Na této stránce naleznete analýzu Mimořádné šetření ke stavu zajištění výuky učiteli v MŠ, ZŠ, SŠ a VOŠ – Srovnání v letech 2019 a 2025. Tato analýza přináší srovnání stavu zajištění výuky učiteli v roce 2025 a v roce 2019 z několika pohledů – např. počtu učitelů, jejich věkové struktury nebo kvalifikovanosti. Více se dočtete v analytické zprávě ke stažení níže.
Jde o první ze série sekundárních analýz navazujících na hlavní Analytickou zprávu z mimořádného šetření ke stavu zajištění výuky učiteli v MŠ, ZŠ, SŠ a VOŠ vydanou 30. 6. 2025.
Oproti roku 2019 vzrostl ve školách zapojených do šetření počet učitelů o 17 % na 158,4 tis. přepočteného úvazku. Ke zvýšení počtu učitelů došlo ve všech druzích škol kromě vyšších odborných škol, nejvíce na 2. stupni základních škol (o 23 %).
Počet učitelů vzrostl více než počet dětí/žáků, průměrně se tak snížil počet dětí/žáků na jednoho učitele z 12,9 v roce 2019 na 11,9 v roce 2025. Nejvíce se to týkalo 1. stupně základních škol a mateřských škol. Z regionálního pohledu se počet dětí/žáků na jednoho učitele nejméně snížil v Praze.
Podíl mužů se mezi všemi učiteli mírně zvýšil z 19,2 % na 19,7 %, a to především vlivem nárůstu jejich podílu na 2. stupni základních škol a ve středních školách.
Průměrný věk učitelů se ve zúčastněných školách nepatrně zvýšil z 47,2 roku na 47,3 roku. Z počtů učitelů v jednotlivých věkových kategoriích je patrné, že došlo k nárůstu počtu učitelů ve věku do 30 let, a ještě více pak ve věku přibližně 46–51 let. Také se zvyšuje věk odchodu do důchodu, počet učitelů ve věku 63 let a více vzrostl o 70 %. V nadcházejících letech je potřeba počítat s tím, že z regionálního školství odejde do důchodu populačně silná vlna učitelů.
Nárůst počtu učitelů a počtu dětí a žáků doprovázel ve zúčastněných školách zároveň nárůst podílu nekvalifikovaných učitelů z 6,6 % v roce 2019 na 10,4 % v roce 2025. Nejvíce vzrostl podíl nekvalifikovaných učitelů ve vyšších odborných školách (o 8,4 p. b.), nejméně v mateřských školách (o 2,1 p. b.). Z regionálního pohledu největší nárůst podílu nekvalifikovaných učitelů vykázaly školy v Praze a Středočeském kraji. Na 2. stupni základních škol a na středních školách platí, že v krajích s významnějším růstem počtu žáků je vykázáno i významnější zvýšení podílu nekvalifikovaných učitelů (zejména právě v Praze a Středočeském kraji).
Porovnat s rokem 2019 bylo možné i personální potřebu zúčastněných škol, a to aktuální, pro následující školní rok nebo v delším výhledu do 5 let. Tato personální potřeba byla školami deklarovaná téměř neměnná. Počet týdenních hodin přímé pedagogické činnosti (PPČ), kterou školy potřebují nebo budou potřebovat pokrýt, klesl oproti roku 2019 o 1 %. Proporčně nicméně narostla personální potřeba v delším výhledu do 5 let. Při vztažení k počtu týdenních hodin PPČ stávajících učitelů je pokles personální potřeby znatelnější, v roce 2019 deklarovaly zúčastněné školy personální potřebu ku stávajícím učitelům ve výši 9,0 %, v roce 2025 pak 7,7 %.
Analýza obsahuje manažerské shrnutí a 6 kapitol:
Více se dočtete v analytické zprávě ke stažení níže.
Financováno z projektu z projektu „Datově-analytická podpora pro hodnocení a řízení vzdělávací soustavy ČR“ (IPs Datová politika), reg. č. CZ.02.02.XX/00/22_005/0002901.“
Zdroj dat: MŠMT 2025. Odkaz: Mimořádné šetření MŠMT: Kde a jaké učitele školy potřebují?, MŠMT ČR.
