Sociální pedagog je od září 2025 oficiální součástí pedagogického sboru základních škol. Od ledna 2026 se zároveň mění pravidla pro financování školních psychologů a speciálních pedagogů – jejich činnost bude možné hradit přímo ze státního rozpočtu. Tyto změny přinášejí větší stabilitu a dostupnost podpůrných služeb, které pomáhají dětem zvládat školní i osobní výzvy, posilují duševní zdraví a přispívají k bezpečnému a přátelskému prostředí ve škole.
Metodika detailně popisuje právní rámec, kvalifikační požadavky, pracovní zařazení a možnosti financování podpůrných pozic psychologa, speciálního pedagoga a nově i sociálního pedagoga. Uvádí konkrétní rozsah přímé pedagogické činnosti, platové zařazení, pravidla pro vykazování a podmínky poskytování poradenských služeb ve školách. Zvláštní pozornost je věnována rozdílům mezi školami podle počtu žáků, financování ze státního rozpočtu prostřednictvím tzv. PHPmax, a také přechodným ustanovením pro období do roku 2029. Metodika rovněž zahrnuje standardní činnosti jednotlivých odborníků a možnosti jejich metodické podpory.
Obsah stránky
Zavedení pozice sociálního pedagoga od 1. 9. 2025 a možnost financování pozic psychologa a speciálního pedagoga od 1. 1. 2026
Zákon č. 267/2025 Sb., kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, zavádí pedagogickou pozici sociálního pedagoga a stanoví možnosti jejího financování ze státního rozpočtu.
S účinností od 1. 9. 2025 je v zákoně č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoPP“), sociální pedagog uveden jako druh pedagogického pracovníka v § 2 odst. 2 písm. e), tj. mezi dalšími pedagogickými pracovníky, kteří vykonávají přímou pedagogickou činnost (§ 2 odst. 1 ZoPP).
S účinností od 1. 1. 2026 pak školský zákon upravuje možnosti financování psychologa, speciálního pedagoga a sociálního pedagoga v základních školách ze státního rozpočtu. V § 16 se doplňují odst. 11 a 12, které znějí:
Novela nařízení vlády č. 123/2018 Sb., o stanovení maximálního počtu hodin výuky financovaného ze státního rozpočtu pro základní školu, střední školu a konzervatoř zřizovanou krajem, obcí nebo svazkem obcí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „nařízení vlády č. 123/2018 Sb.”), zavádí tzv. PHPmax. Jedná se o maximální týdenní počet hodin přímé pedagogické činnosti zajišťované psychologem, speciálním pedagogem nebo sociálním pedagogem. Tato novela dále stanoví postup jeho výpočtu (více viz část Možnosti financování psychologů, speciálních pedagogů a sociálních pedagogů).
Poskytování poradenských služeb ve školách upravuje nový § 120a školského zákona.
Podrobnosti k poskytování poradenských služeb upravuje vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška č. 72/2005 Sb.“). Její součástí je i Příloha č. 3 obsahující výčet standardních činností psychologa, speciálního pedagoga a sociálního pedagoga ve škole ve znění účinném od 1. 1. 2026.
Od 1. 1. 2026 platí i změny v podpůrných opatřeních. Ve školách, které budou mít nárok na financování prostřednictvím PHPmax, nebude možné poskytovat podpůrná opatření „školní speciální pedagog“ a „školní psycholog“. V těchto školách bude k 31. 12. 2025 automaticky ukončeno financování podpůrných opatření spočívajících ve využití dalšího pedagogického pracovníka, jejichž náplní je činnost „školního psychologa“ a „školního speciálního pedagoga“, pokud taková podpůrná opatření měl doporučená některý žák. Škola nemusí vykazovat změnu ve výkaze R 44-99. Novelizace se netýká podpůrného opatření „předmět speciálně pedagogické péče“, které zůstává zachováno a jehož se ukončení netýká. Tato podpůrná opatření jsou nadále poskytována v souladu s doporučeními žáků. Změny jsou promítnuty v novele vyhlášky č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška č. 27/2016 Sb.“). Více viz část Možnosti financování psychologů a speciálních pedagogů.
Z důvodu snadnějšího přechodu na změny ve financování psychologů a speciálních pedagogů zahrnuje novela školského zákona také přechodná ustanovení:
Z přechodných ustanovení vyplývá, že pokud má podpůrné opatření spočívající ve využití dalšího pedagogického pracovníka vydané před 1. 1. 2026 platnost i v období po tomto datu, pak:
Dále pak platí, že pokud ředitel základní školy se 180 a více žáky nesežene v přechodném období dostatečný počet zaměstnanců s kvalifikací psychologa nebo speciálního pedagoga, nemá povinnost poskytovat poradenské služby prostřednictvím psychologa nebo speciálního pedagoga. Povinnost mu v takovém případě vznikne až od 1. 1. 2029.
Definice psychologa, speciálního pedagoga a sociálního pedagoga:
Psycholog je zaměstnanec, který vykonává přímou pedagogicko-psychologickou činnost, kterou uskutečňuje výchovu a vzdělávání na základě školského zákona přímým působením na vzdělávaného (srov. § 2 odst. 1 ZoPP).
Speciální pedagog je zaměstnanec, který vykonává přímou speciálněpedagogickou činnost, kterou uskutečňuje výchovu a vzdělávání na základě školského zákona přímým působením na vzdělávaného (srov. § 2 odst. 1 ZoPP).
Sociální pedagog je zaměstnanec, který vykonává přímou sociálněpedagogickou činnost, kterou uskutečňuje výchovu a vzdělávání na základě školského zákona přímým působením na vzdělávaného (srov. § 2 odst. 1 ZoPP).
Kvalifikační předpoklady pro výkon profese psychologa, speciálního pedagoga a sociálního pedagoga stanovuje ZoPP. Kvalifikace psychologa, speciálního pedagoga a sociálního pedagoga je upravena v ustanoveních § 18, § 19 a § 19b ZoPP.
Kvalifikaci speciálního pedagoga (§ 18) lze získat vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném magisterském studijním programu v oblasti pedagogických věd
Kvalifikaci psychologa (§ 19) lze získat vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném magisterském studijním programu psychologie.
Kvalifikaci sociálního pedagoga (§ 19b) lze získat
Psycholog, speciální pedagog a sociální pedagog stejně jako ostatní pedagogičtí pracovníci musí pro výkon činnosti splňovat předpoklady uvedené v § 3 odst. 1 ZoPP. Každý z nich musí kromě získání odborné kvalifikace být plně svéprávný, bezúhonný (§ 29a ZoPP) a zdravotně způsobilý. Pokud získal odbornou kvalifikaci v jiném vyučovacím jazyce než českém (§ 4 ZoPP), musí prokázat znalost českého jazyka odpovídající úrovni B2 Společného evropského referenčního rámce pro jazyky.
U zaměstnanců, kteří už nyní vykonávali práci sociálního pedagoga, je také třeba posoudit obsah pracovní smlouvy. Jestliže pracovní smlouva obsahuje pouze základní náležitosti jako je druh práce („sociální pedagog“) a místo výkonu práce, které se nemění, stačí zaměstnanci vydat nový platový výměr a současně mu poskytnout písemnou informaci o změnách v obsahu pracovního poměru podle § 37 zákoníku práce (např. ve vztahu k výměře dovolené). V ostatních případech je nutné uzavřít dodatek ke stávající pracovní smlouvě, případně novou pracovní smlouvu.
Týdenní rozsah hodin přímé pedagogické činnosti stanoví ředitel školy na období školního vyučování, případně na pololetí školního vyučování. Ředitel školy s celoročním provozem stanoví rozsah hodin přímé pedagogické činnosti na období kalendářního roku (§ 23 odst. 1 ZoPP).
Jestliže jde o školu zřizovanou ministerstvem, krajem, obcí, nebo svazkem obcí, ředitel stanoví týdenní rozsah hodin přímé pedagogické činnosti podle nařízení vlády č. 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „nařízení vlády č. 75/2005 Sb.“).
V období do 1. 1. 2026 se z hlediska právní úpravy pro sociálního pedagoga uplatňuje ustanovení § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 75/2005 Sb.: „Rozsah hodin přímé pedagogické činnosti je stanoven v přílohách k tomuto nařízení. Není-li v přílohách k tomuto nařízení rozsah hodin přímé pedagogické činnosti pedagogického pracovníka stanoven, stanoví mu jej ředitel školy, a to nejvýše na 32 hodin týdně.“
Návrh novely nařízení vlády č. 75/2005 Sb., který je nyní v legislativním procesu, obsahuje konkrétní rozsah hodin přímé pedagogické činnosti sociálního pedagoga 24 hodin týdně. Rozsah přímé pedagogické činnosti psychologa a speciálního pedagoga je v novele nařízení vlády č. 75/2005 Sb. shodně navržen na 24 hodin týdně. V souladu s touto výší přímé pedagogické činnosti je nastaven i PHPmax. Změna nařízení vlády č. 75/2005 Sb. má být účinná od 1. 1. 2026.
Je potřeba uvést, že PHPmax podle nařízení vlády nestanoví díl úvazku, ale maximální výši přímé pedagogické činnosti hrazené ze státního rozpočtu.
Zaměstnanci vykonávající práci psychologa, speciálního pedagoga nebo sociálního pedagoga, kterým ředitel školy před 1. 1. 2026 stanovil týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti na období celého školního roku/pololetí v rozsahu jiném než 24 hodin týdně, budou podle navrhovaného přechodného ustanovení vykonávat přímou pedagogickou činnost v tomto jiném rozsahu do 31. 1. 2026 nebo do 31. 8. 2026.
Jako zaměstnance odměňovaného platem je zaměstnavatel povinen zařadit psychologa, speciálního pedagoga a sociálního pedagoga do příslušné platové třídy. Zaměstnavatel postupuje podle nařízení vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „nařízení vlády č. 341/2017 Sb.“). Zaměstnance zařadí do platové třídy, ve které je podle nařízení vlády č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „katalog prací“), zařazena nejnáročnější práce, jejíž výkon zaměstnavatel od zaměstnance požaduje.
Psycholog je v katalogu prací zařazen pod bodem 1.05.01. Tato kategorie povolání umožňuje zařadit zaměstnance do 10. až 13. platové třídy. Psycholog poskytující poradenské služby ve škole bude zařazen do 12. platové třídy:
12. platová třída
Speciální pedagog je v katalogu prací zařazen pod bodem 2.16.03. Tato kategorie povolání umožňuje zařadit zaměstnance do 11. až 13. platové třídy. Speciální pedagog poskytující poradenské služby ve škole bude zařazen do 12. platové třídy:
12. platová třída
Novelizace katalogu prací (vyšla ve Sbírce zákonů pod č. 420/2025 Sb.), která výslovně upravuje zařazení sociálního pedagoga, nabývá účinnosti od 1. 1. 2026. Pro období září až prosinec 2025 je potřeba postupovat podle ustanovení § 3 odst. 1 nařízení vlády č. 341/2017 Sb. Zaměstnavatel zařadí zaměstnance na pozici sociálního pedagoga do platové třídy, ve které jsou v katalogu prací zahrnuty příklady prací porovnatelné s ní z hlediska složitosti, odpovědnosti a namáhavosti.
Pro pozici sociálního pedagoga je použitelné povolání „sociální pracovník“. Tato kategorie povolání umožňuje zařadit zaměstnance do 10. až 13. platové třídy, což odpovídá předpokládanému znění katalogu prací pro sociální pedagogy od 1. 1. 2026. Novela katalogu prací by měla s účinností od 1. 1. 2026 v bodě B části 2 dílu 2.16 obsahovat bod 2.16.10 s následující kategorizací prací sociálního pedagoga:
10. platová třída
11. platová třída
12. platová třída
13. platová třída
Standardní činnosti, které má psycholog, speciální pedagog a sociální pedagog ve škole vykonávat, stanovuje Příloha č. 3 vyhlášky č. 72/2005 Sb. Jejich náplň práce je tedy nutné určit v souladu s tímto vymezením, se zohledněním výše úvazku na dané škole.
Je důležité si uvědomit, že určité činnosti se mohou prolínat. Pokud ředitel nemá k dispozici speciálního pedagoga, některé činnosti může v určitém rozsahu vykonávat např. výchovný poradce (vždy v souladu s Přílohou č. 3 vyhlášky č. 72/2005 Sb.). Na druhou stranu jeden pracovník může působit např. jako speciální pedagog i jako metodik prevence. Jedná se však o odlišné činnosti, k nimž se vztahují odlišné kvalifikační požadavky.
Podpůrné pedagogické pozice psycholog, speciální pedagog a sociální pedagog se stávají standardní součástí pedagogického sboru základních škol (nevztahuje se na základní školy zřízené podle § 16 odst. 9 školského zákona, základní školy speciální a základní školy zřízené při zdravotnickém zařízení ani na nižší ročníky víceletých gymnázií) s průměrným počtem žáků 180 a více k rozhodnému dni 30. 9. za poslední 3 roky (poprvé tedy podle dat k 30. 9. roku 2023, 2024 a 2025).
PHPmax se určí podle průměru počtu žáků základní školy (včetně žáků ve třídách zřízených podle § 16 odst. 9 školského zákona; nezahrnují se žáci vzdělávaní podle § 41 nebo § 38 školského zákona). Nelze-li údaj zjistit za poslední 3 roky, použije se průměr počtu žáků k rozhodnému dni 30. 9. za kratší období, kdy počet žáků zjistit lze.
Jestliže došlo v období, za něž se stanoví průměrný počet žáků v základní škole, k přeměně právnické osoby vykonávající činnost základní školy s výjimkou změny právní formy, použije se průměr počtu žáků k rozhodnému dni 30. 9. za období po účinnosti přeměny právnické osoby. Na základě změn v rejstříku škol a školských zařízení bude možné ze strany krajského úřadu provést úpravu rozpočtu základní školy.
Důležité je poznamenat, že ředitel základní školy má v souladu s § 120a odst. 3 školského zákona povinnost zajistit poskytování poradenských služeb vždy speciálním pedagogem nebo psychologem.
Zároveň má ředitel povinnost zajistit práci psychologa nebo speciálního pedagoga až do výše PHPmax, je-li to vzhledem ke vzdělávacím potřebám žáka nebo žáků nezbytné.
PHPmax je tedy potřeba prvně využít na financování psychologa a/nebo speciálního pedagoga do výše, do jaké je to nezbytné, teprve poté lze zbylé hodiny z PHPmax využít na financování sociálního pedagoga. Ředitel školy by měl při posuzování nezbytnosti a složení pedagogického týmu zajišťujícího poradenské služby prioritně vycházet z doporučení vydaných školskými poradenskými zařízeními v souladu s § 5a vyhlášky č. 27/2016 Sb. Ředitel musí být schopný zdůvodnit složení pedagogického týmu financovaného z PHPmax. Nemůže však dojít k tomu, že by ředitel využil celý PHPmax pouze na sociálního pedagoga, i když by ve škole nebyl žádný žák s nezbytnou potřebou. Právě s ohledem na § 120a odst. 3 musí být prvně část PHPmax využita na speciálního pedagoga nebo psychologa a až poté lze zbytek využít na sociálního pedagoga. Toto pravidlo platí i během přechodného období do 31. 12. 2028, během něhož ředitel nemá povinnost poskytovat poradenské služby prostřednictvím psychologa nebo speciálního pedagoga, pokud nesežene dostatečný počet zaměstnanců s kvalifikací psychologa nebo speciálního pedagoga.
V této souvislosti lze upozornit na obecnou výjimku podle § 22 odst. 11 ZoPP ve vztahu ke speciálnímu pedagogovi. Ředitel školy může zaměstnat jiného pedagogického pracovníka, který nesplňuje kvalifikaci speciálního pedagoga, na nezbytně nutnou dobu a v nezbytném rozsahu právě na základě této výjimky. I zde ale platí, že ředitel školy odpovídá za odbornou a pedagogickou úroveň poskytovaného vzdělávání a školských služeb. Je proto nutné, aby za takových okolností aktivně a neprodleně usiloval o zajištění výkonu činnosti speciálního pedagoga pedagogickým pracovníkem s příslušnou odbornou kvalifikací. Dlouhodobý výkon činnosti speciálního pedagoga osobou, která nesplňuje kvalifikační předpoklady, není možný. Výjimku podle § 22 odst. 11 ZoPP nelze uplatnit pro pozici psychologa.
Osobou, která bude na základě výjimky na nezbytně nutnou dobu a v nezbytném rozsahu vykonávat činnost speciálního pedagoga, může být i sociální pedagog, který bude plnit (obstarávat) práci speciálního pedagoga. Pokud má například sociální pedagog částečně vykonávat práci speciálního pedagoga na základě výjimky, je nutné do pracovní smlouvy uvést oba druhy sjednané práce. Nestačí uvést pouze „sociální pedagog“ s tím, že vedle toho bude vykonávat i činnost speciálního pedagoga, aniž by to měl uvedené jako sjednaný druh práce. Případně lze s danou osobou uzavřít dvě pracovní smlouvy, jednu se sjednaným druhem práce „sociální pedagog“, druhou se sjednaným druhem práce „speciální pedagog“.
Příloha č. 3 k nařízení vlády č. 123/2018 Sb.
Vyjádřeno úvazky (při přímé pedagogické činnosti 24 hodin týdně):
Soukromé základní školy, které jsou srovnatelné se školou s nárokem na financování prostřednictvím PHPmax zřizovanou krajem, obcí nebo svazkem obcí, budou mít s účinností od 1. 1. 2026 nárok na zvýšení dotace ze státního rozpočtu. Zvýšení odpovídá částce, která připadá na jednoho žáka ve veřejné škole na úhradu činnosti psychologa, speciálního pedagoga nebo sociálního pedagoga.
Výše uvedené vyplývá z novely zákona č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením, ve znění pozdějších předpisů. V § 4 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4:
Dotace podle odstavce 1 se právnickým osobám vykonávajícím činnost základní školy, která je srovnatelná se základní školou zřizovanou krajem, obcí nebo svazkem obcí mající nárok na financování činnosti psychologa, speciálního pedagoga nebo sociálního pedagoga ze státního rozpočtu na základě nařízení vlády
vydaného podle školského zákona), s výjimkou právnických osob vykonávajících činnost základní školy zřizované podle § 16 odst. 9 školského zákona, základní školy speciální nebo základní školy zřizované při zdravotnickém zařízení, zvýší o procentní podíl z normativu jako ročního objemu mzdových prostředků a zákonných odvodů určených na činnost psychologa, speciálního pedagoga nebo sociálního pedagoga, připadajících na jednoho žáka ve srovnatelné základní škole zřizované krajem, obcí nebo svazkem obcí.
Pro církevní školy bude stanoven normativ obdobně, na základě tohoto normativu se církevním školám zvýší dotace.
Předpokládá se, že v roce 2026 budou tyto činnosti zohledněny formou příplatku k normativu, jehož výše bude vycházet z dalších finančních prostředků poskytnutých obecním a krajským základním školám v roce 2025.
Ustanovení § 5a vyhlášky č. 27/2016 Sb. nově s účinností od 1. 1. 2026 upravuje povinnost uvést do doporučení školského poradenského zařízení i rozsah podpory pro žáka, který je žákem školy se 180 a více žáky (tedy školy, ve které nemůže být poskytováno podpůrné opatření „školní psycholog” nebo „školní speciální pedagog”). Školské poradenské zařízení uvede v doporučení týdenní počet hodin přímé podpory psychologem nebo speciálním pedagogem (tedy 12 hodin přímé pedagogické činnosti). Toto doporučení však není pro ředitele právně závazné. Pokud se při zajišťování poradenských služeb od doporučení odchýlí, musí být schopen si svůj postup odborně obhájit (například při kontrole České školní inspekce).
V základní škole, s výjimkou základní školy zřízené podle § 16 odst. 9 školského zákona, základní školy speciální a základní školy zřízené při zdravotnickém zařízení, s průměrným počtem žáků školy menším než 180 určeným podle nařízení vlády č. 123/2018 Sb., lze podle přílohy č. 1 vyhlášky č. 27/2016 Sb. poskytovat pouze jedno podpůrné opatření spočívající ve využití psychologa nebo speciálního pedagoga na školu. Normovaná finanční náročnost podpůrného opatření spočívajícího ve využití psychologa nebo speciálního pedagoga se stanoví v souhrnu v závislosti na průměrném počtu žáků v základní škole určeném podle nařízení vlády č. 123/2018 Sb.
Rozsah podpory:
a) v základní škole, s výjimkou základní školy zřízené podle § 16 odst. 9 školského zákona, základní školy speciální a základní školy zřízené při zdravotnickém zařízení, s průměrným počtem žáků školy menším než 100: 0,2 úvazku školního psychologa nebo školního speciálního pedagoga na školu,
b) v základní škole, s výjimkou základní školy zřízené podle § 16 odst. 9 školského zákona, základní školy speciální a základní školy zřízené při zdravotnickém zařízení, s průměrným počtem žáků školy 100 a vyšším a zároveň menším než 180: 0,4 úvazku školního psychologa nebo školního speciálního pedagoga na školu,
c) v ostatních případech: 0,5 úvazku školního psychologa, 0,5 úvazku školního speciálního pedagoga.
V základních školách, s výjimkou základních škol zřízených podle § 16 odst. 9 školského zákona, základních škol speciálních a základních škol zřízených při zdravotnickém zařízení, s průměrným počtem žáků školy menším než 180, které čerpaly podporu v rámci pilotního ověřování v Šablonách I Operačního programu Jan Amos Komenský a návazně v roce 2025 z ad hoc normativu či dotační výzvy, lze za podmínek stanovených vyhláškou č. 27/2016 Sb. s účinností od 1. 1. 2026 poskytovat podpůrné opatření „školní psycholog” či „školní speciální pedagog” podle bodů a) a b). Stejná pravidla platí i pro základní školy s průměrným počtem žáků menším než 180 (s výjimkami uvedenými výše), které podporu v rámci pilotního ověřování, ad hoc normativu či dotační výzvy nečerpaly. Pokud bylo žákům těchto škol doporučeno podpůrné opatření „školní psycholog” či „školní speciální pedagog” do 31. 12. 2025 v rozsahu úvazku 0,5, probíhá jeho poskytování do konce platnosti doporučení.
Před skončením platnosti doporučení žák projde rediagnostikou a školské poradenské zařízení posoudí, zda trvají podmínky stanovené vyhláškou č. 27/2016 Sb. a zda má poskytování podpůrného opatření pokračovat. Tento postup se uplatní i v případech, kdy škola tuto podpůrnou pozici zatím nemá. Na základě posouzení může školské poradenské zařízení navrhnout podpůrné opatření „školní psycholog” či „školní speciální pedagog”. Před vydáním doporučení je ale vždy nutné posoudit personální podmínky ve škole (viz § 12 odst. 1 vyhlášky č. 27/2016 Sb.).
Žákům může být nadále doporučováno a poskytováno podpůrné opatření „předmět speciálně pedagogické péče“. U tohoto podpůrného opatření se legislativně nic nemění. Speciální pedagog ve škole má vykonávat široké spektrum činností a je na posouzení školského poradenského zařízení (po konzultaci s ředitelem školy), zda je personální zabezpečení školy dostatečné na zajištění výuky předmětů speciálně pedagogické péče nebo je z důvodu zabezpečení potřeb žáků vhodné doporučit podpůrné opatření předmět speciálně pedagogické péče s normovanou finanční náročností. Upozorňujeme, že výuka předmětu speciálně pedagogické péče probíhá primárně ve skupinách.
Práce psychologa, speciálního pedagoga a sociálního pedagoga může být hrazena i z jiných zdrojů (vlastní zdroje školy, podpora zřizovatele). Zároveň probíhá pilotní ověřování nastavení financování psychologů a speciálních pedagogů v mateřských a středních školách v rámci výzev Operačního programu Jan Amos Komenský (OP JAK) Šablony pro MŠ a ZŠ II a Šablony pro SŠ a VOŠ II.
Novela ZoPP má dopad i na projekty realizované v rámci níže uvedených výzev OP JAK, pokud je v projektech zvolena šablona sociálního pedagoga a její realizace probíhá po 1. 9. 2025. Jedná se o projekty těchto výzev:
S účinností novely ZoPP se sociální pedagog působící na této pozici v projektu může stát pedagogickým pracovníkem (záleží na sjednaném druhu práce a konkrétní náplni práce, zejména zda je naplněna podmínka přímé pedagogické činnosti).
Pokud je činnost sociálního pedagoga vykonávána jako personální podpora v projektu OP JAK, nadále platí podmínky pro čerpání těchto šablon tak, jak byly definovány v době vyhlášení příslušné výzvy, tj. odborná kvalifikace je splněna:
Od 1. 1. 2026 se upouští od povinnosti získávat informovaný souhlas u psychologických, speciálně pedagogických nebo logopedických poradenských služeb ve škole. Poskytování individuálních psychologických, speciálně pedagogických nebo logopedických poradenských služeb (kromě krizové poradenské intervence) je nicméně svázáno s plněním informační povinnosti vůči zákonným zástupcům žáků a žákům. V souladu s § 1 odst. 4 a 6 vyhlášky č. 72/2005 Sb. škola (souhrnně) informuje o
a) psychologických, speciálně pedagogických nebo logopedických poradenských službách, které poskytuje, včetně určení pedagogických pracovníků, kteří je zajišťují,
b) účelu a průběhu poskytování psychologických, speciálně pedagogických nebo logopedických poradenských služeb a
c) právech a povinnostech žáka a jeho zákonného zástupce spojených s poskytováním psychologických, speciálně pedagogických nebo logopedických poradenských služeb ve škole, včetně práva obrátit se na Českou školní inspekci podle § 174 odst. 6 školského zákona.
Takto podávané informace musejí být pro zákonné zástupce, respektive žáky srozumitelné a jejich zprostředkování musí být prokazatelné. Vůči zákonným zástupcům škola tuto povinnost může plnit seznámením s obsahem programu poradenských služeb ve škole, informováním na třídních schůzkách (o němž je proveden zápis) nebo jiným obdobným způsobem. Je třeba informovat o všech podstatných změnách v poskytování těchto poradenských služeb.
S poskytováním podpůrných opatření vyšších stupňů nadále zákonný zástupce uděluje škole informovaný souhlas.
Novela školského zákona zavádí s účinností od 1. 1. 2026 v § 116 a 171a spádovost pedagogicko-psychologických poraden a tím posiluje metodické vedení škol a provázanost poradenského systému. Konkrétně je v § 116 uvedeno:
…
(4) Poradna zřizovaná krajem, obcí nebo svazkem obcí zajišťuje metodické vedení při poskytování poradenských služeb mateřským, základním a středním školám ve svém spádovém obvodu s výjimkou škol zřizovaných podle § 16 odst. 9, základních škol speciálních a škol zřizovaných při zdravotnickém zařízení.
(5) Poradna, která není zřizována krajem, obcí nebo svazkem obcí, může zajišťovat metodické vedení při poskytování poradenských služeb mateřským, základním a středním školám s výjimkou škol zřizovaných podle § 16 odst. 9, základních škol speciálních a škol zřizovaných při zdravotnickém zařízení.
(6) Speciálně pedagogické centrum poskytuje poradenské služby zejména při vzdělávání dětí, žáků a studentů s mentálním, tělesným, zrakovým nebo sluchovým postižením, vadami řeči, souběžným postižením více vadami, autismem nebo jiným obdobným znevýhodněním. Speciálně pedagogické centrum může poskytovat poradenské služby i jen pro jeden druh znevýhodnění nebo jen některá znevýhodnění podle věty první.
(7) Dětem, žákům a studentům škol zřizovaných podle § 16 odst. 9 a školských zařízení jsou poradenské služby speciálně pedagogického centra poskytovány pouze v rámci diagnostické péče. Speciálně pedagogické centrum může zajišťovat metodické vedení při poskytování poradenských služeb mateřským, základním a
středním školám zřizovaným podle § 16 odst. 9 a základním školám speciálním. Speciálně pedagogické centrum poskytuje dětem, žákům a studentům podle věty první přímé speciálně pedagogické, logopedické a psychologické intervence, nemůže-li tyto služby zajistit škola nebo školské zařízení dítěte, žáka nebo studenta.
Speciálně pedagogické centrum také poskytuje škole metodické vedení při vzdělávání žáků, kteří jsou jeho klienty.
V § 171a je specifikováno nastavení spádových obvodů pedagogicko-psychologických poraden:
(1) Ministerstvo stanoví opatřením obecné povahy poradnám, jejichž činnost vykonává právnická osoba zřizovaná krajem, obcí nebo svazkem obcí, která má sídlo na území kraje, spádové obvody pro účely metodického vedení škol na území kraje podle § 116 odst. 4; v odůvodněných případech zahrne ministerstvo do spádového obvodu poradny i školu z území jiného kraje.
(2) Návrh opatření obecné povahy pro území kraje na následující školní rok s odůvodněním ministerstvo po projednání s krajským úřadem do 30. dubna vyvěsí na své úřední desce a zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. Námitky proti návrhu opatření obecné povahy pro území kraje může podat poradna, jíž je vytvořen, měněn, nebo rušen spádový obvod nebo jíž se s ohledem na kritéria podle odstavce 4 spádový obvod nestanoví, nebo její zřizovatel do 30 dnů ode dne vyvěšení na úřední desce ministerstva.
(3) Ministerstvo do 30. června opatření obecné povahy pro území kraje oznámí vyvěšením na své úřední desce a zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. Opatření obecné povahy pro území kraje nabývá účinnosti dne 1. září.
(4) Spádový obvod se stanoví s ohledem na územní blízkost a kapacitní, personální a materiální možnosti poradny.
(5) Při změnách opatření obecné povahy pro území kraje se odstavce 1 až 4 použijí obdobně, nejde-li o postup podle odstavce 6. Jestliže nejsou důvody pro změnu nebo vydání nového opatření obecné povahy pro území kraje, odstavce 2 a 3 se nepoužijí.
(6) Ve výjimečných případech, kdy je ohroženo zajišťování metodického vedení škol podle § 116 odst. 4, může ministerstvo opatření obecné povahy pro území kraje v mimořádném termínu změnit nebo vydat nové opatření obecné povahy pro území kraje. Na vydání opatření obecné povahy v mimořádném termínu se odstavec 2 věta první a odstavec 3 použijí přiměřeně; odstavce 1 a 4 a odstavec 2 věta poslední se použijí obdobně. Takto vydané opatření obecné povahy nabude účinnosti dnem, který v něm ministerstvo určí, nejdříve však patnáctým dnem po dni vyvěšení na úřední desce ministerstva.
Metodické vedení psychologů a speciálních pedagogů zajišťuje spádová pedagogicko-psychologická poradna. Činnosti související s metodickým vedením škol stanovuje s účinností od 1. 1. 2026 § 5 odst. 3 vyhlášky č. 72/2005 Sb.
Metodické vedení škol při poskytování poradenských služeb se zaměřuje zejména na koordinaci a odbornou kvalitu činnosti pedagogických pracovníků školy, kteří se podílejí na poskytování poradenských služeb, při
a) podpoře žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, žáků ohrožených předčasnými odchody ze vzdělávání a žáků s výchovnými problémy, včetně žáků s obtížemi v adaptaci na školní prostředí a sociálně-vztahovými problémy,
b) diagnostice žáků nadaných a mimořádně nadaných ve škole a
c) aktivitách zaměřených na duševní zdraví žáků.
Národní pedagogický institut ČR nabízí možnosti dalšího vzdělávání pro psychology a speciální pedagogy a metodickou podporu. Více informací je dostupných zde https://poradenstvi.npi.cz/.
Pokud je sociální pedagog (pedagogický pracovník) zaměstnancem školy, musí být vykázán jako pedagogický pracovník (výkazy P 1-04 a P 1c-01).
Základní školy, které k 30. 9. 2025 zaměstnávají psychologa, speciálního pedagoga nebo sociálního pedagoga, tuto skutečnost MŠMT vykazují prostřednictvím výkazu P 1c-01. Údaje k tomuto datu se využívají jako podklad pro financování škol prostřednictvím PHPmax v následujícím kalendářním roce. Upřesňující informace k vykazování těchto nově financovaných pozic jsou obsaženy v dodatcích
metodického pokynu k výkazu P 1c-01.
V případě základní školy, která má stanoveno PHPmax a k 30. 9. 2025 psychologa, speciálního pedagoga nebo sociálního pedagoga nefinancovala ze státního rozpočtu, a tedy nebylo možné jí stanovit k 1. 1. 2026 prostředky na financování těchto podpůrných pedagogických pozic při rozpisu rozpočtu z úrovně MŠMT, lze postupovat podle směrnice MŠMT. 1
Pokud škola nově zajistí pozici psychologa, speciálního pedagoga nebo sociálního pedagoga v průběhu kalendářního roku bude také postupovat podle směrnice MŠMT. Škola zřizovaná obcí nebo svazkem obcí podává návrh o úpravu rozpisu rozpočtu příslušnému krajskému úřadu prostřednictvím obecního úřadu obce s rozšířenou působností, škola zřizovaná krajem podává návrh krajskému úřadu.
1 Do 31.12.2025 je platná směrnice Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č. j. MSMT-12077/2024 ze dne 16. 9. 2024 o závazných zásadách pro rozpisy a návrhy rozpisů finančních prostředků státního rozpočtu krajskými úřady a obecními úřady obcí s rozšířenou působností. Od 1.1.2026 bude účinná nová směrnice.
Standardní činnosti psychologa ve škole
1. Podílí se na vytváření programu poradenských služeb ve škole, včetně preventivního programu školy.
2. Komunikuje s vedením školy, pedagogy, žáky a zákonnými zástupci.
Diagnostika a depistáž
Konzultační, poradenské a intervenční práce
Metodická práce a vzdělávací činnost
Standardní činnosti speciálního pedagoga ve škole
1. Podílí se na vytváření programu poradenských služeb ve škole, včetně preventivního programu školy.
2. Komunikuje s vedením školy, pedagogy, žáky a zákonnými zástupci.
Diagnostika a depistáž
Konzultační, poradenské a intervenční práce
Metodické, koordinační a vzdělávací činnosti
Standardní činnosti sociálního pedagoga ve škole
1. Podílí se na vytváření programu poskytování poradenských služeb ve škole, včetně preventivního programu školy a na poskytování těchto služeb.
2. Komunikuje s vedením školy, pedagogy, žáky, zákonnými zástupci a dalšími zainteresovanými subjekty.
Diagnostika a depistáž
Preventivní a intervenční činnost
Konzultační, poradenské a informační činnosti
Metodické, koordinační a výchovně-vzdělávací činnosti
