Odborný panel „Odkladová novela a její dopady do praxe škol“, který se uskutečnil 19. listopadu 2025 na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy, přinesl ředitelům škol, pedagogům a zástupcům poradenských zařízení ucelený přehled změn v oblasti odkladů povinné školní docházky. Odborní řečníci představili legislativní úpravy, nové postupy při zápisech i změny v hodnocení žáků prvních ročníků. Panel zároveň nabídl praktická doporučení a odpovědi na časté otázky, které ze škol zaznívají v souvislosti s implementací novelizace.
V prvním bloku představili zástupci MŠMT důvody, které vedly k přijetí odkladové novely a zásadám jejího zavádění. Současný stav, kdy přibližně čtvrtina dětí nastupuje do základní školy až po odkladu, se dlouhodobě ukazuje jako neudržitelný. Často dochází ke zbytečnému prodlužování předškolního období, oslabování motivace dětí či vzniku výrazné věkové heterogenity v prvních třídách. Novela mění přístup k odkladům tak, aby byly udělovány skutečně jen v odůvodněných případech, zejména ze závažných zdravotních důvodů, a aby školy byly lépe připravené na práci s rozmanitým kolektivem žáků.
Zaznělo také představení řady systémových opatření, která mají školám pomoci: změna termínů zápisů, zavedení podpůrných profesí (psycholog, speciální pedagog, asistent pedagoga), úprava financování ŠPZ, posílení pedagogické diagnostiky i rozsáhlé vzdělávání pedagogů v oblasti individualizace výuky, přechodu dětí mezi MŠ a ZŠ a práce s heterogenní třídou. Účastníci získali také přehled o postupném časování změn v letech 2026–2028.
Druhý blok se věnoval podobě zápisů, které od roku 2026 proběhnou již mezi 15. lednem a 15. únorem. Zástupci MŠMT a NPI vysvětlili, že zápis je formální proces, nikoli zkouškou školní zralosti dítěte. Cílem je posílit komunikaci mezi školou a rodinou a vytvořit prostor pro vstřícný dialog o tom, jak může škola dítěti pomoci, nikoli jej hodnotit či porovnávat.
Součástí prezentace byly také nové metodické materiály NPI, které školám nabízejí oporu při organizaci zápisu, včetně doporučení, jak strukturovat adaptační období v 1. ročníku, jak vytvářet vývojově vhodné prostředí a jak komunikovat s rodiči v období před zahájením povinné školní docházky. Zazněla i konkrétní doporučení k nastavení procesů v souvislosti s dětmi, které podle předchozí praxe často mířily k odkladu, a nyní zůstanou v běžném proudu.
Závěrečný blok se zaměřil na téma hodnocení mladších žáků a na postupné zavádění bez známek v 1. a 2. ročníku základní školy. Zástupci MŠMT a České školní inspekce vysvětlili, proč je nutné klást větší důraz na formativní zpětnou vazbu, která dětem pomáhá porozumět tomu, co se učí, jak se jim daří a v čem potřebují podporu. Diskuse se rovněž dotkla současných zkušeností škol – některé formativní hodnocení již používají velmi úspěšně, jiné se potýkají s nejistotou, jak kvalitní slovní hodnocení formulovat.
ČŠI představila poznatky ze sledování vzdělávací praxe a upozornila, že kvalita zpětné vazby je aktuálně velmi rozdílná. Zřetelně zaznělo, že změny v hodnocení mají děti podpořit zvláště v období adaptace – umožnit jim bezpečně se učit, chybovat a rozvíjet se bez nadměrného tlaku.
Videozáznam – https://youtu.be/OsJWzQOb9ns
