V květnu 2025 bylo v rámci projektu Aktivní škola v JMK oceněno dvacet základních škol, které obdržely zlaté a stříbrné certifikáty a s nimi i titul Aktivní škola. Projekt si klade za cíl zlepšit podmínky pro přirozený pohyb žáků během školního dne a zároveň prostřednictvím odborného vzdělávání v oblasti zdravého životního stylu podporovat zdraví a aktivní způsob života nejen u žáků, ale také u učitelů a rodičů. Vznik a realizaci projektu umožnilo memorandum o spolupráci podepsané v červenci 2024 mezi Jihomoravským krajem, Fakultou sportovních studií Masarykovy univerzity, Lékařskou fakultou Masarykovy univerzity, Fakultní nemocnicí Brno, Masarykovým onkologickým ústavem a Českou školní inspekcí.
Základní škola Brno, Tuháčkova 25 se v květnu 2025 zařadila mezi školy, které získaly zlatý certifikát Aktivní školy. Toto ocenění je výsledkem dlouhodobé, cílené práce zaměřené na rozvoj pohybových aktivit a podporu zdravého životního stylu žáků v průběhu celého školního dne.
V rámci sdílení příkladů dobré praxe byl s ředitelem školy veden rozhovor zaměřený na konkrétní přístupy a aktivity, které škola uplatňuje jak ve výuce, tak v mimoškolních činnostech. Tyto aktivity plně odrážejí hodnoty a cíle projektu Aktivní škola – podporovat zdraví, pohyb a aktivní životní přístup u všech členů školní komunity.
Jaký je aktuální stav realizace metodického doporučení Aktivní škola na Vaší škole?
Uplynulý školní rok nám posloužil především k orientaci v projektu Aktivní škola a k hlubší reflexi naší výchozí situace. Během tohoto období jsme vyhodnocovali silné i slabé stránky školy a postupně realizovali kroky vedoucí k posílení těch oblastí, které mají potenciál dalšího rozvoje. Současně jsme se zaměřili na aktivity podporující pozitivní klima školy a zlepšení spolupráce mezi žáky i učiteli. V současné době vyhodnocujeme dopady a přínosy zavedených opatření a společně s pedagogickým sborem a žákovským parlamentem hledáme další cesty k rozšíření aktivit v souladu s našimi vzdělávacími cíli a školním řádem. Projekt vnímáme jako výzvu i příležitost. Přestože se mnohdy pohybujeme cestou pokus–omyl, jsme přesvědčeni, že tato cesta má smysl a přináší škole dlouhodobý užitek.
Jaké překážky při realizaci zaznamenáváte a jak je překonáváte?
Základem našich kroků je otevřená komunikace, ať už s pedagogickým sborem, žáky nebo rodiči. Společně diskutujeme o možnostech, které škola nabízí, a zároveň posilujeme zodpovědnost žáků za vlastní chování i zapojení. Největší překážkou je pro nás architektonické uspořádání školy, které omezuje prostorové možnosti pro realizaci pohybových aktivit zejména v podzimních a zimních měsících. Další výzvou je rozvíjení zodpovědnosti žáků při dodržování pravidel, která škola nastavuje, a je ochotna upravovat podle míry jejich respektování. Usilujeme rovněž o nalezení rovnováhy mezi aktivním trávením přestávek a připraveností žáků na výuku. Klíčem k překonávání těchto překážek je vzájemný respekt, osvěta a trpělivé zvykání si na nové formy fungování.
Jakým způsobem zařazujete pohybové aktivity do výuky i mimo ni?
Pro nový školní rok jsme ve spolupráci s vyučujícími tělesné výchovy upravili systém hodnocení tohoto předmětu. Nově klademe důraz především na prožitkovou stránku a osobní pokrok žáků namísto výkonnostních parametrů. Cílem je posílit motivaci žáků k účasti a radost z pohybu, nikoli soutěžní porovnávání. Během přestávek mají žáci možnost využívat školní hřiště a atletickou dráhu, v budově pak klidové zóny se stolními fotbálky a stolním tenisem. Aktivní trávení přestávek doplňují pravidelné školní turnaje v basketbalu, florbalu, přehazované, vybíjené aj. K tradičním aktivitám patří školy v přírodě, sportovní dny, branný den, lyžařské výjezdy (nově samostatně pro 1. a 2. stupeň), turistické výlety či dopravní hřiště. Školní družina rovněž organizuje vlastní „olympiádu“ a další pohybové soutěže.
Jak dlouho zavedení trvalo a jaká byla spolupráce pedagogického sboru?
Proces implementace stále probíhá a vnímáme ho jako dlouhodobý. Nepovažujeme se za školu, která má již vše vyřešeno – spíše průběžně vyhodnocujeme, co se daří a co potřebuje další podporu. Pedagogický sbor je v tomto směru aktivní, přichází s vlastními nápady a podílí se na návrzích aktivit i jejich realizaci. Společný soulad je pro nás klíčový, bez zapojení všech by se myšlenka aktivní školy nepodařila uvést do života a udržet. Přestože ne vše probíhá bez komplikací, snažíme se o racionální přístup, který zohledňuje jak přínosy, tak i limity jednotlivých kroků.
Jak žáci vnímají implementaci metodiky Aktivní škola ve Vaší škole?
Žáci přijímají projekt pozitivně a s nadšením. Oceňují možnost aktivně se zapojit do dění ve škole a spolurozhodovat o jejím směřování. Zároveň se však učí chápat, že s větší mírou svobody přichází i větší odpovědnost. Právě to považujeme za důležitý vzdělávací moment, žáci si uvědomují, že jejich chování má přímý dopad na chod školy a vztahy uvnitř komunity. V tomto duchu vedeme pravidelný dialog prostřednictvím žákovského parlamentu, který se setkává s vedením školy a podílí se na formulování konkrétních návrhů.
Pozorujete u žáků změnu v aktivitě a zapojení během výuky?
Toto je dotaz spíše na kolegy vyučující tělesnou výchovu. S ohledem na výše popsané změny v přístupu k hodnocení budou konkrétní dopady teprve předmětem společné schůzky a systematického vyhodnocení. Po jednom měsíci je z mého pohledu brzy cokoli hodnotit. Nicméně věřím, že ano, změny byly navrženy právě za účelem posílení motivace žáků k aktivnímu zapojení do hodin TV. Zároveň tato opatření přispívají k tomu, že vyučující vnímají smysl provedených úprav a cítí z nich větší naplnění z práce. Definitivní závěry učiníme po společném vyhodnocení.
Realizujete aktivní přestávky i mimo budovu školy, například na hřišti?
Ano, především v jarním a raně podzimním období žáci během velkých přestávek využívají venkovní areál školy. Organizace aktivních přestávek v průběhu malých přestávek by však byla z hlediska bezpečnosti a dohledu obtížně realizovatelná, proto tuto variantu aktuálně nezvažujeme.
Jak často využíváte okolí školy k venkovní výuce?
Škola se nachází v hustě zastavěné sídlištní oblasti, ze dvou stran obklopené čtyřproudou komunikací, což omezuje možnosti využití bezprostředního okolí. I přesto pravidelně využíváme školní hřiště a přilehlý park, který je oblíbený zejména u žáků 1. stupně. Pokud je příznivé počasí, výuka jakéhokoliv předmětu probíhá v zahradním výukovém altánu ve školní zahradě.
Jaké výhody a omezení v tomto směru vnímáte s ohledem na okolní prostředí a otázku bezpečnosti?
Výhodou je velmi dobrá dopravní dostupnost, která umožňuje snadné přesuny do jiných lokalit či centra města. Naopak za omezení považujeme nutnost překonávat frekventovanou komunikaci v těsné blízkosti školy. Přesto se nám daří s prostředím vhodně pracovat a hledat řešení, která kombinují bezpečnost s atraktivností výuky. Ve spolupráci s odborem dopravy Magistrátu města Brna jsme se zapojili do projektu Schoolhoods, který se zaměřuje na školní mobilitu a veřejný prostor v okolí škol. Zde usilujeme o vytvoření tzv. Školní ulice, podporujeme zájem dětí o udržitelnou dopravu do školy, ve škole mají žáci k dispozici stojany na uložení dětských koloběžek, na kterých se do školy dopravují.
Je školní hřiště přístupné veřejnosti mimo dobu výuky? Máte stanovena pravidla pro jeho využívání? Jaké výhody a případná rizika vnímáte v souvislosti s otevřeným školním hřištěm?
V současné době není školní hřiště veřejnosti přístupné. Toto rozhodnutí vychází z dřívějších stížností obyvatel blízké zástavby na nadměrný hluk. Atletická dráha je pronajímána pouze místnímu atletickému klubu Moravská Slavia. Do budoucna bychom rádi přistoupili k revitalizaci venkovního areálu a po zajištění potřebných personálních kapacit zvažujeme jednání s městskou částí o možnosti částečného zpřístupnění veřejnosti či regulovaného pronájmu.
