněním nového § 186a; dochází k legislativně technickým změnám.
Účinnost dnem 1. ledna 2026.
Dochází ke změně v okruhu uchazečů s možností úprav přijímacího řízení na SŠ a VOŠ a žáků s nárokem na úpravu podmínek konání maturitní zkoušky. Dále dochází ke změně v poskytování jazykové přípravy dětem/žákům s odlišným mateřským jazykem (OMJ) s českým občanstvím.
Nově se nárok na bezplatnou jazykovou přípravu rozšiřuje i na žáky, kteří jsou sice občany ČR, ale mají obdobné integrační potřeby jako cizinci, tedy především nedostatečnou znalost češtiny. Týká se to zejména dětí z rodin, kde se nemluví doma česky (např. děti cizinců s českým občanstvím, děti z bilingvních rodin, navrátilců apod.).
Školy budou moci těmto žákům poskytnout jazykovou podporu i bez doporučení ŠPZ. Dosud to pro české občany bylo možné pouze formou podpůrného opatření s doporučením ŠPZ. Nově, pokud škola identifikuje takovou potřebu, může žáka vykázat jako žáka s potřebou jazykové podpory a zařadit ho do skupiny pro jazykovou přípravu za stejných podmínek jako cizince.
Změna se do školského zákona promítá zejména změnou § 20; dochází k legislativně technickým změnám.
Účinnost dnem 1. ledna 2026.
Upravuje se okruh uchazečů, na něž se vztahuje úprava přijímacího řízení na SŠ a VOŠ. Přijímací zkoušku z českého jazyka a literatury při přijímacím řízení promine ředitel školy osobě, která se vzdělává mimo území ČR nebo se vzdělávala mimo území ČR alespoň jeden školní rok ze 3 školních roků předcházejících školnímu roku, ve kterém podává přihlášku nebo se vzdělávala ve škole mimo území ČR alespoň 2 školní roky ze 3 školních roků bezprostředně předcházejících školnímu roku, ve kterém podává přihlášku ke vzdělávání (žádost je součástí přihlášky).
Změna se do školského zákona promítá zejména změnou § 20; dochází k legislativně technickým změnám.
Účinnost dnem 1. ledna 2026.
Upravuje se okruh žáků s nárokem na úpravu podmínek konání maturitní zkoušky. Nově se možnost úpravy bude vztahovat na osoby, které se vzdělávají ve škole mimo území ČR v roce konání maturitní zkoušky nebo se vzdělávaly v takové škole, a to alespoň 1 školní rok ze 7 školních roků bezprostředně předcházejících školnímu roku, ve kterém se podává přihláška ke zkoušce. A také osobám, které se vzdělávaly v takové škole alespoň 2 školní roky ze 7 školních roků bezprostředně předcházejících školnímu roku, ve kterém tato osoba podává přihlášku. Žádost o úpravu podmínek je součástí přihlášky ke zkoušce.
Změna se do školského zákona promítá zejména změnou § 20; dochází k legislativně technickým změnám.
Účinnost dnem 1. ledna 2026.
Novelou se doplňuje nová kategorie pedagogického pracovníka „sociální pedagog“ s tím, že financování ze státního rozpočtu bude v základu využitelné pro činnost sociálního pedagoga ve všech ZŠ hlavního vzdělávacího proudu s nárokem na parametrizované financování podpůrných pedagogických pozic, tedy ZŠ s nejméně 180 žáky.
Pro financování sociálních pedagogů bude využit nový systémový finanční tok určený na poradenské pozice, tzv. PHPmax, kterým budou systémově hrazeni školní psychologové, speciální pedagogové a rovněž alternativně i sociální pedagogové. Školám však zůstane povinnost zajistit primárně služby školního psychologa nebo speciálního pedagoga a až po naplnění této povinnosti budou moci použít finanční prostředky také na služby sociálního pedagoga. Začlenění sociálního pedagoga do ŠPP tak bude pro ředitele školy možností, nikoliv povinností.
Změna se do školského zákona promítá zejména změnou §§ 16, 120a, 161; dále se doplňuje nový § 19b do zákona o pedagogických pracovnících; doplňuje se § 22 zákona o pedagogických pracovnících; dochází k legislativně technickým změnám.
Účinnost je dělená: změny § 161 od 1. ledna 2026 do 31. prosince 2026 a od 1. ledna 2027; §§ 19b a 22 od 1. září 2025. Ostatní změny od 1. ledna 2026.
Vypouští se možnost využití kategorie dalšího pedagogického pracovníka coby podpůrného opatření při vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a zavádí se kategorie další učitel.
Místo podpůrného opatření další pedagogický pracovník bude nově možné doporučit podpůrné opatření další učitel a v souladu s vládním návrhem zákona také psychologa nebo speciálního pedagoga.
Nově jsou ze státního rozpočtu hrazeny příplatky na podpůrná opatření spočívající ve využití nejen asistenta pedagoga, psychologa, speciálního pedagoga, ale i dalšího učitele.
Změna se do školského zákona promítá zejména změnou §§ 16 a 161c; dále dochází k legislativně technickým změnám.
Účinnost je dělená: změny § 161c od 1. ledna 2026 do 31. prosince 2026 a od 1. ledna 2027. Ostatní změny od 1. ledna 2026.
Ruší se požadavek na povinnou pětiletou praxi pro učitele odborných předmětů, praktického vyučování a odborného výcviku pro účely uznání předpokladu odborné kvalifikace.
Změna se zavádí úpravou § 9a zákona o pedagogických pracovnících.
Účinnost dnem 1. září 2025
Snižuje se minimální požadovaná úroveň znalosti českého jazyka pro učitele druhého stupně základní školy a pro učitele všeobecně-vzdělávacích předmětů střední školy.
U učitelů druhého stupně základní školy a všeobecně-vzdělávacích předmětů střední školy, kteří získali odbornou kvalifikaci v jiném vyučovacím jazyce než českém, se nově bude vyžadovat znalost českého jazyka na úrovni B2 podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky. U učitelů MŠ a učitelů 1. stupně ZŠ zůstává požadavek na úroveň C1.
Změna se zavádí úpravou § 4 odst. 1 zákona o pedagogických pracovnících.
Účinnost dnem 1. září 2025.
Ke změnám dále dochází v těchto oblastech: přístup MŠMT k anonymizovaným údajů ŠPZ pro účely statistiky, nostrifikační zkoušky, zveřejňování výročních zpráv, elektronické předávání údajů ze školského rejstříku, zveřejnění ŠVP a školního/vnitřního řádu způsobem umožňujícím dálkový přístup, metodickou pomoc ČŠI školám, poskytování jazykové přípravy pro širší skupinu osob.
Zavádí se zmocnění MŠMT, popřípadě jím zřízené právnické osoby, sdružovat pro statistické účely a pro účely plnění dalších povinností stanovených zákonem v anonymizované podobě údaje ze zpráv a doporučení, doporučujících posouzení k odkladu povinné školní docházky a vyjádření k individuálnímu vzdělávání žáka vydávaných školskými poradenskými zařízeními.
Změna se do školského zákona promítá zejména změnou § 28; dochází k legislativně technickým změnám.
Účinnost dnem 1. ledna 2026.
Doplňuje se, že opakovaná nostrifikační zkouška se koná jen z těch předmětů, ve kterých žadatel v dřívější nostrifikační zkoušce neuspěl, pokud od jejího konání neuplynula doba delší než tři roky.
Změna se do školského zákona promítá zejména změnou § 108; dochází k legislativně technickým změnám.
Účinnost dnem 1. ledna 2026.
Nově krajský úřad údaje z rejstříku předává MŠMT k evidenci a ke zveřejnění elektronicky. Tímto způsobem bude také předávat pravomocná rozhodnutí o zápisu školy nebo školského zařízení do rejstříku, pravomocná rozhodnutí o zápisu změny v údajích a pravomocná rozhodnutí o výmazu školy nebo školského zařízení.
Změna se do školského zákona promítá zejména změnou § 143; dochází k legislativně technickým změnám.
Účinnost dnem 1. ledna 2026.
ČŠI bude moci těm školám a školským zařízením, u kterých byly při inspekční činnosti zjištěny nedostatky a jsou tak povinny přijmout opatření k odstranění těchto nedostatků, zprostředkovat metodickou pomoc k jejich dlouhodobému řešení, a to v nejrůznějších aspektech jako například řízení kvality, pedagogické vedení školy i management ředitele. Přijetí takové nabídky podpory je pro školy dobrovolné.
Změna se do školského zákona promítá zejména změnou § 175; dochází k legislativně technickým změnám.
Účinnost dnem 1. ledna 2026.
Infoservis speciál – odborná debata zástupců ministerstva k novele školského zákona
pátek 20. června 2025, 9:00–11:00, odkaz na on-line přenos, odkaz na zasílání dotazů
Přehled klíčových změn v novele školského zákona představí přímo zástupci vedení ministerstva,
kteří se na jejich vzniku podíleli.
