V květnu 2025 převzalo v rámci projektu Aktivní škola v JMK dvacet škol zlaté a stříbrné certifikáty, které jim udělují titul Aktivní škola. Cílem tohoto projektu je zejména zlepšení podmínek pro spontánní pohybové aktivity v průběhu školního dne a - ve spojení s odbornou edukací v oblasti zdravého životního stylu - přispění k lepšímu zdraví a aktivnímu životnímu stylu žáků, učitelů a potažmo i rodičů. Nezbytným předpokladem pro realizaci projektu byl podpis memoranda v červenci 2024 o spolupráci mezi partnery: Jihomoravský kraj, Fakulta sportovních studií Masarykovy univerzity, Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Fakultní nemocnice Brno, Masarykův onkologický ústav a Česká školní inspekce.
Mezi oceněné školy, které v květnu 2025 obdržely zlatý certifikát v rámci projektu Aktivní škola, se zařadila také Základní škola T. G. Masaryka Šardice. Toto ocenění je výsledkem dlouhodobého a systematického úsilí školy o podporu pohybových aktivit a zdravého životního stylu v průběhu školního dne.
V rámci sdílení příkladů dobré praxe byl se zástupci školy realizován rozhovor, který se zaměřil na konkrétní pohybové aktivity a přístupy uplatňované ve výuce i mimo ni. Tyto aktivity jsou plně v souladu s Aktivní školou, jejíž cílem je podpora zdravého a aktivního způsobu života u dětí, pedagogů i celé školní komunity.
Jakým způsobem zařazujete pohybové aktivity do výuky i mimo ni?
Pohybové aktivity zařazujeme do výuky například formou běhacích diktátů, živých obrázků nebo pohybových odpovědí, kdy děti využívají pohyb při učení a zapojují tak více smyslů. Tyto metody podporují soustředění, spolupráci i radost z učení.
Máme také aktivní velkou přestávku, která trvá 30 minut. Děti během ní mohou jít na školní dvorek (venkovní hřiště), kde mají k dispozici míče a různé sportovní pomůcky. Pokud je nepříznivé počasí, mohou se přesunout do tělocvičny, aby o pohyb nepřišly.
Jak dlouho zavedení trvalo a jaká byla spolupráce pedagogického sboru?
Většinu pohybových aktivit jsme měli ve škole zavedenou už dříve, ještě před zapojením do metodiky Aktivní školy. Tato metodika nám hlavně pomohla utvrdit se v tom, že tyto přístupy děláme správně, a pojmenovat si je v širším kontextu. Pedagogický sbor se nejvíce zapojuje v rámci dozorů o velkých přestávkách, kdy jsou děti na venkovním hřišti nebo v tělocvičně. Někteří učitelé zařazují pohybové aktivity i do výuky, ale není to jednotné napříč všemi třídami – záleží na stylu a preferencích jednotlivých pedagogů. Celkově ale panuje ochota podporovat pohyb jako přirozenou součást školního dne, i když každý k tomu přistupuje trochu jinak.
Žáci nevnímají implementaci metodiky Aktivní škola nijak výrazně nebo vědomě – pro ně je to přirozená součást školního dne, nikoliv něco „nového“ nebo zvlášť pojmenovaného. Většina z nich bere pohybové aktivity jako samozřejmost, což ale vnímáme jako pozitivní výsledek. Z dlouhodobého hlediska je patrné, že se u dětí zlepšil přístup k pohybu – jsou aktivnější o přestávkách, více dětí se zapojuje do pohybových činností i mimo výuku a celkově je méně odporu vůči fyzické aktivitě, než tomu bylo před několika lety. Přibývá i dětí, které samy navrhují aktivity nebo si o ně říkají.
Pozorujete u žáků změnu v aktivitě a zapojení během výuky?
Zatím nepozorujeme výraznou změnu v aktivitě nebo zapojení žáků během výuky v souvislosti s implementací metodiky Aktivní škola. Může to být i tím, že řada aktivit u nás už probíhala dříve, takže pro žáky nejde o zásadní novinku. Nicméně věříme, že dlouhodobě může mít pravidelné zařazování pohybu pozitivní dopad na pozornost a celkové klima ve třídě – jen je potřeba tomu dát čas a důslednost v zapojování napříč ročníky a předměty.
Jak často využíváte okolí školy k venkovní výuce?
Okolí školy využíváme k venkovní výuce občas, podle vhodnosti tématu, počasí a organizačních možností. Nejčastěji jde o výchovné předměty, prvouku nebo projektové dny, kdy je možné propojit učivo s reálným prostředím. Snažíme se tyto příležitosti postupně rozšiřovat, protože vnímáme, že venkovní výuka může mít pozitivní vliv na motivaci žáků i jejich schopnost soustředit se. Zároveň ale přiznáváme, že pravidelnost ještě není systémově nastavena.
Je školní hřiště přístupné veřejnosti mimo dobu výuky? Máte stanovena pravidla pro jeho využívání? Jaké výhody a případná rizika vnímáte v souvislosti s otevřeným školním hřištěm?
Školní hřiště není volně přístupné veřejnosti, ale je možné ho využít po předchozí domluvě s paní zástupkyní. Tím se zajišťuje základní dohled nad tím, kdo prostory využívá, a snižuje se riziko poškození nebo nevhodného chování. Volně přístupný je obecní prostor před školou, kde se nachází workoutové hřiště a dětské průlezky. Ten veřejnost využívá běžně a spontánně, včetně žáků mimo školní výuku. Za výhodu považujeme, že otevřené prostory podporují pohyb dětí i mimo školu, posilují komunitní charakter místa a umožňují volnočasové aktivity. Na druhou stranu vnímáme rizika spojená s údržbou, bezpečností a kontrolou užívání, pokud by školní hřiště bylo zcela volně přístupné. Současné nastavení, kdy je hřiště k dispozici po domluvě, považujeme za vyvážený kompromis.
Jakou sportovní akci považuješ za nejzajímavější v letošním školním roce? (otázka pro žáky)
Nejvíc se mi líbil mezinárodní sportovní den s družební školou ze Slovenska z Mojmírovců,,,a my jsme letos navíc vyhráli putovní pohár!
Olympijský víceboj a předávání ocenění sportovkyní Šárkou Kašpárkovou.
Mám ráda dopravní den.
Nejvíc se mi líbí, když se učíme venku v altánku na školní zahradě.
...o přestávce na hřišti to miluju!!!
