MŠMT ve spolupráci s ČŠI zveřejnilo na svých webových stránkách Edu.cz přehled aktuálně vyhlašených výběrových řízení na pracovní místa ředitelek či ředitelů veřejných škol a školských zařízení v ČR. Souhrn klíčových vedoucích pozic škol a školských zařízení napříč celou republikou pomůže jak uchazečům o dané pozice, tak i samotným zřizovatelům, k přehledu o trhu práce ve školství.
Informace je možno filtrovat dle názvu zařízení, kraje, termínu uzávěrky přihlášek a prokliknout se na stránky zřizovatele. Data je pak možné stáhnout či vytisknout. Tento krok ministerstva ve spolupráci s ČŠI je jedním z řady metodických podpor aktérů ve vzdělávání. Pracovní příležitosti pro pedagogické leadery najdete přehledně na: https://www.edu.cz/konkurzy/
Tato informace MŠMT vydaná MŠMT cíli na všechny školy a školská zařízení a reaguje na poslední opatření proti epidemii COVID-19 (především vyhlášení nouzového stavu). Níže naleznete více informací k těmto tématům:
• Distribuce Ag testů pro na základní a střední školy a konzervatoře,
• Vyhlášení nouzového stavu a v jeho souvislosti přijatých opatření.
• Pracovní povinnost
Z mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví, vydaného 20. listopadu 2021, plyne povinnost realizovat od 6. prosince 2021 vždy v první vyučovací den v týdnu na celém území ČR testování dětí v přípravných třídách základních škol a přípravných stupních základních škol speciálních a žáků základních škol, středních škol a konzervatoří v denní formě vzdělávání na onemocnění covid-19. Povinnost testování se týká pouze dětí a žáků, kteří nejsou očkovaní a zároveň neprodělali v posledních 180 dnech onemocnění covid-19. Průběh testování dětí a žáků bude obdobný, jako v minulých týdnech.
Antigenní testy GENRUI budou distribuovány všem krajům v úterý 30. listopadu 2021. Jednotková cena testů GENRUI činí 18,87 Kč/ks. Distribuční seznamy s rozdělením těchto testů naleznete na webu Edu.cz v části "Jak na to ve škole".
Přestože stanovení množství testů v distribučních seznamech opět primárně vychází z údajů vykázaných školami v mimořádném šetření COVID 5, přistoupilo MŠMT při přípravě distribučních seznamů k poměrnému snížení počtu přidělených testů oproti údajům z uvedeného šetření. S ohledem na stávající epidemiologickou situaci je možné ve zvýšené míře předpokládat četnou nepřítomnost dětí a žáků z důvodu nařízené izolace, karantény či jiného respiračního onemocnění ve škole; v minulých dodávkách také byly zahrnuty i rezervy proti potřebě vykázané školami. Potřeba škol pro testování tedy bude objektivně o něco nižší, než školami vykázané údaje, a zároveň školy budou mít k použití i zbytky testů z předchozích distribucí.
MŠMT tedy předpokládá, že všechny školy, až na ojedinělé výjimky, by měly mít pro testování dětí a žáků dne 6. prosince 2021 po této dodávce dostatek testů.
Pro výjimečné případy, ve kterých budou ve školách v zásadě přítomny všechny děti a žáci, kteří mají
podstoupit testování, a škola nebude současně disponovat žádnými zůstatky testů z minulých distribucí, je k dispozici rezerva testů na krajských pracovištích Národního pedagogického institutu.
Testy v distribučních seznamech mohou být určeny i pro školy, které závazně oznámily testování RTPCR metodou již od 6. prosince 2021, ovšem své oznámení učinily až po finalizaci přiloženého distribučního seznamu. U takových škol předpokládáme, že si Ag testy převezmou a využijí je pro testování dětí a žáků, kteří nebudou ve škole přítomni v den pravidelného RT-PCR testování.
Distribuční seznamy jsou jako obvykle závazné.
Zdůrazňujeme, že nyní jsou distribuovány testy pouze pro testování dětí a žáků dne 6. prosince 2021.
Pro testování v následujících termínech předpokládáme další dodávky testů, o kterých vás budeme včas informovat.
K testování použijte, prosíme, testy z vašich zásob a stávající distribuce s ohledem na jejich datum expirace. Prioritně tedy použijte testy, které expirují nejdříve.
Dne 25. listopadu 2021 schválila vláda ČR s účinností od 26. 11. 2021 nouzový stav (usnesení vlády ČR č. 1065). Od 26. 11. 2021 18:00 hod. se nahrazuje mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví
k maloobchodu krizovým opatřením vlády:
Dále informujeme, že krizové opatření k zajištění služeb akutní lůžkové péče (usnesení vlády ČR č. 1067) stanovuje pracovní povinnost pouze lékařům a zdravotnickým pracovníkům, kteří vykonávají nelékařské zdravotnické povolání, kteří pracují u poskytovatele uvedených forem zdravotních služeb. Pracovní povinnost se netýká žáků ani studentů, kteří vykonávají praxi, praktickou výuku či praktický výcvik u poskytovatele uvedených forem zdravotních služeb.
MŠMT, 26. 11. 2021
Jste rodič a musíte zůstat doma s dítětem kvůli nařízené karanténě nebo uzavřené školce, škole či třídě? Přečtěte si naši rekapitulaci MPSV a MŠMT níže jakým tiskopisem uplatnit nárok na ošetřovné a kdo příslušný tiskopis vystavuje.
Pokud škola nebo její část nebyla uzavřena, ale karanténa byla nařízena konkrétnímu dítěti, se žádostí o vystavení rozhodnutí o potřebě ošetřování se obraťte na orgán, který konkrétnímu dítěti nařídil karanténu, tedy na krajskou hygienickou stanici nebo lékaře.
Pokud krajská hygienická stanice nařídí uzavření školského zařízení či jeho části, vystaví příslušné školské zařízení na základě podkladů zaslaných krajskou hygienickou stanicí rodičům tiskopis „Žádost o ošetřovné při péči o dítě z důvodu uzavření školského/dětského zařízení (školy)“. Tiskopis slouží jako potvrzení daného školského nebo dětského zařízení a je veřejně k dispozici na ePortálu ČSSZ, kde je možno ho vyplnit online formulář či stáhnout v pdf.
Projekt UpSkilling CZ, jehož cílem je mimo jiné podpora a doplnění systémových prvků, které umožňují prohlubování kompetencí dospělých v rámci dalšího vzdělávání v ČR, započal svou realizaci v dubnu 2019. Přinášíme vám rozhovor s hlavním projektovým manažerem RNDr. Miroslavem Procházkou, CSc., který poskytnul komunitě odborníků na vzdělávání dospělých EPALE. Projekt UpSkilling je financován z Operačního programu Zaměstnanost.
V Národním pedagogickém institutu ČR působíš jako gestor projektu Systémové prostředí k prohlubování kompetencí známého spíše pod názvem UpSkilling. Co je cílem tohoto projektu?
Cílem projektu je podpořit a doplnit systémové prvky, které umožňují prohlubování kompetencí dospělých v rámci dalšího vzdělávání v ČR. V projektu bude vybudována síť krajských koordinátorů a platforem, které budou v každém kraji propojovat a podporovat klíčové partnery – úřady práce a jejich klienty, zaměstnavatele a jejich zaměstnance, školy a vzdělávací zařízení. Bude optimalizována síť autorizovaných osob (AOs), budou vytvořeny vzdělávací programy pro získávání digitálních kompetencí a bude realizována 2. vlna šetření PIAAC (http://www.piaac.cz). Více o projektu najdete na webu http://www.nuv.cz/projekty/up.
Navazuje UpSkilling na řadu dříve realizovaných projektů systémové povahy?
Samozřejmě. Především se jedná o projekty, které vytvořily Národní soustavu kvalifikací (NSK). Bez nich by pochopitelně projekt, jako je UpSkilling, nedával smysl. My se ale už nezabýváme dalším rozvojem NSK, ale chceme napomoci tomu, aby infrastruktura, která je pro využívání NSK potřebná (tj. především síť autorizovaných osob), měla podobu, která bude lépe respektovat stav trhu práce v krajích a potřeby zaměstnavatelů i samotných občanů. Další skupinou projektů, na které ten náš navazuje, je série tří projektů UNIV. Stačí například uvést plný název prvního z nich (Uznávání výsledků neformálního vzdělávání a informálního učení v sítích škol poskytujících vzdělávací služby pro dospělé) a souvislost je zřejmá. My ovšem necílíme jenom na školy, byť jsou pro nás jednou z důležitých cílových skupin. Souvislost, i když ne přímá návaznost, by se dala najít například i u už ukončeného projektu Modernizace odborného vzdělávání (MOV), nebo u aktuálně běžícího projektu MPSV Kvasar, který se zabývá modernizací rekvalifikací.
Projekt operuje i s krajskými koordinátory. V čem spočívá jejich role?
Regionální (krajský) pohled na to, jak funguje trh práce, jaké jsou jeho potřeby a možnosti, je pro projekt klíčový. Těžko to všechno poznáme a můžeme ovlivňovat z pracovny v Praze. Proto by bez krajských koordinátorů projekt nemohl vůbec smysluplně fungovat. Jejich základním cílem je vytvořit a spolupracovat s krajskou sítí lidí a institucí, kteří v kraji fungují (zaměstnavatelé, vzdělavatelé, autorizované osoby, úřady práce, krajský úřad, různé neformální platformy, neziskovky apod.). To samozřejmě není cílem samo o sobě. Koordinátoři získávají informace od zaměstnavatelů, od škol a vzdělavatelů, od autorizovaných osob. Počty navštívených subjektů už jdou do tisíců. Se získanými informacemi pracuje náš analytický tým a přetváří je do podoby určitých doporučení, co by se mělo v tom kterém kraji udělat, aby síť autorizovaných osob fungovala přiměřeněji (chcete-li optimálně) potřebám a možnostem kraje. Tato doporučení však není možné smysluplně realizovat bez toho, že by je aktéři trhu práce v kraji vzali za své. Koordinátoři budou mít za úkol tato doporučení v kraji intenzivně komunikovat, navrhovat případné úpravy a posléze ve spolupráci se svou sítí i realizovat. Standardně v každém kraji pořádáme každý rok 4 setkání autorizovaných osob a 4 setkání klíčových aktérů trhu práce.
Činnost krajských koordinátorů má ještě jednu, vyšší, letovou hladinu. Oni pracují v rámci krajských pracovišť NPI a byli bychom rádi, aby vše po skončení projektu pokračovalo. Tedy, aby dále fungovala zmíněná síť a aby se agenda dalšího vzdělávání stala standardní agendou krajských pracovišť NPI.
Jedním z cílů projektu je tedy optimalizace sítě autorizovaných osob. Co si pod tím představit?
Chceme, aby síť autorizovaných osob byla v každém kraji nastavena tak, aby si mohli občané v jakékoli fázi kariéry rozšířit či změnit svou kompetenční výbavu za účelem zlepšení možnosti uplatnění na trhu práce, tj. aby ve svém kraji nalezli reálnou cestu k existující a uznávané (zaměstnavateli) profesi. Projektovým jazykem máme podpořit vznik 200 nových autorizací. Ty by měly být v krajích rozmístěny tak, aby naplnily ten deklarovaný cíl. Abychom dokázali určit, co optimální síť autorizovaných osob v kraji znamená, musíme dát dohromady tři různé pohledy:
Tyto tři pohledy dáme dohromady v tzv. Doporučení (pro každý kraj). Ta budou s pomocí aktérů z krajů verifikována a posléze realizována, tj. vznikne oněch 200 nových autorizací. Celá nová část systému bude nakonec pilotována (zkouškami by mělo projít několik stovek osob).
Zastavme se na chvíli u Národní soustavy kvalifikací, u jejíhož zrodu jsi před více než 15 lety stál. Vnímáš úlohu NSK stejně jako tenkrát nebo se její role proměnila?
NSK si v době svého vzniku vytkla za cíl především sloužit jako prostředí, které umožní komukoliv, kdo má nějaké znalosti a dovednosti, získané třeba praxí, aby si je mohl nechat ověřit a potvrdit získáním osvědčení o profesní (tehdy jsme říkali dílčí) kvalifikaci a následně tuto potvrzenou kvalifikaci využíval při svém pohybu na trhu práce. Aby toto bylo možné, musela NSK obsahovat aktuální a relevantní informace o potřebách trhu práce. Ty jsou obsahem kvalifikačních a hodnoticích standardů příslušných kvalifikací a od počátku se na jejich tvorbě podíleli ti, kteří mají k trhu práce nejblíže, tedy zaměstnavatelé. Tyto dvě role má NSK stále a předpokládám, že si je i nadále udrží.
Postupem času se stále více dostává do popředí i další role (která ovšem byla implicitně v NSK obsažena už od počátku). Totiž její vliv na podobu počátečního odborného vzdělávání. Profesní kvalifikace, resp. jejich popisy se postupně stávají součástí školních vzdělávacích programů, samozřejmě pokud odpovídající profesní kvalifikace související s oborem vzdělání existuje či existují. A cestu si nepochybně najdou i do rámcových vzdělávacích programů pro odborné vzdělávání. Je to přirozené, byla by opravdu škoda nevyužít toho, že NSK nám dává nejúplnější přehled o potřebách trhu práce, který máme k dispozici. Je ale potřeba udržet i nadále klíčové atributy NSK, tj. aktuálnost a relevanci.
Ale zpět k UpSkillingu. Jeho součástí je i téma digitálních kompetencí, které díky pandemii nabylo na mnohem větším významu, než jsme kdo očekával…
Dovolil bych si nespojovat téma digitálních kompetencí s „covidem“, byť, jak správně říkáš, pandemie toto téma významně urychlila. Potřeba promítnout digitální znalosti do běžného života není nic nového. Navíc projekt UpSkilling byl připravován v předpandemické době, kdy informační technologie vstupovaly do všech povolání, a bylo zřejmé, že bude nutné profesní kvalifikace zařazené do národní soustavy kvalifikací v tomto smyslu aktualizovat. „Covid“ pouze ukázal, že toto rozhodnutí bylo správné. A nejde jen o profese. Pandemie nám jasně řekla, že bez digitálních kompetencí bude složité vůbec existovat.
Součástí projektu je i druhý cyklus mezinárodního výzkumu dospělých PIAAC. Jaké změny proti předchozímu cyklu realizovanému v letech 2011–2012 nás čekají?
Celý obsah testování dovedností se posunul více směrem k digitálnímu prostředí. V druhém cyklu PIAACu už není digitální gramotnost vnímána odděleně, ale jako nedílná součást schopností zpracovávat informace, ať už textové (čtenářská gramotnost), nebo číselné (numerická gramotnost). Nároky dnešní dynamické doby se odrazily i v tom, že v dovednostech řešit problémy se více než před 10 lety hodnotí schopnost reagovat na změnu, dospět ke svým cílům v proměnlivých podmínkách a zkoušet nerutinní řešení.
Které země se zapojí a kdy budou publikovány výsledky?
Do výzkumu se vedle České republiky zapojí více než 30 zemí světa. Tradičně je to značná část evropských zemí od severských států po jižní, dále Ruská federace, Spojené státy americké, Kanada, Austrálie a Nový Zéland a vybrané asijské (Izrael, Japonsko, Jižní Korea) a jihoamerické země (Chile). Mezinárodní výsledky, které srovnají dovednosti obyvatel napříč touto rozsáhlou skupinou zemí, budou zveřejněny v závěru roku 2024.
Řadu let jsi stál v čele hned několika institucí, v jejichž gesci bylo také další vzdělávání. Čím vším si za tu dobu oblast dalšího vzdělávání prošla?
Výrazným počinem bylo určitě zavedení a tvorba NSK. Profesní kvalifikaci získává každoročně cca 25 000 osob. To je číslo srovnatelné s počtem mladých lidí, kteří každý rok získají výuční list. Ale jinak… Zjednodušeně bych to nazval dlouhodobou stagnací. Nic zásadního, myslím na systémové úrovni, se nestalo. Je to docela dobře vidět na údajích o účasti na dalším vzdělávání z Výběrového šetření pracovních sil. V roce 2020 se DV podle výběrového šetření pracovních sil v ČR účastnilo 5,5 % dospělé populace. Je to nejméně od roku 2003. Že by covid? Možná, do jisté míry. Ale průměr EU je v témže roce 9,2 %. Meziročně klesl o 2 procentní body, ale u nás o 2,6 p.b. z výrazně nižší hodnoty v roce 2010 (8,1 %), což i tak byla nejnižší hodnota za posledních 20 let. S výjimkou let 2011 a 2012 (nejspíš přiteklo trochu víc peněz z Evropských fondů) se stále více nebo méně potácíme pod průměrem EU. A to nemluvím o lídrech (Dánsko, Švédsko, Finsko, Holandsko, Lucembursko), kde se i v covidové době drží hodnoty i přes 20 %. To tedy není dobrý odrazový můstek k připravenosti pracovní síly na technologické a další změny, ke kterým na trhu práce dochází. Myslím, že závěr je jednoduchý: dalšímu vzdělávání se v ČR nevěnuje dostatečná pozornost, zejména, podle mého soudu, chybějí dostatečné zdroje.
Pokud by ses měl ohlédnout, co se povedlo a naopak, co bys dnes, s odstupem delšího času, udělal jinak?
To se asi nedá říct paušálně. Pokud jde o období, kdy jsem šéfoval NÚOV (2001–2011), tak to se, myslím, povedlo. Jsem docela pyšný na pár věcí, které jsme tehdy rozjeli a dneska standardně a úspěšně fungují. Výše zmíněná NSK, taky jsme v posloupnosti několika projektů nastavili portál Infoabsolvent, tedy informační systém o uplatnění absolventů na trhu práce. Obsahuje podrobné informace o každé střední škole a při výběru studia je nyní, myslím, pro uchazeče nezastupitelný. A také je dobré připomenout závěrečnou zkoušku v učebních oborech. Začínali jsme s tím, že to vyzkoušíme na pár školách. Dnes je to standard definovaný zákonem. Celkově ve srovnání s tím, jak vše funguje dneska, jsem to tehdy možná měl docela lehké. Určitě lehčí než třeba stále ještě nový ředitel NPI Ivo Jupa. Moc mu držím palce, aby se razantní transformace NPI povedla. Dneska bych možná některé věci dělal jinak, ale z retrospektivního pohledu bych neměnil nic. Jiný příběh je moje působení v čele FDV (2014–2016), to byl jasný neúspěch. Udělal jsem základní strategickou chybu, když jsem na přelomu programovacích období souhlasil s tím, že FDV bude dále realizovat velké intervenční projekty. To jsou takové ty projekty, kde se moc nevymýšlí, ale distribuují se zdroje směrem k různým cílovým skupinám. Třeba na vzdělávání, nebo na stáže. Nic proti nim, ale nemá to dělat instituce, jako byl FDV. A s těmi projekty zůstala v instituci řada lidí, o kterých jsem nic nevěděl a příliš jsem jim věřil.
Děkuji za upřímnost. Jak bude podle Tvého názoru vypadat vzdělávání dospělých řekněme za dalších 10–20 let?
Všichni víme, že předvídání je mimořádně těžká disciplína, zvláště když se týká budoucnosti… Zásadně to závisí na tom, zda se této oblasti začne věnovat dostatečná pozornost. V politických proklamacích nestačí říkat, že to či ono je důležité. Skutečná priorita se pozná jednoduše podle toho, kolik zdrojů jsem ochoten na tu či onu „prioritu“ směřovat. Myslím si, že financování vzdělávání je u nás nespravedlivé. Zhruba polovině populačního ročníku zajistí veřejné zdroje studium až do úrovně vysoké školy. Tedy 16, 18 i 19 let. Té druhé polovině jen 12 nebo 13 let. Proč? Tito lidé se přece také potřebují pro svou profesi a i občanský život dále vzdělávat, jenom to vše nekoncentrují do prvních let života. Myslím si, že i tato část populace by měla mít nárok na financování svého vzdělávání ve stejné výši jako „vysokoškoláci“. Řešit by se to dalo třeba individuálními vzdělávacími účty. Ať se každému po absolvování střední školy zřídí jeho vzdělávací účet. Jestli ho vyčerpá rychle na vysokoškolské studium, nebo s ním bude hospodařit dlouhodobě, na další vzdělávání, na rekvalifikace, nebo třeba i na zkoušky pro získání profesní kvalifikace, to bych nechal na něm. Netvrdím, že je to jediný model, klíčové je razantní zvýšení zdrojů na další vzdělávání.
A to mne přivádí k jednoduché odpovědi na otázku. Pokud dojde k takové systémové změně, DV rozkvete, bude mnohem rozmanitější a výrazně se zvýší účast na něm. Že to zvýší kvalifikaci pracovní síly, její konkurenceschopnost a tedy i výkonnost ekonomiky, je podle mne jednoznačné. Když k tomu nedojde, tak se nic podstatného nezmění.
Ptal se: Tomáš Langer, expert EPALE
RNDr. Miroslav Procházka, CSc. je absolventem MFF UK v oboru matematika se specializací na teorii pravděpodobnosti a matematickou statistiku. Působil v řadě institucí v oblasti rozvoje lidských zdrojů, školství a vzdělávání: MŠMT, Ústav pro informace ve vzdělávání, Národní ústav odborného vzdělávání (2001–2011 ředitel, podílel se koncepčně na řadě klíčových projektů v oblasti odborného vzdělávání – příprava rámcových vzdělávacích programů, jednotná závěrečná zkouška pro učební obory, Národní soustava kvalifikací), Fond dalšího vzdělávání (2014–2016 ředitel, podílel se např. na projektu o předvídání kvalifikačních potřeb trhu práce, přípravě Strategie digitální gramotnosti), Národní vzdělávací fond (expert, podílel se např. na trendových studiích v rozvoji zaměstnanosti ve školství a ve vzdělávání či na analýze systémové podpory rozvoje digitální gramotnosti v ČR). Působil i v řadě národních i mezinárodních orgánů, např. Rada vlády pro rozvoj lidských zdrojů, CEDEFOP Governing Board. V současné době pracuje v Národním pedagogickém institutu České republiky jako gestor projektu UpSkilling.
Dne 18. listopadu 2021 Vláda ČR schválila následující mimořádná opatření Ministerstva zdravotnictví s účinností od 22. 11. 2021 k těmto tématům:
• povinnému testování zaměstnanců – včetně zaměstnanců škol (ZDE),
• testování ve školách i v dalších termínech od 6. 12. 2021 (ZDE),
• úpravě pravidel pro možnost testování obyvatel (ZDE), a
• pravidlům pro maloobchod, služby a volnočasové aktivity (ZDE).
Mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví ze dne 19. 11. 2021 k testování (ve školách) dětí v přípravných třídách, žáků v základních školách, středních školách a konzervatořích stanovuje následující:
Informace k distribuci Ag testů k testování dětí a žáků pro období od 6. prosince 2021 budou rozeslány do školy následně, s dostatečným časovým předstihem.
Mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví ze dne 19. 11. 2021 k testování zaměstnanců stanovuje následující:
Pro účely testování zaměstnanců škol a školských zařízení, kteří nesplňují podmínky pro osvobození z povinnosti testování (viz výše), nebudou školám a školským zařízením z úrovně státu distribuovány Ag testy. Ag testy jsou státem centrálně pořizovány za účelem testování dětí a žáků škol.
Obecně se v mimořádném opatření k provozu maloobchodu a služeb platném od 22. listopadu 2021 mění možnost účastnit “volnočasových činností” v tomto opatření regulovaných:
je pak významné následující:
V rámci obecných informací také informujeme, že mimořádné opatření k testování obyvatel od 22. listopadu 2021 upravuje hrazení testů na vlastní žádost tak, že se nově hradí pouze testy PCR, a to pokud jde o:
Všem uvedeným osobám se hradí PCR test v množství 5 testů v jednom kalendářním měsíci, pouze osobám uvedeným v posledním bodě (tzn. plně očkovaným) se hradí 2 testy v kalendářním měsíci. Antigenní testy nejsou hrazeny ze zdravotního pojištění již nikomu.
MŠMT, 20. 11. 2021
Druhý ročník hackathonu DigiEduHack realizovaný organizací Czechitas společně s Národním pedagogickým institutem a Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy se zaměřil na využití chytrých telefonů ve vzdělávání. Přes sto účastníků z řad odborníků, učitelů i studentů bylo rozděleno do jedenácti týmů. DigiEduHack probíhal 9.–10. listopadu on-line.
Vítězem DigiEduHack se stal projekt s názvem Navigatiq pro učitele a žáky ZŠ, SŠ a gymnázií (prezentace projektu). Aplikace poskytuje učitelům informace, které jim pomohou kvalitně se připravit na výuku, a zároveň jim během samotné hodiny dodá od studentů zpětnou vazbu k pochopení probírané látky. Učitelé také mají možnost reagovat na aktuální situaci individuálním přístupem a po skončení hodiny rovněž získat zpětnou vazbu pro další rozvoj.
Druhé místo pak získal chatbot Edu-AI (prezentace projektu), který má pomoci studentům před přijímacími zkouškami. Chatbot má přehled o tom, co už student umí, látku rozvrhuje do pravidelné výuky a samozřejmě komunikuje přes smartphone, takže je dostupný kdekoliv a kdykoliv.
Třetí místo obsadila profesní sociální síť pro studenty s názvem Conwo (prezentace projektu). To je jednoduchá a především bezpečná sociální síť pro studenty SŠ, kde se mohou „vzájemně filtrovat“ podle zájmů, zkušeností a znalostí pro společné projekty, a díky tomu sestavit ten nejvhodnější tým.
Novinkou letošního roku bylo ocenění ve formě mentoringu, které mohly obdržet i týmy mimo stupínek vítězů:
Druhý ročník DigiEduHack uspořádala organizace Czechitas společně s Národním pedagogickým institutem a Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy.
Dne 12. listopadu 2021 Vláda ČR schválila s účinností od 22. 11. 2021 mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví, které navazuje na mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví ze dne 27. 10. 2021, a ze kterého vyplývá, že na celém území České republiky proběhne ve dnech 22. a 29. listopadu 2021 testování na onemocnění covid-19, a to na všech základních a středních školách a konzervatořích zapsaných do školského rejstříku, s výjimkou škol zřizovaných Ministerstvem spravedlnosti, škol zřízených při zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy a základních škol při zdravotnickém zařízení.
K testování použijte prosím testy z vašich zásob a stávající distribuce s ohledem na jejich datum expirace. Nejdříve tedy použijte testy, které expirují jako první.
Pokud školy nebudou mít v některých výjimečných případech dostatek testů k pokrytí testování ve dnech 22. a 29. listopadu, mohou se v týdnu od 22. listopadu 2021 obrátit na krajská pracoviště NPI, kde bude následně k dispozici určitá rezerva testů pro takové případy (v týdnu od 15. listopadu 2021 tyto požadavky nebudou ze strany NPI vyřizovány).
MŠMT, 12. 11. 2021
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) informuje, že dne 10. 11. 2021 byly vydány:
-> mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví, které s účinností od 15. 11. 2021 přináší změnu v povinnosti používat ochranný prostředek úst a nosu,
-> mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví, které s účinností od 15. 11. 2021 mění mimořádné opatření k testování zaměstnanců ve zdravotních a sociálních službách tím, že se rozšiřuje okruh poskytovatelů zdravotních služeb, u kterých je povinné testování zaměstnanců.
Více se o změnách dočtete níže v podrobné informaci MŠMT!
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy informuje, že dne 10. 11. 2021 bylo vydáno mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví, které s účinností od 15. 11. 2021 přináší změnu v povinnosti používat ochranný prostředek úst a nosu takto:
“děti v přípravné třídě základní školy, děti v přípravném stupni základní školy speciální, žáky a studenty při vzdělávání, kteří sedí v lavici nebo jsou jinak usazeni, a pokud je na tomto vzdělávání současně přítomno nejvýše 50 dětí, žáků nebo studentů,“
Dále ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy informuje, že dne 10. 11. 2021 bylo vydáno mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví, které s účinností od 15. 11. 2021 mění mimořádné opatření k testování zaměstnanců ve zdravotních a sociálních službách tím, že se rozšiřuje okruh poskytovatelů zdravotních služeb, u kterých je povinné testování zaměstnanců. Současně je nově uvedeno, že toto testování se týká také osob, které se u daného poskytovatele připravují na výkon budoucího povolání.
Průběh testování bude obdobný jako při plošném screeningovém testování v září, viz web edu.cz https://www.edu.cz/covid-19/testovani-ve-skolstvi/.
MŠMT, 10. 11. 2021
Česká školní inspekce (ČŠI) 9. 11. 2021 vydala 7 doporučení pro efektivní distanční výuku na mateřské škole v době karantény, kterou naleznete mezi metodickými materiály webu Edu.cz.
V souvislosti s nárůstem karantén v předškolním vzdělávání v důsledku vývoje pandemie nemoci covid-19 a vzhledem k tomu, že v následujícím období se karanténa pravděpodobně dotkne i mnoha dalších mateřských škol, připravila Česká školní inspekce na základě zkušeností mateřských škol s realizací distančního vzdělávání jednoduchý přehled, který může školám pomoci distanční vzdělávání předškolních dětí v průběhu karantény úspěšně zvládnout. Doporučení směřují ke vzdělávání dětí napříč předškolním vzděláváním, s důrazem na vzdělávání dětí v posledním roce předškolního vzdělávání, který je povinný.
Díky 7 doporučením můžete porovnat svoji situaci s optimálním stavem uvedených doporučení pomocí kontrolní tabulky plnění.
Více viz metodika 7 doporučení pro efektivní distanční výuku na mateřské škole v době karantény.
Ve čtvrtek 4. listopadu 2021 MŠMT uspořádalo výroční konferenci k ročnímu fungování Strategie 2030+. Tvorba tohoto klíčového dokumentu pro rozvoj vzdělávací soustavy České republiky trvala bezmála dva roky a 19. října 2020 byla schválena českou vládou. Na on-line výroční konferenci a panelové diskuzi s odbornou veřejností se uskutečnila debata k prvnímu roku realizace opatření vedoucích k modernizaci školství.
Konferenci zahájil ministr školství Robert Plaga a dále prof. Arnošt Veselý, který připravoval spolu s dalšími 7 kolegy z řad expertů vstupní teze pro přípravu Strategie. Ten ocenil otevřenější komunikaci ministerstva a vyzdvihl i to, že je Strategie 2030+ přijímána pozitivně u pedagogické veřejnosti, což je jedním z předpokladů jejího naplňování. "Pro to, aby cíle Strategie 2030+ nezůstaly jen na papíře, děláme na MŠMT maximum," potvrdil ve svém úvodním projevu ministr Robert Plaga. I přes pandemii Covid-19 se resortu školství podařilo řešit systémové změny, které naše školy posouvají dál.
V rámci odborných bloků bylo představeno 6 cílů, kterých se aktuální kroky MŠMT týkají. Jde především o podporu a řízení škol, revizi obsahů vzdělávání a podporu pedagogů. Dále také o inovaci oborové středoškolské soustavy, snižování nerovností ve vzdělávání a podporu předškolní docházky u dětí. Závěr konference byl pak věnován rezortním výzkumům a také sledování pokroku celé vzdělávací soustavy, aby bylo možné aktivně vzdělávací politiky realizovat na základě dat.
| Čas | Téma |
| 9:00 | Zahájení |
| 9:10-9:30 | Ing. Robert Plaga, PhD., ministr školství, mládeže a tělovýchovy |
| 9:30-9:50 | prof. PhDr. Arnošt Veselý, Ph.D., pedagog a sociolog Fakulta sociálních věd UK |
Proběhnou ve schématu: prezentace realizátorů a panelová diskuze odborníků
| Čas | Téma |
| 9:50 - 10:35 | Blok 1: Podpora a řízení škol, střední článek a odbřemenění škol Mgr. Jaromír Beran, ředitel odboru vzdělávací politiky |
| 10:40 – 11:25 | Blok 2: Revize RVP ZV a metodická podpora školám PaedDr. Michal Černý, ředitel odboru základního vzdělávání a mládeže |
| 11:30 – 12:15 | Blok 3: Příprava a podpora učitelů Mgr. Jakub Drbohlav, zástupce ředitele odboru řízení regionálního školství |
| oběd | |
| 12:45 – 13:30 | Blok 4: Inovace oborové soustavy Ing. Bc. Petr Bannert, Ph.D. ředitel odboru středního, vyššího odborného a dalšího vzdělávání |
| 13:35 – 14:20 | Blok 5: Zvyšování kvality vzdělávání ve strukturálně postižených regionech Mgr. Jan Mušuta, ředitel odboru řízení regionálního školství |
| 14:25 – 15:10 | Blok 6: Podpora předškolního vzdělávání PaedDr. Michal Černý, ředitel odboru základního vzdělávání a mládeže |
| 15:15 – 16:00 | Indikátorová soustava a rezortní výzkum Mgr. Lukáš Seifert, zástupce ředitele odboru vzdělávací politiky |
| 16:00 – 16:15 | Diskuze a závěr |
Konferencí a panelovými diskuzemi bude provázel: PhDr. Jindřich Fryč, státní tajemník MŠMT
Leták byl uveřejněn na webu EDU.cz/ v části věnované COVID-19 k testování:
=> Jak na to ve škole / další podpůrné materiály,
=> Mohlo by se hodit / Informační leták pro ředitele k testování
Případně si můžeme leták prohlédnout či stáhnout rovnou níže na této stránce.
S technologickými inovacemi ve školství se čím dál častěji objevují otázky, jakých forem může v digitálním věku nabývat učební pomůcka. Proto MŠMT vydalo výklad pojmu „digitální učební pomůcka“, a to z pohledu § 160 školského zákona, tedy jaký hardware či software je možné hradit ze státního rozpočtu.
Stanovisko je také klíčové ve vztahu k finančním prostředkům pro školy, ze kterých budou moci pořizovat digitální zařízení v rámci Národního plánu obnovy. V roce 2022 budou tyto prostředku činit cca 1,4 mld. Kč. Účel využití těchto prostředků bude v souladu s předkládaným stanoviskem.
Více se dozvíte v metodickém výkladu MŠMT s názvem Digitální technologie jako učební pomůcka.
Ministerstvo pro místní rozvoj, jmenovitě Odbor pro sociální začleňování, pořádá během listopadu 2021 dvě konference související se vzděláváním:
– regionální online konferenci pro Zlínský kraj "Podpora žáků se sociálním znevýhodněním – východiska a praxe" (11. 11. 2021),
– regionální online konferenci pro Pardubický kraj „Prevence výchovných obtíží a vzniku sociálně patologických jevů u dětí" (25. 11. 2021).
Odbor pro sociální začleňování (bývalá Agentura pro sociální začleňování) realizuje také projekt Inkluzivní a kvalitní vzdělávání v územích se sociálně vyloučenými lokalitami v rámci Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání v gesci MŠMT.
Cílem konference je sdílet přístupy a příklady dobré praxe inkluzivního vzdělávání a přinést odborné poznatky a východiska k tématu, jež propojuje vzdělávání a problematiku sociálního vyloučení.
Účastníkům bude představen stav sociálního vyloučení v kraji a jeho vliv na vzdělávací úspěšnost žáků. Jednotlivé příspěvky se zaměří na oblast podpory žáků se sociálním znevýhodněním a na možnosti prevence předčasných odchodů ze vzdělávání.
Konference chce napomoci propojovat jednotlivé aktéry ve vzdělávání v kraji i napříč republikou a je určena zejména pro vedoucí pracovníky škol a školských zařízení, pedagogy, zástupce zřizovatelů škol i pro rodiče a širší veřejnost.
Více o programu a registraci naleznete zde: https://www.socialni-zaclenovani.cz/konference-zlinsky-kraj/
Cílem regionální konference je představit stav sociálního vyloučení v regionu a v obecnějších souvislostech ozřejmit, jaký vliv má prostředí a rodina na vznik výchovných obtíží u žáků a dětí.
Sociální znevýhodnění bude představeno nejen jako objektivní překážka k plnohodnotnému vzdělávání, ale také jako důležitý faktor při vzniku sociálně patologických jevů chování u dětí a žáků.
Během konference představíme jednotlivé aktéry, kteří napomáhají snižovat negativní vliv sociálního znevýhodnění na chování dětí a zařízení, která se s problémem setkávají a aktivně ho řeší. Účastníci budou seznámeni s dobrými praxemi řešení výchovných problémů.
Příspěvky se dotknou také důležitosti komunikace s rodiči, rané péče o děti a veškerých služeb, které mohou fungovat jako prevence problémového chování. Regionální konference je určena zejména pro pracovníky škol a školských zařízení, zástupce zřizovatelů škol a školských zařízení, soukromoprávní neziskové organizace a další odborníky.
Více o programu a registraci naleznete zde: https://www.socialni-zaclenovani.cz/konference-pardubicky-kraj/
Česká školní inspekce (ČŠI) 4. 11. 2021 vydala Desatero pro efektivní distanční výuku v době karantény, kterou naleznete mezi metodickými materiály webu Edu.cz.
Od nástupu pandemie covid-19 Česká školní inspekce sledovala a vyhodnocovala realizaci distančního vzdělávání a nabízela pro jeho udržitelnost a efektivitu konkrétní doporučení. V letošním školním roce Česká školní inspekce sleduje a hodnotí dopady pandemie na přípravu a organizaci vzdělávání, na práci učitelů i na samotné vzdělávání žáků přímo ve školách. I když je vzdělávání realizováno prezenčně, dochází ke stanovování karantén tříd i celých škol.
Protože lze předpokládat, že se karanténa bude postupně dotýkat mnoha tříd a škol, připravila Česká školní inspekce na základě zkušeností, které školy v průběhu realizace distanční výuky získaly a které Česká školní inspekce utřídila a zobecnila, jednoduchý přehled, který může školám pomoci stanovit priority pro úspěšné zvládnutí distanční výuky v průběhu karantény.
Díky Desateru můžete porovnat svoji situaci s optimálním stavem uvedeného desatera pomocí kontrolní tabulky plnění.
Více viz metodika Desatero pro efektivní distanční výuku v době karantény.
Dne 1. listopadu 2021 Vláda ČR schválila Mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví, ze kterého vyplývá, že na území vybraných okresů proběhne ve dnech 8. a 15. listopadu 2021 testování na onemocnění covid-19, a to dětí v přípravných třídách základních škol a přípravných stupních základních škol speciálních, žáků základních škol a žáků v denní formě vzdělávání ve středních školách a konzervatořích.
Screeningové testování se týká škol, které mají místo poskytování vzdělávání v některém z následujících okresů:
a to s výjimkou škol zřizovaných Ministerstvem spravedlnosti, škol zřízených při zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy a základních škol při zdravotnickém zařízení. Více informací ke screeningovému testování naleznete přímo v Pokynu ke screeningovému testování.
Školám v těchto okresech budou poskytnuty (prostřednictvím ORP či jiným, v místě obvyklým způsobem) testy ze zásob MŠMT (testy SEJOY). Počet testů, druh testu a celkové ocenění testů, které jsou jednotlivým školám určeny v plánované distribuci, je uveden v přiloženém distribučním seznamu. Údaj o počtu testů pro každou školu v této distribuci vychází z údajů v systému sběru dat v šetření Covid 5 a zohledňuje zásoby testů, které školám zůstaly z předchozí distribuce, předpokládaný počet dětí/žáků k testování, dva běhy testování a rezervu ve výši 10 %.
V seznamech jsou školy, které vykázaly dostatečné zásoby testů pro 2 kola testování, uvedeny s nulovou hodnotou.
K testování použijte prosím testy z vašich zásob a stávající distribuce s ohledem na jejich datum expirace. Nejdříve tedy použijte testy, které expirují nejdříve. Doplňujeme, že pokud se škola rozhodne v uvedených termínech testovat děti a žáky RT-PCR metodou, nebudou jí takové testy ze strany MŠMT hrazeny.
Průběh testování bude obdobný jako při plošném screeningovém testování v září, viz web edu.cz https://www.edu.cz/covid-19/testovani-ve-skolstvi/.
MŠMT, 2. 11. 2021
Strategie 2030+ je náš společný klíčový dokument pro rozvoj vzdělávací soustavy České republiky. Co se za první rok realizace událo? Kam budou směřovat další opatření a aktivity v roce 2022 a 2023? Jak probíhá modernizace vzdělávacího systému ČR v oblastech regionálního školství, zájmového a neformálního vzdělávání i celoživotního učení? Registrujte se na výroční konferenci ke Strategii 2030+. Online přenos bude probíhat na kanálu YouTube na tomto odkazu.
Dne 4. 11. proběhne od 9:00 do 16:15 setkání a diskuze nad implementací Strategie 2030+. Setkání se bude skládat z bloků, kdy po shrnutí problematiky bude vždy následovat panelová diskuze odborníků na místě. Dotazy do jednotlivých bloků můžete posílat během celého živého vysílání.
Pro více informací můžete sledovat i stránku události na Facebooku.
| Čas | Téma |
| 9:00 | Zahájení |
| 9:10-9:30 | Ing. Robert Plaga, PhD., ministr školství, mládeže a tělovýchovy |
| 9:30-9:50 | prof. PhDr. Arnošt Veselý, Ph.D., pedagog a sociolog Fakulta sociálních věd UK |
Proběhnou ve schématu: prezentace realizátorů a panelová diskuze odborníků
| Čas | Téma |
| 9:50 - 10:35 | Blok 1: Podpora a řízení škol, střední článek a odbřemenění škol Mgr. Jaromír Beran, ředitel odboru vzdělávací politiky |
| 10:40 – 11:25 | Blok 2: Revize RVP ZV a metodická podpora školám PaedDr. Michal Černý, ředitel odboru základního vzdělávání a mládeže |
| 11:30 – 12:15 | Blok 3: Příprava a podpora učitelů Mgr. Jakub Drbohlav, zástupce ředitele odboru řízení regionálního školství |
| oběd | |
| 12:45 – 13:30 | Blok 4: Inovace oborové soustavy Ing. Bc. Petr Bannert, Ph.D. ředitel odboru středního, vyššího odborného a dalšího vzdělávání |
| 13:35 – 14:20 | Blok 5: Zvyšování kvality vzdělávání ve strukturálně postižených regionech Mgr. Jan Mušuta, ředitel odboru řízení regionálního školství |
| 14:25 – 15:10 | Blok 6: Podpora předškolního vzdělávání PaedDr. Michal Černý, ředitel odboru základního vzdělávání a mládeže |
| 15:15 – 16:00 | Indikátorová soustava a rezortní výzkum Mgr. Lukáš Seifert, zástupce ředitele odboru vzdělávací politiky |
| 16:00 – 16:15 | Diskuze a závěr |
Konferencí a panelovými diskuzemi bude provázet: PhDr. Jindřich Fryč, státní tajemník MŠMT
