Tvůrčí myšlení je klíčovou kompetencí, kterou žáci využívají napříč předměty. Pomáhá hledat různá řešení, klást otázky a propojovat souvislosti. Rozvoj zvídavosti navíc přispívá ke zmírňování rozdílů mezi žáky z různě podnětného rodinného prostředí. V mezinárodním srovnání však čeští patnáctiletí žáci zaostávají. V porovnání s ostatními zeměmi vykazují nízkou míru sebedůvěry v kreativitě a podprůměrnou míru houževnatosti a vytrvalosti. Tato a další zjištění přináší nová analytická zpráva Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Dokument vychází z mezinárodního šetření PISA 2022, kterého se Česká republika zúčastnila spolu s dalšími 80 zeměmi světa. Více se dočtete v analytické zprávě ke stažení níže.
Tvůrčí myšlení bylo v šetření PISA 2022 novinkou a jeho měření bylo provedeno vůbec poprvé na mezinárodní úrovni. Vzhledem k důležitosti tohoto tématu se ministerstvo rozhodlo výsledky dále podrobně analyzovat. Sekundární analýza se zaměřila mimo jiné na to, jak tvůrčí myšlení souvisí se socioekonomickým zázemím žákům.
Právě socioekonomický status má v Česku dlouhodobě nadprůměrný vliv na vzdělávací výsledky. Z dat však vyplývá, že právě rozvoj tvůrčího myšlení může tyto negativní dopady alespoň částečně kompenzovat.
Analytická zpráva uvádí, že socio-emoční dovednosti představují důležitý předpoklad učení. U zvídavosti, představivosti nebo houževnatosti vidíme, že mohou pomáhat žákům překonávat překážky vyplývající z jejich rodinného zázemí. Je proto zásadní vytvářet podmínky, které rozvoj těchto dovedností podporují jak v rodině, tak především ve škole.
Z analýzy vyplývá, že pokud jsou žáci zvídaví, houževnatí a mají rozvinutou představivost, dosahují v testu tvůrčího myšlení výrazně lepších výsledků než jejich méně zvídaví vrstevníci. Zvídaví žáci z méně podnětného rodinného prostředí překonávají nerovnosti a dostávají se téměř na úroveň žáků s vysokým socioekonomickým statusem. Zvídavost podporuje otevřenost k novým podnětům, kladení otázek a hlubší porozumění učivu. Proto zlepšuje bodové skóre například i v matematických a čtenářských testech.
Klíčovou roli přitom hraje učitel a způsob vedení výuky. Výuka by neměla být příliš formální nebo povrchní. Učitelé by měli vytvářet prostor pro otázky, diskusi a hledání souvislostí. Právě tak lze předejít tomu, aby se přirozená zvídavost žáků postupně oslabovala. V mezinárodním srovnání jsou však čeští žáci pod průměrem. Ve srovnání s členskými zeměmi EU a OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) vykazují druhou nejnižší míru zvídavosti.
Výsledky sekundární analýzy ukazují, že na skóre v testu tvůrčího myšlení má vliv také předškolní vzdělávání. Žáci, kteří v dětství navštěvovali mateřskou školu, dosahovali lepších výsledků. Podle odborníků tak včasný nástup do mateřské školy lze vnímat nejen jako praktické řešení pro pracující rodiče, ale také jako významnou investici do budoucnosti dítěte.
Významnou roli hraje i podpora rodiny. Rodiče, kteří děti povzbuzují k objevování nových věcí a samostatnému řešení problémů, přispívají k rozvoji jejich tvůrčího myšlení. Naopak přehnaně vysoký tlak na budoucí studium či kariéru může mít opačný efekt a tvořivost oslabovat.
Lepšího skóre v testu tvůrčího myšlení také dosahují žáci, jejichž školy nabízejí zájmové kroužky. Mimoškolní aktivity souvisí rovněž s nízkým výskytem šikany ve škole a lepšími vztahy mezi žáky a učiteli. Nabídka volnočasových aktivit, zejména hudebních kroužků, je však mezi školami velmi nerovnoměrná. Zatímco například čtyřletá gymnázia nabízí hudební kroužky ve více než 75 % případů, u středních škol bez maturity jsou to jen 3 %.
Příliš intenzivní zapojení žáků do mimoškolních aktivit ale může mít i negativní dopad. Žáci, kteří chodí na kroužky každý den, mají v testech horší výsledky. Podle odborníků může být důvodem únava a nedostatek času na přípravu do školy. Rodičům tak doporučují podporovat volnočasové aktivity dětí, avšak v přiměřené míře.
Analýza obsahuje Úvodní slovo, Doporučení vyplývající z analýzy a 3 kapitoly:
Více se dočtete v analytické zprávě ke stažení níže.
Financováno z projektu „Datově-analytická podpora pro hodnocení a řízení vzdělávací soustavy ČR“ (IPs Datová politika), reg. č. CZ.02.02.XX/00/22_005/0002901.“
