0:02 – Úvod květnového infoservisu a hlavní témata dílu

Květnové vydání infoservisu pro ředitele škol a zřizovatele se zaměřuje především na aktuální změny v legislativě a financování regionálního školství. Úvod avizuje, že díl přiblíží nové principy rozpisu rozpočtu na rok 2026 a změny ve financování výuky plavání. Zároveň se věnuje praktickým otázkám každodenního provozu škol, například zkrácení školního roku, provozu mateřských škol během letních prázdnin nebo postupu při navyšování rejstříkových kapacit.

Díl dále slibuje podrobnější pohled na konkursní řízení na pozici ředitele školy, a to nikoli jen obecně, ale prostřednictvím konkrétní zkušenosti zřizovatele a přizvaného odborníka. Součástí infoservisu jsou také novinky v nástroji Rok v ředitelně, metodické doporučení k hodnocení v prvním a druhém ročníku základních škol, představení krajských platforem spolupráce a pozvánky na odborné konference a vzdělávací akce.

0:55 – Rozpis rozpočtu regionálního školství na rok 2026

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy provedlo rozpis rozpočtu přímých výdajů pro regionální školství územních samosprávných celků na rok 2026. Od roku 2026 jsou součástí přímých výdajů také finanční prostředky na pedagogickou práci ve školách a školských zařízeních. Podrobnější informace mají být dostupné prostřednictvím odkazu v přiložené prezentaci.

Tato část je zmíněna stručně, ale významově jde o důležitý vstup do změn financování. Ředitelé a zřizovatelé jsou odkázáni na doprovodné materiály, kde mají najít přesnější informace k principům rozpisu a k tomu, jak se promítnou do financování škol v roce 2026.

1:18 – Financování výuky plavání v základních školách

Další část reaguje na časté dotazy ředitelů a zřizovatelů ohledně financování výuky plavání v základních školách. Ministerstvo na konci předchozího roku uskutečnilo mimořádné šetření, z něhož vyplynulo, že podmínky, za nichž školy výuku plavání realizují, se výrazně liší. Právě tato rozdílnost potvrdila, že normativní financování přímo z úrovně MŠMT by nebylo vhodné ani efektivní.

Problém normativního financování spočívá v tom, že by peníze byly rozepsány i školám, které je v daném roce reálně nepotřebují, a ty by je následně musely vracet. Naopak u jiných škol by takto rozepsané prostředky nemusely pokrýt skutečné náklady. V souvislosti s převodem financování ostatních neinvestičních výdajů na zřizovatele je proto zajištění výuky plavání plně v jejich kompetenci. Ministerstvo zároveň připomíná, že samotnou výuku plavání standardně financuje prostřednictvím PHmaxu.

2:12 – Zkrácení školního roku a výjimky pro školy

Ministerstvo rozhodlo o zkrácení období školního vyučování v aktuálním školním roce. V základních školách, středních školách a konzervatořích skončí výuka v pátek 26. června. Pokud by základní školy, střední školy nebo konzervatoře chtěly zachovat původní termín ukončení vyučování, mohou ministerstvo požádat o odlišnou organizaci školního roku.

Současně se upřesňuje, že tato úprava se netýká základních uměleckých škol. Ty si konec období školního vyučování určují samostatně a nespadají tedy pod zmíněnou regulaci zkrácení školního roku.

2:58 – Provoz mateřských škol během letních prázdnin

Infoservis připomíná pravidla pro omezení nebo přerušení provozu mateřské školy v měsících červenci a srpnu. Provoz mateřské školy lze omezit nebo přerušit v červenci, v srpnu, případně v obou měsících. Rozsah omezení nebo přerušení stanoví ředitel mateřské školy po projednání se zřizovatelem.

Ředitel mateřské školy má zároveň ve spolupráci se zřizovatelem projednat s řediteli jiných mateřských škol v obci možnosti a podmínky předškolního vzdělávání dětí po dobu, kdy bude provoz omezen nebo přerušen. Informaci o omezení či přerušení provozu musí ředitel zveřejnit na přístupném místě ve škole nejméně dva měsíce předem. Zákonní zástupci mají být rovněž informováni o výši úplaty na měsíce červenec a srpen, pokud se provoz školy omezí nebo přeruší.

3:28 – Navyšování rejstříkové kapacity škol a Lex Ukrajina

V souvislosti se zápisy do mateřských a základních škol je připomenut postup při žádosti o navýšení rejstříkové kapacity školy. Stále platí možnost zjednodušeného dočasného navýšení kapacit v souvislosti se vzděláváním dětí a žáků spadajících pod Lex Ukrajina. Vedle toho se připomíná obecné pravidlo, že žádost o změnu nejvyššího povoleného počtu dětí či žáků ve školském rejstříku má být, kromě výjimečných případů, podána pro následující školní rok do 30. září.

Pokud jsou dány objektivní důvody, lze žádost podat i mimo tento termín. V takovém případě je potřeba ke klasické žádosti o navýšení kapacity připojit také řádně odůvodněnou žádost o prominutí zmeškání termínu. Pokud je už z výsledků zápisu zřejmé, že škola bude od 1. září 2026 kapacitu nutně potřebovat navýšit, nedoporučuje se podání žádosti odkládat například až do vydání kolaudačního souhlasu. Doporučený postup je podat žádost co nejdříve a potřebné přílohy doplnit, jakmile to bude možné.

4:49 – Nová povinnost obcí zajistit péči o dítě od třetích narozenin

V části věnované zápisům do mateřských škol je zmíněna také nová zákonná povinnost obcí. Od letošního roku mají obce za určitých podmínek na žádost rodiče zajistit péči o dítě od jeho třetích narozenin. Tato povinnost však nevzniká automaticky vždy, ale pouze při splnění stanovených podmínek.

Jednou z podmínek je, že rodič podal žádost o přijetí dítěte v termínu zápisu do mateřské školy a dítě nebylo přijato do spádové mateřské školy. Důležité je také to, že rodič musí obci podat žádost o zajištění péče do 30 dnů od doručení rozhodnutí o nepřijetí do spádové mateřské školy. Právě tato lhůta je zdůrazněna jako informace, která by neměla zapadnout mezi ostatními sděleními.

5:30 – Představení tématu Rok v ředitelně a přivítání Jana Lončara

Dalším velkým tématem dílu je Rok v ředitelně. Moderátorka přivítala Jana Lončara, vedoucího oddělení regionální podpory pro Plzeňský kraj. Rok v ředitelně je představen jako úspěšný nástroj, který se etabloval mezi mateřskými a základními školami. Na dotaz po aktuálních číslech Jan Lončar uvádí, že nástroj má přesně 2 039 registrací.

Toto číslo je hodnoceno jako velmi dobrý výsledek, zejména s ohledem na to, že nástroj byl spuštěn pro daný školní rok přibližně před deseti měsíci. Zároveň je ale upozorněno, že cesta k celkovému pokrytí škol je ještě dlouhá. Při srovnání s přibližně 9 500 mateřskými a základními školami v České republice jde zatím jen o část potenciálních uživatelů.

6:27 – Regionální pokrytí Roku v ředitelně a práce v krajích

Jan Lončar vysvětluje, že míra využití Roku v ředitelně se sleduje také podle jednotlivých krajů. Pokrytí je v různých regionech odlišné. V Plzeňském kraji se s nástrojem pracuje velmi intenzivně, protože jej tamní tým vnímá jako svůj „vlastní“ projekt a aktivně jej představuje ředitelům mateřských a základních škol.

V některých krajích se s řediteli škol teprve navazuje první kontakt, a proto tam zatím Rok v ředitelně nemusí být tak výrazným tématem. Přesto je podle Jana Lončara důležité, že každý kraj s nástrojem nějakým způsobem pracuje. Rok v ředitelně slouží nejen jako praktická pomůcka, ale také jako podklad pro další konzultace a podporu ředitelů.

7:24 – Zpětná vazba ředitelů a oceňované funkce nástroje

Ředitelé podle Jana Lončara na Roku v ředitelně nejvíce oceňují praktičnost a aktuálnost. Nejde o statický dokument nebo vytištěný papír na nástěnce, ale o aplikaci, která se průběžně aktualizuje. Díky tomu mají uživatelé k dispozici stále aktuální přehled povinností, úkolů a doporučení.

Důležitá je také práce se zpětnou vazbou. Připomínky uživatelů podle Jana Lončara nezanikají, ale tým se je snaží vyhodnocovat a zapracovávat. Jako příklad uvádí požadavek na propojení Roku v ředitelně se soukromými kalendáři. Uživatelé si nyní mohou vygenerovat kalendář z Roku v ředitelně a napojit jej například na Google Kalendář, kalendář v iOS nebo jiné kalendářové aplikace. Ředitel tak může kalendář delegovat i na svého zástupce, což je v praxi velmi oceňovaná funkce.

8:35 – Sběr zpětné vazby a další plánovaný rozvoj

Zpětnou vazbu mohou uživatelé podávat přímo při vstupu na portál Roku v ředitelně. Na titulní stránce je umístěn malý prvek, označený jako brouček nebo beruška, který slouží jako formulář pro zpětnou vazbu. Tento formulář skutečně funguje a tým přes něj dostává přibližně dvě až tři připomínky měsíčně.

Současně se však ukazuje, že formulář nemusí být pro všechny uživatele dostatečně jednoduchý. Uživatel se k němu musí proklikat přes základní nebo mateřskou školu, což může být pro část uživatelů zbytečně složité. Proto se připravuje jednodušší a ještě nízkoprahovější řešení, například chatbot nebo obdobný rychlý nástroj. Zpětná vazba se zároveň sbírá i v rámci skupinových a individuálních konzultací středního článku podpory. Ředitelé zde mohou nástroj komentovat, navrhovat doplnění a sdílet praktické potřeby z terénu.

10:07 – Novinky v Roku v ředitelně: tisk, filtrace a priority

Od posledního představení Roku v ředitelně přibylo několik novinek. Jedním z překvapivě častých požadavků byla možnost tisku. Přestože jde o digitální aplikaci, ředitelé stále oceňují možnost mít vybrané úkoly fyzicky na nástěnce nebo v tištěném přehledu.

Na základě této zpětné vazby byla doplněna možnost tisku s filtrováním nejen podle měsíců nebo školního roku, ale také podle priority. Uživatel si může vytisknout pouze závazné, závazně doporučené nebo informativní úkoly. Tato filtrace se následně promítla i do webového rozhraní. Ředitel si tak může například zobrazit jen závazné úkoly a ostatní kategorie potlačit, nebo naopak určitou kategorii deaktivovat a pracovat s přehledem podle aktuální potřeby.

11:05 – API klíč a napojení školních informačních systémů

Další novinkou je příprava takzvaného API klíče pro napojení školních informačních systémů. Jan Lončar uvádí, že tři poskytovatelé školních informačních systémů již tým oslovili a své systémy na Rok v ředitelně napojili. Zároveň konstatuje, že tři poskytovatelé jsou zatím relativně malý počet, a bylo by žádoucí tuto možnost dále rozšiřovat.

Do budoucna se plánuje také větší propojení jednotlivých verzí Roku v ředitelně. V současnosti existují čtyři samostatné varianty: pro mateřskou školu, základní školu, základní a mateřskou školu a zřizovatele. Tento stav je náročný na údržbu, protože pokud se aktualizuje úkol společný pro více verzí, musí se aktualizovat v každé z nich zvlášť. Cílem je proto nástroj více propojit a zároveň zlepšit jeho vizualizaci, aby byl pro uživatele přívětivější.

12:21 – Spuštění Roku v ředitelně pro střední školy

Velkou novinkou je vytvoření Roku v ředitelně pro střední školy. Jan Lončar zdůrazňuje, že nejde o pouhé překlopení stávající verze pro mateřské a základní školy, ale o zcela nový Rok v ředitelně. Impuls vzešel z přání středních škol, které o podobný nástroj projevily zájem.

Tým se spojil s odborem středního, vyššího a dalšího vzdělávání, konkrétně s oddělením všeobecného vzdělávání. Díky odborné i lidsky dobré spolupráci vznikla nová verze pro střední školy, která je spuštěna právě v den odvysílání infoservisu, tedy v pondělí 4. května. Moderátorka i Jan Lončar tuto novinku představují jako významný posun v rozšiřování nástroje.

13:53 – Specifika středních škol a členění nové verze nástroje

Při přípravě Roku v ředitelně pro střední školy bylo podle Jana Lončara největší výzvou vystihnout pestrost a různorodost středních škol. Střední školy zahrnují nematuritní obory, maturitní obory, víceletá gymnázia, konzervatoře a další typy vzdělávání. Nebylo proto jednoduché vytvořit nástroj, který by všem odpovídal.

Nová verze umožňuje uživateli zvolit, z jakého typu školy pochází. Úkoly jsou rozděleny zejména pro maturitní obory, nematuritní obory a víceletá gymnázia, protože v těchto oblastech se podařilo specifika zachytit. Konzervatoře zatím musí počkat, protože jejich agenda je podle Jana Lončara ještě specifičtější a úkolů pro ně je více. Tým proto žádá o určitou trpělivost.

14:50 – Překlopení Roku v ředitelně do školního roku 2026/2027

Další novou funkcionalitou je možnost překlopit si Rok v ředitelně do nového školního roku 2026/2027. Tým se inspiroval školskými informačními systémy a vytvořil možnost, aby si uživatel přenesl své aktuální nastavení do dalšího školního roku.

Uživatel má dvě možnosti. Buď si překlopí vlastní upravený Rok v ředitelně, včetně vlastních úkolů a jejich rozmístění během školního roku, nebo použije výchozí nastavení. Pokud si ředitel během aktuálního roku vytvořil vlastní úkoly a upravil si jejich termíny, je vhodné tuto práci neztratit a přenést ji do dalšího roku. Je však potřeba provést kontrolu, protože při převodu termínů se může stát, že například úkol původně plánovaný na pátek vyjde v novém roce na sobotu. Pokud uživatel převod sám neprovede, systém se automaticky překlopí do nového školního roku ve výchozím nastavení.

16:31 – Ukončení rozhovoru o Roku v ředitelně a metodické doporučení k hodnocení

Rozhovor s Janem Lončarem je uzavřen poděkováním a přáním, aby počet registrovaných uživatelů Roku v ředitelně dále rostl napříč Českou republikou. Jan Lončar vyjadřuje naději, že nástroj bude ředitelům i zřizovatelům skutečným přínosem.

Následně infoservis přechází k tématu hodnocení v prvním a druhém ročníku základních škol. Na základě přijatých legislativních změn vznikla pracovní skupina složená ze zástupců ministerstva školství, Národního pedagogického institutu, odborníků z vysokých škol a učitelů z praxe. Výsledkem její práce je metodické doporučení, které má školám pomoci rychle se zorientovat ve změnách a provést je celým procesem. Ministerstvo zároveň plánuje zveřejnit podrobnější metodickou příručku s konkrétními příklady z praxe.

17:29 – Představení krajských platforem spolupráce

Dalším hostem je Lucka Reitingerová, vedoucí oddělení podpory pro Jihočeský kraj. Rozhovor se zaměřuje na krajské platformy spolupráce. Ty jsou představeny jako další aktivita středního článku podpory, odlišná od individuálních a skupinových konzultací. Zatímco při konzultacích metodik pracuje přímo s ředitelem školy nebo zřizovatelem, krajské platformy propojují významné aktéry ve vzdělávání v daném kraji.

Krajské platformy se v každém kraji konají dvakrát ročně. Jejich téma se volí podle toho, co v daném regionu aktuálně nejvíce rezonuje. Mezi letošní témata patří například školní stravování, prevence stížností ve školství, zvyšování fyzické zdatnosti dětí nebo bezpečnost ve školách.

18:27 – Jihočeská krajská platforma k duševnímu zdraví dětí

Rozhovor se koná v souvislosti s jihočeskou krajskou platformou, která proběhla 21. dubna na téma podpory škol v oblasti duševního zdraví, regionální sítě podpory a spolupráce v Jihočeském kraji. Lucka Reitingerová vysvětluje, že jde o téma, které si zaslouží mimořádnou pozornost, protože odborníci stále častěji hovoří o krizi duševního zdraví dětí a dospívajících.

Jako příklad uvádí, že od roku 2010 se počet dětí ošetřených v oblasti dětské psychiatrie zvýšil o 70 %. Téma se přímo dotýká škol, které se s náročnými situacemi setkávají v praxi. Cílem platformy bylo školám ukázat, že na tyto situace nejsou samy a že v regionu existují podpůrné instituce, na které se mohou obracet.

19:20 – Zapojení odborníků a institucí do krajské platformy

Jihočeskou krajskou platformu uvedl docent Gec, ředitel Dětské psychiatrické nemocnice v Opařanech, který přiblížil současný stav dětského duševního zdraví. Kromě něj byli přizváni zástupci Národního pedagogického institutu, veřejných i neveřejných neziskových organizací, odborů školství, sociálních odborů měst, krajského úřadu, základní školy při dětské psychiatrické nemocnici a další odborníci z praxe.

Platforma tak plnila roli širokého síťování celého kraje. Jejím cílem nebylo pouze předat informace, ale propojit aktéry, kteří se v regionu podílejí na řešení obtížných situací spojených s duševním zdravím dětí a dospívajících.

20:44 – Výstupy platformy a příklady dobré praxe

Hlavním cílem platformy bylo zmapovat situaci, popsat ji, zjistit, co školy nejvíce trápí, a nabídnout jim možnosti řešení. Součástí bylo také představení příkladů dobré praxe. Jedním z nich byl region Písecko, kde dochází k pravidelnému setkávání a síťování jednotlivých aktérů. Setkávají se zde školy, dětští lékaři, odbory školství, neziskové organizace a další subjekty, které sdílejí zkušenosti a navrhují další formy spolupráce.

Dalším příkladem byla takzvaná „kit karta“ pro region Českobudějovicka. Jde o stručnou, ale praktickou informační brožuru, která může být vyvěšena ve škole například na nástěnce. Pedagogům poskytuje rychlý návod, kam se obrátit a jak postupovat při náročné situaci, která ve škole nastane.

21:41 – Hlavní poselství pro školy v oblasti duševního zdraví

Hlavní poselství krajské platformy spočívá v tom, že učitel není klinický psycholog ani krizový intervent v jedné osobě. Škola na obtížné situace spojené s duševním zdravím dětí a dospívajících není sama. Měla by vědět, na jaké instituce se obrátit a kdo jí může v konkrétní situaci pomoci.

Lucka Reitingerová zdůrazňuje, že krajské platformy mají význam nejen pro střední článek podpory, ale především pro aktéry v terénu. Rozhovor je ukončen poděkováním a přáním úspěchu při dalších krajských platformách nejen v Jihočeském kraji, ale i v ostatních regionech.

23:09 – Konference Moderní škola v digitální době

Infoservis následně zve na konferenci „Moderní škola v digitální době: od infrastruktury k bezpečné umělé inteligenci“. Konferenci připravil střední článek podpory ve spolupráci se společností Google. Je určena školám, které potřebují nastavit IT infrastrukturu, efektivně využívat umělou inteligenci a zvládat legislativní povinnosti tak, aby jim technologie skutečně šetřily čas a dávaly smysl.

Konference se uskuteční 14. května v Praze a bude možné ji sledovat také online. Program je rozdělen do tří bloků: strategický rozvoj a nezávislá expertíza, strategické řízení s podporou umělé inteligence a elektronická spisová služba jako nástroj bezpečnosti informací. Podrobný program má být zveřejněn na webu Edu.cz, kde bude následně dostupný i videozáznam.

23:53 – Česká cesta do vesmíru a roadshow Spacebus

Národní vzdělávací projekt Česká cesta do vesmíru vstupuje do další fáze. V roce 2026 poprvé zavítá do České republiky putovní roadshow Spacebus. Jde o vzdělávací program využívající virtuální realitu uvnitř speciálně upravené mobilní makety rakety.

Žáci během programu zažijí simulovanou vesmírnou misi a získají inspiraci ke studiu přírodovědných a technických oborů. V období od 18. května do 13. června tohoto roku bude možné Spacebus navštívit ve čtyřech krajích. Podrobnější informace o projektu Česká cesta do vesmíru i o roadshow jsou dostupné na webu projektu.

24:54 – Úvod k tématu konkursního řízení na ředitele školy

Na základě pozitivních ohlasů na speciální infoservis věnovaný konkursnímu řízení na pozici ředitele přináší tento díl rozšíření o konkrétní zkušenosti a příklad dobré praxe. Hosty jsou Martin Čatský, starosta obce Měšice, a Bára Hansen, psycholožka a personalistka, která zřizovateli pomáhala jako přizvaný odborník v průběhu konkursního řízení.

Martin Čatský nejprve představuje školu, které se konkurs týkal. Nejde o školu obce Měšice, ale o svazkovou školu založenou šesti obcemi. Škola je netypická tím, že má dvě pracoviště. Jedno pracoviště pro 18 tříd vzniklo v Bašti a již je otevřené, druhé pracoviště vzniká v Měšicích a bude určeno pro 3. až 9. ročník.

25:40 – Důvody pro přizvání odborníka do konkursního řízení

Zřizovatelé se rozhodli přizvat odborníka z praxe ze dvou hlavních důvodů. Prvním byla velikost a náročnost budoucí školy. Škola pro 810 žáků představuje poměrně velkou instituci. Ředitel nebo ředitelka bude vést desítky až nižší stovky zaměstnanců, spravovat rozpočet o desítkách milionů korun a zároveň má být zkušeným pedagogickým lídrem.

Druhým důvodem byla podle Martina Čatského velmi limitující legislativa. Konkursní řízení umožňuje řízený rozhovor s každým kandidátem pouze po dobu jedné hodiny. Podle jeho názoru nelze za hodinu spolehlivě poznat, zda je kandidát dobrý manažer, dobrý lídr a zda skutečně umí to, co deklaruje. Přizvání odborníka mělo zvýšit pravděpodobnost, že zřizovatel vybere opravdu kvalitního ředitele nebo ředitelku.

26:51 – Načasování konkursu a potřeba začít dříve

Konkurs byl vyhlášen v květnu 2024, zatímco škola měla otevřít v září 2025. Zřizovatelé postupně zjistili, že i rok a čtvrt dopředu bylo vlastně pozdě. Nový ředitel nebo ředitelka se měl podílet na vytváření školy, pořizování vybavení, případných klientských nebo dispozičních změnách, přípravě školního vzdělávacího programu a výběru zaměstnanců.

Zaměstnance podle Martina Čatského nelze vybírat jen tři měsíce před otevřením školy. Ideální je mít jasno už v lednu nebo únoru před zahájením školního roku. Bára Hansen k tomu doplňuje, že u takto velké a profesně významné pozice je vhodné mít dostatek času i na propagaci konkursu. Podle ní by samotná náborová fáze mohla trvat přibližně dva měsíce, aby se oslovilo dost kvalitních kandidátů.

29:21 – Proč se přihlásilo hodně kandidátů a jak pomohla vize zřizovatele

Do konkursu se přihlásilo deset kandidátů, což je v českých podmínkách poměrně vysoký počet. Martin Čatský uvádí, že nemá přesnou statistiku důvodů, ale z rozhovorů s kandidáty nabyl dojmu, že je oslovily zejména dvě věci. První byla jasně formulovaná vize zřizovatele v náborovém materiálu. Zřizovatelé popsali, jakou školu chtějí budovat a jaký typ školy si představují.

Druhou důležitou věcí byla neformální setkání se zřizovateli ještě před samotným konkursním řízením. Kandidáti měli možnost přijít, seznámit se s jednotlivými stavbami, slyšet, jak zřizovatelé přemýšlejí o vzdělávání, a zároveň poznat, jakou podporu by od nich mohli očekávat. Pro zřizovatele byla tato setkání cenná také proto, že mohli kandidáty poznat v méně formálním prostředí než při řízeném rozhovoru.

30:16 – Zřizovatelská vize a její obsah

Zřizovatelská vize nebyla podle Martina Čatského vizí školy v pedagogickém smyslu. Neurčovala, jak se má učit ani jaké metody mají učitelé používat. To mělo zůstat na vedení školy a pedagogickém sboru. Zřizovatelská vize měla vymezit, co zřizovatel od školy očekává a jaké zadání dává budoucímu řediteli nebo ředitelce.

Jedním z hlavních bodů bylo, že škola má připravovat děti na proměnlivé 21. století. Martin Čatský připomíná, že dnešní prvňáci půjdou do důchodu kolem roku 2080, a proto jim znalosti z konce 20. století samy o sobě nemusí stačit. Důležitější budou kompetence, schopnost učit se nové věci, porozumět změnám, rozhodovat se a spolupracovat.

Druhým zásadním bodem bylo pojetí školy jako základního stavebního kamene komunity. Třetím bodem byl partnerský vztah s rodiči. Škola nemá být místem, kam rodič dítě ráno přivede a odpoledne si jej vyzvedne bez dalšího kontaktu. Rodiče mají být zváni do školy, mají rozumět tomu, jak se ve škole učí, jaké je tam klima, a mají mít možnost se na školním životě podílet.

32:51 – Propagace konkursu a cílení na vhodné kandidáty

Zřizovatelé propagovali konkurs především prostřednictvím sociálních sítí, zejména v učitelských skupinách na Facebooku. Bára Hansen vysvětluje, že u takového inzerátu je zásadní nejprve určit cílovou skupinu. V tomto případě bylo jasné, že zřizovatelé míří na osvícené učitele, kteří učí v souladu s rozvojem klíčových kompetencí a zároveň mají zkušenost s vedením.

Podle Báry Hansen má být inzerát stručný, má odpovídat na základní otázky, koho zřizovatel hledá a co může kandidát očekávat. U takto atraktivní pozice není podle ní vhodné stavět komunikaci na benefitech nebo pracovních podmínkách. Důležitější je ukázat možnost realizovat smysluplnou vizi, pracovat s autonomií a naplňovat pedagogické poslání. V tomto konkrétním případě měl budoucí ředitel poměrně velký prostor při výběru pedagogů i při dotváření školy.

36:02 – Přizvaní odborníci a doplňkové hodnocení kandidátů

Kromě Báry Hansen byli do konkursního řízení přizváni také ředitel základní školy Líbeznice, která se nachází ve spádovém území, a ředitelka středního článku Martina Běťáková. Zřizovatelé zároveň využili doplňkové hodnocení kandidátů. Důvodem byla opět omezenost standardního konkursního postupu a hodinový limit řízeného pohovoru.

Doplňkové hodnocení mělo pomoci hlouběji posoudit, zda kandidát dokáže řídit velkou organizaci, zda má pedagogický leadership a zda skutečně disponuje zkušenostmi, které deklaruje. Bára Hansen navrhla strukturovaný pohovor, psychologické testování osobnosti a také specifickou část zaměřenou na posouzení přístupu kandidáta k výuce prostřednictvím rozboru videoukázky.

37:17 – Strukturovaný pohovor, psychodiagnostika a ověřování zkušeností

Bára Hansen vysvětluje, že základní částí doplňkového hodnocení byl strukturovaný pohovor. I při využití psychodiagnostiky považuje pohovor za klíčový zdroj informací, pokud je veden důsledně a jde za konkrétními zkušenostmi kandidáta. Cílem bylo zjistit, čeho kandidát v minulosti dosáhl, v jakých situacích se osvědčil, jakým způsobem jednal a jaké byly výsledky.

Tento pohovor trval přibližně hodinu a půl. Zaměřoval se také na krizové a složité situace. U kandidátů bylo důležité sledovat, zda jsou schopni otevřeně mluvit o náročných zkušenostech, zda nad nimi mají reflexi a zda je tyto zkušenosti profesně posunuly. Druhou částí byla psychodiagnostika, která měla mimo jiné ukázat, zda u kandidáta nejsou výrazné osobnostní rizikové prvky. U jednoho uchazeče se podle Báry Hansen určité riziko skutečně ukázalo a testy jej velmi jednoznačně potvrdily.

40:02 – Rozbor videoukázky výuky jako klíčová část hodnocení

Třetí část doplňkového hodnocení byla specifická a zaměřovala se na ověření přístupu kandidátů k výuce. Kandidáti sledovali přibližně pětiminutovou videoukázku výuky, která na první pohled působila jako moderní a dobře vedená. Jejich úkolem bylo představit si, že jsou na hospitaci, a popsat, jak by hodnotili práci učitele, čeho si všimli a jakou zpětnou vazbu by učiteli dali.

Výsledky byly podle Báry Hansen mimořádně zajímavé. Kandidáti dávali velmi odlišné zpětné vazby. Někteří dlouholetí ředitelé komentovali například vybavení třídy, starý koberec nebo to, že učitelka pila Coca-Colu, ale nevěnovali se samotnému obsahu a vedení výuky. Pouze přibližně tři z deseti kandidátů si všimli, že ačkoli výuka směřovala k rozvoji klíčových kompetencí, obsahovala řadu nesrovnalostí, které by bylo možné řešit jinak. Právě tato část kandidáty výrazně vyselektovala a ukázala, kdo skutečně odpovídá představě zřizovatele o pedagogickém lídrovi.

41:56 – Význam doplňkového hodnocení pro konkursní komisi

Martin Čatský považuje formální podklady a doplňkové hodnocení za komplementární. U části kandidátů bylo už ze životopisu patrné, že nemají potřebné zkušenosti, a doplňkové hodnocení na tom nemohlo mnoho změnit. U silnější poloviny uchazečů však bylo doplňkové hodnocení naprosto zásadní.

Výstupy z doplňkového hodnocení měli k dispozici členové konkursní komise při závěrečném rozhodování. Nešlo tedy jen o interní podklad zřizovatele, ale o materiál, který pomáhal celé komisi. Zpráva obsahovala výstupy z psychodiagnostiky, strukturovaného pohovoru i rozboru videa. Podle Martina Čatského tato práce výrazně pomohla komisi kvalifikovaněji rozhodnout.

43:59 – Kritika současného legislativního nastavení konkursů

V rozhovoru zaznívá kritika legislativního nastavení konkursních řízení. Martin Čatský vidí prostor pro zlepšení zejména ve dvou oblastech. První je delší čas pro pohovor s kandidáty, u nichž má smysl jít do hloubky. Druhou je možnost vyřadit kandidáty už na základě životopisu, pokud zjevně nesplňují potřebné předpoklady.

Podle něj současné nastavení nutí zřizovatele vést řízený pohovor i s kandidáty, kteří reálně nemají šanci uspět. Označuje to za formální nediskriminaci, která administrativně zatěžuje proces, ale kandidátovi fakticky skutečnou šanci nedává. Kriticky se vyjadřuje také k přístupu některých členů komise, u nichž měl pocit, že chtějí mít konkurs co nejrychleji za sebou. Zároveň ale dodává, že doufá, že šlo o individuální zkušenost, nikoli systémový problém.

44:00 – Reflexe postupu zřizovatele a co by příště udělali jinak

Při zpětném hodnocení Martin Čatský říká, že by příště začali dříve. Konkursy často probíhají už v lednu, únoru nebo březnu, tedy v době, kdy se kvalitní kandidáti rozhodují, kde budou v následujícím školním roce pracovat. Zřizovatelé by si také dříve začali ujasňovat vlastní zřizovatelskou vizi.

Zkušenost byla částečně nepřenositelná, protože šlo o budování školy „na zelené louce“, což přinášelo mnoho souběžných starostí. Přesto Martin Čatský hodnotí výsledek pozitivně. Domnívá se, že i přes časově stísněné podmínky se podařilo vybrat velmi kvalitní ředitelku, která je silnou pedagogickou lídryní i manažerkou.

45:27 – Role silné osobnosti ředitelky a přenos nepedagogické práce

Z rozhovoru vyplývá, že vybraná ředitelka Petra Mazancová dokázala přitáhnout kvalitní pedagogy. Jako zakladatelka a ředitelka učitelské platformy je známou osobností a při najímání učitelů se jí podařilo získat výrazné talenty. Tím se potvrzuje, že role ředitele školy v sobě spojuje personální leadership, pedagogické vedení i manažerskou odpovědnost.

V závěru této části se hovoří také o nepedagogických pracovnících a provozní zátěži. U obecní mateřské školy si obec vzala správu budovy na sebe, aby se ředitelka mohla soustředit na pedagogické vedení. U velké svazkové školy pro 810 žáků zvolili jiný model: svazek škole poskytl peníze na správce majetku, který se věnuje správě budov. Vedení školy se tak nemusí zahlcovat provozními otázkami v takovém rozsahu.

47:30 – Doporučení zřizovatelům pro kvalitní konkurs

Bára Hansen doporučuje zřizovatelům, aby si uvědomili, že kvalitní kandidáti půjdou tam, kde budou moci skutečně něco dokázat. Základem je proto osvícený zřizovatel, který dokáže dobré uchazeče oslovit jasnou vizí a ukázat jim, že jim poskytne prostor pro smysluplnou práci. Důležité je konkurs neodbýt, dobře jej komunikovat, propagovat a věnovat samotnému výběru dostatek času.

Martin Čatský doporučuje zřizovatelům nebát se otevřených konkursů. Upozorňuje, že mezi kandidáty může existovat nedůvěra, zda jsou konkursy skutečně otevřené, nebo zda jsou připravené pro konkrétního uchazeče. Zřizovatel by proto měl jasně dávat najevo, že rozhodovat bude kvalita kandidáta, nikoli osobní vazby. Dále je důležité předem promyslet, koho zřizovatel hledá a jakou školu chce budovat. Konkurs není jen administrativní akt, ale rozhodnutí o partnerství na šest let s člověkem, který povede desítky zaměstnanců a bude odpovídat za rozpočet v řádu desítek milionů korun.

50:09 – Závěr dílu

Moderátorka děkuje Martinu Čatskému a Báře Hansen za konkrétní inspiraci z praxe. Závěrem poděkuje divákům za pozornost a loučí se s přáním, aby se jim dařilo. Celý díl infoservisu tak propojuje aktuální legislativní a provozní informace pro školy s praktickými příklady podpory ředitelů, zřizovatelů a školních týmů.