Konvent
Ukrajina
Dokumenty
Pro vedení školy
Kariéra
Data
Generic selectors
Exact matches only
Search in title
Search in content
Post Type Selectors

Shrnutí 5. odborného panelu IPs DATA: "Digitální vzdělávání v datech"

S rozmachem a rychlým vývojem digitálních technologií všeho druhu je stále větší otázka, jak se v takovém světě vzdělávat a umět se mu přizpůsobit. I proto se 5. prosince 2024 na půdě Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy uskutečnil pátý odborný panel projektu IPs DATA, který byl zaměřený na téma digitálního vzdělávání. Diskuse se účastnili odborníci z oblasti školské statistiky, digitalizace ve vzdělávání a nechyběli ani zástupci žáků. Hlavními tématy byla digitální infrastruktura ve školách, digitální dovednosti, využívání nástrojů generativní umělé inteligence (AI) a prevence rizik spojených s digitálními technologiemi.

Úvodní část 5. odborného panelu projektu IPs DATA.


Zahájení a klíčová sdělení odborníků

Panel zahájil Václav Jelen, vrchní ředitel sekce informatiky, statistiky a analýz. Ve svém projevu zdůraznil, že zatímco školy jsou stále lépe připravené na digitální vzdělávání, klíčová role ministerstva je v přípravě jednoznačné strategie, koncepce a finanční podpory. Klíčové je, aby digitální kompetence vedly k osobnímu rozvoji žáků, zvyšování jejich konkurenceschopnosti a zvládání celosvětových výzev. Po úvodním slovu vrchního ředitele Jelena vystoupila hlavní manažerka projektu IPs Data Hana Novotná, která představila celkový rámec projektu včetně jeho klíčových aktivit. 

Následně vystoupil analytik projektu IPs Data Miroslav Návrat s příspěvkem věnujícím se stavu digitální infrastruktury v českém vzdělávacím systému. Zde jsou hlavní poznatky: 

  • V posledních letech ve školách výrazně roste počet přenosných počítačů (např. notebooků, tabletů atp.), zatímco počet stolních počítačů stagnuje až mírně klesá. V roce 2024 bylo ve všech českých školách 477 tisíc přenosných počítačů (přístupných jak dětem, žákům a studentům, tak učitelům a dalším pracovníkům školy). 
  • Ve snaze snižovat nerovnosti je např. na 1. st. ZŠ přenosných počítačů na 100 žáků nejvíce ve strukturálně postižených krajích (Ústecký, Karlovarský a Moravskoslezský). 
  • Kromě samotného počtu počítačů je důležitá i jejich pravidelná obnova. Od roku 2021 po strmém nárůstu v období pandemie klesá počet počítačů starších maximálně dva roky (počítače tedy zastarávají). 
  • Téměř 100 % škol a učeben má dnes přístup k internetovému připojení. Pouze 2 % škol jsou dnes bez připojení (téměř ve všech případech se navíc jedná o MŠ, často o lesní MŠ). 
  • Zásadní je role ICT koordinátorů, kterých je v českých školách již přes 4 tisíce. Klíčové ale je, aby na ně školy nepřenášely roli IT správců.

Na prezentovaná data navázal zmocněnec pro digitalizaci a digitální vzdělávání na MŠMT Martin Úlovec, který prezentoval stav digitální infrastruktury a vzdělávání v evropském kontextu. 

  • Digitální vzdělávání je potřeba řešit i na evropské úrovni a pro vhodná národní opatření je nutné se inspirovat dobrou praxí ze zahraničí. 
  • V rámci evropského srovnání (šetření DESI 2024) se ukázalo, že Česko patří mezi země s nejvyšším podílem osob disponujících alespoň základní úrovní digitálních dovedností. Před ČR se umístilo Nizozemí, Finsko, Irsko a Dánsko. 
  • Problémem je ale podíl ICT profesí na trhu práce. V tomto ohledu se Česko umístilo na pomyslném chvostu zemí Evropy. Z dlouhodobějšího pohledu navíc v Česku podíl ICT odborníků a profesí na trhu práce stagnuje, přičemž v ostatních evropských zemích kontinuálně roste. 
  • Je potřeba se zaměřit na udržitelné financování ICT technologií, které jsou dnes financovány primárně z evropských zdrojů. 

Třetí prezentující byla vedoucí oddělení podpory digitálního vzdělávání Anna Stočesová Martinková, která se zaměřila na finanční podporu rozvoje infrastruktury škol. 

  • Finanční intervence ze strany ministerstva míří zejména na nákup digitálních učebních pomůcek, tedy především robotických pomůcek, 3D tiskáren, VR brýlí apod., a dále na prevenci digitální propasti.
  • Finanční podporu využilo v letech 2022 a 2023 až 99 % škol, které na podporu měly nárok. 
  • MŠMT pokračuje s programy na podporu škol, aby zvládly implementaci revidovaného RVP v souvislosti s novým obsahem informatiky a novou klíčovou digitální kompetencí žáků. 

1. diskusní blok – Digitální škola pro 21. století

Po uvedení do tématu následovala panelová diskuse, které se zúčastnili Martin Úlovec, Anna Stočesová Martinková a Tomáš Řebíček, manažer aktivity IT guru NPI ČR. První otázka mířila na ideální podobu školy, která dobře rozvíjí digitální kompetence žáků, a kroky k tomu, aby takové byly všechny školy. 

1. diskusní blok - zleva panelisté: Tomáš Řebíček, Martin Úlovec a Anna Stočesová Martinková.

Tomáš Řebíček zdůraznil nutnost analýzy současného stavu na úrovni každé školy. Problémy a potřeby se mohou lišit a je potřeba na ně správně reagovat. Zdůraznil také nutnost individuálních plánů každé školy. Anna Stočesová Martinková se zaměřila na připravenost a vzdělávání pedagogů v souvislosti s revizí RVP. Martin Úlovec varoval před tím, abychom se nedostali do extrému, kdy by bylo vše digitalizované. Využívání digitálních technologií musí být vybalancované a smysluplné. Do diskuse se zapojili i zástupci Panelu mládeže, kteří formulovali svou představu školy 21. století zejména v používání moderních technologií jako jsou počítače, projektory a interaktivní tabule, které by měly být dostupné jak pro všechny žáky, tak i pro učitele. 

Panelisté se shodli na nutnosti využívání digitálních technologií nejen při výuce informatiky, ale i v dalších předmětech. Důraz by pak měl být kladen i na jiné formy výuky, které technologie přináší (distanční forma, zadávání úkolů online či přístup ke vzdělávacím materiálům), což by mohlo pomoct snižování nerovností. Z diskuse vyplynula nutnost existence analýz, které by reflektovaly, zda došlo ke zlepšení digitálních dovedností žáků. Ty by měly být realizovány externím nezávislým subjektem.


2. diskusní blok - Digitální dovednosti žáků a umělá inteligence

Po obědové pauze následoval druhý blok zaměřený na digitální dovednosti žáků a umělou inteligenci (AI). Pozvání přijali vedoucí oddělení digitalizace ve vzdělávání v NPI ČR Ondřej Neumajer, ředitel a zakladatel vzdělávacího programu Jeden svět na školách Karel Strachota a hlavní analytička výzkumné agentury STEM Jitka Uhrová

2. diskusní blok - zleva: Hana Novotná (moderátorka); panelisté: Ondřej Neumajer, Karel Strachota a Jitka Uhrová; dále pak Václav Jelen, vrchní ředitel sekce statistiky, informatiky a analýz a Bernard Čenikovský, koordinátor vnějších vztahů projektu IPs DATA.

Ondřej Neumajer se ve svém příspěvku zaměřil zejména na připravenost škol na výuku dle revidovaného RVP. 

  • Rozvoj digitálních kompetencí není jen úkol pro učitele informatiky, ale pro všechny.
  • Téměř 91 % základních škol a gymnázií uvedlo, že je na rozvoj digitálních kompetencí zcela (nebo spíše) připraveno. U učitelů podíl přesahoval hranici 80 %.
  • Na druhé straně však výuku informatiky změnilo pouze 35 % škol a 60 % škol ji změnilo z části. Nenaplnil se tedy záměr revize rozprostřít dřívější obvyklý obsah předchozí vzdělávací oblasti do jiných než informatických předmětů.
  • Roste počet uživatelů generativní AI při výuce. Nejvíce preferovaným řešením je povolení využívání umělé inteligence způsobem, jaký uznají za vhodný jednotliví učitelé. 

Ředitel vzdělávacího programu Jeden svět na školách Karel Strachota představil negativní dopady digitálních technologií na děti a žáky. 

  • Digitální technologie přináší i nová negativní témata jako je kyberšikana, sexting, poruchy související s hraním počítačových her, závislosti, finanční zločiny či dezinformace a propagandu.
  • 75 % škol již řešilo problém s kyberšikanou.
  • Je důležité rozlišovat mezi mediální a digitální gramotností. Mediální gramotnost českých žáků je velmi nízká.
  • Nejdůležitějším řešením situace je podpora vyučujících v účelném využívání digitálních pomůcek a osvěta. 

Analytička STEM Jitka Uhrová se věnovala učícím návykům mladé generace a postojům žáků, učitelů a vedení škol k využívání AI ve výuce. 

  • Žáci by nejvíce ocenili diskusní hodiny. V praxi je ovšem nejčastější formou frontální výuka.
  • Učitelé by podle žáků měli informační technologie ve výuce používat častěji.
  • AI žáci nejčastěji využívají při tvorbě a zpracování textu, výpočtech úkolů z matematiky či porozumění zadání.
  • Přibližně třetina učitelů/učitelek od používání AI nástrojů žáky odrazuje nebo jej přímo zakazují. 

Po příspěvcích jednotlivých panelistů následovala diskuse. Moderování se opět ujala Hana Novotná. První otázka mířila na zástupkyně Panelu mládeže, jaký je jejich pohled na rozvoj digitálních kompetencí a využívání nástrojů generativní umělé inteligence ve školách. O tato témata je mezi mladými zájem a uvědomují si danou problematiku včetně rizik, která přináší. Z tohoto důvodu by uvítali přesnější podmínky, za jakých okolností je možné využívat umělou inteligenci. 

Zástupkyně Panelu mládeže při prezentování jejich pohledu na digitální kompetence a AI ve školách.

V další části bloku bylo široce diskutované aktuální téma, a to čas strávený dětmi a žáky na sociálních sítích. Karel Strachota apeloval na nutnost regulace využívání sociálních sítí z důvodů negativních dopadů. Na druhé straně zazněl apel, že řešením není pouhá restrikce, protože žáci pak budou využívat dané služby nelegálně. Zazněl i názor, že v současné době není možné odmítat využívat digitální technologie, ale je zapotřebí spíše eliminovat jednotlivé hrozby.


Závěry a doporučení

Na závěr přinášíme hlavní doporučení z 5. odborného panelu: 

  • Potřeba udržitelného financování digitální infrastruktury.
  • Metodická podpora pedagogů, včetně vzdělávání a sdílení dobré praxe.
  • Zlepšení mediální a digitální gramotnosti žáků.
  • Strategické a smysluplné využívání digitálních technologií a nástrojů generativní umělé inteligence.

Závěrečné slovo k 5. odbornému panelu - Václav Jelen, vrchní ředitel sekce statistiky, informatiky a analýz MŠMT.

Panel uzavřel Václav Jelen výzvou k pokračování diskuse a spolupráce mezi všemi aktéry vzdělávacího procesu. Diskuse ukázala, že přestože české školy učinily v digitalizaci významné kroky, stále je třeba hledat nové cesty, jak tento proces i nadále efektivně podporovat a rozvíjet kompetence žáků i učitelů. 


Přílohy ke stažení


Videozáznam z panelu


Další informace

K pátému odbornému panelu byla také vydána na webu MŠMT tisková zpráva.

Pro více informací navštivte webovou stránku projektu IPs DATA nebo pište projektovému týmu na e-mail: analyticka.jednotka@gov.msmt.cz. Pro nejaktuálnější informace o aktivitách projektu doporučujeme vstoupit do skupiny IPs DATA na Facebooku.

Realizace výše zmíněného odborného panelu je financovaná z projektu z projektu „Datově-analytická podpora pro hodnocení a řízení vzdělávací soustavy ČR“ (IPs Datová politika), reg. č. CZ.02.02.XX/00/22_005/0002901.“

Obsah

    Odebírejte novinky o školství
    a vzdělávání srozumitelně a včas
    Zadejte váš e-mail a naše novinky a upozornění vám budou chodit přímo do e-mailu. Odběr novinek můžete kdykoliv později odhlásit.
    Odesláním souhlasíte s našimi zásadami o zpracování osobních údajů.
    cross linkedin facebook pinterest youtube rss twitter instagram facebook-blank rss-blank linkedin-blank pinterest youtube twitter instagram Skip to content