Na této stránce naleznete analýzu Základní výstupy z mimořádného šetření ke stavu zajištění výuky učiteli v MŠ, ZŠ, SŠ a VOŠ, kterou Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) připravilo v rámci projektu „Datově-analytická podpora pro hodnocení a řízení vzdělávací soustavy ČR“. Tato analýza přináší základní výstupy z Mimořádného šetření ke stavu zajištění výuky učiteli v mateřských, základních, středních a vyšších odborných školách realizovaného MŠMT v období od 22. 4. 2025 do 12. 5. 2025. Dotazník vyplnilo 99,7 %, tj. celkem 8.694 škol. Více se dočtete v analytické zprávě ke stažení níže.
Šetření probíhalo mezi mateřskými, základními, středními a vyššími odbornými školami. Zúčastnilo se ho 8 694 škol, což představuje 99,7 % všech škol regionálního školství. Informace byly získány o 177 734 učitelích, kteří v těchto školách působí. Ve snaze o snížení administrativní zátěže vedení škol mohli učitelé vyplňovat dotazníky přímo sami za sebe. Této možnosti využilo 29 % z nich.
Zjištěná čísla neukazují jen aktuální stav, ale především budoucí potřeby škol. Nejde tedy o přesný počet chybějících učitelů, ale o tzv. poptávané kapacity – například místa po učitelích odcházejících do důchodu nebo pro plánované rozšíření výuky.
Průměrný věk učitelů je 47,4 roku, přičemž mezi ženami a muži není výrazný rozdíl. Muži tvoří přibližně pětinu učitelského sboru. Z regionálního pohledu mají nejstarší učitele školy v Karlovarském kraji, nejmladší pak v Jihomoravském.
Kvalifikaci požadovanou zákonem splňuje 89,6 % učitelů, přičemž 68,7 % má vysokoškolské magisterské vzdělání. Od roku 2019, kdy bylo šetření realizováno naposledy, došlo k poklesu podílu učitelů, kteří mají odbornou kvalifikaci (z 93,4 % na současných 89,6 %). Největší podíl kvalifikovaných učitelů působí v kraji Zlínském (95,1 %) a nejméně kvalifikovaní jsou učitelé v kraji Středočeském a v Praze (jen 82,6 % a 83,4 %).
Důležitým tématem zůstává také rozdíl mezi kvalifikací a aprobací. Učitel může být sice kvalifikovaný, ale nemusí učit předměty, na které byl odborně připraven. Právě nedostatek aprobovaných učitelů je dnes patrný zejména ve vybraných oborech/předmětech, například chemii, fyzice, matematice, informatice či cizích jazycích. Tato potřeba se liší podle krajů, ale opakuje se napříč republikou.
Například na druhém stupni ZŠ má 70,5 % učitelů aprobaci pro výuku předmětu, který vyučují. V největší míře probíhá aprobovaná výuka v českém jazyce, přírodopisu a matematice. V nejmenší míře pak probíhá aprobovaná výuka v mediální výchově, pracovních činnostech, v oblastech člověk a svět práce a výchova ke zdraví a v informatice, přičemž z těchto předmětů je patrná vyšší poptávka po učitelích především v případě informatiky. V rámci všeobecných předmětů na středních školách pak má 87,9 % učitelů aprobaci pro výuku předmětů, které vyučují. Aprobovaná výuka probíhá v českém jazyce, dějepisu, zeměpisu, přírodopisu, chemii, matematice a ve výuce němčiny, ruštiny, francouzštiny a polštiny. V nejmenší míře probíhá aprobovaná výuka ve stejných předmětech jako v případě 2. stupně základní školy.
Analýza obsahuje manažerské shrnutí a 8 kapitol:
Více se dočtete v analytické zprávě ke stažení níže.
Financováno z projektu z projektu „Datově-analytická podpora pro hodnocení a řízení vzdělávací soustavy ČR“ (IPs Datová politika), reg. č. CZ.02.02.XX/00/22_005/0002901.“
Zdroj: MŠMT 2025. Odkaz: Mimořádné šetření MŠMT: Kde a jaké učitele školy potřebují?, MŠMT ČR.
