Digitální vyloučení ve vzdělávání představuje významné riziko, které může negativně ovlivnit šance na kvalitní vzdělání, sociální začlenění i budoucí uplatnění na trhu práce. Nejde přitom jen o nedostatek technického vybavení či připojení k internetu, ale také o omezené příležitosti k rozvoji digitálních kompetencí u žáků, studentů i pedagogů. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) proto k řešení digitálního vyloučení a prevenci digitální propasti přistupuje koncepčně a systematicky, aby všichni disponovali stejnými podmínkami ve vzdělávacím procesu a byli připraveni na život v době digitálních technologií.
Digitální vyloučení nespočívá pouze v nedostatku technického vybavení, ale také v omezeném přístupu k bezpečné digitální infrastruktuře a v nedostatečných dovednostech potřebných pro její bezpečné a efektivní využívání.
Mezi hlavní koncepční cíle Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) patří ve Strategii vzdělávací politiky ČR do roku 2030+ podpora rovného přístupu ke vzdělávání, dostupnost digitálních nástrojů a prevence digitálního vyloučení. V případě vzdělávání můžeme rozlišit dvě kategorie žáků, kterých se digitální vyloučení může týkat.
Rozdíly v přístupu k digitálním technologiím, rozdílné úrovně digitálních kompetencí žáků a vnější vlivy jako například kvalita internetového připojení způsobují tzv. digitální propast. Její dopady ve vzdělávání mohou negativně ovlivnit například začlenění žáka do kolektivu, kvalitu jeho vzdělávání a následně tedy i uplatnění na pracovním trhu.
Podle výzkumu Česko.Digital z roku 2023 žije v České republice přibližně jeden milion osob v digitálním vyloučení a dalších sedmset tisíc je digitálně ohrožených.
Ve školním prostředí jsou digitálním vyloučením nejvíce ohroženi žáci ze sociálně znevýhodněného prostředí, tedy ti, kteří vyrůstají v rodinách s nízkými příjmy. Vedle nich je riziko i u žáků z oblastí, kde chybí potřebná infrastruktura, kvalitní školní vybavení nebo příležitosti k rozvoji digitálních kompetencí. Tito žáci nemusí být nutně sociálně a ekonomicky znevýhodnění, ale jejich geografické nebo systémové podmínky jim brání v plnohodnotném zapojení do digitálního vzdělávání. To se projevuje zejména v Ústeckém, Karlovarském, Libereckém a Moravskoslezském kraji. Potvrzují to i závěry 5. odborného panelu IPs DATA MŠMT: Digitální vzdělávání v datech.
Další rizikovou skupinu tvoří žáci se speciálními vzdělávacími potřebami, například se zdravotním omezením, jazykovou či kulturní bariérou. Žáci se zdravotním postižením mohou mít potíže s ovládáním běžných digitálních zařízení, pokud nejsou vybavena technologiemi, jako jsou například čtečky obrazovky, hlasové ovládání nebo speciální vstupní zařízení. Bez těchto pomůcek je pro ně přístup k digitálnímu obsahu omezený nebo zcela nemožný. Pro cizince nebo děti z vícejazyčného prostředí může být problém samotné porozumění instrukcím pro ovládání digitálních nástrojů nebo komunikace v online prostředí. Kulturní bariéry se mohou projevovat také odlišným přístupem k technologiím v rodině, nízkou mírou důvěry k digitálnímu vzdělávání nebo jiným očekáváním ohledně role školy a učitele.
Digitálnímu ohrožení ovšem nejsou vystaveni pouze žáci, ale také pedagogové. Digitální kompetence pedagogů přitom hrají zásadní roli v rozvoji informatického myšlení a digitálních kompetencí dětí a žáků. Ze šetření České školní inspekce (ČŠI) vyplývá, že menší část učitelů se stále potýká s nejistotou při práci s technologiemi, což se odráží v jejich rezervovaném postoji k jejich využívání ve výuce, a i v menší ochotě zapojit se do profesního rozvoje (Tématická zpráva: Digitální kompetence a informatické myšlení žáků ZŠ a SŠ, str. 30 až 35).
Dopady digitálního vyloučení
Digitální vyloučení ve školách se nejčastěji projevuje v podobě nedostatku potřebného vybavení, nestabilním internetovým připojením, nízkou úrovní digitálních kompetencí u žáků i učitelů nebo omezeným začleňováním digitálních technologií do výuky.
Nedostatek digitálních technologií v domácím prostředí a nízká úroveň digitálních kompetencí mohou výrazně ovlivnit psychickou pohodu i vzdělávací výsledky žáků. Žáci, kteří nemají doma přístup k počítači, tabletu nebo chytrému telefonu, často ztrácejí kontakt s výukou (mj. například při zpracování domácích úkolů nebo školních projektů), což se může projevit zhoršením školních výsledků, sníženou motivací, pocitem frustrace nebo vyčleněním z kolektivu.
Z výzkumu organizace PAQ Research vyplývá, že kombinace všech uvedených faktorů nejenže snižuje úspěšnost vzdělávacího procesu u těchto žáků, ale může mít i dlouhodobé dopady na jejich budoucí uplatnění na trhu práce.
Rizika digitálního vyloučení, a tzv. digitální propasti, se naplno projevily zejména v průběhu pandemie COVID-19. MŠMT na vzniklou situaci reagovalo poskytnutím finanční podpory školám z Národního plánu obnovy, z komponenty 3.1 Inovace ve vzdělávání v kontextu digitalizace. V roce 2020 se jednalo především o nákup techniky k realizaci distanční výuky.
V letech 2022–2024 následovala opakovaná finanční intervence Prevence digitální propasti (PDP), zaměřená na podporu znevýhodněných žáků základních a středních škol a konzervatoří, kteří neměli k dispozici vlastní mobilní digitální zařízení potřebné k výuce. Školy, i s pomocí inspirativních příkladů z praxe, vytvářely nebo doplňovaly v průběhu těchto let školní mobiliář, z nichž si žáci mohou i nyní krátkodobě nebo dlouhodobě zapůjčovat potřebná digitální zařízení. Školy mohly z obdržených finančních prostředků na prevenci digitální propasti pořizovat základní mobilní digitální zařízení, například notebook, chromebook, tablet nebo chytrý telefon, a to včetně příslušenství k těmto zařízením (sluchátka, mikrofony, webkamery, klávesnice, obaly na zařízení apod.). S ohledem na probíhající revizi kurikula bylo v roce 2024 možné také zakoupit k nově pořízeným digitálním zařízením výukový software podporující práci s umělou inteligencí.
Finanční podpora se týkala také žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, pro něž mohly podpořené školy zakoupit například software pro rozpoznávání hlasu, zvětšovací zařízení, čtečky textu, nebo výukové programy pro žáky s autismem, poruchami učení nebo ADHD.
Z obdržených finančních prostředků určených na prevenci digitální propasti pořídily školy více než 70 000 kusů základních mobilních digitálních zařízení, která jsou k dispozici žákům také nyní po skončení finančních intervencí. Znevýhodnění žáci si mohou ze školního mobiliáře krátkodobě nebo dlouhodobě zapůjčit potřebné digitální zařízení pro danou vyučovací hodinu, školní den, pololetí či školní rok. Zápůjčky je možné realizovat pro vyučování přímo ve škole, pro distanční výuku nebo domácí přípravu. Vždy záleží na způsobu systému zapůjčování na jednotlivých školách. Školy jsou povinny vést evidenci zápůjček, zároveň se doporučuje (zejména u dlouhodobých zápůjček) uzavřít se zákonnými zástupci žáka smlouvu o výpůjčce.
Kromě finančních prostředků na prevenci digitální propasti obdržely školy v letech 2022 nebo 2023 jednorázově finanční prostředky na pořízení digitálních učebních pomůcek (DUP) k rozvoji informatického myšlení a digitálních kompetencí žáků. Podpora se týkala především základních a středních škol a konzervatoří, v roce 2022 byly však podpořeny i mateřské školy, které mohly zakoupit například i tzv. unplugged aktivity, tedy nedigitální učební pomůcky, jež ovšem přispívají k rozvoji informatického myšlení dětí. Základní a střední školy a konzervatoře mohly z těchto prostředků zakoupit například 3D tiskárny a 3D pera, zařízení pro využití rozšířené nebo virtuální reality, badatelskou techniku, vč. čidel a mikroskopů, geolokační techniku, robotické a programovatelné učební pomůcky (roboty, mikropočítače, robotické stavebnice) nebo snímací zařízení (skenery, fotoaparáty, kamery apod.).
České školství prochází v současné době zásadní proměnou obsahu vzdělávání. Jedním z hlavních směrů tzv. revize rámcových vzdělávacích programů (RVP)je posílení digitální gramotnosti – nejen jako samostatné oblasti, ale také jako průřezového tématu promítajícího se do výuky napříč všemi předměty.
Vedle využívání digitálních učebních pomůcek je klíčové rozvíjet u žáků digitální kompetence, tedy schopnost používat technologie bezpečně, sebejistě, kriticky a tvořivě. Tyto dovednosti jim umožní lépe se orientovat v digitálním prostředí, chápat, jak technologie ovlivňují každodenní život a smysluplně je využívat při učení, práci i komunikaci. Neméně důležité je také informatické myšlení, tedy systematický přístup k problémům, hledání efektivních řešení prostřednictvím logiky a postupného rozboru situace.
Nově proto vzniká vzdělávací oblast Informatika, která nahrazuje dosavadní vzdělávací oblast Informační a komunikační technologie. Součástí nové vzdělávací oblasti Informatika jsou aktuální témata jako je umělá inteligence, kybernetická bezpečnost, digitální wellbeing nebo mediální výchova a dezinformace. Digitální technologie se tak stávají přirozenou součástí nejen výuky informatiky, ale i dalších vzdělávacích oborů. Cílem je, aby žáci dokázali technologie nejen ovládat, ale také jim porozuměli v širších technických, společenských i etických souvislostech.
S efektivním zvládnutím digitalizace ve vzdělávání pomáhá školám Národní pedagogický institut ČR (NPI ČR), aktuálně zejména prostřednictvím dvou projektů – NPO 3.1 DIGI a NPO 3.1 - AIDIG. Projekty jsou realizovány na základě výzev MŠMT a financovány jsou z Národního plánu obnovy, komponenty 3.1 Inovace ve vzdělávání v kontextu digitalizace. Metodická podpora probíhá od roku 2022, resp. 2024, a bude poskytována do konce roku 2025.
Cílem projektu NPO 3.1 DIGI je poskytnout školám a pedagogickým pracovníkům komplexní podporu v oblasti digitálního vzdělávání v kontextu revize RVP. Školám jsou zdarma nabízeny například vzdělávací webináře, workshopy a kurzy, nebo metodické materiály. V rámci tohoto projektu funguje také síť konzultantů, tzv. IT Guru, kteří zdarma pomáhají školám s výběrem vhodných technologií, nastavením a správou digitální infrastruktury. Často využívanou službou je tzv. IT audit. Roli IT Guru doplňuje tzv. krajský ICT metodik (KIM), který se zaměřuje na metodickou podporu učitelů při začleňování digitálních nástrojů do výuky.
Projekt NPO 3.1 - AIDIG se zaměřuje na rozvoj digitálních kompetencí učitelů podle evropského kompetenčního rámce DigCompEdu i s ohledem na aktuální digitální trendy (AI ve výuce, kyberbezpečnost, mediální výchova a dezinformace, digitální wellbeing a digitální pedagogický leadership). Projekt zahrnuje tři hlavní aktivity: zajistit komplexní metodickou podporu podle poslední verze evropského rámce digitálních kompetencí pedagogů (DigCompEdu) pro účely dalšího vzdělávání pedagogů, zajištění podpory pedagogů (MŠ, ZŠ, SŠ) v dalších tématech souvisejících s masivním rozvojem digitálních technologií, a poskytování podpory pedagogům předškolního vzdělávání. Jedním z dosavadních výstupů tohoto projektu je tzv. DigCompEdu kuchařka.
Vedle technického vybavení škol a posilování digitálních kompetencí žáků i učitelů hraje důležitou roli v prevenci digitálního vyloučení bezpečná digitální infrastruktura. Pro její zajištění vydalo MŠMT ve spolupráci s Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) a dalšími partnery v roce 2022 metodický dokument, tzv. Standard konektivity škol, který stanovil technické požadavky na vnitřní i vnější školní síťovou infrastrukturu. Společně se Standardem konektivity škol byly vydány doprovodné metodické dokumenty: Průvodce ke Standardu konektivity škol, Prokázání a kontrola naplnění Standardu konektivity škol a dokument Bezpečná digitální infrastruktura školy.
K prevenci digitálního ohrožení či vyloučení přispívají školní knihovny. Tyto školní prostory se stále častěji stávají místem, kde znevýhodnění žáci bez dostatečného přístupu k digitálním technologiím nacházejí konkrétní pomoc a podporu. Část škol provozuje také školní kluby, kde mají žáci bezplatný přístup k technice, digitálním zdrojům a cíleným aktivitám. Stejně jako ve školní knihovně zde mohou vyhledávat informace na internetu, zpracovávat školní projekty či domácí úkoly na sdílených počítačích a zároveň rozvíjet své digitální dovednosti. Jako doplňkové řešení slouží i tzv. digikoutky – přístupná zařízení umístěná ve školních družinách nebo na chodbách školy, která mohou žáci využít pro vlastní potřebu, například ke kontrole rozvrhu a hodnocení, k získání učebních materiálů nebo informací o školních akcích.
Se stále rostoucím využíváním digitálních technologií, které mají nyní žáci a studenti ve školách k dispozici, je však velmi důležité upozornit na rizika, která s sebou digitální prostředí přináší. Užitečné odkazy pro bezpečné chování žáků na internetu naleznou učitelé i rodiče v Katalogu kyberprevence, který nabízí více než 140 programů pro žáky, desítky metodik pro učitele i rodiče a praktické návody, jak předcházet rizikovému chování v online prostředí. Katalog kyberprevence je jedním z projektůDigiKoalice, společné platformy MŠMT a NPI ČR, která se zaměřuje na rozvoj digitálních dovedností ve vzdělávání.
Školy mohou rovněž využít bezplatný online kurz Dávej Kyber!, který připravil Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) ve spolupráci s MŠMT. Nabízí praktické vzdělávání v oblasti digitální bezpečnosti pro učitele i žáky, mj. v tématech věnujících se kyberšikaně, bezpečnému užívání internetu, sociálním sítím a nebezpečným výzvám. Vzhledem k rychlému vývoji technologií a moderních trendů se kurz právě aktualizuje a nově bude zahrnovat například i témata spojená s umělou inteligencí a dezinformacemi.
Závěr: Digitální rovnost jako základ kvalitního vzdělávání
V dnešním světě je přístup k digitálním technologiím a bezpečné a efektivní zacházení s nimi klíčovým předpokladem nejen kvalitního vzdělávání, ale i budoucího uplatnění na trhu práce. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) proto prostřednictvím finančních intervencí z Národního plánu obnovy, komponenty 3.1 Inovace ve vzdělávání v kontextu digitalizace, vybavilo v uplynulých pěti letech školy potřebnou technikou a vzdělávací obsah se přizpůsobuje potřebám 21. století.
Stát pomáhá nejenom žákům a studentům, ale také pedagogům. Cílem je překonat technologické, socio-ekonomické a kompetenční bariéry a zajistit rovný přístup ke vzdělávání. Žáci a rodiče se mohou například obrátit na školu s dotazem, zda právě jejich škola disponuje technikou určenou k zapůjčování znevýhodněným žákům, kteří nemají k dispozici vlastní digitální zařízení. Vedení škol a pedagogové mohou využít do konce tohoto roku bezplatných konzultačních a vzdělávacích aktivit Národního pedagogického institutu ČR (NPI ČR) v rámci projektu NPO 3.1 DIGI a NPO 3.1 - AIDIG.
Více informací naleznete na webu edu.gov.cz/digitalizujeme nebo mojeedu.npi.cz.
Své případné dotazy můžete zasílat na e-mailovou adresu digitalizujeme@msmt.gov.cz nebo se dotazovat přes Helpdesk IS-NPO: https://helpdesk.npi.cz.
 |
Mgr. David Chvátal (David.Chvatal@msmt.gov.cz) vrchní ministerský rada oddělení podpory digitálního vzdělávání, odbor předškolního a základního vzdělávání Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR |
 |
Mgr. Miluše Rolincová (Miluse.Rolincova@msmt.gov.cz) ministerský rada oddělení podpory digitálního vzdělávání, odbor předškolního a základního vzdělávání Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR |
