Synergie, praktičnost, aktuálnost, motivace žáků - to jsou hesla, kterými se řídila akce CZECH CYBERTRON 2021. Střední průmyslová škola a Střední odborná škola Dvůr Králové nad Labem dokázala, že to jde. Ve dnech 5. - 6. 10. 2021 se na škole odehrálo setkání mezi žáky středních škol a zároveň konference na téma výuky kybernetické a informační bezpečnosti na středních školách. Na setkání žáků středních škol v podobě cvičení kybernetického útoku mohl každý kraj vyslat zástupce jedné školy. Cílem akce bylo nejen zlepšení úrovně výuky informační a kybernetické bezpečnosti v ČR, ale taktéž apel na instituce, v jejichž působnosti tato problematika je, aby zajistily vyšší míru tolik potřebné systémové koordinace a podpory.
Žáci se na základě praktického cvičení seznámili s tím, jak vypadá opravdový kybernetický útok. Na reálné průmyslové lince (plně funkční model výrobního procesu řízeného SCADA systémem) žáci viděli, jak se dá samotný systém napadnout a jak se dá naopak bránit. V předem připravené třídě byl umístěn výrobník na popcorn, který byl řízen systémem, jenž určoval jeho množství, chuť a jeho kompletní výrobu. Žáci museli zachytit včasnou detekci útoku a přijít na správnou strategii, která by výrobu popcornu vrátila zpět k běžnému chodu. Zároveň museli zúčastnění prokázat i komunikační dovednosti v podobě informování majitele společnosti, který vlastní výrobník popcornu. Samotné cvičení bylo bráno jako setkání nadšenců a budoucích případných absolventů středních škol. Všem byla udělena „čestná pochvala“ za skvělou práci.
Samotnou konferencí, která probíhala 6. 10. 2021 souběžně s praktickým cvičením pro žáky, provázel Ing. Jiří Sedláček, autor Koncepce středoškolských junior center excelence informační bezpečnosti (JCE IB) v ČR. Autorem JCE IB je Národní klastrová organizace. Cílem aktivity je vybudovat v každém kraji jedno excelentní centrum, které bude nejen vyučovat informační bezpečnost podle NSMC osnov, ale bude také využívat špičkové technologie ve vybudovaných laboratořích. JCE centra budou znalosti a zkušenosti sdílet mezi sebou a poskytovat je, včetně technologií v laboratořích, i ostatním školám v rámci svého regionu. Mezi dalšími účastníky konference byli zástupci veřejné správy (MŠMT, NÚKIB, zástupci KÚ KHK a Ústeckého kraje), akademické sféry (ČVÚT, MUNI, Univerzita Hradec Králové), zástupci odborné pedagogické veřejnosti (zakladatelé oboru Kybernetická bezpečnost a pedagogové na SPŠ Smíchovské a také Střední školy informatiky, poštovnictví a finančnictví Brno). Dále vystoupili zástupci Úřadu pro ochranu osobních údajů, společnosti AFCEA a Kybernetického operačního centra Jihomoravského kraje. Ti všichni představili v dopolední části programu své činnosti v oblasti kyberprevence. Bylo zde zmíněno spoustu podnětných aktivit. Sdílená laboratoř na škole jako cesta k rozvoji využívání pokročilých digitálních technologií žáky, vznikající kyberpohádky (AFCEA) pro MŠ a také například úskalí a začátky výuky kybernetické bezpečnosti, jakožto oboru na SŠ.
V odpolední části proběhly praktické ukázky aktivit středních a vysokých škol s ukázkami dobré praxe a jejich vzdělávacích produktů v informační a kybernetické bezpečnosti. ČVÚT byl představen hardware IT Sharkie. Dále také dostupné virtuální laboratoře a webináře v prostředí CYLAB od SŠ informatiky poštovnictví a informatiky Brno.
Setkání to bylo vskutku podnětné a přínosné, i pro samotné žáky, kteří byli zcela nadšeni aktivitou v rámci kybernetického cvičení. Škola sama svojí nabídkou oborů ukazuje, že sleduje trendy moderní doby a snaží se nabídkou oborů podpořit absolventy v následném uplatnění na pracovním trhu. Nyní jsou nabízeny obory jako například Informační technologie (Kybernetická bezpečnost) a Aplikovaná chemie (Forenzní analýza). Na škole byla zřízena sdílená laboratoř plná pokročilých digitálních technologií (pokročilé analytické přístroje k výuce chemie, 3D tiskárny a další), která je přístupná i ostatním školám v okolí. Hojně ji navštěvují i žáci blízkých základních škol.
Veškeré informace i samotný záznam konference můžete najít na webu https://www.czechcybertron.cz/.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy informuje, že Ministerstvem zdravotnictví byl vydán Metodický pokyn hlavní hygieničky k nařizování karantény a izolace v souvislosti s onemocněním covid-19, s účinností od 25. 10. 2021. Nově se zkracuje doba pro ukončení karantény ze 14 dnů na 7 dní, a to za předpokladu negativního výsledku RT-PCR testu provedeného v rozmezí 5. až 7. dne od posledního kontaktu s pozitivně testovanou osobou a absence klinických příznaků onemocnění covid-19.
Pro školy a školská zařízení, v souladu s Mimořádným opatřením Ministerstva zdravotnictví o nošení ochranných prostředků dýchacích cest, platí s účinností od 25. 10. 2021 následující:
Pro školy a školská zařízení, v souladu s Mimořádným opatřením Ministerstva zdravotnictví o nošení ochranných prostředků dýchacích cest platí s účinností od 1. 11. 2021 následující:
Pro školy a školská zařízení, v souladu s Mimořádným opatřením Ministerstva zdravotnictví k provozu služeb a maloobchodu, platí s účinností od 1. 11. 2021 následující:
Pro školy a školská zařízení, v souladu s Mimořádným opatřením Ministerstva zdravotnictví ke screeningovému testování ve školách platí s účinností od 1. 11. 2021 následující:
Screeningové testování se od 1. 11. 2021 týká základních škol, středních škol a konzervatoří, které mají místo poskytování vzdělávání v některém z následujících okresů: České Budějovice, Ostrava-město, Prostějov, Prachatice, Brno-venkov, Přerov, Opava a Karviná, a to s výjimkou škol zřizovaných Ministerstvem spravedlnosti, škol zřízených při zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy a základních škol při zdravotnickém zařízení. Více informací ke screeningovému testování naleznete na v PDF dokumentu.
Mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví k testování obyvatel na přítomnost viru SARS-CoV-2 s účinností od 1. 11. 2021, stanovuje, že se nově hradí testy na žádost (AG 1x za 7 dnů, PCR 2x v měsíci) z veřejného zdravotního pojištění jen
MŠMT, 25. 10. 2021
Projekt Podpora krajského akčního plánování (P-KAP) v prosinci 2021 končí. Svůj šestiletý příběh zrekapituloval na závěrečné konferenci 22. září v pražském hotelu DUO. K pracovníkům projektu se připojili se svými vlastními zkušenostmi i další hrdinové tohoto příběhu: zástupci krajů, respektive týmů, které měly ve všech krajích na starost tvorbu a realizaci krajských akčních plánů rozvoje vzdělávání (RT KAP), a zástupci středních a vyšších odborných škol, jichž se do tohoto projektu Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání zapojilo více než tisíc.
Na závěrečných konferencích bývá zvykem vypočítávat dosažené úspěchy výčtem realizovaných aktivit, úspěšně proinvestovaných finančních prostředků, množstvím podpořených organizací či osob, počtem seminářů, webinářů, metodických materiálů či přímé metodické podpory. Touto cestou se realizátoři rozhodli nevydat. Projektový tým vsadil na příběh – vždyť šest let představuje v životě a práci lidí i institucí zapojených do tak rozsáhlého projektu poměrně dlouhou dobu. Bylo třeba sladit terminologii i časování jednotlivých etap projektu, nastavit komunikaci nejen mezi pracovníky projektu a jeho cílovými skupinami, ale – má-li krajské akční plánování splnit svůj cíl – především také mezi kraji a „jejich“ školami. To byl teprve začátek – pak se začaly odvíjet příběhy desítek a stovek aktérů ve všech krajích a ve školách různých typů: příběhy určování priorit, stanovování cílů, hledání a nacházení partnerů i financí, příběhy vedení, spolupráce, příběhy opuštění komfortní zóny, sebereflexe, hodnocení… Krajští garanti projektu P-KAP strávili hodiny v terénu, pomáhali vytvářet krajské (KAP) a školní akční plány (ŠAP), analytici dodávali data z výsledků dotazníkových šetření potřeb škol, garanti jednotlivých tematických oblastí ukazovali, jak rozvíjet odborné či polytechnické vzdělávání, podporovat podnikavost, kariérové poradenství, inkluzi, celoživotní učení, jak zvyšovat digitální kompetence, zlepšovat výuku jazyků či gramotnosti s ohledem na podmínky, tradice i očekávané vývojové trendy…
To si můžete prohlédnout na následujícím obrázku.
Více informací viz v prezentaci Ireny Fričové, hlavní manažerky projektu P-KAP s názvem Příběh akčního plánování.
Další údaje o akčním plánování naleznete v prezentaci zajímavostí s názvem Víte, že....
Proč to máme psát konkrétně? Co se stane, když se pak něco nesplní? Příběhy spolupráce odborných garantů v krajích začínaly vysvětlováním a budováním vzájemné důvěry. Dnes zástupci škol konstatují:
Akční plánování přineslo také příběhy spolupráce kraje se školami, vytvořilo v regionech aktivní komunikační síť pro diskusi, sdílení a sjednocení pohledu na klíčová témata. Na Vysočině se aktéři ze škol setkávají na krajských platformách minitýmů, informace z ŠAPů se stávají zdrojem informací pro Krajský akční plán a kraj přispívá k šíření inspirativních příkladů. Zlínský kraj je příkladem úzké spolupráce KAP a MAP. Plánují společně, kraj získal možnost efektivně komunikovat směrem k mateřským a základním školám, díky jejich zapojení do implementačních projektů KAP snáze naplňuje své cíle v rozvoji vzdělávání. Do akčního plánování se daří zapojit množství odborníků a území koordinovaně směřuje stejným směrem.
Přestože vystupující přiznávali, že začátky pro ně nebyly snadné, dnes vidí benefity vzájemného sladění priorit z národní přes krajskou po školní úroveň a fungující mechanismy nastaveného cyklu kvality akčního plánování. A mnozí se ptají, co bude dál. Co se zachová z akčního plánování bez datové a metodické podpory ve školách? Co přinese (či odnese) transformace krajských akčních plánů v dlouhodobé záměry? Neuhynou nastavené procesy na nedostatek financí a personálních kapacit? Příběh budoucnosti akčního plánování ve vzdělávání na konferenci otevřela panelová diskuse, jíž se zúčastnili Jan Mušuta za MŠMT, Arnošt Veselý za Strategii vzdělávací politiky ČR do roku 2030+, Ondřej Andrys za ČŠI, Ivo Jupa za NPI, Antonie Ondrouchová za projekt P-KAP a Filip Kuchař za vzdělávací projekty IKAP v Praze. A z několika úst na ní otevřeně zazněl i názor rezonující mezi účastníky konference: pozitivní změny, které přinášejí systémové projekty, by neměly skončit s vyčerpáním evropských dotací. Je třeba hledat možnosti jejich integrace do systému a způsoby udržitelného financování.
Už na samém počátku příprav konference bylo jasné, že zajímavých příběhů je v krajích a ve školách mnohem víc, než se vejde do standardního konferenčního programu. Proto se organizátoři rozhodli natočit 2–3minutové konferenční spoty s garanty intervencí a jejich partnery ze škol a krajů od Ústeckého přes Karlovarský, Pardubický, Jihomoravský po Prahu a představili zajímavé aktivity na podporu podnikavosti, kariérového poradenství a na brněnské autobusové zastávce, inspirované nerealizovaným projektem Kaplického knihovny, načrtli možnosti k rozvoji čtenářské gramotnosti v učňovských oborech.
V duchu evropského trendu „Green and Digital“ byla účastníkům konference jako prvním nabídnuta sada doprovodných materiálů v elektronické podobě prostřednictvím QR kódů: Podrobná pojetí všech tematických oblastí akčního plánování (oblastí intervence), brožura Školní akční plán v životě školy či Edusíť– Katalog odborníků ve vzdělávání, online metodická síť s možností filtrovat odborníky podle krajů i podle tematických oblastí (https://www.edusit.cz/).
Digitální gramotnost a informatické myšlení mohou být rozvíjeny různými způsoby. Příjemci výzvy v rámci Implementace strategie digitálního vzdělávání nám svými projekty ukázali mnohé cesty.
V úterý 12.10. 2021 se v odpoledních hodinách uskutečnilo setkání příjemců výzvy v rámci Implementace strategie digitálního vzdělávání II (dále jen ISDV II). Jedná se o výzvu financovanou z OP VVV (Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání). Tato výzva si kladla za cíl zkvalitnit školní výuku v oblasti digitální gramotnosti a informatického myšlení; podpořit inovace výuky; zajistit metodickou i technickou podporu pro využití digitálních technologií ve výuce prostřednictvím vzdělávání pedagogických pracovníků a také propagovat inovativní metody výuky za pomoci digitálních technologií a šířit příklady dobré praxe ve školách. Projekty měli povinně stanovenou aktivitu, a to řízení projektu (KA1). Mezi povinně volitelnými aktivitami patřily: Podpora vzniku digitálních vzdělávacích zdrojů (KA 2), Propojování formálního a neformálního vzdělávání ve spolupráci s dalšími institucemi (KA3), Podpora digitálních kompetencí pedagogických pracovníků škol (KA4), Šíření příkladů dobré praxe škol (KA5).
Na setkání byly představeny zajímavé projekty, které nabízely různorodá propojení s již fungujícími aktivitami. Mezi prvními z humanitně zaměřených projektů byl představen projekt “Humanitní vědy dokořán“ Katedry informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, který si klade za cíl využít digitalizované kulturní dědictví. K tomuto cíli byly vytvořeny digitální vzdělávací zdroje i nástroje na jejich tvorbu. Tvůrci spolupracují s Moravskou zemskou knihovnou a pěti gymnázii (probíhající ověřování digitálních zdrojů), zařazují aktivity z projektu do vzdělávání pomocí vytvořených metodik, skrze které dochází k ověřování aktivit projektu na školách.
Mezi dalšími humanitně orientovanými projekty byl prezentován projekt “Československo v paměti žen“ od Gender Studies, který poukazuje na životy žen za totality. K tomuto účelu vznikla platforma, kde jsou uloženy příběhy o ženské práci a každodennosti života daných žen. Nalezneme zde i videa. Při přípravě vzniklo 500 rozhovorů dokumentujících období 1945-1989, z nichž bylo zpracováno 10 příběhů kompletních životů různých žen. Nyní je platforma v přípravě a v roce 2022 bude pilotována na školách.
Multikulturní centrum (MKC) Praha představilo aktivitu “Dějiny, společnost a kultura 20. století v digitálních zdrojích knihovny MKC Praha“, která cílí na etnickou pestrost. Vzniklo 42 vyučovacích hodin na 7 témat pro dějepis, občanskou výchovu, český jazyk (cílová skupina: 8. - 9. ročník). Na jejich webových stránkách naleznete metodiky do výuky, galerii žákovských prací, do které si mohou žáci vkládat materiály sami, a také online aktivity, které lze stáhnout i v pdf verzi a lze tedy na nich pracovat offline.
Na přírodní vědy se zaměřila Vyšší odborná škola informačních studií a Střední škola elektrotechniky, multimédií a informatiky s projektem “Virtuální Realita - Orbis pictus 21. století“, kde nám byla ukázána výuková videa k virtuální realitě. Na ně se můžete podívat zde. Muzeum hlavního města Prahy představilo výukové aktivity k Langweilovu modelu Prahy. V rámci projektu se model digitalizoval a vznikly 4 aplikace, mezi kterými je například Langweilova VR dílna. Model byl také vytvořen v 5D modelu. Vše je dostupné školám i online. Techmania Science Centre nám se svým projektem “Techmania Digital Series“ ukázalo, jak interaktivně popularizovat a přiblížit témata, kterými jsou kosmonautika, geologie a sluneční soustava. Na tuto podporu vzniklo 139 videí, která demonstrují různé přírodní jevy. Videa jsou doplněna interaktivními texty s cvičením pro žáky. Na stránkách je také zveřejněna encyklopedie fyziky. Gymnázium Matyáše Lercha si dalo tu práci a dalo vzniknout elektronické učebnici fyziky pro gymnázia (ve spolupráci s Přírodovědeckou fakultou MUNI). Verze učebnice je online a ve free verzi. Má 27 kapitol na 3 školní roky. Obsahuje i praktická cvičení.
Jak naučit studenty SOŠ a SŠ cizí jazyk tak, aby byla jeho znalost aplikovatelná v praxi budoucího zaměstnání, byl cíl Západočeské univerzity v rámci projektu “Odborný cizí jazyk pro stavební obory a truhláře s implementací digitálního vzdělávání. Stavaři, let´s go!“. K tomuto tématu vznikla webová stránka pro výuku odborného jazyka (angličtiny, němčiny a ruštiny) pro truhláře, zedníky, instalatéry a stavaře. Vše funguje na úrovni modulů pro prezenční i kombinované studium. Stránka také slouží jako trvalé uložiště. Do projektu je zapojeno 5 SOŠ a SŠ.
Jako synergické projekty se ukázaly “Projekt rozvoje digitálních kompetencí SŠ učitelů v Plzeňském kraji“ od UPOL a také projekt “DigiUčitel“, který se stal e-learningovým portálem pro pedagogy ZŠ a SŠ. Vychází z šesti hlavních úrovní DigCompEdu. Pedagog si tam může vytvořit vlastní profil, využívat fórum a odkazy na akce. Dále si může udělat test a získat certifikát. Tvůrce projektu nabídl ostatním příjemcům umístění na svém portále.
Ministerstvo pro místní rozvoj, jmenovitě Odbor pro sociální začleňování, pořádá během října 2021 dvě konference související se vzděláváním - regionální online konferenci pro Liberecký kraj "Tenká hranice mezi vzděláváním a sociální oblastí" (21. 10.) a regionální online konferenci "Podpůrná síť aktérů ve vzdělávání v Plzeňském kraji" (27. 10.). Odbor pro sociální začleňování (bývalá Agentura pro sociální začleňování) realizuje také projekt Inkluzivní a kvalitní vzdělávání v územích se sociálně vyloučenými lokalitami v rámci Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání v gesci MŠMT.
Cílem konference je představit působení a strategii fungování Odboru pro sociální začleňování MMR (Agentury) v Libereckém kraji, seznámit účastníky s inkluzivním vzděláváním z pohledu zřizovatele, a také poukázat na příčiny chování a vývoje dětí v rámci vzdělávání. Účastníkům budou představeny dobré praxe z Libereckého kraje. Regionální konference je určena zejména pro pracovníky škol a školských zařízení, zástupce zřizovatelů škol a školských zařízení, pro neziskové organizace a další aktéry ve vzdělávání.
https://www.socialni-zaclenovani.cz/konference-liberecky-kraj/
Cílem konference je představit stav sociálního vyloučení v regionu a v obecnějších souvislostech ozřejmit, jak se sociální zázemí dětí a žáků promítá do jejich školního úspěchu. Sociální znevýhodnění bude představeno nejen jako objektivní překážka k plnohodnotnému vzdělávání, ale také jako oblast, jejíž negativní vliv je možné vhodnými opatřeními a ve spolupráci různých aktérů snižovat. Příspěvky se zaměří na využívání dostupných nástrojů a sítí podpory sociálně znevýhodněných žáků a na důležitost podpůrných profesí.
https://www.socialni-zaclenovani.cz/konference-plzensky-kraj/
Dne 9. září 2021 proběhla v pražském hotelu Grandior závěrečná konference projektu SRP (Strategické řízení a plánování ve školách a v územích, vedemeskolu.npi.cz). Projekt, podpořený z OP VVV, který běžel od roku 2016, se chýlí ke svému závěru. Jak jej na konferenci zhodnotili vystupující z řad členů týmu a zástupců MŠMT?
Hlavními klíčovými aktivitami projektu SRP byla Centra podpory, Individuální pomoc vedení škol a Vzdělávání. Mezi cíli můžeme jmenovat vytvoření a ověření systému podpory školám v oblasti strategického řízení a plánování s akcentem na pedagogické vedení škol, koordinace a podpora MAP a šíření principů KLIMA.
„Můžeme s klidným svědomím říci, že cíle, které projekt měl, se podařilo naplnit. A jsme moc rádi, že jsme se po dlouhé době mohli se všemi zainteresovanými osobně setkat na konferenci. Projekt SRP byl totiž mimo jiné založen i na setkávání, výměně zkušeností a osobních vztazích,“ říká Petr Valenta, projektový manažer. „Závěrečná konference shrnula vše podstatné a také jsme chtěli, aby hosté neabsolvovali řadu nudných vystoupení, jak to někdy bývá, ale aby si i odnesli osobní prožitek a něco do své každodenní praxe. Což věříme, že se i díky odpoledním workshopům podařilo,“ uzavírá Valenta.
Za MŠMT vystoupili na konferenci Ferdinand Hrdlička a Michalea Mrózková, vedoucí oddělení evaluací OP VVV na MŠMT. Ta mimo jiné na konferenci uvedla, že ze systémových projektů byl právě SRP ten cílové skupině (vedení MŠ a ZŠ) nejznámější.
Zajímavé byly i závěry interní evaluace, které představil Adam Spálenský (týmový manažer této klíčové aktivity) a externí evaluátoři projektu Lucie Bučinová a Vladimír Sodomka. Z jejich příspěvků vyberme např. ukazatel, jak školy, zapojené do intenzivní podpory projektu SRP, využily naučené nástroje a poznatky v praxi.
Týmová manažerka klíčové aktivity Centra podpory projektu SRP Věra Dušková a Lucie Karešová z MŠMT (zástupkyně ředitelky Odboru administrace zjednodušených projektů) mluvily o tom, jak pracovníci projektu SRP podporovali od roku 2016 realizátory MAP v územích a školy konzultacemi, metodikami, inspiromaty a mnohým dalším. Nesměly chybět ani informace o vzdělávání v projektu, které představila týmová manažerka Marie Gazdagová. Hovořila o vzdělávacím programu pro širší vedení škol (ten za dobu trvání projektu absolvovalo 1662 účastníků), nástavbových seminářích (kterých proběhlo celkem 111 a absolvovalo je 922 účastníků) i vzdělávání pro příjemce IPO MAP.
Velká část konference pak patřila klíčové aktivitě Individuální pomoc – představila ji týmová manažerka Vladimíra Chaloupková a následovala moderovaná diskuse s konzultanty rozvoje školy a řediteli, kteří byli do projektu zapojeni. Mluvilo se o osobních zkušenostech a přínosech dvouleté individuální podpory a zkušenostech s pilotáží benchlearningu.
Posledním příspěvkem dopolední části konference byl přehled výstupů z odborných panelů projektu SRP, který představil Václav Trojan, odborný garant panelů. Závěrem shrnul Petr Valenta přínosy projektu a nastínil možnosti jeho pokračování.
Po obědové pauze následovaly workshopy na téma leadership. Vedli je zkušení lektoři, propojení s projektem SRP: Zdeňka Vašíčková, ředitelka školy Jana Ámose Komenského v Karlových Varech, Petr Valenta, projektový manažer SRP, Josef Rydlo, dlouholetý ředitel školy, pedagog a lektor, a Vendula Ježková, lektorka komunikačních dovedností.
Bezpečná a kvalitní ICT infrastruktura se stává v souvislosti s rychlým a rostoucím přílivem technologií do škol zásadní a klíčovou oblastí. Statisticky se blížíme k poměru jednoho zařízení (např. počítač či tablet) na jednoho studenta. Školy začínají v současnosti stále častěji využívat digitální zdroje (digitální obsah, digitální nástroje, digitální hodnocení, administrativní aplikace apod.). To způsobuje, že se ve školských institucích, respektive v jejich datových a cloudových úložištích začíná shromažďovat mnohem více dat a informací než v předchozích letech. Další výzvou pro objem dat ve školách bylo více než roční distanční vzdělávání, během kterého většina učitelů zdigitalizovala své vzdělávací zdroje. Další velké množství nových digitálních zdrojů a dat vytvořili samotní žáci a studenti. Z tohoto důvodu byla vytvořena edukační videa, díky kterým si mohou ředitelé a učitelé lépe uvědomit možná rizika digitálních technologií a virtuálního prostředí a mohou tak efektivněji identifikovat kritická místa své či školní digitální infrastruktury a pomocí jednotlivých bezpečnostních a preventivních kroků tato rizika a hrozby minimalizovat.
Protože je potřebné z důvodu prevence i bezpečného procesu digitalizace ve školách, aby se této oblasti věnovala náležitá pozornost, přišel tým ve složení Národního pedagogické institutu, Ministerstva vnitra a projektu E-bezpečí za podpory MŠMT, NÚKIB a Policie ČR se sérií videí o zajištění kybernetické bezpečnosti ve školách. Videa jsou určena jako nástroj k doplnění prezentace lektorů a ve zkrácené verzi k promítání na digipointech (audiovizuálních tabulích/projektorech) ve školách. Jednotlivá videa se zaměřují krok po kroku na kvalitní zabezpečení školní ICT infrastruktury a plánování i udržitelnost kyberbezpečnostní politiky, která také slouží i jako prevence a ochrana před kybernetickou kriminalitou.
Cílem edukačních videí jako celku je dosáhnout minimálních bezpečnostních standardů v zajištění školních infrastruktur, tak aby byli ochráněni všichni zřizovatelé, ředitelé, učitelé a tím pádem i žáci a studenti - všichni uživatelé školních sítí.
(klikni na odkazy níže pro přehrání)
Případně si videa můžete přehrát níže.
Materiály k BEZIT ve školách budou také kolektivem autorů aktualizovány i doplněny.
Kolektiv autorů: Tomáš Hamberger, Lucie Kosová, Kamil Kopecký.
