Na této stránce naleznete Analýzu potřeb kvalifikovaných učitelů zpracovanou z dat Mimořádného šetření ke stavu zajištění výuky učiteli v MŠ, ZŠ, SŠ a VOŠ. Tato analýza přináší podrobnější analýzu poptávky po kvalifikovaných učitelích pro zajištění výuky v mateřských, základních a středních školách v ČR z pohledu charakteristik škol (např. velikosti škol, zřizovatele) a charakteristik stávajících učitelů (např. průměrného věku učitelů apod.). Více se dočtete v analytické zprávě ke stažení níže. Jde o druhou ze série sekundárních analýz navazujících na hlavní Analytickou zprávu z mimořádného šetření ke stavu zajištění výuky učiteli v MŠ, ZŠ, SŠ a VOŠ vydanou 30. 6. 2025.
Z mimořádného šetření vyplynulo, že potřebu zajistit kvalifikované učitele deklarovalo 40,2 % mateřských škol (cca 2,2 tis.), 50,1 % škol pro 1. stupeň ZŠ (cca 2,15 tis.), 67,2 % škol pro 2. stupeň ZŠ (cca 1,98 tis.) a 73,9 % středních škol (cca 0,96 tis.). Naléhavost této potřeby se liší podle druhu školy.
Nejvýznamnějším faktorem ovlivňujícím míru potřeby je podíl nekvalifikovaných učitelů. V mateřských školách je potřeba zajistit kvalifikované učitele u 52 % škol, které mají 50 % a více nekvalifikovaných učitelů, zatímco u škol bez nekvalifikovaných učitelů jen u 35,6 %. Na 1. stupni ZŠ je tento rozdíl ještě výraznější: potřebu deklaruje 70,2 % škol, které mají 50 % a více nekvalifikovaných učitelů, oproti 39,4 % škol bez nekvalifikovaných učitelů. Na 2. stupni ZŠ je nejvyšší potřeba u škol, které mají 25 až méně než 50 % nekvalifikovaných učitelů (74,8 % škol), zatímco u škol bez nekvalifikovaných učitelů je to 54,8 %. U středních škol je nejvyšší potřeba v oblasti všeobecně vzdělávacích předmětů u škol, které mají 25 až méně než 50 % nekvalifikovaných učitelů (69,7 % škol).
Velikost školy a počet žáků na učitele hrají roli zejména na 2. stupni ZŠ a ve středních školách v oblasti výuky odborných předmětů. Na 2. stupni ZŠ má potřebu zajistit kvalifikované učitele 79,6 % velkých škol oproti 55,7 % malých. U středních škol je tento rozdíl ještě výraznější: 62,2 % velkých škol oproti 26,6 % malých. Podobně roste potřeba s počtem žáků na učitele – na 2. stupni ZŠ je nejvyšší u škol s 13 a více žáky na učitele (má ji 75,4 % škol), zatímco u škol s méně než 6 žáky na učitele je to 53,6 %. U středních škol v oblasti výuky všeobecně vzdělávacích předmětů je nejvyšší potřeba u škol, které mají 11 až méně než 13 žáků na učitele (66,4 % škol).
Regionální rozdíly jsou výrazné. V Praze potřebuje zajistit kvalifikované učitele 56,6 % mateřských škol a 69,7 % škol pro 1. stupeň ZŠ.
Největší nedostatek kvalifikovaných učitelů se týká předmětů fyzika, informatika a matematika.
Naléhavost potřeby: Zhruba polovina potřebných úvazků musí být pokryta již pro školní rok 2025/26 (např. u angličtiny 53,4 %, u češtiny 51,4 %), další část v horizontu 5 let. Školy přitom často označují zajištění kvalifikovaných učitelů jako významný nebo kritický problém – u středních škol je to až 81,7 % úvazků učitelů všeobecných předmětů v případě škol s vysokým podílem nekvalifikovaných učitelů.
Analýza obsahuje úvod, manažerské shrnutí a 2 kapitoly:
Více se dočtete v analytické zprávě ke stažení níže.
Financováno z projektu „Datově-analytická podpora pro hodnocení a řízení vzdělávací soustavy ČR“ (IPs Datová politika), reg. č. CZ.02.02.XX/00/22_005/0002901.“
Zdroj dat: MŠMT 2025. Odkaz: Mimořádné šetření MŠMT: Kde a jaké učitele školy potřebují?, MŠMT ČR.
