Stručný přehled tzv. velké novely školského zákona přináší praktický souhrn klíčových bodů a důležitých změn s uvedením konkrétních paragrafů a data účinnosti.
Soukromým a církevním školám, které mají v průměru za poslední tři roky alespoň 180 žáků, se od 1. 1. 2026 zvýší dotace dle normativů MŠMT na činnost školního psychologa, speciálního pedagoga. U soukromých škol podle § 4 odst. 4 zákona č. 306/1999 Sb., u církevních škol podle § 160 školského zákona s tím, že MŠMT stanoví normativy dle § 162 odst. 3 školského zákona obdobně jako u soukromých škol.
Jak se normativ určuje: Normativ představuje roční objem mzdových prostředků a zákonných odvodů na jednoho žáka ve srovnatelné veřejné ZŠ (obor/stupeň, forma). MŠMT jej každoročně stanoví a zveřejní, pro církevní školy se použije stejný princip jako u soukromých a zveřejňuje je ve Věstníku MŠMT a na webu MŠMT.
Školy s méně než 180 žáky v průměru za poslední tři roky (všichni zřizovatelé): uplatňují režim podpůrných opatření a možnost čerpat prostředky podle § 16 školského zákona.
Novela zavádí nový způsob financování školských poradenských zařízení, tedy pedagogicko-psychologických poraden a speciálně pedagogických center zřizovaných krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí. Pedagogická práce v těchto zařízeních bude nově financována na základě celostátních normativů místo dosavadních krajských normativů.
Pro soukromá a církevní školská poradenská zařízení budou stanoveny normativy obdobně.
Účinnost od 1. ledna 2027.
Novela přináší významnou změnu pro soukromé a církevní školy a školská zařízení. Dosud platilo, že pokud škola zmeškala lhůtu pro podání žádosti o poskytnutí dotace, neexistovala možnost toto napravit. Například při zmeškání lhůty tak škola přišla o finanční prostředky na financování činnosti na celý rok.
Nově bude možné zmeškání lhůty prominout, a to za podmínek jako lze prominout zmeškání úkonu podle správního řádu (§ 41 zákona č. 500/2004 Sb.), a to do jednoho měsíce ode dne, kdy lhůta uběhla. O prominutí zmeškání lhůty musí být požádáno bez zbytečného odkladu a současně musí být proveden zmeškaný úkon, tedy musí být podána žádost o poskytnutí dotace. O prominutí rozhodne příslušný krajský úřad usnesením, proti němuž se nelze odvolat.
Tato změna představuje zmírnění tvrdosti zákona (v případě soukromého školství) nebo podmínek výzvy (v případě církevního školství) a poskytuje soukromým a církevním školám větší právní jistotu – například v případě, že dojde k administrativní chybě, výpadku systému nebo jiným objektivním důvodům. Stále však zůstává odpovědnost škol podávat žádosti včas, protože prominutí není automatické, ale závisí na posouzení správního orgánu.
Účinnost od 1. ledna 2026. § 3 zákona č. 306/1999 Sb.
Novela rozšiřuje možnosti organizace školské právnické osoby – nově bude moci zřizovat organizační jednotky pro výkon činnosti školy nebo školského zařízení.
Organizační jednotka bude moci vykonávat činnost kteréhokoli druhu školy nebo školského zařízení. U těchto jednotek se bude obdobně uplatňovat § 8a odst. 1 a 2 školského zákona, který upravuje název právnické osoby vykonávající činnost školy nebo školského zařízení.
Zavádí se možnost i v případě soukromých a církevních škol zřídit ŠPO společně s veřejnou vysokou školou. Tato změna umožní například vznik tzv. klinické školy jako modelové vzdělávací instituce, kde v úzké vazbě probíhá vedle vzdělávání žáků také praktická příprava studentů učitelství a rovněž i pedagogicko-psychologický a didaktický výzkum.
Účinnost od 1. ledna 2026. § 124 a násl. ŠZ
Školská rada je při základních, středních a vyšších odborných školách povinně zřizovaná i v soukromých a církevních školách. Školskou radu v soukromých a církevních školách, které nejsou zřízeny v právní formě školské právnické osoby, zřizuje ředitel školy. V soukromých a církevních školách zřízených v právní formě školské právnické osoby zřizuje školskou radu zřizovatel. Ředitel školy, v případě školské právnické osoby zřizovatel, stanoví počet členů školské rady, vydá její volební řád a jmenuje třetinu jejích členů.
Aktivní i pasivní volební právo za skupinu žákovských voličů nově náleží jak nezletilým žákům středních škol (vyjma nižších stupňů víceletých gymnázií a příslušných částí konzervatoří), tak i zákonným zástupcům těchto žáků, přičemž za každého žáka hlasuje vždy pouze jeden zákonný zástupce.
U nezletilých žáků středních škol tak vzniká dvojnásobné zastoupení – volební hlas má jak žák, tak jeho zákonný zástupce.
Zavádí se nový pojem žákovský volič, do kterého spadají:
Nově končí funkce člena školské rady zvoleného za žákovské voliče před uplynutím funkčního období:
Škola je povinna zveřejnit volební řád, složení školské rady a informace o možnostech podávání podnětů, oznámení a stížností školské radě způsobem umožňujícím dálkový přístup (např. na webových stránkách školy).
Školská rada nově projednává také protokoly o kontrole a výsledky šetření ČŠI, podněty, oznámení a stížnosti týkající se zejména vzdělávání a poskytování školských služeb.
Dále školská rada:
Přechodná ustanovení stanoví, že výkon funkce člena školské rady zvoleného přede dnem 1. ledna 2026 se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
Účinnost od 1. ledna 2026. § 167 ŠZ
Změny se vztahují na všechny školy zapsané ve školském rejstříku, tedy i na školy soukromé a církevní.
Dochází k rozšíření okruhu osob oprávněných udělovat/ukládat výchovná opatření a ke změně v procesu řízení o podmíněném vyloučení a vyloučení žáka nebo studenta.
Nově mohou výchovná opatření-pochvaly, ocenění a kázeňská opatření udělovat/ukládat i jiní pedagogičtí pracovníci než pouze ředitel nebo třídní učitel, pokud jsou k tomu ředitelem pověřeni.
U rozhodování o podmíněném vyloučení a vyloučení žáka nebo studenta musí ředitel školy nově zahájit řízení do dvou měsíců ode dne, kdy se o provinění dozvěděl (nejpozději však do jednoho roku od spáchání provinění, s výjimkou případů, kdy je provinění klasifikováno jako trestný čin).
Účinnost od 1. září 2025. § 31 ŠZ
Ruší se povinnost převádět slovní hodnocení do klasifikace (nebo naopak) při přestupu žáka na jinou školu.
Povinnost převést slovní hodnocení do klasifikace zůstává pouze pro účely přijímacího řízení, a to na žádost zákonného zástupce žáka.
Účinnost od 1. ledna 2026. § 51 ŠZ
Nově škola a školské zařízení od 1. 9. 2025 zveřejňuje ŠVP způsobem umožňujícím dálkový přístup. Právo každého nahlížet na místě do ŠVP také ve škole a školském zařízení a pořizovat si z něj opisy, výpisy a kopie nebo za cenu obvyklou obdržet jeho kopii zůstává zachováno. Viz § 30 ŠZ
S účinností od 1. 9. 2025 se výroční zpráva bude zveřejňovat způsobem umožňujícím dálkový přístup. Právo nahlížet do výroční zprávy a pořizovat si z ní opisy, výpisy a kopie je zachováno do 31. 12. 2025, od 1. 1. 2026 však toto oprávnění ze zákona vypuštěno s tím, že právo na přístup k obsahu výroční zprávy je naplněno jejím zveřejněním způsobem umožňujícím dálkový přístup (tzv. online). Viz § 10 ŠZ.
Způsobem umožňujícím dálkový přístup je také od 1. 9. 2025 nově zveřejňován školní řád a vnitřní řád. Nadále zůstává povinnost školy a školského zařízení zveřejnit školní řád a vnitřní řád na přístupném místě ve škole nebo školském zařízené. Viz § 30 ŠZ
Nově je zavedena od 1. 1. 2026 povinnost způsobem umožňujícím dálkový přístup zveřejňovat volební řád školské rady, složení školské rady a způsob podávání podnětů, oznámení a stížností školské radě. Tuto povinnost ukládá školský zákon řediteli školy. Viz § 167 ŠZ
Účinnost od 1. ledna 2026.
Ruší se povinnost dokládat stanovisko orgánu ochrany veřejného zdraví (krajské hygienické stanice) při zápisu školy do rejstříku nebo při změně údajů v něm.
Změna souvisí s účinností nové vyhlášky č. 160/2024 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých a dětských skupin, která již nestanoví stavebně-technické požadavky. Z tohoto důvodu již orgány ochrany veřejného zdraví nejsou nadále dotčeným orgánem podle § 147 odst. 1 písm. h) školského zákona.
Účinnost od 1. září 2025.
Novela přináší zásadní i dílčí změny v přijímacím řízení na střední školy a konzervatoře. Tyto změny se vztahují na všechny školy, tedy i na školy soukromé a církevní.
Školy budou muset upravit své přijímací řízení, informační povinnosti a zveřejňování kritérií tak, aby odpovídaly nové právní úpravě.
Účinnost je dělená: změny §§ 60 až 60e od 1 ledna 2026; § 60fa od 1. září 2026; §§ 60ha, 60j od 1. ledna 2026; §§ 60m a 60n od 1 ledna 2026 do 31. srpna 2026 a od 1. září 2026.
Nová možnost kombinované výuky se vztahuje i na střední školy, konzervatoře a vyšší odborné školy soukromých a církevních zřizovatelů. Tyto školy budou muset zohlednit nová pravidla ve svých ŠVP, školních řádech a organizačních postupech.
Kombinovaná výuka je realizována v rámci denní formy vzdělávání, kdy se střídají prvky distanční a prezenční výuky. Podmínky a organizaci kombinované výuky určuje škola a zakotví je do školního vzdělávacího programu a školního řádu. Ředitel školy má povinnost informaci o podmínkách a organizaci kombinované výuky zveřejnit před začátkem školního roku. Žákům bude při účasti na kombinované výuce zachován nárok na školní stravování.
Model kombinované výuky určí škola, která jej musí zakotvit do ŠVP a školního řádu. Ředitel školy je povinen zveřejnit podmínky a organizaci kombinované výuky před začátkem školního roku.
Maximální možný rozsah distančních prvků je 40 % vyučovacích hodin; prezenční výuka tedy musí tvořit alespoň 60 %. Konkrétní rozsah stanoví ministerstvo vyhláškou. Praktické vyučování nelze realizovat kombinovanou výukou, pokud to výslovně neumožňuje RVP. Kombinovaná výuka není možná ve školách, třídách, odděleních ani studijních skupinách zřízených podle § 16 odst. 9 školského zákona.
Žákům se speciálními vzdělávacími potřebami náleží podpůrná opatření ve stejném rozsahu jako při prezenční výuce. Škola jim musí zajistit pomůcky, které umožní plnohodnotné zapojení do distančních částí výuky. Asistent pedagoga, speciální pedagog či jiný odborník nebude fyzicky přítomen při distančních prvcích (s výjimkou tlumočníka českého znakového jazyka a přepisovatele pro neslyšící). Místem výkonu práce musí být škola, respektive obvyklé místo, nikoli bydliště žáka nebo studenta.
Účinnost od 1. ledna 2026. § 25a ŠZ
Možnost využívat duální praktické vyučování se vztahuje i na střední školy soukromých a církevních zřizovatelů.
Novela zakotvuje možnost tzv. duálního praktického vyučování, které se bude moci uskutečňovat přímo u zaměstnavatelů. Praktické vyučování tak nebude probíhat pouze ve školách, ale i na pracovištích firem, které získají potřebné oprávnění a způsobilost.
Duálním poskytovatelem může být zaměstnavatel, který bude mít tzv. certifikát poskytovatele. Tento certifikát vydá organizace duálních poskytovatelů, případně právnická osoba sdružující více poskytovatelů.
Duální praktické vyučování se bude uskutečňovat na základě smlouvy mezi školou a poskytovatelem. Ve smlouvě musí být vymezen obsah a rozsah spolupráce. Smlouva se uzavírá vždy na dobu alespoň jednoho školního roku.
Na pracovišti zaměstnavatele bude výuka probíhat pod vedením a dohledem osoby s kvalifikací instruktora, učitele praktického vyučování nebo odborného výcviku. Podrobnosti o smlouvách a pravidlech vedení žáků stanoví ministerstvo vyhláškou.
Účinnost od 1. ledna 2026. § 65a ŠZ
Změny v maturitní zkoušce se vztahují i na soukromé a církevní školy, jejichž žáci konají maturitu.
Upravuje se oblast konání profilových maturitních zkoušek. Zavádí se možnost komplexní profilové práce, rozšiřuje se možnost nahrazovat profilové zkoušky standardizovanými zkouškami, zpřesňuje se úprava přihlašování k maturitní zkoušce a organizace jejích jednotlivých částí. Nově se také zavádí možnost vyloučení žáka při závažném porušení pravidel zkoušky a možnost pověřit konkrétního učitele zajištěním řádného průběhu vybraných zkoušek.
Škola bude moci nabídnout žákům nový alternativní způsob konání profilové části maturitní zkoušky – zpracování komplexní profilové práce. Její nabídka není povinná, záleží na rozhodnutí školy. Profilová práce má nahradit jednotlivé zkoušky profilové části maturitní zkoušky, které pak žák nekoná. Musí být zajištěna ve spolupráci s pracovištěm odborníka z praxe na základě smlouvy. Hodnocení probíhá z každého předmětu zvlášť.
Nově platí, že žák vykoná maturitní zkoušku složenou z více částí úspěšně tehdy, pokud úspěšně splní všechny části. Pokud ne, opakuje pouze tu část, kterou nevykonal, a to maximálně ve dvou opravných termínech.
Upřesňuje se volba cizího jazyka. Pokud si žák zvolí cizí jazyk ve společné části, musí jej konat i v profilové části. Volba je omezena na jazyky, které jsou vyučovány v daném oboru.
Ředitel školy může pověřit konkrétního učitele organizací praktické nebo písemné zkoušky. Hodnocení výsledků však zůstává v pravomoci maturitní komise.
Pověřený učitel je oprávněn vyloučit žáka, pokud závažně poruší pravidla (opisování, použití nedovolených pomůcek, rušení ostatních). Rozhoduje se ihned, aby byl zajištěn klidný průběh zkoušky.
Žák posledního ročníku je povinen se přihlásit k maturitě tak, aby ji konal v jarním období v roce ukončení studia. Nepřihlášením ztrácí řádný termín a zbývají mu jen dva opravné. Pokud mu v účasti brání závažné důvody (např. hospitalizace), může se omluvit.
Možnost nahrazení jedné profilové maturitní zkoušky standardizovanou zkouškou se rozšiřuje – nově to bude možné nejen pro cizí jazyk, ale také pro další profilové zkoušky, o kterých rozhodne ředitel školy v souladu se školním vzdělávacím programem. Standardizovaná zkouška tak může nahradit celou profilovou maturitní zkoušku, nebo jen její část. Typicky půjde o situace, kdy je potřeba, aby u ústní zkoušky z cizího jazyka byla ověřena odborná terminologie příslušného oboru vzdělání, a proto se nahradí jen část.
Rozšiřuje se okruh žáků, kteří mají nárok na úpravu podmínek konání maturitní zkoušky. Nově se tato možnost vztahuje i na žáky, kteří se vzdělávají na školách mimo území ČR v roce konání maturitní zkoušky, nebo se tam vzdělávali alespoň 1 školní rok ze 7 let předcházejících školnímu roku, ve kterém podávají přihlášku. Nárok vzniká také těm, kteří se vzdělávali v zahraničí alespoň 2 školní roky ze 7 předcházejících let. O úpravu podmínek musí žák nebo jeho zákonný zástupce požádat – žádost se podává společně s přihláškou k maturitní zkoušce.
Účinnost od 1. září 2025.
Zavádí se tzv. krátké cykly neboli programy krátkého cyklu terciárního odborného vzdělávání. Tyto programy budou vycházet z akreditovaného vzdělávacího programu konkrétní vyšší odborné školy (VOŠ) a budou autorizovány přímo touto VOŠ.
Smyslem je zvýšit flexibilitu vůči potřebám trhu práce a posílit uplatnitelnost absolventů. Krátké programy budou připravovány ve spolupráci se sociálními partnery a otevřou se i absolventům oborů, kteří nemají přímou návaznost středoškolského studia na daný obor VOŠ. Díky tomu poslouží i jako doplněk pro přípravu na delší vzdělávací programy VOŠ a umožní prostupnost mezi různými vzdělávacími cestami.
Krátké programy mohou také pomoci vyrovnat rozdíly oproti oborům, na něž navazují standardní tříleté programy VOŠ. Nepůjde o samostatně akreditované programy, ale o programy autorizované příslušnou VOŠ na základě její již existující akreditace. Podrobnosti k autorizaci stanoví MŠMT prováděcím předpisem.
U dvouletých programů bude možno ukončovat studium odbornou zkouškou a obhajobou prakticky zaměřené závěrečné práce; u jednoletých programů obhajobou prakticky zaměřené závěrečné práce.
Účinnost je dělená: změny § 6 od 1. září 2025 do 31. prosince 2025 a od 1. ledna 2026.
Touto změnou dochází k nápravě stavu, kdy části absolventů konzervatoří a vyšších škol nebylo umožněno užívat odpovídající titul, ačkoli jejich vzdělání má rovnocennou úroveň. Změna se vztahuje na všechny dotčené absolventy bez ohledu na to, zda studovali na škole státní, soukromé či církevní.
Absolventi konzervatoří, kteří v období od 27. července 1995 do 31. prosince 2004 úspěšně ukončili vzdělávání absolutoriem, mohou nově používat označení absolventa konzervatoře „diplomovaný specialista“ (zkráceně „DiS.“), které se uvádí za jménem.
Stejné právo se přiznává i absolventům tzv. vyšších škol, kteří absolvovali studium na základě rozhodnutí ministra školství, mládeže a tělovýchovy č. j. 13 726/92-14, vykonali diplomovou zkoušku a obhájili diplomovou práci. I těmto absolventům náleží označení „diplomovaný specialista“ (DiS.).
Touto změnou dochází k nápravě stavu, kdy části absolventů konzervatoří a vyšších škol nebylo umožněno užívat odpovídající titul, ačkoli jejich vzdělání má rovnocennou úroveň. Změna se vztahuje na všechny dotčené absolventy bez ohledu na to, zda studovali na škole státní, soukromé či církevní.
Účinnost od 1. ledna 2026.
Nově mají nárok na bezplatnou jazykovou přípravu také žáci – občané ČR, kteří mají obdobné integrační potřeby jako cizinci, zejména z důvodu nedostatečné znalosti českého jazyka. Jedná se například o děti z rodin, u kterých se v domácím prostředí běžně nekomunikuje v češtině (děti cizinců s českým občanstvím, děti z bilingvních rodin, děti navrátilců po delším pobytu v zahraničí apod.).
Školy budou moci těmto žákům poskytovat jazykovou podporu i bez doporučení školského poradenského zařízení. Dosud byla jazyková podpora českým občanům možná pouze jako podpůrné opatření na základě doporučení ŠPZ. Nově postačí, pokud škola sama identifikuje potřebu jazykové podpory a vykáže žáka jako žáka s potřebou jazykové podpory. Tito žáci budou moci být zařazeni do skupin pro jazykovou přípravu za stejných podmínek jako cizinci.
Účinnost od 1. září 2025.
Rozšiřuje se okruh uchazečů, na které se vztahuje úprava přijímacího řízení na střední školy a vyšší odborné školy.
Ředitel školy bude moci prominout přijímací zkoušku z českého jazyka a literatury osobě, která splní některou z následujících podmínek:
Žádost o prominutí zkoušky je součástí přihlášky ke vzdělávání.
Účinnost od 1. ledna 2026. § 20 ŠZ
Rozšiřuje se okruh žáků, kteří mají nárok na úpravu podmínek konání maturitní zkoušky.
Nově se tato možnost vztahuje na:
Žádost o úpravu podmínek musí být součástí přihlášky ke zkoušce.
Účinnost od 1. ledna 2026. § 20 ŠZ
Novelou se doplňuje nová kategorie pedagogického pracovníka – sociální pedagog. Tato profese se stává oficiální součástí systému pedagogických pracovníků podle zákona o pedagogických pracovnících (§ 19b a § 22).
Pokud jde o financování ze státního rozpočtu, nový systémový finanční tok (tzv. PHPmax) se vztahuje pouze na základní školy zřizované krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí. Tyto školy budou mít nárok na parametrizované financování poradenských pozic (školní psycholog, speciální pedagog, případně i sociální pedagog), a to při naplnění stanovených podmínek (zejména velikost školy – alespoň 180 žáků).
Platí, že v případě tzv. srovnatelné základní školy, kterou je základní škola, jejímž zřizovatelem není kraj, obec nebo svazek obcí, a která by jinak splňovala podmínky pro financování činnosti psychologa, speciálního pedagoga nebo sociálního pedagoga ve školách veřejných, nebude financování pozice zajišťováno v režimu PHPmax. Soukromé školy budou mít od 1. ledna 2026 nárok na zvýšení dotace ze státního rozpočtu podle zákona č. 306/1999 Sb.
Soukromým školám se dotace zvýší o procentní podíl z normativu jako ročního objemu mzdových prostředků a zákonných odvodů určených na činnost psychologa, speciálního pedagoga nebo sociálního pedagoga, připadajících na jednoho žáka ve srovnatelné základní škole zřizované krajem, obcí nebo svazkem obcí. Pro církevní školy bude stanoven normativ obdobně, na základě tohoto normativu se církevním školám zvýší dotace.
Výše uvedené se netýká právnických osob vykonávajících činnost základní školy zřizované podle § 16 odst. 9 školského zákona, základní školy speciální nebo základní školy zřizované při zdravotnickém zařízení.
Účinnost je dělená: změny § 161 školského zákona od 1. ledna 2026 do 31. prosince 2026 a od 1. ledna 2027; §§ 19b a 22 zákona o pedagogických pracovnících od 1. září 2025; ostatní změny od 1. ledna 2026; změna § 4 zákona o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením od 1. ledna 2026.
Novelou se mění systém podpůrných opatření pro děti, žáky a studenty se speciálními vzdělávacími potřebami. Dosavadní kategorie „další pedagogický pracovník“ se vypouští a nahrazuje se novým podpůrným opatřením „další učitel“. Jde o kvalifikovaného učitele, kterého lze na základě doporučení školského poradenského zařízení zařadit přímo do výuky (např. spoluvyučování, dělení skupin, cílená podpora v hodině) obdobně jako je tomu u asistenta pedagoga, psychologa či speciálního pedagoga.
Změna se vztahuje i na soukromé a církevní školy: „dalšího učitele“ mohou využívat jako podpůrné opatření a jeho náklady jsou hrazeny ze státního rozpočtu formou dotace podle § 160 školského zákona (na rozdíl od veřejných ZŠ, kde financování poradenských pozic řeší § 161c). V praxi škola vychází z doporučení ŠPZ, opatření zapracuje do IVP a vykáže je v rámci systému podpůrných opatření.
Účinnost je dělená: změny § 161c od 1. 1. 2026 do 31. 12. 2026 a od 1. 1. 2027; ostatní změny od 1. 1. 2026.
Poznámka: Podpůrná opatření – § 16; dotace neveřejným školám – § 160; financování vybraných výdajů u veřejných škol – § 161c.
Ruší se požadavek na povinnou pětiletou praxi pro učitele odborných předmětů, praktického vyučování a odborného výcviku jako podmínka pro uznání odborné kvalifikace.
Nově tedy k výkonu těchto činností postačí splnění odborné kvalifikace bez nutnosti prokazovat pětiletou praxi. Změna má usnadnit vstup nových pedagogů do školství a zrychlit proces doplnění chybějících učitelů odborných předmětů a odborného výcviku.
Účinnost od 1. září 2025. § 9a ZPP
Snižuje se minimální požadovaná úroveň znalosti českého jazyka pro učitele druhého stupně základní školy a pro učitele všeobecně-vzdělávacích předmětů střední školy.
Nově se u těchto učitelů, kteří získali odbornou kvalifikaci v jiném vyučovacím jazyce než českém, bude vyžadovat znalost českého jazyka na úrovni B2 podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky.
Učitelé mateřských škol a učitelé prvního stupně základních škol si nadále prokazují znalost českého jazyka na úrovni C1.
Účinnost od 1. září 2025. § 4 ZPP
Tzv. Odkladová novela školského zákona se vztahuje i na soukromé a církevní školy – podrobnosti najdete zde: Odkladová novela školského zákona
