Podpora nadání není jen otázkou individuálního rozvoje, ale také otázkou společenského a ekonomického pokroku. Nadání je potenciál pro inovace, kreativitu a nové perspektivy v různých oblastech života. Efektivní podpora nadání vyžaduje spolupráci mezi školami, školskými zařízeními, rodiči, odborníky i státní správou. Zásadní je role ředitelů, pedagogů a psychologů, kteří se podílí na identifikaci nadaných dětí a žáků a poskytují jim potřebné zdroje a příležitosti k rozvoji jejich talentu. Pro tuto činnost jsou nezbytná podpůrná a systémová opatření ze strany státu i zřizovatelů škol. Jako prostor pro navázání kontaktů a spolupráce a zároveň pro sběr cenných podnětů jsme 6. odborný panel projektu IPs DATA, který se uskutečnil 30. 4. 2025 na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy ve spolupráci s Platformou podpory nadání MŠMT a NPI ČR, věnovali právě podpoře nadání v regionálním školství. Diskuse se účastnili zástupci mnoha různých organizací, které se věnují podpoře nadaných a mimořádně nadaných dětí a žáků. Hlavními tématy byla: 1. nadané děti a žáci v datech a koncepcích, 2. systematická podpora rozvoje nadání v ČR a 3. zkušenosti s poskytováním podpory nadaným a mimořádně nadaným.
Zahájení a 1. BLOK 6. odborného panelu projektu IPs DATA.
Zahájení
Odborný panel zahájil Václav Jelen, vrchní ředitel sekce informatiky, statistiky a analýz. Ve svém projevu zdůraznil význam tohoto tématu a potřebu specifické podpory nadaných a mimořádně nadaných dětí a žáků napříč vzdělávací soustavou. Upozornil, že téma nadání má více vrstev, nadání může mít mnoho podob a některým z nich není věnována dostatečná pozornost.
1. BLOK: Nadaní v datech a koncepcích
Následně vystoupila evaluátorka a analytička projektu IPs DATA Lenka Růžičková s příspěvkem věnujícím se nadaným dětem a žákům v datech MŠMT. Hlavní prezentované poznatky jsou:
Odhady odborníků hovoří o minimálně 10 % nadaných dětí a žáků, které jsou v populaci. Z administrativních dat ale víme jen o malém zlomku z nich. V roce 2024 vykázaly školy (MŠ, ZŠ, SŠ a konzervatoře) jen 0,35 % nadaných nebo mimořádně nadaných dětí a žáků, tj. 6,6 tisíce.
Od roku 2016 je patrný nárůst počtu vykazovaných. Po poklesu v období pandemie Covid-19 došlo k nejvýraznějšímu nárůstu v posledních třech letech. Téměř trojnásobně se zvýšil od roku 2016 i počet škol, které nadané nebo mimořádně nadané děti a žáky vykazují.
Školy mohou pro nadané a mimořádně nadané žáky diagnostikované pedagogicko-psychologickou poradnou (PPP) využívat a čerpat finanční prostředky na podpůrná opatření. I v těchto datech je patrný nárůst. Za pozornost stojí, že u přibližně poloviny žáků, pro které ZŠ využívají podpůrná opatření z důvodu nadání, je nadání kombinováno s nějakým zdravotním znevýhodněním (nejčastěji poruchou učení nebo chování, tělesným postižením nebo poruchou autistického spektra). V případě SŠ jde ještě více než o polovinu žáků.
Zajímavě dokresluje tato data dotazníkové šetření mezi řediteli a učiteli škol realizujícími projekty tzv. šablon z OP JAK. Většina ředitelů a učitelů hodnotí systém a práci s nadanými žáky ve svých školách a třídách kladně.
Na prezentovaná data navázala vedoucí oddělení speciálního vzdělávání, školských poradenských zařízení a primární prevence MŠMT Ivana Blažková, která představila koncepční činnosti MŠMT v tématu podpory nadaných a mimořádně nadaných dětí a žáků:
MŠMT společně s NPI ČR organizuje Platformu podpory nadání, v jejímž rámci spolupracují zástupci MŠMT, NPI ČR, ČŠI, škol, PPP, akademické sféry a dalších subjektů podílejících se na podpoře nadání.
Téma podpory nadání získává v poslední době velkou pozornost. Jen v posledních měsících proběhla řada akcí, jejichž obsahem byla alespoň částečně podpora nadání.
Byla představena řada aktérů, kteří se podpoře nadání věnují, ať již z pohledu systémové podpory nebo přímou prací s nadanými.
Do budoucna je cílem se více zaměřit na podporu pro identifikaci nadaných a mimořádně nadaných dětí a žáků a s ní související sjednocení definic a metodik. Významně by mělo přispět i zavedení spádovosti PPP, které je nyní součástí navržených legislativních změn v novele školského zákona. Probíhá také tvorba diagnostických nástrojů a podpora práce s nimi a zapojení tématu podpory nadání do nových ŠVP v rámci revize RVP.
Třetím prezentujícím byl docent Daniel Münich z CERGE-EI, který představil výstupy projektu TALENT. Jedná se o společný projekt akademického think-tanku IDEA při CERGE-EI a Nadace RSJ, který vznikl v roce 2023:
Projekt je zaměřený na empirické aplikované výzkumy v oblasti nadání s důrazem na ekonomické koncepty, fenomény a metodologické přístupy. Jde především o hledání kauzálních vztahů, resp. o zjišťování dopadu určitých politik na reálné fungování v praxi.
Projekt se mimo jiné věnuje i osvětové a popularizační činnosti pro odbornou i laickou českou veřejnost.
Byly představeny vybrané výsledky studie IDEA vycházející z mezinárodních šetření:
Jednalo se například o studii vycházející ze vzorku žáků 4. tříd základních škol v rámci mezinárodního šetření TIMSS 2019 a 15letých žáků v rámci mezinárodního šetření PISA 2018. Výsledky studie ukazují, že skutečný podíl kvantitativně nadaných žáků je výrazně vyšší, než uvádějí oficiální statistiky. Mezi rizikové skupiny, jejichž nadání často zůstává nerozpoznáno, patří častěji dívky a žáci ze socio-ekonomicky znevýhodněného prostředí.
Dalším prezentovaným výstupem byla krátká empirická analýza založená na datech z mezinárodního šetření 15letých žáků PISA 2022, kde byla sledována úroveň vybraných sociálně-emočních schopností těchto žáků. Na rozdíl od funkčních gramotností, čeští žáci v sociálně-emočních schopnostech nedopadli dobře. To je varovné, protože sociálně-emoční schopnosti výrazně spoluurčují úspěšnost ve studiu a životě. Zjištění otevírají otázku, co je za nízkou úrovní sociálně-emočních schopností českých žáků.
Další prezentovaným výstupem byla studie založená na administrativních datech ze škol o výskytu nadaných a mimořádně nadaných žáků. Výsledky ukazují, že podíl školami administrativně vykazovaných nadaných žáků byl diametrálně nižší než lze reálně očekávat. Zkreslení se výrazněji týká dívek. Zjištění jsou v souladu s názorem, že školy dostatečně nehledají anebo neevidují nadání u dětí. Nedostatečnou či nesystematickou evidenci podtrhují i velké rozdíly napříč kraji, odlišnosti mezi školami různých velikostí i velmi nízké podíly nadaných dívek.
Současná podoba sběru dat o nadaných není vhodná. Vždy je nutné je ještě propojit s daty z doplňujících šetření. Nicméně v žádné zemi není systém vykazování těchto údajů dokonalý.
2. BLOK: Podpora nadání v ČR
Druhý blok prezentací zahájila Alena Pilousová z ČŠI, která se ve svém vystoupení věnovala tématu nadaných dětí a žáků ve výročních zprávách ČŠI za školní rok 2023/2024:
Nadané děti a žáky se v českém vzdělávacím systému stále nedaří uspokojivě identifikovat. Podpora nadaných a mimořádně nadaných se jen zřídka systematicky aplikuje a vyhodnocuje.
ČŠI dlouhodobě ve svých doporučeních zdůrazňuje potřebu vytvoření a účelného využívání systému pro práci s nadanými žáky.
Více než polovina MŠ je v oblasti plánování a realizace vzdělávání s ohledem na individuální potřeby dětí hodnocena úrovní „vyžadující zlepšení“.
Přetrvává nízká pozornost věnovaná vzdělávání učitelů MŠ v oblasti podpory nadání a individualizace.
Kvalitně prováděné hodnocení dětí vycházející z pedagogické diagnostiky bylo zaznamenáno pouze u 16 % hospitací v MŠ.
V ZŠ zohledňovali pedagogové při plánování a realizaci výuky individuální potřeby žáků jen v necelých 32 % hodin, žáci většinou plnili stejné typy úkolů nebo příkladů.
Pouze 37 % dotazovaných učitelů ZŠ se v oblasti podpory nadaných žáků vzdělává.
Nedostatečné zohledňování nadání bylo čtvrtinou zákonných zástupců žáků uváděno jako jeden z důvodů volby jiného způsobu plnění povinné školní docházky.
V případě SŠ uvedlo více než 60 % dotazovaných ředitelů, že škola nemá mimořádně nadané žáky a 20 % ředitelů uvedlo, že škola vůbec neidentifikuje nadané žáky.
SŠ, stejně jako ZŠ, nejvíce podporují nadání žáků prostřednictvím zapojení do předmětových olympiád a soutěží. Jedná se tedy spíše o jednorázová než systematická opatření rozvoje nadání.
Dále vystoupila Iva Vladíková z oddělení politiky mládeže MŠMT, která přítomné seznámila s tématem podpory nadání ve střediscích volného času (SVČ):
SVČ jsou mostem mezi formálním a neformálním vzděláváním. Spolupracují se širokým spektrem aktérů (MŠ, ZŠ, SŠ, VŠ, spolky, krajské koordinační skupiny pro nadání pod NPI ČR apod.). Nabízí velké množství činností, účastníci mají možnost zapojit se do skutečných výzkumných i uměleckých projektů a získat praktické zkušenosti.
SVČ se snaží podporovat interdisciplinární rozvoj dětí a žáků. Objevování talentu se děje přirozeně prostřednictvím opakovaného kontaktu s činností a pozitivní zkušeností. SVČ se snaží zajistit dětem a žákům bezpečný prostor, kladou důraz na vyváženost mezi výkonem a osobním rozvojem.
Identifikace nadaných probíhá v SVČ kombinací různých metod od doporučení ze strany školy, odborníků, rodičů, spolužáků, kamarádů až po vlastní diagnostiku v rámci SVČ. V prostředí SVČ se častěji rozpoznávají a rozvíjejí talenty v pohybových, manuálních, uměleckých nebo sociálních dovednostech. Ne každá zájmová aktivita vytváří prostor pro identifikaci talentu – zatímco v kroužcích zaměřených na logické nebo umělecké dovednosti je nadání možné pozorovat snáze, u pohybových nebo rekreačních činností může zůstat skryté – dítě nadané ve školním předmětu (např. matematice) svůj talent v kroužku (např. keramiky) projevit nemusí.
Od roku 2017 sbírá MŠMT údaje o nadaných a mimořádně nadaných účastnících ve SVČ (u mimořádně nadaných se uvádí účastníci, jejichž mimořádné nadání bylo potvrzeno na základě vyšetření školským poradenským zařízením). Podle těchto výkazů bylo v roce 2024 v SVČ 609 nadaných a jen 8 mimořádně nadaných. Nárůst u obou kategorií byl zaznamenán v roce 2023, kdy bylo evidováno 991 nadaných a 213 mimořádně nadaných.
V letech 2023–2025 byla SVČ vyplacena celková podpora na 107 projektů pro podporu nadaných žáků ZŠ a SŠ ve výši 42,8 mil. Kč.
V současnosti neexistuje automatizovaný nebo strukturovaný způsob, jak by si školy a SVČ mohly předávat informaci o tom, kteří žáci jsou nadaní nebo mimořádně nadaní. SVČ tak často nemají přístup k diagnostickým závěrům ze školských poradenských zařízení. Rodiče účastníků v SVŠ navíc nejsou povinni tyto informace poskytovat.
Některá střediska volného času omezila po novele vyhlášky o krajských normativech (2023) své aktivity zaměřené na podporu nadaných, a to zejména kvůli tomu, že tento typ práce není přímo definován jako pravidelná činnost, na kterou se nyní váží finanční prostředky. Dlouhodobá a systematická práce s nadanými, která často vyžaduje individuální přístup a specifické zázemí, je tak v některých SVČ obtížně udržitelná.
Další prezentující byla Zuzana Mospan z oddělení podpory mládeže a školního sportu MŠMT, která představila dotační výzvy na podporu nadaných a mimořádně nadaných dětí a žáků:
Ve výzvě Podpora nadaných žáků ZŠ a SŠ v roce 2025 jsou oprávněnými žadateli o dotaci nestátní neziskové organizace, které mají ve svých zřizovacích dokumentech zakotveno vzdělávání dětí a mládeže, účelová zařízení registrovaných církví a náboženských společností, veřejné výzkumné instituce, veřejné a soukromé vysoké školy, právnické osoby vykonávající činnost střediska volného času a enviromentální, vědecko-technické, vzdělávací, kulturní a paměťové instituce s právní formou příspěvkové organizace zřízené krajem nebo hl. městem Prahou.
Výzva přispívá k naplňování Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+ a Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy 2023-2027.
Výzva je zaměřena na podporu aktivit v oblasti vzdělávání, rozvoje vědomostí a dovedností žáků v zájmovém a neformálním vzdělávání za účelem rozvoje jejich nadání zejména v přírodovědných a technických oborech (například digitalizace, automatizace, robotizace) s obsahem nad rámec školních vzdělávacích programů.
Od roku 2025 jsou v žádostech o poskytnutí dotace vyžadovány závazné indikátory, kterými jsou počet podpořených žáků z dotace a počet zapojených lektorů z dotace.
V roce 2025 bylo v rámci této výzvy alokováno 13,5 mil. Kč k podpoře 3 279 nadaných žáků dle nově zavedeného indikátoru.
Dále byly prezentovány dotační výzvy na podporu soutěží včetně alokace finančních zdrojů od roku 2023 do 2025.
S dalším příspěvkem vystoupila Zdeňka Chocholoušková z NPI ČR, která přítomné seznámila s aktivitami zaměřenými na rozvoj podpory pro pedagogické pracovníky v oblasti identifikace a podpory nadání:
Byl vytvořen strategický dokument Podpora nadání a nadaných dětí a žáků v NPI ČR 2022–2030, který koresponduje se strategickými dokumenty MŠMT.
Informace k podpoře nadaných a mimořádně nadaných dětí a žáků jsou prezentovány na webových stránkách www.zapojmevsechny.cz, ale také formou různých setkání jako jsou například Setkání Národních skupin garantů podporujících nadání nebo Páteční povídání o nadání.
NPI ČR je společně s MŠMT také členem mezinárodní sítě ETSN (European Talent Support Network).
Pedagogickým pracovníkům je poskytováno vzdělávání k posílení kompetencí v identifikaci a rozvoji nadání formou různých materiálů, stáží, organizací kulatých stolů, webinářů, podcastů, videohospitací a od 2025 i e-learningem pro školní koordinátory podpory nadání. Tématy materiálů jsou příběhy nadaných a příklady toho, co nadaní potřebují, oceňují a co jim může pomoci.
V rámci ČR vznikají Krajské sítě podpory nadání, které sdružují školy a další aktéry v ČR.
Je vytvářena metodická podpora pro implementaci RVP, která zohledňuje potřeby nadaných/talentovaných žáků.
Probíhá podpora pedagogicko-psychologických poraden formou depistáže diagnostických nástrojů nadání.
Je vytvářena podpora vedení škol do Balíčku pro ředitele.
Panelová diskuse k 1. a 2. bloku
Po jednotlivých prezentacích následovala panelová diskuse, které se zúčastnily Ivana Blažková (MŠMT), Lucie Slejšková (EDUin), Marina Ulbrechtová (ČŠI) a Zdeňka Chocholoušková (NPI ČR). Všichni přítomní se shodli, že pro podporu dětí a žáků jsou nejdůležitější motivovaní učitelé a ředitelé. Zásadní je pak systémově vytvářet vhodné prostředí motivace pedagogických pracovníků, a to jak finančními a legislativními nástroji, tak i prostřednictvím metodické podpory. Důležitá je také motivace škol a školských zařízení, které nyní nadané děti a žáky neidentifikují a nepodporují, aby se tématem více zabývaly.
3. BLOK: Zkušenosti s poskytováním podpory nadaným
Poslední blok odborného panelu byl zaměřený na příklady dobré praxe v poskytování podpory nadaným a mimořádně nadaným dětem a žákům. V této části odborného panelu prezentovali a diskutovali zástupci širokého spektra aktérů.
Jako první vystoupila Dana Martinková, ředitelka ZŠ Čapkova v Klatovech, která ve svém příspěvku zdůraznila zejména nutnost vytvoření kvalitního, bezpečného a podnětného prostředí pro všechny žáky. To zahrnuje spolupráci třídních učitelů, školního poradenského pracoviště a komunikaci mezi žáky prostřednictvím žákovského parlamentu. Velký význam mají v této souvislosti také pravidelné třídnické hodiny, ale také tzv. barevné hodiny a semináře pro aktivnější žáky se zájmem o podnětnější výuku. Takováto diferenciace výuky může žákům pomoci poznat jejich silné i slabé stránky a také jim umožnit zažívat vyšší míru osobního úspěchu a aktivně se zapojovat do výuky.
Jiří Kolář ze ZUŠ Sokolov a Ilona Juhásová z Krajské umělecké rady ZUŠ Karlovarského kraje se ve své prezentaci věnovali podpoře nadání v základních uměleckých školách. Zdůraznili zejména význam soutěží pro žáky, ale také roli a pomoc zřizovatele v podpoře jejich realizace. Jako konkrétní příklady podpory ze strany Karlovarského kraje můžeme jmenovat oceňování úspěšných žáků a pedagogů ZUŠ, ale také financování festivalů a soutěží. Příkladem dobré praxe je pak sdílení a výměna zkušeností učitelů s prací s nadanými žáky formou společných koncertů a festivalů ZUŠ.
Poslední příspěvek věnovaný podpoře vzdělávání nadaných a mimořádně nadaných v oblasti zájmového vzdělávání přednesla Eva Tischlerová, ředitelka SVČ Radovánek Plzeň. Zdůraznila potřebu spolupráce mezi jednotlivými aktéry v podpoře nadaných: „Je krásné, když se propojí společná cesta dítěte, rodiče a pedagoga. Tak je rozvoj talentu a nadání na dobré cestě.“ Důležitým aspektem práce s nadanými je i jejich rozpoznání a následný individuální přístup k nim. Pochopení a vcítění se do těchto dětí a žáků je velmi důležité, a právě účast v zájmovém vzdělávání může být jednou z cest, jak pomoci nadaným se projevit. Paní Tischlerová dále vyzvedla práci lektorů s nadanými dětmi a žáky a zdůraznila i význam spolupráce s dalšími subjekty jakými jsou různé nadace, spolky, které jsou velmi nápomocné například při zapojování nadaných ze sociálně znevýhodněných rodin. SVČ Radovánek spolupracuje se školami, a to zejména při podpoře výuky přírodovědných předmětů. Prezentující vyzdvihla také roli Plzeňského kraje coby zřizovatele střediska v podpoře nadaných dětí a žáků v celém regionu.
Panelová diskuze k 3. bloku
Po bloku přednášek následovala poslední panelová diskuse, které se účastnili Jan Kapoun z krajského úřadu Ústeckého kraje, Ladislava Šlajchová z České školní inspekce, Pavla Picková z Pedagogicko-psychologické poradny pro Prahu 1, 2 a 4 a Dana Martinková ze ZŠ Čapkova v Klatovech. Podle diskutujících je pro rozvoj podpory nadání zapotřebí nejen zmiňovaná motivace na straně učitelů, ale také spolupráce mnoha aktérů v kraji a spolupráce se zřizovateli. Ústecký kraj například buduje centra podpory nadání v šesti středních školách, která se následně budou rozšiřovat do celého kraje. Kromě spolupráce jednotlivých aktérů a podpory ze strany zřizovatele je pak pro rozvoj nadaných a mimořádně nadaných dětí a žáků zásadní též role ředitele školy. Je tedy zapotřebí poskytovat podporu a vzdělávání nejen pedagogickým pracovníkům ale také vedení škol a školských zařízení. Důležité je ve škole nastavit systém tak, aby k identifikaci nadaného došlo hned v prvním ročníku a byla mu tak poskytována průběžná podpora. Dle paní ředitelky Martinkové k tomu může dobře sloužit pozice koordinátorů nadání ve škole.
Závěr
Na závěr 6. odborného panelu poděkovala Hana Novotná, hlavní projektová manažerka projektu IPs DATA, všem účastníkům za projevený zájem o toto téma. Zdůraznila důležitost zapojení různorodých aktérů i typů škol do aktivit souvisejících s podporou nadaných a také nutnost sdílení všech relevantních datových zdrojů a informací pro možnost vytváření následných opatření.
V případě zájmu nám můžete zadat Váš váš e-mail a jakmile naše novinky spustíme budeme Vás informovat na Váš email. Odběr novinek samozřejmě můžete kdykoliv později odhlásit.
