Po vypuknutí válečného konfliktu na Ukrajině v únoru 2022 se Ukrajinci stali a zůstávají nejpočetnější skupinou cizinců v českém vzdělávacím systému. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy od listopadu 2022 průběžně monitoruje aktuální počty ukrajinských dětí a žáků v mateřských, základních a středních školách a konzervatořích a v každoročních zprávách poskytuje ucelený přehled o jejich integraci v českém školství. Cílem nejnovější zprávy, se kterou se můžete podrobně seznámit níže, je přinést rychlý výběr aktuálních dat ze zahajovacích výkazů, a to ke dni 30. 9. 2025.
Po vypuknutí válečného konfliktu na Ukrajině v únoru 2022 se Ukrajinci stali a zůstávají nejpočetnější skupinou cizinců v českém vzdělávacím systému. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy od listopadu 2022 průběžně monitoruje aktuální počty ukrajinských dětí a žáků v mateřských, základních a středních školách a konzervatořích a v každoročních zprávách poskytuje ucelený přehled o jejich integraci v českém školství. Cílem nejnovější zprávy, se kterou se můžete podrobně seznámit níže, je přinést rychlý výběr aktuálních dat ze zahajovacích výkazů, a to ke dni 30. 9. 2025.
K uvedenému datu bylo v českých mateřských školách, přípravných třídách, základních a středních školách a konzervatořích celkem 81 126 dětí a žáků s ukrajinským občanstvím. Klíčovou sledovanou skupinou jsou ukrajinští azylanti, což jsou osoby, jimž byl udělen azyl, osoby s doplňkovou či dočasnou ochranou či žadatelé o azyl. Ukrajinských azylantů je ve vzdělávacím systému 55 348, což představuje 3,0 % všech dětí v českém regionálním školství.
Podíl ukrajinských azylantů z celkového počtu ukrajinských dětí a žáků se mezi různými druhy škol výrazně liší:
Nejvýraznější trend představuje skokový nárůst počtu ukrajinských azylantů na středních školách, kde jich meziročně přibylo 2 188 (nárůst o 30,4 %) tedy celkových počet 9 381 žáků. Z toho se jich v maturitních oborech vzdělává 5 417.
V ostatních typech škol je situace stabilnější:
Koncentrace ukrajinských žáků není v rámci ČR rovnoměrná. Nejvyšší podíly azylantů dlouhodobě vykazují Hlavní město Praha, Karlovarský a Plzeňský kraj.
Data také vyvrací obavy z plošného přetížení tříd. Ve většině běžných tříd ZŠ (60,0 %) a SŠ (73,9 %) není zařazen žádný ukrajinský azylant.
Trend tedy směřuje k zániku segregovaných kolektivů. Počet plně ukrajinských tříd v základních školách klesl ze 74 (v roce 2022) na současných 37 a vzdělává se v nich pouze 1,5 % všech ukrajinských azylantů v ZŠ. Mezi středními školami již žádná plně ukrajinská třída není. Od školního roku 2022/23 se struktura ukrajinských dětí a žáků v ČR zásadně proměnila – dříve převažující žáci s trvalým pobytem byli početně převýšeni vlnou azylantů. Zatímco v předškolním a základním vzdělávání dochází ke stabilizaci či mírnému poklesu počtu azylantů, vzdělávací systém se nyní musí vyrovnávat s jejich silným nárůstem ve středních školách. Celkově však data potvrzují úspěšný proces integrace azylantů do běžných tříd s minimálním podílem segregované výuky.

Analytická zpráva obsahuje úvod, základní informace a 5 kapitol:
Více se dočtete v analytické zprávě ke stažení níže.

Financováno z projektu „Datově-analytická podpora pro hodnocení a řízení vzdělávací soustavy ČR“ (IPs Datová politika), reg. č. CZ.02.02.XX/00/22_005/0002901.“