0:00:02 Úvod infoservisu a hlavní témata

Úvod vysílání vymezuje okruh témat, jimž se bude infoservis věnovat. Pořad je určen ředitelům škol a zřizovatelům a avizuje několik stěžejních oblastí: změny týkající se mateřských a základních škol, konkurzní řízení, přihlášky na střední školy a podporu škol v oblasti digitálního vzdělávání. Hned na začátku je slovo předáno ministrovi školství, který představuje nejdůležitější aktuální rozhodnutí ministerstva.

0:00:21 Odklad účinnosti rámcových vzdělávacích programů a přístup ministerstva ke změnám

Ministr oznamuje, že ministerstvo po vyhodnocení stavu příprav a podpory škol rozhodlo o odložení účinnosti rámcových vzdělávacích programů o jeden rok. Zdůrazňuje přitom, že nejde o zrušení nebo oslabení změn, ale naopak o využití času k tomu, aby změna proběhla kvalitně, postupně a s dostatečnou oporou pro školy. Dvouleté období má sloužit k tomu, aby se proměna skutečně propsala do každodenní práce škol.

Současně ministr vysvětluje, že ministerstvo chce upravit i současný obsah rámcových vzdělávacích programů prostřednictvím dílčích změn připravovaných s odborníky. Důležitým cílem je vytvořit kvalitní školní vzdělávací program, který bude školám sloužit jako vzor a opora. Velký důraz klade také na vytvoření uživatelsky přívětivého prostředí, v němž budou školy se školními vzdělávacími programy pracovat jako s živým dokumentem, nikoliv jako s jednorázově vytvořeným textem.

Ministr zdůrazňuje, že změna nemá být vnímána jako jednorázový přechod k určitému datu, ať už původně plánovanému 1. 9. 2027 nebo nově posunutému 1. 9. 2028. Podle něj má jít o dlouhodobý proces společného učení, průběžných revizí a zavádění moderního obsahu. Zároveň otevřeně připouští, že největší odpovědnost nyní nese samotné ministerstvo, které musí s řediteli a školami lépe a průběžně komunikovat a celý proces lépe řídit.

V závěru této části ministr slibuje transparentnější řízení a lepší komunikaci ze strany ministerstva. Deklaruje, že cílem jeho i jeho kolegů je být školám skutečnou oporou, aby se změna odehrála v každé třídě. Změna tedy nemá být chápána jako formální splnění termínu, ale jako změna způsobu práce a přemýšlení ve školách.

0:02:25 Stravovací vyhláška a prodloužení implementačního období

Dalším aktuálním tématem je stravovací vyhláška. Ministr připomíná, že veřejná debata o ní vychází z nutričních a zdravotních požadavků ministerstva zdravotnictví, ale z pohledu ministerstva školství je zásadní především její praktická proveditelnost ve školách. Zdůrazňuje, že cílem je nejen zdravé stravování dětí, ale také nastavení pravidel tak, aby je školní jídelny dokázaly skutečně naplňovat.

Na základě kulatého stolu, který proběhl na Úřadu vlády, se ministerstvo školství spolu s ministerstvem zdravotnictví a dalšími aktéry dohodlo na posunutí implementačního období až do 31. 8. 2027. Současně má probíhat metodická podpora, která má školám a jídelnám pomoci nová pravidla zavádět. Ministr tím navazuje na dříve vyjádřenou zásadu, že změny mají být nejen odborně správné, ale i reálně proveditelné.

0:03:12 Metodika k mobilním telefonům a technologiím ve školách

Ministr dále připomíná svůj slib, že do konce února bude školám rozeslána metodika k využívání mobilních telefonů a technologií ve školách. Uvádí, že jde o významné téma spojené s duševním zdravím a psychickým stavem dětí a žáků. Ačkoliv zákon od roku 2021 ředitelům umožňuje upravit pravidla nakládání s mobilními telefony, ministerstvo považuje metodický materiál za důležitou oporu především pro ředitele, kteří si nejsou jisti, jak správně postupovat.

Zaznívá, že metodika nemá znamenat odmítání moderních technologií ve výuce. Ministerstvo se nevymezuje proti jejich smysluplnému vzdělávacímu využití, ale upozorňuje, že pokud škola přistoupí k omezení používání mobilních telefonů například během přestávek, měla by zároveň nabídnout dětem alternativy. V této souvislosti ministr zmiňuje podporu projektu Aktivní škola.

Metodický materiál má ředitelům přinést legislativní jistotu, nabídnout návody pro úpravu pravidel ve školním řádu podle typu školy, doporučit způsoby zabezpečení telefonů a věnovat se i prevenci a komunikaci s rodiči a žáky. Důležitou součástí tedy není jen samotná regulace, ale také vysvětlení důvodů a práce s rodičovskou veřejností.

0:04:41 Zápisy do mateřských škol: základní pravidla, termíny a zveřejnění informací

Následuje rozhovor s Michalem Černým, ředitelem odboru předškolního a základního vzdělávání MŠMT, zaměřený na aktuální legislativu a praktické otázky. První blok se věnuje zápisům do mateřských škol, které probíhají v období od 15. 3. do 15. 4. Host vysvětluje, že kromě termínu se v zásadě nic nemění a ředitelé mateřských škol už potřebné postupy znají.

Základní informace o zápisu mají být zveřejněny dálkovým způsobem, tedy typicky na internetu, a také na místě obvyklém, například přímo v mateřské škole. Jako další vhodné místo je zmíněn místní úřad, kde se rodiče mohou o zápisu informovat. Ředitel musí v rámci zákonného období určit konkrétní termín zápisu, který je pak závazný pro rodiče, a dále stanovit kritéria pro přijímání dětí.

Kritéria musí být v souladu se zákonem a nesmějí být diskriminační. Jako nejsilnější kritéria jsou označeny věk a spádovost. Nárok na předškolní vzdělávání má každé dítě, které v daném školním roce dosáhne tří let a zároveň bydlí ve spádovém obvodu školy. Současně je připomenuto, že povinnost předškolního vzdělávání se týká dítěte, které v daném školním roce dosáhne pěti let, a pokud kapacita nestačí, mají tyto děti přednost.

Současně je ale vysvětleno, že kritérium spádovosti je velmi silné, takže tříleté spádové dítě má přednost před pětiletým nespádovým dítětem. Pokud po přijetí hlavních skupin zůstanou volná místa, je možné přijímat i dvouleté děti, opět s rozlišením na spádové a nespádové.

0:07:37 Očkování jako podmínka přijetí do mateřské školy

Vdalší části je upřesněna problematika očkování. Do mateřské školy může být přijato pouze dítě, které se podrobilo stanoveným očkováním, přičemž potvrzení vystavuje praktický lékař. Existují však výjimky: dítě nemusí být očkováno, pokud je vůči nákaze imunní nebo pokud očkování nemůže podstoupit z důvodu kontraindikace, což musí být rovněž lékařsky doloženo.

Zásadní je informace, že tato povinnost se nevztahuje na děti v povinném předškolním vzdělávání. Pětileté děti tedy očkovány být nemusí.

0:08:26 Správní řízení při přijímání do mateřské školy

Rozhovor se dále přesouvá k hlavním krokům a lhůtám podle správního řádu. Ředitel má rozhodnout bezodkladně, tedy co nejdříve, nejzazší lhůta je však 30 dnů. Do této doby musí buď rozhodnout, nebo správní řízení přerušit, například pokud nebyly dodány potřebné přílohy. Přerušení může trvat do doby, než rodiče přílohy doplní, případně může být řízení ukončeno.

Velmi důležitá je i forma doručování rozhodnutí. Pokud je dítě přijato, rozhodnutí se rodičům standardně neposílá; stačí zveřejnit seznam přijatých dětí pod pořadovými čísly bez uvedení jmen. Písemné rozhodnutí o přijetí se vydává jen tehdy, pokud o něj rodič výslovně požádá. Naopak rozhodnutí o nepřijetí musí být každému rodiči prokazatelně doručeno, například do datové schránky, do vlastních rukou nebo osobně proti podpisu.

Je také potvrzeno, že pokud rodiče nepodají kompletní žádost a chybí potřebné přílohy, ředitel správní řízení přeruší, dokud nejsou doplněny. Takové přerušení může trvat i delší dobu, teoreticky i několik měsíců.

0:11:04 Kapacity mateřských škol, demografický pokles a možnosti obcí

Další část se věnuje napětí mezi klesající porodností a přetlaky ve velkých městech. Michal Černý vysvětluje, že zákonná povinnost přijmout se vztahuje na tříleté dítě, avšak povinnost docházky mají pouze děti pětileté. Ve velkých městech, zejména v Praze a jejím okolí, i přes celkový demografický pokles zůstává kapacitní problém aktuální.

Jako nová možnost je zmíněna role dětských skupin. Zřizovatelé mohou jejich prostřednictvím ulevit kapacitám mateřských škol a v určitých případech tímto způsobem zajistit předškolní vzdělávání. V oblastech, kde naopak kapacity volné jsou, se nabízí přijímání dvouletých dětí. Host připouští, že práce s dvouletými dětmi je specifická, ale současně upozorňuje, že zákon tuto možnost dává a pro některé školy může jít o smysluplný způsob, jak kapacity využít.

Zaznívá i omezení: dvouleté děti snižují počet dětí, které lze mít ve třídě, ale jen do určité míry. Nejde tedy o neomezeně použitelný nástroj.

0:13:15 Nepřijetí dítěte do spádové mateřské školy a povinnost obce

Pokud dítě není přijato do spádové mateřské školy z kapacitních důvodů, sama škola už v dané chvíli nemůže nic dalšího udělat. Rodiče pak mají několik možností. Mohou sami aktivně hledat jiné řešení, například soukromou mateřskou školu nebo dětskou skupinu, kde mohou být i děti starší tří let až do nástupu do základní školy.

Současně je ale zdůrazněna povinnost obce zajistit tříletému dítěti v případě zájmu předškolní vzdělávání. Rodiče se proto mají obrátit na obecní úřad nebo v Praze na městskou část a oznámit, že dítě nebylo přijato do spádové školy. Zajištění vzdělávání je poté úkolem obce.

0:14:09 Vykazování absencí v povinném předškolním vzdělávání

Dalším tématem je nově zavedené centrální sledování absencí v povinném předškolním vzdělávání. Michal Černý vysvětluje, že ministerstvo dříve tyto údaje centrálně nesledovalo, přestože školy si absence evidovaly pro vlastní potřebu. Změna spočívá v tom, že od jara 2026 se údaje o absencích začnou předávat ministerstvu.

Zároveň ale uklidňuje, že pro mateřské školy by to nemělo znamenat novou administrativní zátěž. Už od podzimu 2025 totiž předávají údaje ze školní matriky a informace o absencích jsou součástí těchto elektronických systémů. Nezavádí se tedy žádný speciální nový výkaz, pouze se rozšiřuje obsah předávaných dat.

Předávání údajů probíhá dvakrát ročně, v podzimním a jarním sběru. U mateřských škol se vykazování absencí spouští jarním sběrem, který probíhá od 31. března do 15. dubna, a předávají se data za první pololetí školního roku. Mateřské školy nevykazují zameškané hodiny, ale zameškané dny povinného předškolního vzdělávání.

Důležité je, že se údaje předávají pouze za děti v povinném předškolním vzdělávání, nikoli za všechny děti ve školce. Zameškaným dnem se rozumí den, kdy dítě absolvovalo méně než čtyři hodiny povinného předškolního vzdělávání. Rozlišují se omluvené a neomluvené dny a pokud má škola ve své matrice údaje správně zaznamenané, měly by být správně předány i ministerstvu.

0:17:47 Pozdní žádosti k zápisu do základní školy

Rozhovor se následně přesouvá k základním školám. Připomíná se, že zápisy proběhly od 15. 1. do 15. 2., ale protože se termíny nově posunuly, někteří rodiče nestihli žádost podat včas. Vysvětlení se zaměřuje na situaci, kdy rodič zmešká konkrétní termín stanovený ředitelem nebo dokonce celé zákonné období.

Pokud rodič podá přihlášku po termínu zápisu, ztrácí tím v zásadě právo na přednostní přijetí spádového dítěte, protože ředitel v dobré víře již mohl přijmout i děti nespádové. Pokud však rodič podá žádost jen o několik dní později a výsledky ještě nejsou zveřejněny, měl by ředitel spádové dítě do zápisu dodatečně zařadit a přednost mu přiznat.

Jestliže už byly výsledky vyvěšeny, nastávají dvě možnosti. Pokud má škola ještě volné místo, ředitel dítě přijme. Pokud místo nemá, přijmout je nemůže a zákonný zástupce se musí obrátit na obec a hledat jiné řešení, podobně jako u dítěte, které se do školy nevešlo.

0:20:33 Odklady povinné školní docházky a správní postup

Další blok se zabývá odklady povinné školní docházky. Host vysvětluje, že žádost o odklad lze podat v jakékoli škole, nemusí jít nutně o školu, do níž dítě později nastoupí. Podstatné je, aby byla podána v termínu zápisu. Jakmile ředitel žádost přijme, zahájí správní řízení. Pokud přílohy chybějí, řízení přeruší do doby jejich doplnění; poté o odkladu rozhodne.

Zaznívá důrazné upozornění, že pokud škola obdrží žádost o odklad se všemi požadovanými přílohami, ředitel nemá možnost odklad svévolně neschválit. Zákon takový postup nepřipouští. Host zmiňuje, že se objevily neověřené informace, že někteří ředitelé po doložení příloh o odkladu nerozhodují, ale takový postup označuje za nepřípustný.

Je rovněž vysvětleno, že letošní rok je přechodový a existují „rozpůlené odklady“ podle starých a nových pravidel. V obou případech však platí povinnost doložit dvě přílohy: potvrzení školského poradenského zařízení a potvrzení lékaře odborníka, přičemž u „starých“ odkladů může jít i o pediatra.

0:23:02 Předávání výsledků pedagogického diagnostikování z mateřských do základních škol

Další novinkou je povinnost předávat výsledky pedagogického diagnostikování dítěte z mateřské školy do základní školy. Cílem změny je, aby základní škola získala základní informace o dítěti ještě před nástupem do první třídy a mohla se na něj lépe připravit.

Je vysvětleno, že vyhláška obsahuje formulář, který uvádí údaje určené k předání, nicméně tento konkrétní formulář není povinný co do přesné podoby. Povinný je obsah, tedy okruh informací, které mají být předány. Nemá jich být méně, ale ani více. Pokud škola potřebuje širší informace, má se obrátit na zákonné zástupce.

Postup je takový, že ředitel základní školy po přijetí dítěte, buď do konce března nebo do čtrnácti dnů od přijetí, požádá mateřskou školu, kde dítě plnilo povinný předškolní rok, o zaslání výsledků diagnostikování. Tato mateřská škola musí existovat i u individuálně vzdělávaného dítěte, protože i to je vedeno v nějaké kmenové škole. Mateřská škola pak výsledky obratem zašle.

Řeší se také situace, kdy se dítě hlásí na více základních škol a je přijato na více míst. V tom případě může několik základních škol požádat stejnou mateřskou školu o zaslání údajů a ta je musí poslat všem. Proto je apelováno na zákonné zástupce, aby se co nejdříve rozhodli, do které školy dítě skutečně nastoupí, a ostatním školám to oznámili. Tím se má předejít zbytečné administrativě.

Na závěr je doplněno, že obdobný princip platí i u individuálně vzdělávaných dětí. I v jejich případě mateřská škola disponuje určitými základními informacemi, protože dítě určitým způsobem sleduje a ověřuje jeho pokrok. Formulář je sice trochu odlišný, ale obsahově podobný. Blok uzavírá připomínka, že podrobné metodické materiály k zápisům, správnímu řízení a předávání diagnostikování jsou dostupné na webu edu.gov.cz.

0:28:06 Výzva k financování podpůrných opatření pro církevní školy a školská zařízení

Následuje stručná informační část věnovaná zveřejnění výzvy k financování podpůrných opatření pro rok 2026 pro církevní školy a školská zařízení. Jako termín pro podání žádosti o dotaci je stanoven 13. 11. 2026, avšak školám a zařízením, které podpůrná opatření už poskytují, je doporučeno podat žádost už do 9. 3. 2026.

Stejný listopadový termín platí i pro podání žádosti o změnu rozhodnutí, zejména v případech, kdy se mění rozsah poskytovaných podpůrných opatření a tato změna má pozitivní vliv na výši dotace.

0:28:32 Přijímací řízení na střední školy a infolinka středního článku podpory

Další rozsáhlé téma se týká přijímacího řízení na střední školy. Připomíná se, že přihlášky se podávaly od 1. do 20. 2. a že vzhledem k významu tohoto procesu pro školy i rodiny ministerstvo každoročně prostřednictvím středního článku zřizuje informační linku. Hostem je Jana Humlová, koordinátorka týmu infolinky.

Vysvětluje, že linka je určena zřizovatelům, ředitelům škol, uchazečům i jejich zákonným zástupcům a má je provázet celým procesem přijímacího řízení. Na lince odpovídají metodici a odborníci středního článku podpory, kteří jsou připraveni poskytovat věcně správné a odborně podložené informace. Provoz linky byl velmi intenzivní, fungovala denně od 9 do 19 hodin včetně víkendů.

Co se týče vytížení, zaznělo, že linka řešila něco málo přes 1500 dotazů. Otázky byly různorodé a závisely na tom, kdo volal. Časté byly problémy se zadáváním přihlášek přes systém Dipsy, s orientací v povinných přílohách nebo s termíny a průběhem přijímacích zkoušek. Cílem bylo, aby lidé dostali potřebnou informaci rychle a nemuseli ji složitě vyhledávat jinde.

0:31:17 Jazyková podpora infolinky a pomoc cizincům

Významná část rozhovoru se věnuje také jazykové podpoře pro uchazeče ze zahraničí. Jana Humlová potvrzuje, že se na linku obracelo mnoho cizojazyčných tazatelů a že ministerstvo na tuto potřebu pružně reagovalo. Vedle češtiny byla zřízena ukrajinská linka a pomoc byla poskytována také v angličtině.

Dotazy z ukrajinské linky se týkaly především uzpůsobení podmínek přijímací zkoušky a dokumentů, které musí uchazeči doložit, aby mohli využít zvláštní režim jednotné přijímací zkoušky. Tím se zdůrazňuje, že informační podpora nesměřovala pouze k českým uchazečům, ale i k rodinám přicházejícím ze zahraničí.

0:32:18 Pokračování fungování linky a dotazy ředitelů škol

Dobrou zprávou podle rozhovoru je, že linka neskončila s odesláním přihlášek, ale funguje dále. V březnu, kdy školy kontrolují přihlášky a pracují v systému Dipsy, je infolinka i nadále k dispozici. Podpora má pokračovat i v dalších kolech přijímacího řízení a v obdobích, kdy sice uchazeči systém aktivně nevyužívají, ale školy s přihláškami dále pracují.

Jana Humlová přibližuje i typické dotazy od ředitelů škol. Jedním z nich jsou konfliktní přihlášky, kdy se u jednoho uchazeče v systému objevuje více verzí přihlášky. V takovém případě má škola povinnost uchazeče kontaktovat, zjistit, která přihláška je platná, a neplatnou zrušit. Další častou situací je neúplná přihláška. Systém Dipsy podle ní obsahuje zaručenou komunikaci, která umožňuje škole vyzvat uchazeče nebo zákonného zástupce k doplnění chybějících náležitostí.

Třetím typickým okruhem dotazů jsou otázky týkající se cizinců a zvláštního uzpůsobení podmínek při jednotné přijímací zkoušce ve vztahu k § 20 odst. 4 školského zákona. Na závěr této části zaznívá výzva, aby se ředitelé nebáli na infolinku obracet, a informace, že kontakty najdou na webu ministerstva, na stránkách středního článku, na Facebooku a také na webu prihlaskynastredni.cz.

V samotném závěru rozhovoru Jana Humlová uklidňuje zřizovatele, ředitele i uchazeče s rodinami, že na proces přijímacího řízení nejsou sami a mohou se na tým infolinky obracet.

0:36:05 Konkurzy na ředitele škol a doporučení pro zřizovatele

Poté přichází blok věnovaný konkurzům na ředitele škol. Připomíná se, že šestiletá funkční období obvykle končí k 31. 7. a pokud chce zřizovatel vyhlásit konkurz, musí tak učinit nejdříve šest měsíců a nejpozději čtyři měsíce předem. V praxi to znamená, že konkurzy bývají nejčastěji vyhlašovány mezi 1. 2. a 30. 4.

Všechny vyhlášené konkurzy lze najít na webu edu.gov.cz v sekci Kariéra. K dispozici je také podrobný manuál, který zřizovatele provází celým konkurzním řízením a nabízí i vzorové dokumenty. Zároveň se upozorňuje, že od letošního roku se konkurzy řídí novou právní úpravou, jejíž změny jsou na stejném webu přehledně vysvětleny.

Zřizovatelům se doporučuje věnovat pozornost nejen samotnému aktu vyhlášení konkurzu, ale i obsahu inzerátu. Je důležité jasně vymezit očekávání od nového ředitele, jeho roli ve vztahu k vizi zřizovatele a specifika konkrétní školy. Vysílání zdůrazňuje, že kvalitně a konkrétně formulované vyhlášení a moderně pojatá inzerce mají přímý vliv na okruh i počet uchazečů, kteří se do konkurzu přihlásí.

0:37:14 Vyhodnocení projektů digitalizace v rámci Národního plánu obnovy

Dalším hostem je Lucie Gregůrková, vedoucí oddělení podpory digitálního vzdělávání. Rozhovor se týká projektů realizovaných v rámci Národního plánu obnovy, konkrétně komponenty 3.1 Inovace ve vzdělávání v kontextu digitalizace. Hostka vysvětluje, že šlo o velmi rozsáhlou podporu v letech 2020 až 2025, přičemž rok 2026 už představuje pouze doběh projektu.

Celková alokace činila 4,8 miliardy korun, což je označeno za bezprecedentní objem prostředků. Cílem bylo uskutečnit v oblasti digitalizace ve školách vše, co bylo dlouhodobě považováno za potřebné. Hlavními příjemci podpory byly školy, aby se reálně proměnila výuka, rozvíjelo se informatické myšlení a digitální kompetence žáků.

Největší část prostředků směřovala přímo do škol prostřednictvím ad hoc normativu. Školy si v rámci stanovených pravidel mohly samy zvolit, jaké vybavení pořídí. Jedním účelem byly digitální učební pomůcky, jejichž cílem bylo rozvíjet informatické myšlení a digitální kompetence. Nejčastěji školy pořizovaly robotické a programovatelné pomůcky, výukový software, nástroje založené na internetu věcí, 3D tiskárny, 3D pera či virtuální realitu. Tyto prostředky měly výuku obohatit, zmodernizovat a posunout její kvalitu.

Rozhovor zároveň zdůrazňuje, že samotné vybavení nestačí. Vedle hardware byla druhým zásadním pilířem podpora učitelů, kteří musí umět nové pomůcky smysluplně využít. Proto vznikl rozsáhlý projekt Národního pedagogického institutu zaměřený na školení, webináře, semináře, peer-to-peer učení, konzultace a podporu IT guru. Tito specialisté pomáhali školám nejen s nákupem pomůcek, ale i s nastavením celkové digitální infrastruktury.

Za mimořádně důležitý výsledek je označen zásah projektu, který podle Lucie Gregůrkové pokryl 91 % škol napříč Českou republikou. Díky tomu šlo o skutečně plošnou intervenci. Na otázku po kvalitativním posunu škol odpovídá hostka odkazem na evaluační zprávy Národního pedagogického institutu, dostupné na stránkách digitalizace.rvp.cz, kde jsou i případové studie škol a popis jejich cesty v digitalizaci.

0:43:06 Nová témata digitalizace: umělá inteligence, kyberbezpečnost a digitální wellbeing

Vdalší části rozhovoru je otevřena otázka nových témat, jako jsou umělá inteligence, kyberbezpečnost, finanční a mediální gramotnost nebo digitální wellbeing. Hostka vysvětluje, že tato témata nebyla předmětem původního projektu komponenty 3.1, ale následně byla pokryta dalším projektem Národního pedagogického institutu s názvem Lidice.

Tento projekt se právě na nová témata intenzivně zaměřil a přinesl řadu metodik, vzdělávacích akcí a dalších produktů. Věnoval se také rámci digitálních kompetencí učitelů DigCompEdu, který je i po letech stále platný. Lucie Gregůrková uvádí, že zdrojů vzniklo tolik, že celý rok bude věnován jejich další propagaci.

Jako hlavní zdroje doporučuje web digitalizace.rvp.cz, který shrnuje výstupy obou projektů, a vzdělávací portál mojeedu.cz. Zmiňuje také portál edu.cz, kde vzniká podsložka „Digitalizujeme“, ta je však zatím ve výstavbě. Pokud jde o dostupnost výstupů po skončení Národního plánu obnovy, školy mohly do konce roku 2025 využívat školení a akce zdarma, nyní však vzdělávací nabídka pokračuje v placené podobě právě přes portál mojeedu.cz.

0:46:22 Odborný panel ke školským radám

Před závěrem vysílání zaznívá informace o odborném panelu středního článku podpory, který proběhl 18. 2. 2026 na ministerstvu školství pod názvem Role a kompetence školské rady v kontextu novely školského zákona. Diskuse se věnovala postavení a kompetencím školské rady po novele, pohledu učitelů, rodičů a zřizovatelů jako členů rady a také zapojení žáků a rodičů jako nástroje posilování klimatu školy.

Pro diváky, kteří panel nesledovali živě, je k dispozici záznam na webu edu.gov.cz, přičemž odkaz je uveden v přiložené prezentaci.

0:47:00 Závěr vysílání

Infoservis končí poděkováním divákům za sledování a přáním, aby se jim dařilo. Celé vysílání tak spojuje několik praktických linií: podporu škol při legislativních změnách, metodické vedení ředitelů a zřizovatelů, informační servis v citlivých obdobích, jako jsou zápisy a přijímací řízení, a současně i širší rozvojová témata, zejména digitalizaci vzdělávání.