§

Žáci-cizinci mají právo na poskytování základního vzdělávání stejně jako občané ČR, pokud žáci-cizinci pobývají na území ČR.

I

Žákovi-cizinci nesmí být odepřeno právo na přijetí do základní školy z důvodu neznalosti českého jazyka.

§

Povinnost vzdělávání ve školách na území ČR (povinná školní docházka) se vztahuje na:

• občany jiného členského státu EU, kteří na území ČR pobývají déle než 90 dnů,
• cizince, kteří jsou oprávněni pobývat na území ČR trvale nebo přechodně po dobu delší
  než 90 dnů,
• účastníky řízení o udělení mezinárodní ochrany.

D

Všichni žáci-cizinci, na které se vztahuje povinná školní docházka, mají po příchodu do ČR 90 dnů na adaptaci. Nejpozději do 90 dnů musí být podána žádost o přijetí ke vzdělávání v konkrétní škole, přičemž skutečné zahájení docházky do školy může nastat i později (zejména pokud probíhají prázdniny apod.). Pokud tomu však nebrání závažné skutečnosti, je žádoucí, aby žák-cizinec nastoupil k základnímu vzdělávání co nejdříve.

§

Pro posouzení spádovosti platí stejné podmínky jako pro občany ČR, přičemž u žáka-cizince se uvádí místo pobytu na území ČR.

I

Pokud se ředitel školy dozví, že místo pobytu žáka-cizince uvedené v registru obyvatel, do něhož mají přístup orgány veřejné moci (v tomto případě zejména obce), neodpovídá faktickému bydlišti, které zákonný zástupce uvádí za účelem určení spádovosti školy, ředitel školy vyzve zákonného zástupce, aby před rozhodnutím o žádosti provedl změnu místa pobytu u Ministerstva vnitra ČR a toto následně řediteli doložil.

I

Přijímání je vždy vedeno ve správním řízení.

I

Žádost o přijetí ke vzdělávání se podává v českém jazyce. Účastníci řízení mohou jednat a písemnosti mohou být předkládány i v jazyce slovenském. U ostatních cizinců ředitel školy akceptuje také dvojjazyčnou přihlášku, přičemž pro cizince pobývajících na území ČR z důvodu ozbrojeného konfliktu na území Ukrajiny zveřejnilo MŠMT vzor.

I

Žádost o přijetí za nezletilého uchazeče podává:

• zákonný zástupce žáka-cizince (v případě žadatelů pobývajících na území ČR z důvodu
  ozbrojeného konfliktu na území Ukrajiny: podle ukrajinského práva může být zákonným
  zástupcem i prarodič či zletilý sourozenec),
• osoba, která má žáka-cizince svěřeného do péče,
• obecný opatrovník (určený soudem),
• ústavní zařízení, do jehož péče je žák-cizinec svěřen.

I

Při přijetí žáka-cizince je nutné

• ověřit identitu zákonného zástupce (zákonný zástupce zpravidla předloží cestovní do-
  klad),
• ověřit identitu žáka-cizince (cestovní doklad, případně rodný list),
• vyžádat si údaj o trvalém či přechodném pobytu a statusu žáka-cizince (doklad zákonný zástupce dokládá, pokud se jedná o azylanta nebo žadatele o azyl, žáka s dočasnou ochranou, žáka s dodatkovou ochranou v ČR).

§

V případě žáků-cizinců, kteří v ČR pobývají v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny, škola eviduje:

• číslo vízového štítku, pokud jej má žák-cizinec na vízu vyznačeno,
• nebo číslo cestovního dokladu a průkazu o povolení k dlouhodobému pobytu.

I

Stejně jako čeští žáci ani žák-cizinec nemá povinnost dokládat potvrzení o povinném očkování.

I

K přijetí do základní školy nemusejí žáci-cizinci předkládat oprávnění k pobytu na území ČR.

I

Při přijímání žáků-cizinců do vyšších ročníků ZŠ se nejedná o přestup podle § 49 odst. 1 školského zákona, ale o přijetí ke vzdělávání v souladu s § 46 odst. 1 školského zákona.

§

Žák-cizinec se zařazuje do příslušného ročníku primárně podle věku. Vyžaduje-li to jeho zájem, lze ho s přihlédnutím k úrovni jeho dosavadního vzdělání a zhodnocení jeho vzdělávacích potřeb zařadit o jeden ročník níže.

§

Základní školu mohou žáci-cizinci navštěvovat nejdéle do konce školního roku, v němž dosáhnou osmnáctého roku věku.

I

Jestliže již žák-cizinec splnil povinnou školní docházku (jejíž splnění se posuzuje podle českých právních předpisů) a zároveň nezískal základní vzdělání, může být přijat do základní školy, pokud ředitel školy současně v zájmu žáka-cizince rozhodne o povolení pokračování v základním vzdělávání podle § 55 odst. 1 školského zákona.

I

Je možné přijetí žáka-cizince, který v zahraničí získal základní vzdělání, pokud se bude jednat o nejlepší zájem žáka, žák splňuje věkový limit pro vzdělávání v ZŠ (viz výše), škola nemá naplněnu kapacitu a přijetí nebrání přednostní přijetí jiného žáka na základě kritérií pro přijímání žáků.

I

Při přijímání do vyšších ročníků ZŠ je vhodné vyžadovat doklady o předchozím průběhu vzdělávání. Absence těchto dokladů nebrání přijetí do ZŠ.

I

Není-li ve třídě, kam by mělo být dítě-cizinec přijato, volné místo a nejvyšší povolený počet dětí mateřské školy zapsaný ve rejstříku škol a školských zařízení není zcela využit, může ředitel školy požádat zřizovatele školy o výjimku z nejvyššího počtu dětí ve třídě až o 4 děti v souladu s § 23 odst. 5 školského zákona. Nelze však překročit nejvyšší povolený počet dětí mateřské školy, jenž je uveden v rejstříku škol a školských zařízení.

§

Pokud z kapacitních důvodů nelze přijmout dítě-cizince s povinností předškolního vzdělávání s místem pobytu ve spádové oblasti, kterému byla v ČR poskytnuta dočasná ochrana v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny, nebo které je držitelem průkazu o povolení k dlouhodobému pobytu ze stejného důvodu, postupuje se následovně:

• Ředitel: Jestliže ředitel spádové školy dítě-cizince z důvodu plné kapacity nepřijme, do 5
  dnů informuje o této situaci zřizovatele.
• Zřizovatel: Zřizovatel projedná s řediteli ostatních mateřských škol, které zřizuje, možnost přijetí dítěte-cizince v některé z těchto škol. Pokud zřizovatel žádnou další školu nezřizuje nebo do žádné z ostatních jím zřizovaných škol není z důvodu kapacity možné dítě-cizince přijmout, informuje zřizovatel příslušný krajský úřad.
• Krajský úřad: Krajský úřad určí po projednání s ostatními zřizovateli a řediteli škol jinou školu ve své působnosti, kam bude možné dítě-cizince přijmout. Krajský úřad je oprávněn tímto postupem po projednání „určit“ nejenom školu zřizovanou obcí či svazkem obcí, ale také školu soukromého či církevního zřizovatele. Pokud z důvodu plné kapacity všech škol zřizovaných v určitém kraji nelze dítě-cizince přijmout, krajský úřad o situaci informuje MŠMT.
• MŠMT: MŠMT určí jiný kraj, ve kterém bude dítě-cizinec přijato.

I

Není potřeba, aby zřizovatel, krajský úřad nebo MŠMT vedli o tomto koordinačním postupu řízení. Mohou činit i neformální jednání. Podstatné však je, aby „určená“ škola byla v nejlepším zájmu dítěte-cizince, respektive rodiny dítěte-cizince, vybrána co nejdříve a v přiměřené dojezdové vzdálenosti od místa pobytu dítěte-cizince (podle zákona je nutné přihlížet k místu pobytu dítěte-cizince).

§

Ředitel ZŠ může v dohodě se zřizovatelem stanovit zvláštní termín zápisu do 1. ročníku pro děti s dočasnou ochranou nebo dlouhodobým pobytem z důvodu válečného konfliktu na Ukrajině. Termín zápisu lze stanovit v době od 1. června do 15. července.

I

Do školní matriky se zapisuje jméno a příjmení dítěte-cizince ve tvaru uvedeném v cestovním dokladu, a to v latince. Pokud je identita dítěte-cizince doložena pouze originálním rodným listem vydaným v zahraničí a přepis jména do latinky není evidentní, škola požádá zákonného zástupce o úřední překlad rodného listu do českého jazyka a následně zapíše do školní matriky jméno a příjmení z tohoto překladu.

I

Pokud nemá dítě-cizinec Ministerstvem vnitra přiděleno české rodné číslo, škola ve školní matrice místo rodného čísla uvede kód ve tvaru RRNNDDXXXX, kde RR = poslední dvojčíslí roku narození, NN u mužů = MM (pořadové číslo měsíce), u žen MM+50, DD = den narození, a místo XXXX se dosadí znak „X“+ trojmístné pořadové číslo přidělené jednoznačně školou.

D

Přeložené dokumenty: Překlady pro základní školy | Zapojmevšechny.cz

D

Tlumočení a překladatelství zdarma: Tlumočení a překladatelství | Zapojmevšechny.cz

D

Bezplatné služby adaptačního koordinátora pro děti-cizince v povinném předškolním vzdělávání: Adaptační koordinátoři | Zapojmevšechny.cz

I

K ověření místa pobytu mohou obce využít manuál Ministerstva vnitra.