Na této stránce naleznete krátký popis obsahu a výsledky výzkumu, který pro MŠMT prováděl Masarykův ústav vyšších studií ČVUT v Praze. Výzkum byl realizován v letech 2023 - 2024 z programu aplikovaného výzkumu Technologické agentury ČR (TA ČR) BETA2. Uvedený výzkum se snažil hledat nové cesty ke zvýšení efektivnosti řízení škol a vytvoření takových podmínek, aby se ředitelé škol mohli koncentrovat na pedagogický leadership. Více o výzkumu a jeho výsledcích viz text níže a přiložená Závěrečná výzkumná zpráva ke stažení.
Výzkumný tým oslovil ředitele mateřských, základních a středních škol, a to jak kvantitativně, tak kvalitativně. Na stratifikovaném reprezentativním vzorku škol v ČR bylo hlavním cílem výzkumu zmapovat struktury řízení škol z pohledu nepedagogických agend a související postoje, možnosti a vize jejich vedení a dalšího rozvoje. Kvantitativní šetření plnilo především funkci kontextovou pro paralelní hlubší kvalitativní šetření na konkrétních školách. Cílem bylo, aby celková doporučení nevycházela jen z reality několika málo škol, ale aby tyto hloubkové případové studie bylo možné interpretovat v širším kontextu celé soustavy škol v ČR.
Projekt stanovil následující hlavní cíle:
Nástrojem ke splnění tohoto hlavního cíle byla zejména právní analýza obsažená v kapitole 4.1. Při zpracování této analýzy byly využity nejen rešerše relevantních právních předpisů a literatury, ale i dotazy na relevantní státní instituce s využitím zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Výsledkem je přehled zákonných i podzákonných právních norem, které jsou závazné pro ředitele školy a školského zařízení.
V rámci analýzy relevantních právních norem v kontextu povinností kladených na osobu ředitele školy a školského zařízení bylo zjištěno následující:
A) Právní forma školy a školského zařízení nemá sama o sobě vliv na rozsah povinností osoby ředitele.
B) Osoba ředitele s sebou nese vždy alespoň určitý rozsah odpovědnosti, bez ohledu na provázanost s pozicí statutárního orgánu.
Obecně lze konstatovat, že právně teoretická konstrukce právnické osoby u právních forem školy a školského zařízení, tedy školské právnické osoby, příspěvkové organizace, společnosti s ručením omezeným a ústavu nespojuje osobu ředitele a statutární orgán v jedné osobě, nicméně vzhledem k povinnostem, které stanovuje školský zákon osobě ředitele školy a školského zařízení se mnohdy jedná o „pragmatické“ spojení v jedné osobě.
Během vedených rozhovorů s řediteli, respektive školami a školskými zařízeními jsme dospěli k závěru, že možnosti organizace školy a školského zařízení v rámci jednotlivých typů právnických osob jsou velmi rozličné a vždy záleží na konkrétních okolnostech, a především také míře podpory a spolupráce ze strany zřizovatele, což potvrzovalo a rozšiřovalo kvalitativní ověření a jeho výsledky.
Jako velmi významný aspekt výzkumný tým v průběhu identifikoval otázku (právní) odpovědnosti, která je v zásadě totožná pro všechny osoby vykonávající roli ředitele školy a školského zařízení, bez ohledu na skutečnost, zdali jsou zároveň statutárními orgány, či nikoliv.
Z jednotlivých fází výzkumu nevyplynuly jednoznačné modely struktury řízení škol. Pro potřeby analýzy jsme nicméně definovali 5 možných modelů:
A) Jedna škola
B) Více škol – jedna budova
C) Sloučené ředitelství – školský komplex, více pracovišť, více budov
D) Sítě škol – centrála s odborným nepedagogickým týmem a jednotlivé školy
E) Svazková škola
Výzkum neidentifikoval výrazné rozdíly mezi soukromými a veřejnými zřizovateli, pokud je zřizovatel dostatečně velký, např. ORP. Shodné mezi soukromými a veřejnými zřizovateli je i to, že rozsah sdílených služeb poskytovaných soukromým vlastníkem pro více škol, stejně jako rozsah služeb poskytovaných zřizovateli, závisí na uvážení vlastníka/zřizovatele, místních podmínkách, potřebách, zvyklostech a kontextu.
Mezi nejčastěji poskytované sdílené služby u soukromých zřizovatelů patří služby právní a účetní. Oblast zajištění “péče, údržby a rozvoje” budovy a jejích prostor je samostatnou kapitolou mající zásadní vliv na chod školy, kdy školy využívají různých modelů od vlastnictví, přes pronájem, zápůjčky a další formy vztahů mezi majiteli a uživatelem. Tento vztah uživatele budov školy a jejich majitele je výrazným faktorem, který podmínky řízení škol ovlivňuje, respektive v mnoha aspektech i významně utváří. Mezi další nepedagogické oblasti, které jsou výrazně častěji zajišťovány externě či sdíleně patří stravování a BOZP/PO.
Nepřekvapivý závěr je, že takovéto překážky identifikovány nebyly. Právním řešením pro neefektivnost velkého množství malých škol různých zřizovatelů mohou být svazkové školy, nově vzniklá DSO, spojování, administrativní slučování, síťování a kooperace a dílčí zásahy postavené na analýze na lokální úrovni. Překážky bránící jejich většímu rozšíření nejsou primárně právního charakteru. Jistou míru větší flexibility by někteří ředitelé a zřizovatelé uvítali u Školské právnické osoby tak, aby byl více vystihnut její kooperativní charakter v případě administrativního slučování a méně charakter harmonizační či standardizační.
Jak bylo uvedeno výše, svazková škola či současné právní formy ŠPO a PO mohou splňovat většinu aspektů požadovaných ke zvýšení efektivnosti pomocí kvalitního managementu. V průběhu projektu byla tato možnost rozšířena novelou zákona o obcích spočívající v zavedení tzv. „společenství obcí“. V rámci projektu proto výzkumný tým zohlednil i otázku, zda tento institut může nějak ovlivnit zřizování škol a dospěl k závěru, že ano, a to pozitivně ve vztahu k uspořádání vztahů a záruk mezi zřizovateli a místní příslušnou součástí takové regionálně na více místech ukotvené školy.
Rozlišení typů nepedagogické práce ředitelů se prolíná celou závěrečnou zprávou. Výzkumný tým zkoumal otázky, které nepedagogické činnosti nejčastěji vykonávají ředitelé sami a které delegují či zajišťují externisty. Dále se zabýval i otázkou preferencí ředitelů, tedy které nepedagogické aktivity by si rádi ponechali, a které by naopak rádi delegovali, dále které aktivity vnímají jako potřebné a důležité pro rozvoj a realizaci jejich vize řízení školy (Koncepce školy) a jaké jsou bariéry, které těmto posunům brání. Nepřekvapivě se jako plošně nejpalčivější objevilo téma financí a lidských zdrojů. Detailněji o tom pojednává kapitola číslo 4 závěrečné zprávy.
